Messor structor

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Messor structor sklízí semena trav a bylin a ukládá je v podzemních komorách. V Česku žije lokálně na teplých otevřených stanovištích Moravy. Jméno se však po většinu 20. století používalo pro celý komplex podobných druhů, takže dnešní určení stojí na znacích vymezených revizí z roku 2018.

Sběrač semen ve stepní krajině

Zrnojed obývá celodenně osluněné stepní a lesostepní trávníky, kamenité svahy a rychle se prohřívající půdu, často na jižně či východně orientovaných plochách. Zemní hnízdo tvoří rozsáhlá soustava chodeb a komor. Vstup může obklopovat nízký kráter z vynesené zeminy nebo může být ukrytý pod kamenem.

Dělnice přinášejí semena trav a bylin do podzemních zásobáren. Italský experiment popsal také odstraňování masitého přívěsku semene zvaného karunkula, třídění semen po druzích a komory v hloubce 10–30 centimetrů. Populace byla zkoumána před rozdělením komplexu „structor“, takže tyto podrobnosti nelze bezpečně přiřadit dnešnímu M. structor.

Plynulé spektrum dělnic

Dělnice měří přibližně 3,5–9 mm. V jedné kolonii žijí drobní i několikanásobně větší jedinci, přechody mezi nimi jsou však plynulé. Nejde tedy o tři ostře oddělené kasty minorů, médií a majorů. Největší dělnice mají mohutnou hlavu a kusadla; přesné rozdělení práce mezi velikostními skupinami u dnešního M. structor nebylo experimentálně popsáno.

Jak jej odlišit v komplexu „structor“

Revize z roku 2018 rozdělila tradiční Messor „structor“ na pět druhů: M. ibericus, M. ponticus, M. structor, M. muticus a M. mcarthuri. U dělnic M. structor bývá první článek tykadlového bičíku téměř stejně dlouhý jako dva následující dohromady. Báze tykadlového násadce tvoří zaoblený lalok, bok mesosomy je hrubě a nepravidelně skulpturovaný, přední okraj čelního štítku (clypeu) má středový zářez a po stranách hlavy stojí četné chlupy.

Hlava a mesosoma bývají hnědé až červenohnědé, zadeček tmavší; velcí jedinci mohou být téměř celí tmavohnědí. Některé znaky se mění s velikostí dělnice. Jeden z klasifikačních postupů revize založený na přesných tělesných měřeních rozlišil M. structor a M. muticus přibližně s 87% úspěšností. Spolehlivé určení proto může vyžadovat sérii dělnic, přesná měření a někdy i genetická data. Menší Tetramorium caespitum může zrnojeda připomínat na první pohled, ale nemá jeho plynulou velikostní proměnlivost ani stejnou stavbu hlavy a tykadel.

Výskyt v Česku

Revize ověřila dnešní M. structor na materiálu z Mohelna a Pálavy. Regionální údaje vedené jako Messor cf. structor jej uvádějí hlavně z teplých oblastí jižní, střední a západní Moravy a z několika míst na okraji Českomoravské vrchoviny. Starší nálezy bez nově určených exemplářů mohou patřit jinému členu komplexu.

Populace obývají navzájem oddělené ostrůvky otevřených teplých a suchých stanovišť. V rakouské krajině souvisel menší počet hnízd na stanovišti s nižší genetickou rozmanitostí a horší propojení stanovišť s méně vyvinutým letovým aparátem mladých královen. Izolované populace tak mohou mít omezenější možnosti rozptylu; v Česku tento vztah zkoumán nebyl.

Více královen a vzájemně tolerantní hnízda

V populaci u rakouského Retzu bylo v jednom hnízdě nalezeno až osm odkřídlených samic a pitvy doložily soužití až čtyř reprodukčních královen. Dělnice se vzájemně tolerovaly i mezi hnízdy vzdálenými několik kilometrů. Populace tak tvořila soustavu vzájemně tolerantních hnízd bez zřetelných nepřátelských hranic.

Starší německá pozorování naopak popisovala agresi mezi koloniemi. Rozdíl může odrážet místní sociální organizaci nebo skutečnost, že starší práce zahrnovaly jiné členy tehdy nerozlišeného komplexu.

Pohlavní jedinci přezimují

V Retzu se pohlavní jedinci vyvíjeli z přezimovaných larev během jediného pomalého ročního cyklu. Dospělí samci a okřídlené samice se objevili v srpnu, zůstali v hnízdech přes zimu a následující jaro vycházeli na nízkou vegetaci u vchodů.

Let ani venkovní páření pozorovány nebyly, po tomto období však už byly samice v hnízdech spářené. Páření tedy v této populaci proběhlo uvnitř hnízda, přestože samice měly vyvinuté letové svaly. Starší zprávy o jarních či podzimních letech mohou popisovat jiné populace nebo jiné druhy komplexu; spolehlivý kalendář rojení pro české populace zatím chybí.