Slovník pojmů o mravencích.

Vývod jedové žlázy na konci gasteru mravenců podčeledi Formicinae. U některých druhů dělnice sekret rozstřikují, roztírají nebo přijímají ústy; acidopor není žihadlo.

Pozorovatelné chování vůči jinému jedinci od hrozby a vytlačování po kousnutí, držení nebo bodnutí. Agresivní reakce jednoho páru sama nedokládá trvalé nepřátelství celých kolonií.

Okřídlený pohlavní jedinec — mladá samice nebo samec — před pářením či během rojení. Nález alátů v hnízdě ještě neznamená, že právě probíhá svatební let.

Čištění povrchu jednoho jedince jiným. Může mechanicky snížit množství částic a u některých mravenců současně nanést antimikrobiální sekret, ale pečujícího jedince také vystavuje kontaktu s těmito částicemi.

Rozdělení zdrojů kolonie mezi samčí a samičí reprodukční potomstvo. Měří se investicí, například biomasou nebo energetickými náklady, a proto se může lišit od prostého počtu samců a mladých královen.

Žijící převážně na dřevinách nebo v jejich dutinách. Arborikolní druh může přesto hledat část potravy na zemi a samotný nález na kmeni tuto vazbu ještě nedokazuje.

Území, na němž je druh považován za přítomný. Areál je interpretace založená na souboru dokladů; není totožný s jednotlivými body v databázi.

Přístupný prostor propojený s hnízdní částí, v němž chovaní mravenci získávají potravu a vodu a mohou ukládat odpad. Aréna umožňuje krmení a údržbu bez otevírání plodové komory.

Změna chování po zkušenosti, v níž jeden podnět předpovídá jiný děj, například pach odměnu. Přesvědčivý experiment odděluje naučený vztah od vrozené preference, motivace, strany aparatury a pouhého seznámení.

Jméno autora a rok formálního popisu taxonu uváděné za vědeckým názvem. U druhového jména závorky znamenají, že bylo původně zveřejněno v kombinaci s jiným rodem.

Přípravek určený k ničení, odpuzování nebo omezování škodlivých organismů; u mravenců sem patří například nástrahy a postřiky.

Územní jednotka vymezená podobností a mírou obměny druhového složení nebo zastoupených evolučních linií. Hranice závisí na použité skupině, taxonomické úrovni, datech, velikosti sledovaných ploch a metodě shlukování.

Použití předem zvolené biologické odezvy k posouzení konkrétní vlastnosti nebo změny prostředí. U mravenců může jít například o reakci druhového složení na disturbanci či obnovu stanoviště.

Proces, při němž se druhové složení původně odlišných oblastí stává podobnějším, například opakovaným etablováním stejných nepůvodních druhů na mnoha místech.

Typ prostředí vymezený souborem neživých podmínek a živých složek. Ve vztahu ke konkrétnímu druhu popisujeme jeho stanoviště; jednotlivý nález při rozptylu ještě nedokládá, že na místě druh hnízdí.

Párové podélné lišty na přední části hlavy, obvykle po stranách míst, kde jsou připojena tykadla. Jejich tvar a rozestup se používají v určovacích klíčích.

Část hlavy bezprostředně nad kusadly. Jeho přední okraj, vykrojení, kýl nebo ochlupení mohou pomáhat při určování.

Samice královské kasty po odhození křídel. Na mesosomě jí zůstávají křídelní jizvy a stavba hrudi pro křídelní svaly; samotná dealace však není důkazem úspěšného páření.

Nerovnoměrné rozdělení péče o plod, sběru potravy, stavby, obrany a dalších činností mezi dělnice. Popisuje výkon úkolů, nikoli samostatné anatomické kasty ani neměnná celoživotní povolání.

Zpravidla bezkřídlá samice, která se podílí na péči o plod, získávání potravy, stavbě a obraně hnízda. U většiny druhů se běžně nepáří a její reprodukční orgány jsou omezené.

Chování, kterým dělnice omezují reprodukci jiných dělnic, například odstraňováním jejich vajíček nebo agresí vůči reprodukčně aktivním jedincům.

Tvorba vajíček dělnicemi. U mnoha mravenců mohou z neoplozených dělnických vajíček vznikat samci; u výjimečných systémů se partenogeneticky vyvíjejí také samice.

Přiřazení pozorovaného nebo sbírkového jedince k taxonu na základě dostupných znaků a srovnávacích podkladů. Výsledek může mít různou míru jistoty a někdy musí skončit na úrovni rodu či komplexu.

Pozorovatelná nebo měřitelná vlastnost, která v daném srovnání odlišuje jednu skupinu od možných záměn. Spolehlivé určení často vyžaduje kombinaci více znaků.

Vnitřně řízený stav sezonního útlumu, v němž se vývoj nebo reprodukce zastaví či zpomalí a organismus je připraven přečkat nepříznivé období. Není totožný s okamžitým znehybněním chladem.

Evoluční oddělení dvou potomných linií od společného předka. Datum divergence je obvykle modelovaný interval a nemusí se shodovat s nejstarší známou fosilií ani s pozdějším formálním vznikem názvu taxonu.

Zakládající samice pronikne do kolonie hostitele a využije jeho dělnice k odchovu prvního vlastního plodu. Jak hostitelské dělnice postupně odumírají, kolonie přechází na jedince parazitického druhu.

Uchovaný exemplář konkrétního nálezu nebo studie s údaji o sběru, který lze znovu prohlédnout, přeměřit či analyzovat. Umožňuje znovu ověřit určení po taxonomické revizi, ale automaticky není typovým exemplářem.

Průběžný odhad směru a zbytkové vzdálenosti od aktuální polohy k výchozímu bodu, například k hnízdu. Vzniká integrací dráhy a může vést příměji než absolvovaná cesta ven.

Počet různých druhů zjištěných nebo odhadovaných ve vymezeném místě, ploše a období. Neříká, kolik je tam jedinců ani zda jsou některé druhy běžné, endemické či ohrožené.

Skupina velmi podobných a blízce příbuzných druhů, jejichž rozlišení bývá obtížné. Název komplexu není automaticky platným druhem ani důkazem, že všechny jeho hranice jsou definitivní.

Forma sociálního parazitismu, při níž mravenci přepadávají hnízda jiného druhu a odnášejí plod. Vylíhlé dělnice pak pracují ve smíšené kolonii únosců.

Na živiny bohatý přívěsek semene, který láká mravence k přenosu. Je potravní odměnou oddělitelnou od vlastní klíčivé části semene.

Omezení přirozeného výskytu taxonu na určitou geografickou oblast. Endemit může obývat jediný ostrov, pohoří nebo širší region; pojem sám neurčuje jeho početnost ani stupeň ohrožení.

Houba schopná infikovat hmyz a způsobit mu onemocnění. Spory některých druhů nejprve přilnou ke kutikule, vyklíčí a proniknou do těla; průběh i okruh hostitelů se mezi houbami liší.

Reprodukční samice bez plně vyvinutých křídel, která se vnější stavbou může podobat dělnici. Na rozdíl od dealátní královny nejde o původně plně okřídlenou samici, která křídla odhodila.

Populace, která v daném území dlouhodobě přežívá a rozmnožuje se bez opakovaného doplňování novými jedinci. U mravenců je nutné odlišit populaci závislou na vytápěné budově od soběstačné venkovní populace.

Období nebo proces, při němž se jedna linie větví do více potomných linií. Zvýšená rozmanitost může vznikat vyšší rychlostí vzniku, nižší rychlostí vymírání nebo obojím a není sama důkazem jediné příčiny.

Zánik poslední přežívající populace druhu nebo celé evoluční linie. Poslední známá fosilie obvykle stanovuje jen nejmladší doložený výskyt, ne přesnou chvíli skutečného zániku.

Načasování opakujících se biologických dějů během roku, například aktivity dělnic, tvorby pohlavních jedinců nebo rojení. Ovlivňuje ji klima, počasí, nadmořská výška i místní podmínky.

Chemický signál uvolněný jedincem, který mění chování nebo fyziologii příjemce stejného druhu. Různé látky mohou značit stezku, vyvolat poplach, nábor nebo ovlivnit reprodukci.

Umělé zařízení pro chov a pozorování mravenčí kolonie. Obvykle zahrnuje hnízdní část a přístupnou arénu pro krmení a údržbu, případně jejich propojení.

Časová informace z bezpečně určené a geologicky zařazené fosilie použitá k omezení stáří uzlu molekulárního stromu. Fosilie zpravidla poskytuje minimální stáří, nikoli přesné datum rozštěpení.

Soubor známých fosilií spolu s jejich geologickým kontextem. Ukazuje, že linie v dané době už existovala, ale kvůli neúplnému zachování obvykle neurčuje okamžik jejího vzniku ani zániku.

Hypotéza o evolučních vztazích a společných předcích organismů, odvozená z konkrétních dat a analytické metody. Může se změnit s novými morfologickými či genetickými daty nebo širším výběrem taxonů.

Objemná zadní část těla za petiolem nebo postpetiolem. Není totožná s celým anatomickým zadečkem, k němuž patří také propodeum a články stopky.

Mezinárodní infrastruktura, která zpřístupňuje standardizovaná otevřená data o biologické rozmanitosti od muzeí, výzkumných institucí, monitoringu i občanské vědy.

Statistická míra toho, nakolik jedinci sdílejí varianty genů původem od společných předků ve srovnání s vhodnou referenční populací. V jednoduchém rodokmenu se značí r.

Dospělá samice reprodukční kasty, ať je panenská, spářená, plodná, nebo právě neklade. U většiny druhů dospívá s křídly a po páření je obvykle odhodí; některé druhy mají také bezkřídlé reprodukční samice.

Typ určování pohlaví běžný u blanokřídlých: samci se zpravidla vyvíjejí z neoplozených haploidních vajíček a samice z oplozených diploidních vajíček.

Založení nové kolonie jedinou reprodukční samicí. Pojem říká pouze počet zakladatelek; samice může první plod vychovat klaustrálně z vlastních zásob, nebo během semiklaustrálního založení vycházet za potravou.

Trojrozměrné uspořádání vstupů, chodeb, komor a dalších dutin, které kolonie obývá nebo vytváří. Popisuje geometrii a spojení prostorů, ne jejich neměnný účel ani počet mravenců.

Pohyblivý trnovitý útvar na konci holeně. Počet, tvar a případné hřebínkovité zoubkování ostruh jsou důležité v odborných klíčích.

Podobný znak, který nevznikl jednou u nejbližšího společného předka porovnávaných linií, ale nezávisle, návratem nebo paralelním vývojem. Může vytvářet klamný dojem blízké příbuznosti.

Párová centra hmyzího mozku přijímající zpracované smyslové vstupy a podílející se na asociativním učení a paměti. Jednotlivé části mohou mít odlišné vstupy a role; nejde o jedinou přihrádku se všemi vzpomínkami.

Upřednostňující vlhká stanoviště. Neznamená to nutně život ve vodě; důležité mohou být vlhká půda, rašelina, stín nebo chladnější mikroklima.

Fylogenetický strom, v němž délka větví nebo poloha uzlů odpovídá odhadovanému času. Odhad vychází z molekulárních dat, kalibrací a zvoleného modelu, nikoli z pouhého změření čáry v kladogramu.

Krátký výraz připojený k určení, který sděluje pochybnost nebo omezený dosah závěru. Zápisy cf. a aff. nejsou součástí vědeckého jména ani samostatné taxony; přesné užití je nutné číst v kontextu autora.

Způsob, jak vyjádřit příspěvek jedince k šíření vlastních alel: přímo přes vlastní potomstvo a nepřímo přes vliv na potomstvo geneticky příbuzných jedinců.

Trvalý sociální parazitismus, při němž silně specializovaný druh žije uvnitř kolonie hostitele a spoléhá na jeho dělnice. Vlastní dělnická kasta může být omezená nebo úplně chybět.

Průběžné skládání změn směru a uražené vzdálenosti od známého výchozího bodu. Výsledkem je odhad směru a vzdálenosti zpět, nikoli nutně mapa absolvované trasy.

Vymezování druhů pomocí více doplňujících se zdrojů důkazů, například morfologie, morfometrie, genetiky, geografie, ekologie a chování. Jednotlivé zdroje důkazů si mohou odporovat; jejich počet sám o hranici druhu nerozhoduje.

Rozhodovací postup, který nejprve ověří druh a rozsah problému, sleduje aktivitu, odstraňuje zdroje potravy, vody a přístupu a teprve potom volí co nejcílenější přiměřený zásah.

Zachycení organismu v zásilce, zavazadle, dopravním prostředku nebo na jiném transportním vektoru dříve, než vytvoří populaci v novém území. Intercepce dokládá cestu přenosu, nikoli etablování.

Jedinec s kombinací znaků obvyklých pro dvě kasty, například dělnici a královnu. Jde o morfologický popis; reprodukční schopnost se musí ověřit zvlášť.

Přesun organismu lidskou činností přes bariéru a jeho uvolnění či únik do území mimo původní areál. Introdukce může skončit krátkodobým nálezem a sama nedokládá vznik soběstačné populace.

Nepůvodní druh, jehož zavlečení nebo šíření prokazatelně ohrožuje či nepříznivě ovlivňuje biologickou rozmanitost. Nepůvodnost, vysoká početnost ani obtěžování člověka samy tuto kategorii nedokládají.

Vývojově a funkčně odlišená skupina členů kolonie. U mravenců se pojem používá hlavně pro samičí kasty — dělnice a reprodukční samice; samec patří k samčímu pohlaví, nikoli k samičí kastě.

Větvící se diagram hypotézy příbuznosti. Větvení ukazuje předpokládané vztahy společného původu, ale délka čáry sama nemusí znamenat čas ani množství evoluční změny.

Královna se při zakládání uzavře v komůrce a první plod vyživí z vlastních tělesných zásob, často i rozkladem křídelních svalů. Do získávání potravy venku se během této fáze běžně nevydává.

Vyhynulé linie bližší dané korunové skupině než kterékoli jiné žijící skupině, které však neleží uvnitř společného předka všech jejích dnešních členů a jeho potomků.

Hedvábný obal, který si larva některých mravenců spřede před zakuklením. Lidové označení „mravenčí vajíčka“ obvykle míří právě na světlé kokony, nikoli na skutečná vajíčka.

Proces, při němž z dílčích hodnocení, náboru, signálů tlumících další nábor a místních interakcí vznikne společná volba kolonie, například nového hnízda nebo zdroje potravy.

Chemický profil, podle něhož mravenci vyhodnocují příslušnost jedince ke kolonii. Důležitou část tvoří směs uhlovodíků na kutikule, kterou ovlivňuje genetika, prostředí i sociální kontakt.

Sociální celek tvořený spolupracujícími mravenci, jejich plodem a reprodukčními jedinci. Nemusí obývat jedinou dutinu ani jediné viditelné hnízdo.

Poslední společný předek všech žijících členů vybrané skupiny a všichni jeho potomci, včetně vyhynulých větví uvnitř této koruny.

Reprodukční samice kolonie s vyvinutou reprodukční anatomií. Obvykle klade většinu nebo všechna oplozená vajíčka, ale činnost dělnic neřídí jako velitelka.

Hmyz nebo jeho části podávané kolonii jako zdroj bílkovin, lipidů a dalších živin. Potřeba, přijímaná forma i význam pro plod se mění mezi druhy a během vývoje kolonie.

Samostatný druh, který se běžnými vnějšími znaky velmi podobá jinému. K rozlišení může být potřeba kombinace morfometrie, genetiky, chemie, ekologie nebo chování.

Vývojové stadium mezi larvou a dospělcem, během něhož probíhá rozsáhlá přestavba těla. Kukla nepřijímá potravu; u některých skupin je v hedvábném kokonu, u jiných zůstává obnažená.

Párové pohyblivé útvary před ústním otvorem. Mravenec jimi uchopuje potravu a materiál, přenáší plod, hloubí hnízdo a může se bránit.

Prahové množství členů kolonie zjištěné v určitém místě, po jehož dosažení se změní způsob kolektivní akce. Při stěhování některých Temnothorax přechází pomalý nábor skautek k rychlému přenášení ostatních.

Beznohé nedospělé stadium mezi vajíčkem a kuklou. Larva roste a svléká se; u samičího plodu mohou výživa a sociální prostředí v závislosti na druhu ovlivnit budoucí kastu.

Největší velikostní nebo morfologicky vyhraněná forma dělnice u polymorfních druhů. Major nemusí být specializovaný výhradně na obranu a není automaticky synonymem vojáka.

Cukernatá tekutina vylučovaná některými savými polokřídlými, například mšicemi. Pro mnoho mravenců představuje významný zdroj sacharidů.

Hřbetní část druhého hrudního článku. U královen a samců je zvětšená kvůli křídelním svalům, což pomáhá odlišit královnu po shození křídel od velké dělnice.

Střední tělní celek nesoucí nohy a u okřídlených kast také křídla. U blanokřídlých zahrnuje pravou hruď i propodeum, které je původem prvním článkem zadečku.

Místní průběh teploty, vlhkosti a složení vzduchu uvnitř hnízda. Obvykle tvoří proměnlivé gradienty mezi povrchem, komorami a hloubkou, nikoli jednu stálou hodnotu pro celé hnízdo.

Plynulý rozdíl teploty nebo vlhkosti mezi částmi chovného systému. Kolonie tak může přesouvat plod a jedince mezi odlišnými podmínkami místo toho, aby celé hnízdo mělo jedinou pevnou hodnotu.

Nejmenší forma dělnice u druhu s výraznou velikostní variabilitou. Mezi minory a majory mohou existovat plynulé přechody nebo samostatné podkasty.

Prostorová predikce, kde by pro druh mohly podle známých záznamů a zvolených proměnných vycházet vhodné podmínky. Není totožná s potvrzeným výskytem v každém zobrazeném bodě.

Model, který spojuje množství genetických změn s časem a odhaduje stáří rozštěpení linií. Rychlost není univerzální ani dokonale stálá, proto se model kalibruje a výsledek se uvádí jako interval nejistoty.

Rozmnožovací systém, v němž se reprodukční samice páří s jediným samcem. Počet partnerů je jiná vlastnost než počet královen v kolonii.

Uspořádání, při němž jedna kolonie obývá jediné hnízdo. Počet hnízd je jiná vlastnost než počet královen.

Stav, kdy má kolonie jednu funkční reprodukční královnu. Neříká nic o počtu hnízd ani o tom, zda založení začalo společně více samicemi.

Kvantitativní měření tvaru a proporcí těla. U kryptických mravenců se často vyhodnocuje více přesně definovaných rozměrů a jejich poměrů, nikoli jen celková délka.

Vztah, z něhož mají za daných podmínek prospěch oba partneři. Přínos není automaticky stejný ani neměnný; může záviset na prostředí a nákladech každé strany.

Organismus pravidelně vázaný na mravence nebo jejich hnízda. Vztah může být oboustranně výhodný, neutrální pro hostitele, predátorský i parazitický.

Rozšiřování semen mravenci. Často odnášejí do hnízda semena s výživným přívěskem zvaným elaiosom; po jeho spotřebování mohou nepoškozené semeno odložit mimo hnízdo.

První, často nápadně malá dělnice mladé kolonie. Objevuje se v období, kdy jsou zdroje pro zakládající samici a první plod omezené. U klaustrálně zakládajících druhů první plod využívá tělesné zásoby královny. Další generace bývají po rozběhnutí zásobování větší.

Orientace podle pravidelných vlastností oblohy, například polohy slunce nebo vzoru polarizovaného světla. Poskytuje referenční směr, nikoli automaticky polohu cíle.

Odhad poloměru kruhu kolem uvedených souřadnic, který má zahrnout skutečné místo záznamu. Udává se v metrech a zahrnuje chybu měření či převodu i záměrné zobecnění lokality.

Přenášení mrtvých členů kolonie pryč z obytné části hnízda nebo na vyhrazené místo. Oddělení mrtvých od živých a plodu může snížit hygienické riziko, ale způsob i vzdálenost se mezi druhy a podmínkami liší.

Druh přenesený lidskou činností mimo svůj přirozený areál. Pojem popisuje původ v určitém území; sám neříká, zda se druh rozmnožuje, šíří nebo působí škody.

Nervová detekce podnětu, který může poškodit tkáň, a zpracování obranné odpovědi. Nocicepce může proběhnout bez důkazu subjektivního prožitku, a proto není synonymem bolesti.

Jedna ze šesti kráčivých končetin dospělého mravence. Tři páry nohou se připojují ke třem pravým hrudním článkům v mesosomě; každá noha zahrnuje stehno, holeň a článkované chodidlo.

Soustava pravidel pro tvorbu, dostupnost a použití vědeckých jmen. Zoologický kód určuje, které jméno se při daném taxonomickém pojetí použije, ale nerozhoduje, kde biologicky leží hranice druhu.

Zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu, například sběru, třídění nebo vyhodnocování dat. U výskytového záznamu zvyšují ověřitelnost fotografie či doklad, datum, místo, metoda a uvedená míra jistoty určení.

Obvykle tři jednoduchá očka na temeni. Bývají dobře vyvinuta u okřídlených samců a samic, zatímco dělnicím často chybějí nebo jsou redukovaná.

Odhad uražené vzdálenosti během pohybu. U pouštních mravenců je doložen příspěvek informací spojených s délkou kroku a ve zvláštním kontextu také optického toku.

Delší, zřetelně odstávající chlupy na povrchu těla. Jejich počet, orientace a umístění mohou oddělovat velmi podobné druhy.

Naučená vlastnost okolí, která pomáhá určit známé místo nebo směr. Může být součástí širšího vizuálního panoramatu nebo mít podobu místního pachu.

Organismus nebo infekční částice schopná vyvolat onemocnění hostitele. Samotná přítomnost mikroorganismu ještě nedokládá nemoc; rozhoduje jeho identita, dávka, cesta vstupu, stav hostitele a prostředí.

První volný článek zadečku za propodeem, který tvoří zúženou stopku mezi mesosomou a gastrem. Jeho profil patří k základním znakům podčeledí a rodů.

Společné založení nové kolonie dvěma nebo více samicemi. Po objevení prvních dělnic mohou královny pokračovat v soužití, nebo mezi nimi vznikne konflikt a zůstane jediná.

Souhrnné označení vajíček, larev a kukel v kolonii. Jednotlivá stadia mají odlišné nároky na teplotu, vlhkost a péči dělnic.

Počet členů kolonie vymezený pro konkrétní čas a způsob měření. Srovnávací studie často používají počet dospělých dělnic ve zralé kolonii, ale jiný způsob sčítání může zahrnout také královny, samce nebo plod.

Rozmnožovací systém, v němž se reprodukční samice páří s více samci a její potomstvo může mít více otcovských linií.

Uspořádání jedné kolonie do více navzájem propojených hnízd. Dělnice, potrava nebo plod se mezi nimi mohou přesouvat.

Soužití více funkčních reprodukčních královen v jedné kolonii. Jejich počet může být stabilní, sezonní nebo se měnit s velikostí a strukturou kolonie.

Přítomnost dvou nebo více výrazně odlišných velikostních či tvarových forem dělnic v rámci jednoho druhu. Rozdíly mohou být plynulé nebo rozdělené do podkast.

Početní zastoupení samců a samic v určité fázi — například mezi vajíčky, plodem nebo dospělými pohlavními jedinci. Není totožné s poměrem vložených zdrojů, protože samci a mladé královny se mohou výrazně lišit velikostí a náklady.

Chemický signál, který u příslušníků téhož druhu mění chování v souvislosti s hrozbou. Může zvýšit bdělost, přivolat obránce, vyvolat úhyb nebo přispět k rozptýlení.

Druhý zúžený článek stopky u skupin se dvěma uzlíky, například u většiny Myrmicinae. U druhů s jediným uzlíkem přechází petiolus rovnou v gaster.

Modelová hranice, po jejímž překročení určitým podnětem roste pravděpodobnost, že dělnice začne vykonávat příslušný úkol. Jedinci se mohou lišit citlivostí i intenzitou podnětu, který skutečně zaznamenají.

Ekologická interakce, při níž predátor zabíjí a konzumuje kořist. Predace je proces; predátor je organismus, který jej vykonává.

Organismus, který jiný organismus napadne, usmrtí a konzumuje jako kořist. Může jej aktivně pronásledovat nebo na něj číhat; mravenec může být podle situace predátorem jiných bezobratlých i kořistí ptáka, pavouka nebo jiného mravence.

Horní a boční část prvního hrudního článku. U dělnic tvoří obvykle přední část obrysu mesosomy.

První článek zadečku pevně srostlý s hrudí, a proto poslední část mesosomy. Může být zaoblený, hranatý nebo nést trny či zuby.

Doložený geografický původ kolonie nebo královny, obvykle doplněný datem a způsobem získání.

Evoluční proces, při němž může přirozený výběr zvýhodnit alelu také díky tomu, že chování jejího nositele zvyšuje reprodukční úspěch příbuzných jedinců.

Jemný, obvykle kratší a k povrchu přilehlý porost. Jeho hustota může měnit lesk i zdánlivou barvu těla.

Forma závislého založení, při níž nová kolonie nebo její dceřiné hnízdo vzniká odchodem jedné či více reprodukčních samic společně s dělnicemi, často i s plodem. Skupina se obvykle přesouvá na kratší vzdálenost než samostatně letící královna.

Rozdíl v evolučních zájmech členů kooperující kolonie o to, kdo se rozmnoží a jak se zdroje rozdělí mezi samce, nové královny a dělnice.

Období, kdy pohlavní jedinci opouštějí mateřská hnízda a dochází k páření a rozptylu. Ne každý druh se páří vysoko ve vzduchu a konkrétní termín ovlivňuje počasí, poloha i nadmořská výška.

Reprodukční jedinec samčího pohlaví, zpravidla okřídlený a od dělnic nápadně odlišný. Jeho hlavní úlohou je páření; v hnízdě obvykle nevykonává dělnické činnosti.

Další fyzicky oddělená hnízdní jednotka patřící téže kolonii. Může obsahovat jen část dělnic či plodu a být propojena přesuny jedinců nebo zdrojů s hlavním hnízdem.

Zakládající královna během péče o první plod opouští komůrku a sama shání část potravy. Získá tak další potravu, venku je však vystavena predátorům a dalším rizikům.

Drobná smyslová struktura kutikuly napojená na jeden či více receptorových neuronů. Podle stavby může zachytávat chemické látky, dotyk, pohyb, teplotu nebo vlhkost; pouhým pohledem bez detailní analýzy její přesnou funkci obvykle neurčíme.

Reliéf kutikuly, například rýhování, síťování, tečkování nebo vrásnění. Jeho typ a intenzita ovlivňují lesk a používají se při určování.

Párový zrakový orgán tvořený mnoha ommatidii. Velikost a poloha očí se mezi druhy i kastami výrazně liší.

Soubor společně vykonávaných obran, které snižují dopad infekčních nemocí na kolonii. Patří sem prevence, vzájemné čištění, dezinfekce, nakládání s nakaženým plodem a mrtvými i změny kontaktů nebo prostoru.

Způsob života, při němž jeden druh využívá kolonii jiného druhu k založení vlastní kolonie, péči o plod nebo získání dělnic. Zahrnuje několik biologicky odlišných forem.

Výskyt odlišných forem sociálního uspořádání uvnitř jednoho druhu, například jedno- a vícekrálovných populací. Se sociální formou mohou být spojeny i rozdíly ve velikosti, křídlech nebo rozptylu reprodukčních samic.

Měření počtu a biomasy kast, plodu, reprodukční investice a hnízdního prostoru včetně jejich změn s věkem kolonie nebo sezonou.

Orgán reprodukční samice, v němž jsou po páření dlouhodobě uchovávány životaschopné spermie a odkud mohou být uvolňovány při oplozování vajíček.

Koordinovaný přesun dělnic, plodu a reprodukčních jedinců do jiného hnízda. Může následovat po narušení, zhoršení podmínek nebo výběru vhodnější dutiny a liší se od rojení okřídlených pohlavních jedinců.

Nepřímá koordinace přes stopu zanechanou v prostředí: jedna dělnice změní materiál nebo přidá chemickou značku a tato změna ovlivní další práci. Složitý tvar tak může vzniknout z místních pravidel bez centrálního plánu.

Žijící nebo získávající potravu převážně pod povrchem půdy. Takové druhy jsou v běžných povrchových pozorováních často podhodnocené.

Rozsáhlejší úsek chromozomu s více těsně vázanými geny, který se kvůli omezené rekombinaci dědí jako blok a může být spojen se souborem znaků.

Rozsáhlá sociálně propojená síť mnoha hnízd, mezi nimiž dělnice téže koloniální jednotky nevytvářejí běžné teritoriální hranice. Mnoho hnízd, více královen ani nízká agrese v jediném testu samy superkolonii nedokládají.

Pravidelně využívající prostředí vytvořené nebo silně pozměněné člověkem, například budovy, dlažbu, parky, komposty či skleníky. Synantropní druh může být původní i nepůvodní a samotná vazba na město není důkazem škodlivosti.

Odvozený znak zděděný od společného předka, který podporuje příslušnost organismů k jedné větvi. Jeho informační hodnota závisí na správném určení homologického znaku a na srovnání s příbuznými skupinami.

Jedno z více dostupných vědeckých jmen, která jsou v daném taxonomickém pojetí vztažena k jedinému taxonu. Zpravidla se použije nejstarší dostupné jméno, pokud pravidla priority nebo výjimka chránící stabilitu neurčí jinak.

Strukturovaný pohyb kolem očekávané polohy cíle poté, co jej jedinec nenajde. Opakované smyčky zvětšují prohledanou oblast a jejich rozsah může odrážet nejistotu odhadu.

Studium dějů mezi smrtí organismu, jeho zachováním, odkrytím a popisem. Pomáhá rozlišit biologický signál od výběru způsobeného rozkladem, transportem, pryskyřicí, sedimentem a pozdějším geologickým osudem.

Pojmenovaná skupina organismů na libovolné taxonomické úrovni, například čeleď Formicidae, rod Formica nebo druh Formica rufa.

Obor, který organismy popisuje, určuje, vymezuje a klasifikuje do taxonů. Pravidla tvorby a používání vědeckých jmen tvoří jeho názvoslovnou část, nomenklaturu.

Konkrétní vymezení toho, které organismy a populace autor zahrnuje do taxonu. Stejně napsané vědecké jméno může v různých revizích označovat odlišně široký koncept; zdroj se někdy uvádí výrazy sensu („v pojetí“) nebo sec. („podle“).

Opakované užívání a obrana vymezeného prostoru nebo jeho zdrojů proti jiným jedincům či koloniím. Teritorium může zahrnovat hnízdo, stezky a potravní plochy, ale nemusí mít stálou ostrou hranici.

Partenogenetický vývoj samic z neoplozených vajíček. U mravenců jde o zvláštní reprodukční mechanismus některých linií, nikoli běžný důsledek haplodiploidie u všech druhů.

Myrmekologické označení pro mravence často šířeného člověkem a úspěšného v narušených nebo interiérových prostředích. S invazními druhy se tato skupina překrývá, ale oba pojmy nejsou synonyma.

Přímá výměna tekuté potravy mezi jedinci, obvykle ústním kontaktem. Tekutina může současně přenášet chemické signály, uhlovodíky, hormony a další biologicky aktivní látky.

Dlouhodobější potravní vztah mravenců s organismy produkujícími sladké výměšky, často se mšicemi nebo červci. Mravenci mohou partnera chránit, přemisťovat nebo mu upravovat prostředí.

Párový článkovaný smyslový orgán na hlavě. Mravenec tykadly zachycuje pachové a dotykové podněty; první dlouhý článek tvoří násadec a za ním pokračuje bičík.

Několik zvětšených koncových článků tykadlového bičíku. U některých skupin je výrazná, jinde chybí nebo přechází pozvolna.

Všechny články tykadla za násadcem. Počet článků i jejich proporce pomáhají odlišovat některé rody a kasty.

Párová oblast hmyzího mozku, do níž vstupují čichové smyslové neurony z tykadel. Je tvořena glomeruly, kde se pachová informace prvními nervovými okruhy třídí a předává do vyšších center.

Nápadně prodloužený první článek tykadla, který spojuje hlavu s kratšími články bičíku. Jeho délka vůči hlavě je častým určovacím znakem.

Konkrétní exemplář nebo soubor exemplářů, k němuž je formálně ukotveno vědecké jméno. Není to nutně nejběžnější ani „ideální“ zástupce druhu. Samotná ztráta materiálu jméno neruší; za podmínek kódu však může být určen náhradní neotyp.

Krátký pohyb nezkušeného jedince v okolí hnízda před delšími sběrnými cestami, během něhož může získávat vizuální informace o poloze vstupu a okolním panoramatu.

Vrstva nebo povrch na horním okraji arény, po němž se daný druh obtížně pohybuje.

Statistická souvislost mezi věkem dělnic a pravděpodobností různých činností, často s přechodem od práce uvnitř hnízda k rizikovějším úkolům venku.

Označení nápadně odlišené dělnické podkasty nebo obranně specializované dělnice. Terminologie není jednotná: soldier se v literatuře používá morfologicky i funkčně a někdy se zaměňuje se slovem major.

Postupné oslabení naučené odpovědi, když dříve odměňovaný nebo trestaný podnět opakovaně přestane předpovídat původní důsledek. Obvykle jde o nové učení a aktualizaci očekávání, ne prosté fyzické vymazání staré paměti.

Doklad, že určitý taxon byl zaznamenán na určitém místě a v určitém čase. Může jít o pozorování, sbírkový exemplář nebo jiný typ evidence a jeho spolehlivost závisí na určení i metadatech.

Soužití jednoho druhu v blízkosti nebo uvnitř hnízda jiného, při němž si oba zachovávají vlastní plod i společenskou identitu. Hostitel nemusí být zničen ani nahrazen.

Vázaný na teplá a suchá stanoviště, například výslunné stráně, stepní trávníky nebo řídké lesní okraje. Jde o ekologický popis, nikoli samostatný typ půdy či vegetace.

Přeměněná část kladélka samic, která u linií s funkčním aparátem může mechanicky vpravit sekret jedové žlázy do tkáně kořisti nebo útočníka.