Určování · taxonomie a druhové komplexy

Kde končí jeden druh?

Vědecké jméno není totéž co určení konkrétního nálezu ani vymezení druhu. Kapitola vysvětluje typové exempláře, druhové komplexy a zkratky cf. či sp. i to, proč staré záznamy po revizi nelze vždy jednoduše přejmenovat.

Čtení přibližně 13 minut

01 · jeden nález, pět vrstev

Doklad, určení, taxonomie, názvosloví a soupis druhů odpovídají na různé otázky.

Doklad představuje konkrétní nález. Při určování jej přiřazujeme k rodu nebo druhu. Taxonomická revize zkoumá hranice druhů, zatímco názvosloví spojuje vědecké jméno s referenčním typem. Soupis nakonec uvádí druhy přijímané pro určité území a dobu.

  1. 01
    Organismus a doklad

    Konkrétní dělnice, hnízdní série, fotografie, pozorování nebo uložený exemplář. Existuje bez ohledu na to, jak jej právě nazýváme.

  2. 02
    Určení

    Přiřazení dokladu k rodu, druhu či pracovní skupině podle viditelných znaků, měření, DNA, lokality a použitého zdroje.

  3. 03
    Pojetí taxonu

    Vědecká hypotéza o tom, které populace tvoří jeden druh a kde leží jeho hranice. Výrazy sensu („v pojetí“) a sec. („podle“) ukazují, podle které práce toto pojetí čteme.

  4. 04
    Vědecké jméno

    Formální název spojený s nomenklatorickým typem, tedy referenčním exemplářem nebo souborem exemplářů. Názvoslovná pravidla určují, zda jméno splňuje podmínky pro použití, jakou má prioritu a jak se správně zapisuje.

  5. 05
    Soupis druhů

    Přehled taxonů přijímaných pro vymezené území k určitému datu. Může vycházet z konkrétní revize a pozdější změny přebírá až při další aktualizaci.

Mezinárodní pravidla zoologického názvosloví výslovně nerozhodují, kolik druhů biologicky existuje. Upravují tvorbu a použití jmen, zatímco vymezení druhů zůstává vědeckou otázkou založenou na znacích a testovatelných hypotézách. zdroj

02 · co přesně čteme ve jménu

Vědecké jméno druhu je ukotveno v nomenklatorickém typu.

Vědecké jméno druhu (binomen) tvoří rodové jméno s velkým počátečním písmenem a druhé slovo, odborně druhové epiteton, s malým: Tetramorium immigrans. Autor a rok pomáhají dohledat vznik jména, ale nejsou součástí samotného názvu taxonu. Závorky kolem autora a roku znamenají, že druh je dnes řazen do jiného rodu než v původním popisu — ne vyšší nejistotu ani „starší verzi“ organismu. zdroj

rodTemnothoraxvelké počáteční písmeno
druhé slovo (epiteton)sordidulusmalé počáteční písmeno
autorství(Müller, 1923)závorky ukazují změnu rodu

Typ nemusí být typický.

Jméno druhu je prostřednictvím nomenklatorického typu spojeno s konkrétním exemplářem, případně se souborem syntypů. Typ slouží jako referenční bod pro použití jména. Nemusí být průměrným, nejlépe zachovaným ani biologicky „ideálním“ zástupcem druhu; svou názvoslovnou úlohu proto může plnit i neobvyklý nebo poškozený exemplář. zdroj

Rozdíl mezi nomenklatorickým typem, paratypem, dokladovým exemplářem a topotypem
PojemCo děláDůležité rozlišení
HolotypJediný exemplář určený v původním popisu jako nomenklatorický typ.Nemusí nést všechny běžné znaky populace ani být biologickým „ideálem“ druhu.
Syntypy a lektotypKdyž původně nebyl určen holotyp, může jméno nést série syntypů. Z ní lze podle stanovených pravidel později vybrat jediný lektotyp.Pozdější výběr lektotypu nevytváří nový druh, ale určuje jediný referenční exemplář už existujícího jména.
NeotypNáhradní nomenklatorický typ vybraný za stanovených podmínek, když se původní typový materiál považuje za ztracený. zdrojNení to libovolný „lepší kus“ přidaný jen proto, že se původní typ špatně měří.
ParatypSoučást původní typové série vedle holotypu; pomáhá dokumentovat popis.Sám není nomenklatorickým typem.
Dokladový exemplářUložený doklad konkrétního výzkumu nebo nálezu, který lze znovu prohlédnout, přeměřit či sekvenovat. zdrojNe každý dokladový exemplář je typ. Jeho velká hodnota spočívá v možnosti určení znovu zkontrolovat.
TopotypPozději získaný exemplář z typové lokality.Původem z téhož místa automaticky nezískává postavení typu ani nezaručuje, že patří k druhu ve stejném pojetí.

U dokladového exempláře uchovejte lokalitu, datum a jednoznačný kód nálezu. Vhodný způsob konzervace předem ověřte s odborníkem nebo pracovníkem sbírky. zdroj

03 · druh jako testovaná hypotéza

Jeden znak může pomoci druh určit, jeho hranice však musíme ověřit u více populací.

Taxonomická revize zjišťuje, zda pozorovaný rozdíl patří k běžné proměnlivosti jednoho druhu, plynulé změně napříč areálem, rozdílu mezi kastami, nebo samostatné evoluční linii. Integrativní taxonomie proto může spojovat stavbu těla, genetiku, geografii, ekologii a biologii rozmnožování. Samotný počet použitých metod však o výsledku nerozhoduje. zdroj

01

Tvar a struktury

Ochlupení, struktura povrchu neboli skulptura, stopka, tykadla, genitálie a další diagnostické znaky v odpovídající kastě.

02

Morfometrie

Přesná měření a poměry vyhodnocené se zohledněním velikosti těla. U druhů s různě velkými dělnicemi se totiž proporce mohou s celkovou velikostí jedince měnit; tomuto vztahu se říká allometrie.

03

Hnízdní série

Více dělnic z jednoho hnízda zpřesní průměr proměnlivých znaků. Jedno hnízdo ale stále není celá populace.

04

Genetická data

Krátký standardizovaný úsek DNA používaný jako identifikační čárový kód, více genových oblastí neboli lokusů a data z celého genomu poskytují různě podrobné informace. Strom jednoho genu nemusí odpovídat historii druhů.

05

Geografie

Místa kontaktu, mezery v areálu a souvislé změny znaků pomáhají odlišit izolované linie od plynulé proměnlivosti jednoho druhu napříč areálem.

06

Prostředí a doba aktivity

Odlišný biotop či období aktivity mohou podpořit rozlišení linií. Samotný nález na písku nebo ve městě však druh neurčuje.

07

Biologie rozmnožování

Páření, výměna genů mezi populacemi (tok genů) a hybridní potomstvo pomáhají ověřit, nakolik jsou linie oddělené. Výsledek však závisí na místě, čase a rozsahu vzorkování.

Srovnání integrativních studií členovců ukázalo, že žádný jednotlivý typ dat nebyl spolehlivý ve všech případech. Závěr je přesvědčivější, když se nezávislé metody doplňují a podaří se zjistit biologickou příčinu případného rozporu. zdroj

04 · míra určení a rozsah jména

Zápisy sp., cf., agregát a sensu lato vyjadřují míru určení nebo rozsah jména.

Zkratka připojená k určení sděluje, jak přesný závěr podklady dovolují. Standard Darwin Core ji ukládá odděleně od vědeckého jména právě proto, aby pochybnost nebyla omylem považována za součást názvu taxonu. Způsob používání zkratek se může mezi autory lišit; u důležitých dat proto uchovejte celý původní zápis a zdroj, podle něhož byl vytvořen. zdroj

Význam pracovních zkratek při určování a vymezování druhů
ZápisVýznam zápisuCo netvrdíPříklad použití
Lasius sp.Jeden neurčený druh rodu Lasius.Neříká, že jde o nový druh ani že všechna pozorování patří témuž druhu.Fotografie potvrzuje rod, druhové znaky chybějí.
Lasius spp.Více druhů rodu Lasius nebo obecná zmínka o několika jeho druzích.Není to název jedné skupiny s pevnými členy.Souhrn několika druhů v lokalitě.
Messor cf. structorAutor určení materiál porovnává s M. structor, závěr však zůstává výslovně nejistý.Není to formální třetí jméno ani automaticky potvrzený M. structor.Starší český materiál před revizí komplexu.
Messor aff. structorMateriál je pojmenovanému druhu blízce podobný; přesný význam zkratky je nutné číst podle konkrétního autora.Samo o sobě nezavádí nový druh a neurčuje stupeň genetické vzdálenosti.Pracovní označení při otevřené taxonomické otázce.
Lasius alienus agg.Pracovní souhrnné označení obtížně rozlišitelných forem používané v daném zdroji.Není to univerzální formální hodnost ani nutně totožné s moderním „komplexem L. alienus“.Historická data, která nelze rozdělit podle současné revize.
komplex T. caespitumAutorem vymezený okruh blízce příbuzných či obtížně rozlišitelných druhů.Jeho složení se může s novými poznatky měnit a nejde o formální taxonomickou hodnost upravenou názvoslovnými pravidly.Deset druhů vymezených evropskou revizí 2017.
sensu lato · s. l.Jméno použité v širokém pojetí.Samo neříká, které dnešní druhy toto pojetí zahrnuje.Biologické údaje o předrevizním Messor „structor“.
sensu stricto · s. s.Jméno v úzkém pojetí, obvykle po oddělení dalších taxonů.Není záruka, že všichni autoři používají totožné hranice.Tetramorium caespitum v dnešním užším smyslu.
sensu / sec. autorPojetí taxonu podle konkrétního zdroje.Není to autorství původního vědeckého jména.Jméno čtené podle určité revize nebo klíče.

05 · nesoulad je informace

Nesoulad morfologie a DNA může mít několik biologických příčin.

Rozpor nemusí znamenat, že je jedna metoda chybná. Příčinou může být malý počet zkoumaných lokalit, plynulá geografická proměnlivost, nedávné oddělení linií, křížení nebo následný přenos genů mezi liniemi (introgrese), odlišná historie mitochondriální a jaderné DNA či vlastnost závislá na velikosti a prostředí. Před změnou hranic druhů je proto třeba zjistit příčinu nesouladu. zdroj

Stejná sekvence DNA, jiné tělo

Stejnou variantu genu může sdílet více linií.

Porovnávaná mitochondriální sekvence zachycuje jen jednu část evoluční historie. Její sdílená varianta může mluvit proti oddělení linií, sama však není univerzálním testem reprodukční izolace.

Geneticky odlišné linie, podobné tělo

Kryptické druhy jsou navenek téměř nerozlišitelné.

Oddělené linie mohou mít podobnou vnější stavbu. Jejich spolehlivé rozlišení proto musí podporovat opakované genetické, morfometrické i biologické výsledky.

Plynulý přechod

Mezi krajními formami mohou ležet přechodné populace.

Porovnání jen dvou vzdálených konců areálu může vytvořit zdánlivě čisté skupiny. Hustší geografické vzorkování ukáže, zda je spojuje plynulá změna znaků a výměna genů.

Kontakt a hybridizace

Mezi druhy může docházet k omezenému křížení.

Nález hybridních jedinců automaticky neznamená, že jde o jediný druh. Důležité je, které populace se kříží, jak často a které části genomu se mezi nimi přenášejí.

06 · změna názvu není jeden proces

Rozdělení, sloučení, přesun do rodu a oprava určení mají jiné následky.

Věta „druh byl přejmenován“ může skrývat několik názvoslovně i taxonomicky odlišných změn. Je proto třeba rozlišit novou kombinaci jména, změnu hranice taxonu a nové určení konkrétního dokladu.

Přesun do jiného rodunová kombinace

Typ, s nímž je druhové jméno spojeno, i autorství zůstávají stejné; mění se rodové zařazení. U adjektivního druhového epiteta se může povinně změnit koncovka podle gramatického rodu nového rodového jména. Autor a rok se pak v zoologii uvádějí v závorkách. zdroj

Jde hlavně o změnu zařazení; nemusí se změnit vymezení druhu.
Sloučení jmensynonymie

Dvě nebo více dostupných jmen jsou považována za označení jediného taxonu. Zpravidla se použije nejstarší dostupné jméno, pokud pravidla priority nebo výjimka chránící stabilitu neurčí jinak. zdroj

Synonymum není „neplatný organismus“, ale jméno, které v daném pojetí není přijímané pro samostatný taxon.
Rozdělení široce pojatého druhurozdělení druhu

Historické široké pojetí se rozdělí na více druhů. Staré záznamy bez dokladového exempláře nebo diagnostických znaků často nelze spolehlivě přiřadit.

Hromadné přepsání všech bodů na jeden z nových druhů by vytvořilo falešnou přesnost.
Obnovení starého jménaznovu uznaný druh

Revize zjistí, že dříve synonymizované nebo poddruhové jméno odpovídá samostatnému druhu, a znovu je použije.

Název může být starý desítky let, i když je druh nově rozpoznaný v moderním pojetí.
Změna určení dokladového exemplářenové určení

Konkrétní exemplář je podle nového klíče přiřazen jinam. Původní etiketa zůstává historickou identifikací, nová etiketa přidává současný závěr.

Chybné určení exempláře není synonymie dvou jmen.
Stejné jméno, jiné vymezenízměna pojetí

Stejné dvouslovné jméno může v různých publikacích zahrnovat jiný okruh populací. Proto je někdy důležitější „podle koho“ než samotný rok.

Stejný zápis jména nezaručuje stejné biologické vymezení.

Pravidla názvosloví usilují o stabilitu jmen, ale nebrání změně taxonomického úsudku. Když revize považuje nomenklatorické typy dvou jmen za součást jediného taxonu, vzniká synonymie; když rozliší samostatné taxony, může se dřívější jméno znovu uplatnit. zdroj

07 · šest případů změny jména nebo hranice druhu

Revize českých druhů vedou k rozdělení, sloučení i otevřené otázce.

Komplex rozdělený na druhy

Tetramorium caespitum a T. immigrans

Integrativní revize spojila morfometrii, mitochondriální a jaderná data, samčí znaky, stavbu křídel i ekologii a v komplexu vymezila deset druhů. Staré evropské a severoamerické údaje pod jediným jménem proto nelze bez dokladů přepsat na dnešní T. caespitum. zdroj

Historický agregát a moderní terminologie

Lasius alienus

Starší zápis L. alienus agg. označuje široce určenou skupinu obtížně rozlišitelných tmavých druhů rodu Lasius. Revize 2020 ale druh L. alienus v užším smyslu nezařadila do žádného ze svých morfologicky vymezených komplexů. „Agregát“ a „moderní komplex L. alienus“ proto nejsou zaměnitelné. zdroj

Široké jméno rozdělené na pět

Messor structor

Revize vymezila v tradičním okruhu „structor“ pět kryptických, tedy navenek velmi podobných druhů, a ověřila český materiál. Výsledky starší italské studie sběru a ukládání semen proto nelze automaticky vztáhnout k dnešnímu českému M. structor. zdroj zdroj

Jeden dokladový exemplář, dvě databázová jména

Camponotus atricolor

Dokladový exemplář CASENT0179869 je v AntWeb veden pod starším určením C. piceus, zatímco revize z roku 2019 tentýž kód vyobrazuje jako C. atricolor. Jedinečný kód propojuje obě určení a umožňuje ověřit, že jde o tentýž exemplář, nikoli dva rozdílné nálezy. zdroj zdroj

Samostatné jméno se stalo synonymem

Temnothorax saxonicusT. sordidulus

Revize z roku 2026 našla plynulou geografickou změnu tělesných i genetických znaků a jméno T. saxonicus zařadila jako mladší synonymum T. sordidulus. Starší české doklady je proto nutné hledat pod původním jménem a vykládat v současném širším pojetí T. sordidulus. zdroj

Obnovení druhu a nové posouzení starších údajů

Ponera testacea

Morfometrická revize znovu oddělila P. testacea od P. coarctata. Následně bylo nutné zkontrolovat, kterému druhu patřily starší pokusy; údaje o koloniích a larvách nebylo možné jednoduše zkopírovat do obou profilů. zdroj

Použité zdroje

  1. Frequently Asked Questions: taxonomy, nomenclature and typification. International Commission on Zoological Nomenclature.Autoritativní výklad rozdílu mezi taxonomií a nomenklaturou, binomického jména, autorství, závorek po změně rodu, dostupnosti jmen, synonymie a role typových exemplářů.
  2. International Code of Zoological Nomenclature: Article 72 — General provisions. International Commission on Zoological Nomenclature.Pravidla pro typové série a jméno nesoucí typy. Typ váže použití jména; běžný dokladový exemplář, fotografie ani samotná DNA sekvence tuto názvoslovnou funkci automaticky nemají.
  3. International Code of Zoological Nomenclature: Article 75 — Neotypes. International Commission on Zoological Nomenclature.Neotyp lze určit jen při výjimečné potřebě a za podmínek článku 75, pokud se žádný původní jméno nesoucí typ nepovažuje za dochovaný. Nejde o běžnou kurátorskou náhradu ztraceného materiálu.
  4. International Code of Zoological Nomenclature: Article 23 — Principle of Priority. International Commission on Zoological Nomenclature.Pravidlo priority a jeho omezení: platným jménem taxonu je zpravidla nejstarší dostupné jméno, pokud jiné ustanovení kódu nebo rozhodnutí Komise nechrání stabilitu jinak.
  5. International Code of Zoological Nomenclature: Article 34 — Mandatory changes in spelling. International Commission on Zoological Nomenclature.Pravidla povinných pravopisných změn po nové kombinaci; koncovka adjektivního druhového epiteta se musí shodovat s gramatickým rodem nového rodového jména.
  6. Huber. The importance of voucher specimens, with practical guidelines for preserving specimens of the major invertebrate phyla for identification. Journal of Natural History, 1998.Vymezuje biologické vouchery jako uchované dokladové exempláře s minimálními údaji o místě a datu sběru, které umožňují ověřovat biologický a taxonomický výzkum bez zaměňování voucheru za jméno nesoucí typ.
  7. Dayrat. Towards integrative taxonomy. Biological Journal of the Linnean Society, 2005.Vymezuje integrativní taxonomii jako ohraničování jednotek biodiverzity z více doplňujících se perspektiv a dává přednost testování hranic druhů před samotnou tvorbou nových jmen.
  8. Schlick-Steiner et al. Integrative Taxonomy: A Multisource Approach to Exploring Biodiversity. Annual Review of Entomology, 2010.Syntéza studií členovců ukazuje podstatnou chybovost jednotlivých disciplín a doporučuje komplementární zdroje dat; rozpory se mají biologicky vysvětlit, ne rozhodnout mechanickým hlasováním metod.
  9. Darwin Core Maintenance Group. Darwin Core Quick Reference Guide. Biodiversity Information Standards (TDWG), 2021.Standard rozlišující původní doslovné určení, kvalifikátor nejistoty, vědecké jméno, přijaté jméno a taxonový koncept; umožňuje uchovat historický zápis i jeho současnou interpretaci bez jejich sloučení.
  10. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  11. Seifert. A taxonomic revision of the Palaearctic members of the subgenus Lasius s.str.. Soil Organisms, 2020.Moderní revize 4 900 dělnic z 1 722 hnízdních či bodových vzorků; pomocí mnoha morfometrických znaků zpřesňuje diagnózy a areály palearktických druhů podrodu Lasius s. str. Biologické údaje nejsou pro všechny druhy stejně podrobné.
  12. Wagner et al. Light at the end of the tunnel: integrative taxonomy delimits cryptic species in the Tetramorium caespitum complex (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News, 2017.Integrativní revize kryptického komplexu T. caespitum: morfometrie, genetika, samčí genitálie, ekologie, evropský klíč, české vzorky a druhově rozlišená fenologie.
  13. Wagner et al. Delineation of species of the Tetramorium caespitum complex (Hymenoptera, Formicidae) in Anatolia with a diagnosis of related species-complexes. ZooKeys, 2025.Nová integrativní revize 191 hnízdních vzorků; potvrzuje platnost druhů, zahrnuje 11 anatolských hnízdních vzorků T. hungaricum, odhaluje východoanatolskou mikrosatelitovou linii T. impurum a podporuje Anatolii s Kavkazem jako nejpravděpodobnější původ nepůvodního T. immigrans ve střední Evropě.
  14. Steiner et al. Turning one into five: Integrative taxonomy uncovers complex evolution of cryptic species in the harvester ant Messor ‘structor’. Molecular Phylogenetics and Evolution, 2018.Integrativní revize evropského komplexu Messor structor, včetně diagnostiky, rozšíření a ověřeného materiálu z Česka.
  15. Pacini. Mercurialis annua L. (Euphorbiaceae) seed interactions with the ant Messor structor (Latr.), Hymenoptera: Formicidae. Acta Botanica Neerlandica, 1990.Přímá italská studie sběru, úprav a ukládání semen; jméno je předrevizní Messor ‘structor’ sensu lato a výsledky nelze automaticky připsat dnešnímu M. structor.
  16. Seifert. A taxonomic revision of the members of the Camponotus lateralis species group (Hymenoptera: Formicidae) from Europe, Asia Minor and Caucasia. Soil Organisms, 2019.Moderní NUMOBAT revize obtížné skupiny. U C. atricolor analyzuje 36 hnízdních vzorků se 77 dělnicemi, podává diagnózu, revidovaný areál, kódy fotografovaných voucherů a kvantitativní podporu druhového statusu; současně zpřesňuje C. piceus a příbuzné taxony.
  17. Fisher. AntWeb. California Academy of Sciences, 2026.Průběžně aktualizovaná databáze preparovaných exemplářů a jejich snímků. Obecná stránka AntWebu uvádí licenci CC BY, ale u jednotlivých snímků mohou platit vlastní podmínky. Atlas proto přebírá individuální licenční metadata; AntWeb pro webové použití vyžaduje fotografa, označení původu a zpětný odkaz na zdrojovou stránku.
  18. Csősz, Seifert, Bračko, Herczeg & Prebus. Reconstructed phylogeny and morphometry suggest the European rock ant Temnothorax sordidulus (Müller, 1923) forms a ring species around the Dinaric Alps (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News, 2026.Integrativní revize (sv. 36, s. 215–229) založená na ultrakonzervovaných elementech a morfometrii; řadí T. mulleri, T. carinthiacus, T. tergestinus i T. saxonicus mezi mladší synonyma T. sordidulus. Autoři navrhují pravděpodobný řetězec populací kolem Dinárských Alp, ale upozorňují na neúplné genetické vzorkování a nevylučují budoucí rozlišení poddruhů.
  19. Csősz & Seifert. Ponera testacea Emery, 1895 stat. n. — a sister species of P. coarctata. Acta Zoologica Academiae Scientiarum Hungaricae, 2003.Revize více než 500 jedinců ze 180 hnízdních vzorků obnovila P. testacea jako samostatný druh, popsala morfometrické rozlišení a upozornila, že starší biologii obou druhů nelze zpětně bezpečně rozdělit.
  20. Seifert. Myrmica lonae Finzi, 1926 — a species separate from Myrmica sabuleti Meinert, 1861 (Hymenoptera: Formicidae). Abhandlungen und Berichte des Naturkundemuseums Görlitz, 2000.Primární morfometrická a ekologická revize oddělující M. lonae od M. sabuleti; obsahuje diagnózu samičích kast, diskriminační funkce, typový materiál a stanovištní data.
  21. Ebsen, Boomsma & Nash. Phylogeography and cryptic speciation in the Myrmica scabrinodis Nylander, 1846 species complex (Hymenoptera: Formicidae), and their conservation implications. Insect Conservation and Diversity, 2019.Primární studie mtDNA odhalila dvě hluboké linie v komplexu M. scabrinodis a současně nepodpořila genetické oddělení M. lonae od M. sabuleti. Samotná mitochondriální linie ještě neprokazuje reprodukčně izolovaný druh.
  22. Lavanchy, Galkowski, Jecha, Freitag, Avril, Dépraz & Schwander. Do morphologically defined groups correspond to reproductively isolated species? A case study in Myrmica ants from Switzerland. Insect Systematics and Diversity, 2025.Integrativní švýcarská studie začala 918 morfologicky určenými vzorky a pro genetické analýzy vybrala 765; finální SNP soubor obsahoval 666 jedinců a u 632 z nich (94,9 %) se shodovalo morfologické a integrativní určení. Jediný morfologický vzorek M. lonae geneticky připadl k M. sabuleti, takže autoři žádají další materiál před případnou synonymizací.