Průvodce · kolonie

Život mravenčí kolonie

Mraveniště není dům s jednou vládkyní a armádou stejných dělnic. Je to proměnlivý systém, jehož velikost, počet královen, síť hnízd, způsob získávání potravy i reprodukční kalendář se mezi druhy zásadně liší.

Čtení přibližně 15 minutAutor: Publikováno Aktualizováno Česko a střední EvropaCitované podklady

01 · mnoho podob společnosti

Jedno hnízdo a jedna královna? Jen jedna z možností.

Kolonie může obývat žalud, podzemní komoru, dutý strom i síť hnízd. Může mít jednu královnu, několik nepříbuzných královen nebo během života královny obměňovat.

Výraz „mravenčí kolonie“ označuje sociální jednotku, ne konkrétní hromádku zeminy. U některých druhů se celá kolonie vejde do drobné dutiny, jiné propojují více hnízd a přesouvají mezi nimi dělnice i plod. U Temnothorax crassispinus byly popsány satelitní části vícehnízdných kolonií a pokusy ukázaly, že při výběru dutiny záleží i na jejím objemu. zdroj zdroj

Podzemní síť

Lasius niger

Častý soused zahrad a měst vytváří půdní hnízda a výrazné potravní stezky. Otevřít profil druhu →

Kupovité hnízdo

Formica rufa

Viditelná kupa pokračuje pod zemí a je centrem rozsáhlé sítě stezek. Otevřít profil druhu →

Stromové teritorium

Liometopum microcephalum

Vzácný lužní specialista využívá staré stromy a velké potravní teritorium. Otevřít profil druhu →

Detailní kapitoly · od signálu po krajinu

Osm cest hlouběji do fungování a života kolonie.

Tato stránka skládá základní obraz života kolonie. Osm navazujících kapitol rozebírá mechanismy, celý oblouk od rojení k zániku, experimentální důkazy i hranice toho, co lze bezpečně zobecnit mezi druhy.

Chemie · paměť · vibrace

Jak spolu mravenci komunikují

Proč feromon není slovo, jak se liší poplach, stopa a rozpoznávací profil a co do rozhodování přidává osobní zkušenost, dotyk nebo substrátové vibrace. Otevřít kapitolu →

Vole · larvy · živiny

Trofalaxe a tok potravy

Jak se tekutina šíří distribuční sítí, proč „sociální žaludek“ není druhý žaludek a jak larvy ovlivňují sběr i zpracování potravy. Otevřít kapitolu →

Hostitel · infiltrace · dulóza

Sociální parazitismus

Dočasné převzetí kolonie, loupeže plodu, bezdělnicoví inkvilíni a chemické cesty, jimiž parazit překonává rozpoznávací bariéru hostitele. Otevřít kapitolu →

Půda · semena · potravní sítě

Mravenci v ekosystému

Jak hnízda mění půdu, kdy přenos semen pomáhá i škodí, proč predace není totéž co jednoduchá biologická ochrana a kdo další obývá mraveniště. Otevřít kapitolu →

Gyny · samci · spermie

Rozmnožování a rojení

Jak kolonie vytváří pohlavní jedince, co znamená haplodiploidie, proč kalendář není jízdní řád a co se děje při páření a po přistání. Otevřít kapitolu →

Vajíčko · larva · kukla

Vývoj plodu a vznik kast

Dokonalá proměna, larvální instary, nahé kukly i kokony a vývojové vlivy, které ze samičí larvy vytvářejí dělnici nebo reprodukční samici. Otevřít kapitolu →

Komůrka · pučení · první dělnice

Zakládání a růst

Klaustrální a poloklaustrální start, spolupráce více královen, závislé založení a změny, které přináší první pracovní síla a dospívání kolonie. Otevřít kapitolu →

Diapauza · dlouhověkost · obměna

Roční cyklus a zánik

Proč zima není jen vypínač, která stadia přezimují, jak se liší věk královny a kolonie a proč prázdné hnízdo ještě nedokládá konec sociální jednotky. Otevřít kapitolu →

02 · obyvatelé kolonie

Kasta není totéž co druh ani věk.

Dospělá kolonie obvykle zahrnuje reprodukční samice, dělnice a v části sezony také samce. Dělnice jsou samice, ale jejich tělo a role se od reprodukčních samic liší. U stejného druhu může být okřídlená samice mnohem mohutnější než dělnice; u některých mravenců se navíc vyskytují různé typy královen nebo velikostní řady dělnic. Popisy pohlavních kast Aphaenogaster subterranea i studie polymorfismu Liometopum microcephalum ukazují, proč nelze rozměr jedné kasty přenášet na všechny členy kolonie. zdroj zdroj

Kasty a vývojová stadia mravenčí kolonie
Část kolonieCo představujeCo lze pozorovat
KrálovnaReprodukční samice; počet v kolonii závisí na druhu a může se měnitOkřídlené mladé samice před rojením, odkřídlené samice po letu; v běžném provozu bývá královna ukrytá
DělniceSamice vykonávající péči o plod, údržbu hnízda, obranu a získávání potravyStezky, lov, přenos materiálu, péči o mšice nebo stěhování plodu
SamecReprodukční kasta vytvářená v příslušné části sezonního cykluOkřídlené jedince u vchodů a během svatebního letu; od samic se liší stavbou těla
PlodVajíčka, larvy a kukly; po kukle následuje dospělecBez otevření hnízda většinou jen při přirozeném stěhování nebo nehodě; biologický cyklus je druhově a sezonálně proměnlivý zdroj

03 · začátek není vždy osamělý

Čtyři cesty k nové kolonii.

Obraz mladé královny, která po rojení odhodí křídla, vyhloubí komůrku a sama vychová první dělnice, platí například pro mravence obecného. Nelze jej ale vydávat za jediný mravenčí scénář. zdroj

  1. Samostatné založení. Oplodněná královna najde místo, založí první komůrku a sama pečuje o úvodní plod. U plně klaustrálního založení čerpá první fázi z vlastních zásob.
  2. Oddělení části kolonie. Královna nebo královny odcházejí s dělnicemi a vzniká blízké dceřiné hnízdo. Tato cesta omezuje riziko osamělého startu a může vytvářet síť propojených hnízd.
  3. Dočasný sociální parazitismus. Mladá královna využije dělnice jiného druhu k odchovu prvního potomstva. Tuto cestu používají i některé lesní druhy rodu Formica. zdroj
  4. Obligátní sociální parazitismus. Královna mravence otrokářského Polyergus rufescens se integruje do hostitelské kolonie a její potomstvo zůstává závislé na hostitelských dělnicích; chemické přizpůsobení je součástí integrace. zdroj zdroj

04 · práce bez rozvrhu na zdi

Velikost pomáhá, ale neurčuje osud.

Rozdělení úkolů mezi dělnice může souviset s tělesnou velikostí a chováním, není však stejné napříč druhy. Experimenty s Camponotus vagus sledovaly, jak morfologické a behaviorální vlastnosti ovlivňují výkon různých úkolů. Srovnávací práce zároveň ukazuje vztah mezi velikostí kolonie, způsobem komunikace a strategií získávání potravy. zdroj zdroj

Uvnitř

Péče a stavba

Část dělnic pečuje o plod, přesouvá jej mezi mikroprostory a upravuje hnízdo. Tyto činnosti jsou při šetrném pozorování zpravidla skryté.

Na rozhraní

Stráž a orientace

U vstupu lze sledovat kontrolu příchozích, odklízení materiálu a změny provozu bez rozebrání hnízda.

Venku

Průzkum a nábor

Některé druhy hledají potravu převážně jednotlivě, jiné rychle vytvářejí náborové stezky. Velikost kolonie a komunikace ovlivňují, která strategie se vyplatí.

Proměna

Reakce na situaci

Pozorovaná činnost jedné dělnice není její celoživotní „povolání“. Do terénního zápisu proto patří konkrétní chování, ne domnělá pevná kasta.

05 · energie a materiál

Kolonie propojuje kořist, rostliny i další živočichy.

Mravenci nejsou jednoduše „masožraví“ nebo „na sladké“. Potravní strategie se liší a jedna kolonie může kombinovat energeticky bohaté sladké zdroje, živočišnou kořist, mršiny, semena i velmi specializovanou potravu. U stromového Liometopum microcephalum cílená studie doložila význam trofobiózy a medovice; u Aphaenogaster subterranea experimenty ukázaly přizpůsobivou volbu materiálu pro přenos tekuté potravy. zdroj zdroj zdroj

Medovice

Sladký tok od stejnokřídlých

Stezky do korun často vedou k producentům medovice. Počet navštívených stromů a intenzita stezek mohou odhalit rozměr potravního teritoria.

Kořist a mršiny

Živočišný materiál

Směr transportu, velikost skupiny a způsob porcování kořisti lze sledovat bez zásahu do stezky.

Semena

Sběr a přenos

U druhů, které semena využívají, rozlišujte nesení do hnízda od náhodného přemísťování materiálu.

Vztahy

Hostitel, partner i oběť

Kolonie Myrmica rubra může hostit vývojová stadia modráska bahenního. Ochrana motýla je proto propojena s hostitelským mravencem i stavem louky. zdroj

06 · královny a hnízda

Dvě nezávislé otázky: kolik královen a kolik hnízd?

Monogynie znamená jednu reprodukční královnu, polygynie více královen. Monodomie označuje kolonii v jednom hnízdě, polydomie kolonii rozdělenou mezi více hnízd. Tyto osy nelze zaměňovat: více vchodů nemusí znamenat více kolonií a jedno hnízdo může hostit více královen.

Příklady různých sociálních uspořádání mravenčích kolonií
PříkladCo ukázal výzkumCo zvenku nepoznáte
Leptothorax acervorumPopulace mohou mít rozdílnou sociální organizaci a počet reprodukčních královen. zdrojPočet královen z pouhé velikosti dutiny
Formica polyctenaStudované populace zahrnují vícekrálovné sociální systémy a odlišné vzorce toku genů. zdrojHranici kolonie z jedné stezky nebo kupy
Tapinoma erraticumGenetická studie sledovala sociální strukturu, reprodukční strategie i obměnu královen. zdrojStabilitu počtu královen během let
Temnothorax crassispinusČásti vícehnízdných kolonií se mohou lišit přítomností královny a reprodukčním děním. zdrojZda dvě blízké dutiny patří téže kolonii

07 · kolonie během roku

Kalendář je rytmus, ne jízdní řád.

V mírném pásmu se viditelná aktivita, vývoj plodu i produkce pohlavních jedinců mění během sezony. Jednotlivé druhy ale nepoužívají stejný plán: přímá studie Tapinoma erraticum popsala vlastní biologický cyklus a u Formica pratensis byly zjištěny dvě reprodukční kohorty v jediné sezoně. zdroj zdroj

Orientační roční rytmus pozorovatelných projevů kolonie
ObdobíCo můžete venku zaznamenatNa co si dát pozor
Konec zimy a jaroObnovu povrchové aktivity, otevírání vstupů a růst provozu na stezkáchJedna teplá hodina nereprezentuje celý den ani stav kolonie
Jaro a létoIntenzivní sběr potravy, stavbu, obranu teritoria a u části druhů přípravu okřídlencůDruhy se liší vrcholem aktivity i citlivostí na teplotu
Období rojeníOkřídlené samice a samce u vchodů, samotný výlet, odkřídlené samice po letuTeplota, vítr, poloha a nadmořská výška posouvají konkrétní termín zdroj zdroj
PodzimU některých druhů pozdní lety, jinde postupný útlum venkovního provozuNepřenášejte termín jednoho druhu na celý rod ani jednu lokalitu na celé Česko

Odborné podklady kapitoly

  1. Schifani et al. Unrecognized for centuries: distribution and sexual caste descriptions of the West European Aphaenogaster species of the subterranea group. ZooKeys, 2023.Moderní údaje k areálu, pohlavním kastám, sezoně rojení a indicii možné příležitostné polygynie.
  2. Trigos-Peral, Maák, Ślipiński & Witek. Behavioral and morphological traits influencing variation in task performance of Camponotus vagus ants. Insectes Sociaux, 2023.Experimentální studie vztahu velikosti dělnic, chování a dělby práce.
  3. Meudec. Cycle Biologique de Tapinoma erraticum. Annales de la Société entomologique de France, 1973.Přímé sledování sezonního cyklu, stěhování hnízda a rojení.
  4. Lasius niger. AntWiki.
  5. Southern wood ant — Formica rufa. Wood Ants UK.
  6. Mori, Grasso, Visicchio & Le Moli. Colony founding in Polyergus rufescens: the role of the Dufour's gland. Insectes Sociaux, 2000.
  7. D'Ettorre, Mondy, Lenoir & Errard. Blending in with the crowd: social parasites integrate into their host colonies using a flexible chemical signature. Proceedings of the Royal Society B, 2002.
  8. Beckers, Goss, Deneubourg & Pasteels. Colony Size, Communication and Ant Foraging Strategy. Psyche, 1989.Srovnávací studie vztahu velikosti kolonie, náboru a způsobu získávání potravy.
  9. Petráková & Schlaghamerský. Worker polymorphism in Liometopum microcephalum: is it related to territory size?. Myrmecological News, 2014.Studie spojité velikostní proměnlivosti dělnic mezi koloniemi a sezonami.
  10. Schlaghamerský, Kašpar, Petráková & Šustr. Trophobiosis in the arboricolous ant Liometopum microcephalum. European Journal of Entomology, 2013.Cílená studie významu medovice v potravě mravence lužního.
  11. Lőrinczi et al. Which tools to use? Choice optimization in the tool-using ant, Aphaenogaster subterranea. Behavioral Ecology, 2018.Experimenty s přizpůsobivou volbou materiálu pro nasávání a přepravu tekuté potravy.
  12. Módra et al. Protective behavior or true tool use? Scrutinizing the tool use behavior of ants. Ecology and Evolution, 2020.Experimentální rozbor používání savých materiálů k přenosu tekuté potravy.
  13. Phengaris nausithous — karta druhu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.Zdroj ke vztahu modráska bahenního a jeho hostitelských mravenců.
  14. Gill, Arce, Keller & Hammond. Polymorphic social organization in an ant. Proceedings of the Royal Society B, 2009.Primární srovnání funkčně monogynní španělské populace a polygynní britské populace: sociální režim přetrval ve společném laboratorním prostředí, avšak práce sama genetický mechanismus neprokázala.
  15. Portinha et al. Whole-genome analysis of multiple wood ant population pairs supports similar speciation histories, but different degrees of gene flow, across their European ranges. Molecular Ecology, 2022.Studie populací F. polyctena a F. aquilonia; shrnuje vícekrálovnost a jarní produkci mladých královen.
  16. Lecocq de Pletincx & Aron. Sociogenetic structure, reproductive strategies and queen replacement in the erratic ant. Biological Journal of the Linnean Society, 2022.Genetická studie počtu, příbuznosti a obměny královen v koloniích.
  17. Giehr et al. Ant workers produce males in queenless parts of multi-nest colonies. Scientific Reports, 2020.Experiment s královnami neobsazenými částmi sezonálně polydomních kolonií Temnothorax crassispinus ukázal, že dělnice produkovaly samce a jejich larvy přežily opětovné spojení s částí obsahující královnu; studie nedokládá produkci nových dělnic ani náhradu královny.
  18. Mitrus. The cavity-nest ant Temnothorax crassispinus prefers larger nests. Insectes Sociaux, 2015.
  19. Helanterä, Kulmuni & Pamilo. Sex allocation conflict between queens and workers in Formica pratensis wood ants predicts seasonal sex ratio variation. Evolution, 2016.Tříletá studie 93 kolonií ověřila dvě oddělené reprodukční kohorty a poměr pohlaví v pozdější kohortě konzistentně více vychýlený ve prospěch samic, jak předpovídá sezonní změna možností dělnic ovlivnit osud diploidních vajíček.
  20. Hart et al. The spatial distribution and environmental triggers of ant mating flights: using citizen-science data to reveal national patterns. Ecography, 2018.Občanskovědní analýza převážně Lasius niger dokládá prostorovou a meziroční proměnlivost a souvislost načasování letů s teplotou, větrem a městským prostředím.
  21. Dunn et al. Reproductive phenologies in a diverse temperate ant fauna. Ecological Entomology / USGS, 2007.Studie ukazující souvislost načasování letů s nadmořskou výškou.