01 · podoby a uspořádání
Kolonie může mít jedno či více hnízd a jednu či více královen.
Kolonii tvoří spolupracující jedinci, kteří mohou obývat žalud, podzemní komoru, dutý strom i celou síť hnízd. Počet vchodů, prostorově oddělených hnízd a reprodukčních královen jsou tři různé údaje.
Monogynie znamená jednu reprodukční královnu, polygynie více královen. Monodomie označuje kolonii v jednom hnízdě, polydomie kolonii rozdělenou mezi více hnízd. U Temnothorax crassispinus byly popsány satelitní dutiny bez královny a pokusy ukázaly, že při výběru hnízda záleží i na objemu dutiny. U Formica polyctena jsou doloženy kolonie s více královnami. zdroj zdroj zdroj
Temnothorax crassispinus
Kolonie využívá žaludy, větvičky a další malé dutiny. Otevřít profil druhu →
Lasius niger
Běžný druh zahrad a měst vytváří půdní hnízda a výrazné potravní stezky. Otevřít profil druhu →
Formica rufa
Viditelná kupa pokračuje pod zemí a je centrem rozsáhlé sítě stezek. Otevřít profil druhu →
Liometopum microcephalum
Lužní druh hnízdí ve starých stromech a potravu hledá v širokém okolí hnízda. Otevřít profil druhu →
02 · kasty, plod a práce
Kasty se liší stavbou těla a schopností rozmnožování; pracovní role se mohou měnit.
Královny i dělnice jsou samice, zatímco samci se účastní rozmnožování. Nedospělá stadia — vajíčka, larvy a kukly — se souhrnně označují jako plod. Kasta není totéž co úkol, který jedinec právě vykonává.
- Královna. Reprodukční samice; mladá bývá před rojením okřídlená, po spáření zpravidla křídla odhodí.
- Dělnice. Samice, které pečují o plod, stavějí a udržují hnízdo, získávají potravu a zajišťují obranu.
- Samec. Kolonie jej obvykle vytváří jen v určité části roku. Od samic se liší stavbou těla a při páření předává spermie mladé královně.
- Plod. Vajíčka, larvy a kukly, jejichž zastoupení se během roku mění podle druhu a stavu kolonie. zdroj
Velikost těla může s dělbou práce souviset, úkoly však závisejí také na věku, fyziologickém stavu, zkušenosti a okamžité potřebě kolonie. Jedna pozorovaná činnost proto nemusí být trvalou rolí dělnice. Studie Aphaenogaster subterranea a Liometopum microcephalum dokládají rozdíly ve velikosti mezi kastami i mezi samotnými dělnicemi. zdroj zdroj zdroj zdroj
03 · založení, růst a rok
Kolonie vzniká různými cestami a během roku mění složení i aktivitu.
Mladá královna mravence obecného může kolonii založit samostatně a klaustrálně: vyhloubí komůrku a z vlastních zásob vychová první dělnice. U jiných druhů vzniká nová kolonie oddělením části mateřské kolonie nebo s pomocí hostitelských mravenců. zdroj
- Samostatné založení. Oplodněná královna pečuje o první plod sama; po vylíhnutí začnou dělnice shánět potravu a rozšiřovat hnízdo.
- Pučení. Královna nebo královny odcházejí s dělnicemi do dceřiného hnízda, které může zůstat součástí společné sítě, nebo se později osamostatnit.
- Sociální parazitismus. Dočasní sociální parazité využívají hostitele při založení. Polyergus rufescens je na hostitelských dělnicích závislý po celou dobu existence kolonie. zdroj zdroj zdroj
V mírném pásmu na jaře kolonie obnovuje aktivitu mimo hnízdo a péči o plod. V teplé části roku roste a některé druhy vychovávají okřídlené samice a samce. Termín rojení ovlivňuje počasí, poloha i nadmořská výška. Na podzim aktivita mimo hnízdo slábne a způsob zimního klidu se mezi druhy liší. Přímé studie Tapinoma erraticum a Formica pratensis ukazují, že různé druhy nemají shodný sezonní cyklus. zdroj zdroj zdroj zdroj
04 · potrava a vztahy
Jídelníček i vztahy s dalšími organismy se mezi druhy liší.
Mravenci mohou podle druhu využívat sladké tekutiny, živočišnou kořist, mršiny, semena i jiné zdroje. Stromový Liometopum microcephalum získává podstatnou část potravy z medovice, zatímco Aphaenogaster subterranea dokáže vložit do tekutiny drobný materiál a po nasáknutí jej odnést do hnízda. zdroj zdroj zdroj
Cukry od mšic a červců
Dělnice sbírají medovici od mšic a červců a mezi jejich koloniemi a hnízdem mohou udržovat stálé stezky.
Živiny pro rostoucí plod
Mnohé druhy loví nebo sbírají drobné živočichy. Dělnice kořist porcují a její živiny mohou předávat larvám.
Potrava, zásoba i přenos
Některé druhy semena ukládají a požírají, jiné spotřebují jen jejich výživný přívěsek a zbytek odnesou mimo hnízdo.
Vývoj uvnitř hostitelského hnízda
Housenka modráska bahenního dokončuje vývoj v hnízdech hostitelských mravenců rodu Myrmica. zdroj
05 · další čtení
Podrobné kapitoly podle tématu.
Navazující kapitoly jsou rozdělené do tří celků: vnímání a koordinace, potrava a vztahy s okolím a vznik, růst a zánik kolonie.
Vnímání, koordinace a obrana
Smysly umožňují orientaci a komunikaci. Z reakcí jednotlivých dělnic pak vzniká rozdělení práce, společné rozhodování, stavba, stěhování i obrana.
Smysly, paměť a odpočinek
Zrakové a chemické podněty, vnímání vibrací, učení, paměť, klidové fáze a reakce na potenciálně poškozující podněty. Otevřít kapitolu →
Jak spolu mravenci komunikují
Jak se liší poplachové signály, pachové stopy a rozpoznávací profil a jak rozhodování ovlivňuje vlastní zkušenost, dotyk nebo vibrace podkladu. Otevřít kapitolu →
Jak se mravenci brání
Od kusadel, žihadla a kyseliny přes obranu hnízda a evakuaci po rozpoznání cizinců, vojáky, predátory, teritoriální střety a nájezdy. Otevřít kapitolu →
Jak mravenci nacházejí cestu
Jak mravenci využívají domovský vektor, nebeský kompas, odhad vzdálenosti, naučené výhledy, pach cíle a hledání v okolí očekávaného místa. Otevřít kapitolu →
Dělba práce a kolektivní rozhodování
Jak dělnice reagují na místní podněty a jak nábor, zpětná vazba a kvórum pomáhají kolonii vybrat jednu z možností. Otevřít kapitolu →
Mraveniště zevnitř
Jak vznikají chodby a komory, jak se v nich liší teplota a vlhkost, proč dělnice přesouvají plod a jak kvórum urychluje stěhování. Otevřít kapitolu →
Potrava, zdraví a vztahy s okolím
Dělnice sdílejí potravu mezi sebou i s larvami, nákaza se může šířit jejich kontakty a stavba hnízda ovlivňuje půdu i další organismy v okolí.
Trofalaxe a předávání potravy
Jak si dělnice předávají tekutinu a jak larvy ovlivňují sběr i zpracování potravy. Otevřít kapitolu →
Sociální parazitismus
Dočasné převzetí kolonie, loupeže plodu, sociální paraziti bez vlastní dělnické kasty a chemické mechanismy, jimiž parazit překonává rozpoznávací bariéru hostitele. Otevřít kapitolu →
Zdraví kolonie a sociální imunita
Jak čištění, chemická dezinfekce, péče o plod, nakládání s mrtvými, kontakty mezi dělnicemi a uspořádání hnízda omezují nákazu. Otevřít kapitolu →
Půda, semena a potravní vztahy
Jak hnízda mění půdu, jak mravenci přenášejí semena, loví kořist a poskytují prostor dalším obyvatelům mraveniště. Otevřít kapitolu →
Vznik, růst a zánik kolonie
Po rojení a páření mohou mladé královny zakládat nové kolonie. S jejich růstem se mění počet dělnic a hnízd, sociální uspořádání i složení plodu během roku.
Rozmnožování a rojení
Jak kolonie vytváří pohlavní jedince, co znamená haplodiploidie a co se děje při páření a po přistání. Otevřít kapitolu →
Genetika uvnitř kolonie
Kdy platí příbuznost 0,75, jak ji ovlivňuje počet matek a otců a jak spolu souvisejí dělnická kontrola reprodukce, poměr pohlaví a sociální supergeny. Otevřít kapitolu →
Sociální organizace kolonií
Srovnání druhů s jednou či více královnami, jedním či více hnízdy, pučením, bezkrálovnou reprodukcí nebo závislostí na hostiteli. Otevřít srovnání →
Vývoj plodu a vznik kast
Dokonalá proměna, larvální instary, nahé kukly i kokony a vlivy, které rozhodují, zda se samičí larva vyvine v dělnici, nebo v reprodukční samici. Otevřít kapitolu →
Zakládání a růst
Klaustrální a semiklaustrální založení, spolupráce více královen, závislost na hostiteli a změny po vylíhnutí prvních dělnic. Otevřít kapitolu →
Kolik mravenců žije v kolonii?
Proč může mít kolonie několik dělnic i miliony jedinců, jak se liší hnízdo od kolonie a proč se počet během roku mění. Otevřít kapitolu →
Roční cyklus a zánik
Jak probíhá diapauza, která stadia přezimují, jak se liší věk královny a kolonie a co může znamenat prázdné hnízdo. Otevřít kapitolu →
Použité zdroje
- Schifani et al. Unrecognized for centuries: distribution and sexual caste descriptions of the West European Aphaenogaster species of the subterranea group. ZooKeys, 2023.Moderní údaje k areálu, pohlavním kastám, sezoně rojení a indicii možné příležitostné polygynie.
- Trigos-Peral, Maák, Ślipiński & Witek. Behavioral and morphological traits influencing variation in task performance of Camponotus vagus ants. Insectes Sociaux, 2023.Experimentální studie vztahu velikosti dělnic, chování a dělby práce.
- Meudec. Cycle Biologique de Tapinoma erraticum. Annales de la Société entomologique de France, 1973.Přímé sledování sezonního cyklu a rojení u 28 kolonií z Touraine, které byly v roce 1971 určeny jako Tapinoma erraticum. Studie předchází dnešní revizi podobných druhů rodu Tapinoma a citované zdroje neuvádějí, zda byl její dokladový materiál později znovu určen; místní termíny proto nelze bez výhrady vztáhnout na všechny dnešní populace T. erraticum.
- Sommer & Hölldobler. Colony founding by queen association and determinants of reduction in queen number in the ant Lasius niger. Animal Behaviour, 1995.Terénní a laboratorní studie pleometrotického zakládání: jeho četnosti, počáteční výhody více královen a následného konfliktu vyvolaného přítomností prvních dělnic.
- Southern wood ant — Formica rufa. Wood Ants UK.
- Mori, Grasso, Visicchio & Le Moli. Colony founding in Polyergus rufescens: the role of the Dufour's gland. Insectes Sociaux, 2000.
- D'Ettorre, Mondy, Lenoir & Errard. Blending in with the crowd: social parasites integrate into their host colonies using a flexible chemical signature. Proceedings of the Royal Society B, 2002.
- Beckers, Goss, Deneubourg & Pasteels. Colony Size, Communication and Ant Foraging Strategy. Psyche, 1989.Srovnávací studie vztahu velikosti kolonie, náboru a způsobu získávání potravy.
- Petráková & Schlaghamerský. Worker polymorphism in Liometopum microcephalum: is it related to territory size?. Myrmecological News, 2014.Studie spojité velikostní proměnlivosti dělnic mezi koloniemi a sezonami.
- Schlaghamerský, Kašpar, Petráková & Šustr. Trophobiosis in the arboricolous ant Liometopum microcephalum. European Journal of Entomology, 2013.Cílená studie významu medovice v potravě mravence lužního.
- Lőrinczi et al. Which tools to use? Choice optimization in the tool-using ant, Aphaenogaster subterranea. Behavioral Ecology, 2018.Experimenty s přizpůsobivou volbou materiálu pro nasávání a přepravu tekuté potravy.
- Módra et al. Protective behavior or true tool use? Scrutinizing the tool use behavior of ants. Ecology and Evolution, 2020.Experimentální rozbor používání savých materiálů k přenosu tekuté potravy.
- Phengaris nausithous — karta druhu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.Zdroj ke vztahu modráska bahenního a jeho hostitelských mravenců.
- Portinha et al. Whole-genome analysis of multiple wood ant population pairs supports similar speciation histories, but different degrees of gene flow, across their European ranges. Molecular Ecology, 2022.Studie populací F. polyctena a F. aquilonia; shrnuje vícekrálovnost a jarní produkci mladých královen.
- Giehr et al. Ant workers produce males in queenless parts of multi-nest colonies. Scientific Reports, 2020.Experiment s královnami neobsazenými částmi sezonálně polydomních kolonií Temnothorax crassispinus ukázal, že dělnice produkovaly samce a jejich larvy přežily opětovné spojení s částí obsahující královnu; studie nedokládá produkci nových dělnic ani náhradu královny.
- Mitrus. The cavity-nest ant Temnothorax crassispinus prefers larger nests. Insectes Sociaux, 2015.
- Helanterä, Kulmuni & Pamilo. Sex allocation conflict between queens and workers in Formica pratensis wood ants predicts seasonal sex ratio variation. Evolution, 2016.Tříletá studie 93 kolonií ověřila dvě oddělené reprodukční kohorty a poměr pohlaví v pozdější kohortě konzistentně více vychýlený ve prospěch samic, jak předpovídá sezonní změna možností dělnic ovlivnit osud diploidních vajíček.
- Hart et al. The spatial distribution and environmental triggers of ant mating flights: using citizen-science data to reveal national patterns. Ecography, 2018.Občanskovědní analýza převážně Lasius niger dokládá prostorovou a meziroční proměnlivost a souvislost načasování letů s teplotou, větrem a městským prostředím.
- Dunn et al. Reproductive phenologies in a diverse temperate ant fauna. Ecological Entomology / USGS, 2007.Studie ukazující souvislost načasování letů s nadmořskou výškou.