Rozmnožování a rojení

01 · co kolonie připravuje před rojením

Kolonie vychovává samce a mladé královny.

Samec a samice jsou dvě pohlaví; dělnice a královna jsou dvě samičí kasty. Pohlaví i kasta jsou určeny před dosažením dospělosti; dospělá dělnice se proto nemůže změnit v královnu.

Kolonie vychovává pohlavní jedince od vajíčka a zajišťuje jejich larvám potravu, vhodnou teplotu i péči. U většiny českých druhů jsou dospělí samci a mladé královny okřídlení, některé skupiny však mají i bezkřídlé reprodukční jedince. Odborné označení pro dospělou samici reprodukční kasty je gyne. Po páření královna obvykle shodí křídla a na hrudi jí zůstanou drobné jizvy.

Kolik pohlavních jedinců kolonie vychová, závisí na druhu, velikosti a stavu kolonie, dostupnosti potravy i části roku. Okřídlenci pozorovaní u vchodu tedy nevznikli těsně před rojením: kolonie je vychovávala už dlouho před příchodem vhodného počasí. zdroj

02 · dva odlišné vývojové procesy

Určení pohlaví a vznik kasty jsou dva odlišné procesy.

U mravenců se pohlaví obvykle určuje podle toho, zda bylo vajíčko oplozeno. Z neoplozeného vajíčka vzniká haploidní samec s jednou sadou chromozomů, z oplozeného vajíčka diploidní samice se dvěma sadami. Toto základní schéma se nazývá arrhenotokní haplodiploidie a má i výjimky. zdroj Teprve během dalšího vývoje se rozhoduje, zda ze samičí larvy vznikne dělnice, nebo královna. Roli hraje růst larvy a načasování vývojových změn; přesný mechanismus není u všech skupin mravenců stejný. zdroj

Haplodiploidie popisuje určení pohlaví, sama však nevysvětluje vznik eusociality. Příbuznost, počet matek a otců i konflikt o reprodukci rozebírá kapitola genetika mravenčí kolonie.

03 · druh, místo, rok a počasí

Přesný termín rojení závisí na místních podmínkách a počasí.

U druhů mírného pásma připadá dozrávání pohlavních jedinců a rojení na určitou část roku, jeden pevný termín však neplatí ani pro stejný druh všude. V britském souboru pozorování, v němž mezi určenými mravenci výrazně převažoval Lasius niger, se termín rojení lišil mezi oblastmi i roky. V zastavěném prostředí začínalo rojení dříve a během sezony přibývalo záznamů za teplejšího a méně větrného počasí. zdroj Načasování se může lišit také podle nadmořské výšky. zdroj

Rojení navíc nemusí vypadat jako nápadný hromadný let nad krajinou. Některé druhy se páří nízko nad zemí, na vegetaci či přímo na zemi; jiné blízko mateřského hnízda nebo uvnitř něj. zdroj

04 · krátké páření, dlouhodobé uchování spermií

Spermie získané během krátkého období páření může královna využívat mnoho let.

Při páření samice přijímá spermie a část z nich ukládá do spermatéky, zvláštního zásobního orgánu v zadečku. Odtud je později uvolňuje při oplozování vajíček. Královny některých druhů se páří s jediným samcem, jiné s několika, někdy i mnoha samci; způsob páření, ukládání spermií a jejich pozdějšího využití se mezi skupinami mravenců liší. zdroj

Ve sledované populaci Lasius niger byly těžší mladé královny častěji spářené s více samci a uchovávaly více spermií. Výchozí hmotnost souvisela také s přežitím během rojení, nejvyšší přežití však neměly nejtěžší, nýbrž středně těžké královny. Jde o výsledek z konkrétní populace, nikoli pravidlo pro všechny mravence. zdroj

05 · první kroky po páření

Po páření může začít zakládání nové kolonie.

Okřídlená samice může po páření přistát, shodit křídla a hledat místo pro první hnízdní komůrku. Samostatně zakládající královna vychová první plod buď z tělesných zásob, nebo během zakládání vychází za potravou. Jiné druhy zakládají novou kolonii s doprovodem dělnic nebo s pomocí hostitelské kolonie. Tyto způsoby rozlišuje následující kapitola.