mravenci.info

Morfologický klíč · verze 1

Určovací klíč českých mravenců.

Tento klíč vede přes pět podčeledí k bezpečně rozpoznatelným rodům českých mravenců. Když rozhodovací znak není vidět, výsledek se zastaví — a to je správný výsledek, ne chyba.

5
podčeledí
25
rozhodovacích uzlů
1 kasta
dospělá dělnice

Než začnete

Klíč má úzký, záměrný rozsah.

Dospělé bezkřídlé dělnice volně žijících mravenců české venkovní fauny. Nejde o druhový klíč, rozpoznávání z barvy ani o návod k odběru exemplářů.

Mimo rozsah

  • královny, samci, larvy a kukly
  • okřídlení jedinci a jedinci s jizvami po křídlech
  • mravenci nalezení pouze uvnitř budov a možné zavlečené druhy
  • dělnické kasty, které u druhu běžně neexistují: Anergates atratulus / Tetramorium atratulum, Myrmica karavajevi a Plagiolepis xene

Co znamená výsledek

Tři úrovně jistoty.

Diagnostický
Soubor znaků v rozsahu klíče bezpečně ukazuje k rodu. Na druh ale klíč nepokračuje.
Orientační
Rod je dobře podpořen, ale výsledek je třeba porovnat s profilem nebo úplným odborným klíčem.
Specialistická stopka
Jednoduché venkovní znaky zde nestačí. Bez preparátu, měření či odborníka se nepokračuje.

Interaktivní větev

Začněte stopkou zadečku.

Ověřeno: dospělá bezkřídlá dělnice?Křídla nebo jizvy po nich, nápadně mohutná hruď či neznámá kasta znamenají stop.

Krok 1 · výchozí rozcestí

ČeleďFormicidae

Sledujte · stopka zadečku

Kolik zřetelných uzlin tvoří stopku mezi hrudí a zadečkem?

Počítejte petiolus a případný postpetiolus. První článek zadečku za stopkou do počtu nepatří.

Pohled
z boku · shora
Zvětšení
10–20×

Zaostřete na úzký přechod mezi propodeem a prvním velkým článkem zadečku.

Podklady12

Bezpečnost a ochrana

Pro znak se neprovokuje.

Nezkoušejte žihadlo na kůži, nemačkejte zadeček, nevyvolávejte obrannou reakci a nerozebírejte hnízdo. Acidoporus, ostruhy i ventrální výběžky se pozorují opticky.

U větve Formica skončete u fotografie. Chráněné mravence neodebírejte a jejich hnízda nepoškozujte. Právní podklad 16

Odborné podklady určovacího klíče

  1. Fisher & Bolton. Ants of Africa and Madagascar: A Guide to the Genera. University of California Press, 2016.Ilustrované určovací klíče a standardizovaný slovník morfologických pojmů používaných v myrmekologii.
  2. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
  3. Baroni Urbani & de Andrade. The ant genus Proceratium in the extant and fossil record. Museo Regionale di Scienze Naturali, Monografie, 2003.Světová taxonomická monografie se znaky a revizními rozměry druhu P. melinum.
  4. Seifert. The Ants of Central and North Europe. Lutra Verlags- und Vertriebsgesellschaft, 2018.Komplexní středoevropská příručka s ilustrovanými určovacími klíči a biologickými údaji pro české rody a druhy.
  5. Ward, Blaimer & Fisher. A revised phylogenetic classification of the ant subfamily Formicinae, with resurrection of the genera Colobopsis and Dinomyrmex. Zootaxa, 2016.Fylogenetická revize obnovující rod Colobopsis.
  6. Schifani et al. Is mimicry a diversification-driver in ants? Biogeography, ecology, ethology, genetics and morphology define a second West-Palaearctic Colobopsis species. Zoological Journal of the Linnean Society, 2022.Integrativní oddělení druhu C. imitans a studie mimikry i biogeografie C. truncata.
  7. Galkowski, Casevitz-Weulersse & Cagniant. Redescription de Solenopsis fugax (Latreille, 1798) et notes sur les Solenopsis de France. Revue Française d’Entomologie, 2010.Moderní redeskripce S. fugax a morfologické odlišení francouzských zástupců obtížné skupiny fugax.
  8. Báthori et al. Taxonomy of the Palearctic socially parasitic Temnothorax (Myrmoxenus) ants (Hymenoptera: Formicidae). PLOS ONE, 2024.Kvantitativní revize sociálně parazitických druhů: moderní kombinace Temnothorax ravouxi, diagnóza kast, proměnlivost petiolu, areál a vyhodnocení 76 hostitelských vzorků.
  9. Wagner et al. Light at the end of the tunnel: integrative taxonomy delimits cryptic species in the Tetramorium caespitum complex (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News, 2017.Integrativní revize kryptického komplexu T. caespitum: morfometrie, genetika, samčí genitálie, ekologie, evropský klíč, české vzorky a druhově rozlišená fenologie.
  10. Radchenko & Elmes. Myrmica ants (Hymenoptera: Formicidae) of the Old World. Natura Optima Dux Foundation, 2010.Monografická revize určovacích znaků, rozšíření a biologie palearktických druhů rodu Myrmica.
  11. Seifert, Kaufmann & Fraysse. A taxonomic revision of the Palaearctic species of the ant genus Tapinoma Mayr 1861. Zootaxa, 2024.Moderní palearktická revize včetně morfometrického oddělení kryptických druhů.
  12. Seifert. A review of the West Palaearctic species of the ant genus Bothriomyrmex Emery, 1869 (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News 17: 91–104, 2012.Primární revize evropských druhů s českým materiálem, morfometrií dělnic a královen, ekologií a daty výskytu okřídlených jedinců.
  13. Del Toro, Pacheco & Mackay. Revision of the Ant Genus Liometopum. Sociobiology, 2009.Taxonomická revize rodu se znaky a morfometrií.
  14. Csősz & Seifert. Ponera testacea Emery, 1895 stat. n. — a sister species of P. coarctata. Acta Zoologica Academiae Scientiarum Hungaricae, 2003.Revize více než 500 jedinců ze 180 hnízdních vzorků obnovila P. testacea jako samostatný druh, popsala morfometrické rozlišení a upozornila, že starší biologii obou druhů nelze zpětně bezpečně rozdělit.
  15. Bolton & Fisher. Taxonomy of Afrotropical and West Palaearctic ants of the ponerine genus Hypoponera. Zootaxa, 2011.Poskytuje rodové a morfologické znaky, ale používá široký koncept H. punctatissima zahrnující dnešní H. ergatandria; kastovní a biologické údaje proto nelze bez kontroly připsat užšímu druhu po splitu 2013.
  16. Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Všechny druhy rodu Formica jsou zařazeny mezi zvláště chráněné živočichy v kategorii ohrožených.
  17. Zákon č. 114/1992 Sb., § 50. e-Sbírka, 1992.Rozsah základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů.
  18. Seifert. Clarifying naming and identification of the outdoor species of the ant genus Tapinoma Förster, 1850 (Hymenoptera: Formicidae) in Europe north of the Mediterranean region with description of a new species. Myrmecological News, 2012.Původní popis Tapinoma subboreale s typovým materiálem, diagnózou kast a víceznakovou morfometrickou diskriminací.
  19. Csősz, Kiran, Karaman & Lapeva-Gjonova. A striking color variation is detected in Ponera testacea across its Western Palaearctic geographic range. ZooKeys, 2022.Dokládá tmavou formu sesterského druhu a omezení určování pouze podle barvy.