Život kolonie · velikost společnosti

Kolik mravenců žije v kolonii?

Početnost se mezi druhy liší o několik řádů. Smysluplný údaj proto spojuje druh, stáří a sezonu kolonie s přesnou jednotkou: dělnice jednoho hnízda, nebo členy celé vícehnízdné společnosti.

Čtení přibližně 4 minuty

01 · rozsah známých hodnot

Kolonie mohou mít několik dělnic, stovky, tisíce i miliony.

Malá dutinová kolonie může mít desítky dělnic, větší zemní kolonie stovky až tisíce a rozsáhlá společnost lesních či kočovných mravenců řádově desetitisíce až miliony. Každý druh má vlastní průběh růstu a měřítko zralé kolonie.

V mezinárodním souboru publikovaných údajů sahala početnost zralých kolonií od 7 do 14,75 milionu dělnic a medián byl 300. Nejde o univerzální „běžnou kolonii“, ale o průřez velmi rozdílnými druhy od drobných dutinových mravenců po obří kočovné společnosti. zdroj zdroj

02 · počet, plod, biomasa a hnízda

„Velikost kolonie“ popisujeme jednotkou a sociální hranicí.

Nejčastěji jde o počet dospělých dělnic ve zralé společnosti. Množství plodu ukazuje budoucí růst, biomasa rozlišuje stejný počet drobných a velkých dělnic a počet královen vypovídá o reprodukčním uspořádání. Počet kup či vchodů naopak popisuje stavbu: jedna kolonie může obývat několik hnízd a jedno zdánlivé mraveniště může skrývat více soupeřících kolonií.

03 · české profily jako měřítko

Stejné slovo kolonie pokrývá několik řádů velikosti.

Rozdíl není jen v čísle. Malé kolonie využívají drobné dutiny a často stojí na práci jednotlivců, zatímco velké společnosti rozdělují pracovní sílu mezi rozsáhlé hnízdo, stezky a někdy i více sídel.

28 dělnic

Ponera testacea

Malá jarní kolonie popsaná z drobného hnízdního prostoru obsahovala 28 dělnic a jedinou odkřídlenou královnu. zdroj

Otevřít celý profil →
odhad 3 179 dělnic

Formica gagates

U šesti nalezených jednodomých hnízd ze Štýrska vyšel odhad 2 201–4 401 dělnic, v průměru 3 179; úplně vykopána byla dvě. Malá zakládající hnízda mohla uniknout, takže průměr může být nadhodnocený. zdroj

Otevřít celý profil →
přes milion

Formica aquilonia

Severní mnohohnízdné společnosti mohou spojovat přes milion dělnic a stovky královen do sítě spolupracujících sídel. zdroj

Otevřít celý profil →

04 · fotografie jednoho okamžiku

Složení kolonie se mění s věkem i během roku.

Zakladatelka může začít sama. Po vylíhnutí prvních dělnic roste pracovní síla, rozšiřuje se hnízdo a později přibývá investice do pohlavních jedinců. Velikost zralé kolonie pak utváří rovnováha mezi vznikem a úhynem dělnic, sezonními vlnami plodu a případnými přesuny mezi hnízdy.

U Solenopsis invicta se během roku mění počet, zásoby i rozmístění dospělců a plodu. Pheidole morrisi současně mění zastoupení kast, množství plodu a architekturu hnízda. Počasí může během hodin změnit hlavně počet dělnic venku; sezonní vývoj a stárnutí kolonie mění i její skutečné složení. U vícehnízdných druhů se navíc jedinci a plod přesouvají mezi sídly. zdroj zdroj

05 · nejtěžší hranice je sociální

Jedno hnízdo může být část kolonie. Dvě sousední kupy mohou patřit jedné kolonii, nebo dvěma soupeřícím koloniím.

Monodomní kolonie obývá jedno hnízdo. Polydomní kolonie rozděluje dělnice, plod a zdroje mezi několik sociálně propojených sídel. Stezky a přesuny potravy ukazují okamžitou spolupráci, zatímco příbuznost vypovídá o původu a toku genů. Propojení se může během sezony zesilovat či slábnout. zdroj

06 · aktivita není početnost

Počet dělnic venku se mění rychleji než velikost celé kolonie.

Počet dělnic na jedné stezce nebo u jednoho vchodu není sčítáním celé kolonie. U hlubokých hnízd je část společnosti skrytá pod zemí a u vícehnízdných druhů mohou být dělnice i plod rozděleni mezi několik sídel. Smysluplný odhad proto uvádí rozsah zkoumaného hnízda a nejistotu měření. zdroj zdroj

07 · velikost mění organizaci

S velikostí kolonie se může měnit její organizace.

Větší pracovní síla zvětšuje počet současně vykonávaných úkolů, tok materiálu i logistické nároky. Evoluční srovnání podporuje, že zvětšování kolonií předcházelo vzniku více tělesně odlišných dělnických kast. Vztah je postupný: neexistuje jediný počet, po jehož překročení se automaticky objeví vojáci. zdroj

Většina studovaných druhů měla jedinou fyzickou dělnickou kastu. Účinná dělba práce přitom může vznikat podle věku, zkušenosti, polohy či aktuálního stavu i bez nevratně odlišných těl.

Použité zdroje

  1. Bell-Roberts, Turner, Werner, Downing, Ross & West. Larger colony sizes favoured the evolution of more worker castes in ants. Nature Ecology & Evolution, 2024.Fylogenetická analýza 794 druhů; údaj o počtu dělnic ve zralé kolonii byl dostupný pro 541 z nich. Autoři rozlišují počet dělnic, počet královen a počet fyzických dělnických kast a upozorňují, že kolonijní census bývá v původních studiích pouze vedlejším údajem.
  2. Bell-Roberts et al. Trait data and references for ‘Larger colony sizes favoured the evolution of more worker castes in ants’. Oxford University Research Archive, 2024.Otevřená datová sada se sociálními znaky 794 druhů. Pro 541 druhů obsahuje literární odhad počtu dělnic ve zralé kolonii, velikost použitého vzorku a původní reference; jednotlivé hodnoty proto nemají stejnou přesnost ani reprezentativnost.
  3. Burchill & Moreau. Colony size evolution in ants: macroevolutionary trends. Insectes Sociaux, 2016.Rodová fylogenetická analýza ukazuje mimořádný rozsah velikostí mravenčích společností a upozorňuje na nedostatek srovnatelných sociometrických dat. Extrémně rozlehlou superkolonii nelze měřit stejným způsobem jako jedno malé hnízdo.
  4. Ellis, Procter, Buckham-Bonnett & Robinson. Inferring polydomy: a review of spatial, functional and genetic methods for identifying colony boundaries. Insectes Sociaux, 2017.Metodická syntéza rozlišuje prostorově oddělená hnízda od sociální hranice kolonie a porovnává důkazy založené na pohybu zdrojů, prostoru a genetice. Samotná blízkost, nízká agrese ani podobné genotypy nemusí hranici kolonie určit bez dalšího kontextu.
  5. Tschinkel. Sociometry and Sociogenesis of Colonies of the Fire Ant Solenopsis invicta During One Annual Cycle. Ecological Monographs, 1993.Kvantitativní rozbor celoroční demografie, biomasy, velikosti dělnic a investic do reprodukčních jedinců u Solenopsis invicta; konkrétní prahy a sezonní průběh jsou druhově specifické.
  6. Murdock & Tschinkel. The life history and seasonal cycle of the ant, Pheidole morrisi Forel, as revealed by wax casting. Insectes Sociaux, 2015.Terénní rekonstrukce celých hnízd a jejich obsahu v pěti sezonních fázích ukazující, že velikost kolonie, plod, kasty i architektura se během roku mění společně.
  7. Kraker, Wagner & Kunz. Population size of monodomous nests of Formica (Serviformica) gagates (Hymenoptera: Formicidae). Joannea Zoologie, 2022.Primární terénní studie šesti jednodomých hnízd na čtyřech lokalitách v jihovýchodním Štýrsku; jen dvě hnízda byla úplně vykopána a odhad průměrné početnosti může nadhodnocovat populaci přehlédnutím malých zakládajících hnízd.
  8. Ødegaard, Staverløkk & Gjershaug. Formica aquilonia — artsbeskrivelse. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning, 2015.Autoritativní severský popis morfologie, vícekrálovných a vícepobočkových kolonií, potravy a rojení.
  9. Csősz & Seifert. Ponera testacea Emery, 1895 stat. n. — a sister species of P. coarctata. Acta Zoologica Academiae Scientiarum Hungaricae, 2003.Revize více než 500 jedinců ze 180 hnízdních vzorků obnovila P. testacea jako samostatný druh, popsala morfometrické rozlišení a upozornila, že starší biologii obou druhů nelze zpětně bezpečně rozdělit.
  10. Ødegaard, Staverløkk & Gjershaug. Leptothorax muscorum — artsbeskrivelse. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning, 2015.Morfologie všech kast, rozlišení od L. acervorum a L. gredleri, drobné kolonie, potrava, hnízda a vztah k Harpagoxenus sublaevis.