Ponerinae · Ponera

Ponera testacea

Emery, 1895

mravenec žlutavý

Drobný teplomilný obyvatel otevřených suchých půd, jehož obvykle žluté zbarvení přestalo být po objevu tmavých populací spolehlivým určovacím znakem.

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice je obvykle žlutá, okrová až rezavá, ale existují také tmavě hnědé až černé populace bez jiného prokázaného morfologického rozdílu.
  • Oko je nepatrné nebo zcela nerozeznatelné a tvoří nanejvýš několik faset; revize uvádí u dělnic nula až tři ommatidia.
  • Petiolární uzel je v bočním pohledu nižší a podsaditější než u P. coarctata, shora má širokou plochou až půlkruhovitou horní část.
  • Spodní výběžek petiolu mívá výraznější trojúhelníkový zadní výběžek a o něco větší průsvitnou fenestru, ale bezpečné určení stojí na kombinaci přesných rozměrů.
Pozor na záměnu. Největší záměna hrozí s Ponera coarctata. Samotná barva není bezpečný znak a běžná fotografie nezachytí potřebné mikrometrické poměry. Spolehlivé určení vyžaduje správně orientovaný exemplář, měření hlavy a petiolu a aktuální klíč; samce se revizi z roku 2003 nepodařilo bezpečně odlišit.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
otevřené xerotermní trávníky · vápencové a silikátové svahy · písčiny a řídká nízká vegetace · výslunné antropogenní plochy
Hnízdo
Jednotlivé doložené kolonie byly nalezeny mělce v půdě pod kameny či dlaždicí. Podrobná druhově specifická data o architektuře chybějí; jeden britský nález neměl v odebraném bloku zeminy zřetelné chodby ani komůrky.
Potrava
Přímá data o potravě P. testacea chybějí. Kořist ani způsob krmení larev nebyly u tohoto druhu doloženy; údaje známé u P. coarctata na něj nelze bez důkazu převést.
Kolonie
Jediný podrobně sečtený nález autoři popsali jako celou kolonii: 28 dělnic a jednu královnu, která již shodila křídla; plod v hnízdě nebyl. Jediná dubnová kolonie však neurčuje typický počet jedinců, sezonní stav, zda druh mívá jen jednu královnu, ani způsob zakládání.

Svatební lety

Kdy se rojí

Samostatná data jsou řídká: středoevropská syntéza uvádí 3.–23. září a česká okřídlená královna byla nalezena 23. září. Širší červenec–září v regionálním přehledu bylo převzato od P. coarctata.

Další druhy, které se mohou rojit v září →

Výskyt

Rozšíření a výskyt

V Česku je bezpečně doložen například z Mohelna a pražského Prokopského údolí, ale zůstává lokální a vázaný na nejteplejší otevřená stanoviště. Západopalearktický areál sahá od Středomoří přes teplé části střední Evropy po Balkán, Anatolii a oblasti dále na východ; tmavé i světlé formy se geograficky překrývají.

Výskytová data GBIF pro Česko

Ponera testacea: kde se soustřeďují výskytové záznamy.

Ponera testaceamravenec žlutavý

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec žlutavý žije skrytě v prohřáté půdě a pod kameny. Většina dělnic je žlutá až rezavá, známé jsou však i téměř černé populace. Barva proto není bezpečným rozdílem proti Ponera coarctata.

Jak ji odlišit

Dělnice měří přibližně 2,5–3 mm a oči tvoří nanejvýš několik drobných faset. Petiolární uzel je v bočním pohledu nižší a podsaditější než u P. coarctata; shora má širokou horní plochu a jeho spodní výběžek bývá vzadu výrazněji trojúhelníkový. Rozhoduje kombinace rozměrů hlavy a petiolu pod mikroskopem, ne jeden barevný či fotografický znak. Samce obou druhů se podle současných znalostí nedaří spolehlivě rozlišit jednoduchým znakem.

Světlé a tmavé populace se v tělesných proporcích neliší a v Anatolii se jejich areály překrývají. Tmavé zbarvení tedy nepředstavuje samostatný druh. Moderní revize zároveň oddělila P. testacea od dříve široce vymezené P. coarctata, takže starší biologické údaje bez nově určených exemplářů nemusí patřit tomuto druhu.

Stanoviště a hnízdo

P. testacea je výrazně teplomilná. Obývá otevřené suché trávníky na vápenci, skalnatých půdách a písku, zatímco zastíněným a vlhčím porostům se zpravidla vyhýbá. S P. coarctata se může vyskytnout na stejné lokalitě, takže prostředí samo o určení nerozhodne.

Hnízda se hledají mělce v půdě nebo pod kameny. Jedna kompletně odebraná jarní kolonie zpod dlaždice obsahovala několik desítek dělnic a jednu odkřídlenou královnu, ale žádný plod. Je to doklad malé kolonie, nikoli obecný početní rozsah nebo důkaz, že všechny kolonie mají jedinou královnu. Potrava a způsob krmení larev nebyly u P. testacea přímo popsány; známé podrobnosti o P. coarctata na ni nelze automaticky přenést.

Výskyt a rojení

V Česku je druh doložen například z Mohelna, Prokopského údolí a dalších nejteplejších otevřených stanovišť. Drobný podzemní způsob života i záměna s P. coarctata mohou přispívat k tomu, že nálezů zůstává málo.

Druhově určené středoevropské údaje kladou rojení do září; z Česka je ze stejného měsíce známa také okřídlená královna. Podklad je zatím řídký, proto nelze spolehlivě určit užší vrchol ani vyloučit dřívější lety.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Werner & Wiezik. Vespoidea: Formicidae (mravencovití). Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, Supplementum 11, 2007.Česká a slovenská faunistická syntéza s revidovanými lokalitními doklady; mimo jiné dokládá první bezpečné české P. testacea a upozorňuje na nejistotu staršího materiálu okruhu H. punctatissima.
  3. Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
  4. Mravenec žlutavý — Ponera testacea. Příroda Vysočiny.Český druhový přehled s určovacími znaky, prostředím a opatrně převzatou fenologií.
  5. Csősz & Seifert. Ponera testacea Emery, 1895 stat. n. — a sister species of P. coarctata. Acta Zoologica Academiae Scientiarum Hungaricae, 2003.Revize více než 500 jedinců ze 180 hnízdních vzorků obnovila P. testacea jako samostatný druh, popsala morfometrické rozlišení a upozornila, že starší biologii obou druhů nelze zpětně bezpečně rozdělit.
  6. Csősz, Kiran, Karaman & Lapeva-Gjonova. A striking color variation is detected in Ponera testacea across its Western Palaearctic geographic range. ZooKeys, 2022.Dokládá tmavou formu sesterského druhu a omezení určování pouze podle barvy.
  7. Hamer & Attewell. Ponera testacea (Hymenoptera: Formicidae) recorded within a suburban garden in coastal East Sussex (VC14), with description of nest location and black colour morph workers. British Journal of Entomology and Natural History, 2023.Podrobný nález celé kolonie 28 dělnic a jedné odkřídlené (dealátní) královny pod zahradní dlaždicí; jediný dubnový doklad nelze vydávat za typickou demografii či architekturu druhu.
  8. Vohralík & Werner. Mravenci (Hymenoptera: Formicidae) Dolního Poohří. Klapalekiana, 2016.Regionální faunistická studie dokládající dělnici P. testacea pod kamenem na vrchu Rohatec v osluněném místě s nízkou řídkou vegetací.
  9. Vohralík, Werner & Amcha. Mravenci (Hymenoptera: Formicidae) Dolního Povltaví. Klapalekiana, 2018.Regionální faunistická studie s biotopy a konkrétními českými doklady několika vzácných druhů včetně okřídlené samice P. testacea nalezené 23. září 2016.
  10. Seifert. The Ants of Central and North Europe. Lutra Verlags- und Vertriebsgesellschaft, 2018.Komplexní středoevropská příručka s ilustrovanými určovacími klíči a biologickými údaji pro české rody a druhy.