Myrmicinae · Temnothorax

Temnothorax sordidulus

(Müller, 1923)

Historické jméno pro české populace druhu T. sordidulus. Revize z roku 2026 je spojila s dalšími evropskými formami, ale sama upozorňuje na neúplné genetické vzorkování.

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice mají protáhlou hlavu a matný povrch s jemnou síťovitou kresbou.
  • Za střední částí těla je při pohledu zboku mělká příčná prohlubeň; zadní konec nese dva středně dlouhé až dlouhé trny.
  • Zbarvení sahá od hnědého po téměř černé a spolu s tělesnými proporcemi se mezi oblastmi postupně mění.
Pozor na záměnu. T. saxonicus je dnes veden jako synonymum T. sordidulus. Tmavé zbarvení ani jediný rozměr nestačí k odlišení od podobných druhů; jisté určení vyžaduje kombinaci přesných měření a znalost původu vzorku.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
skalní stepi · teplé lesy · skalní štěrbiny · kamenité stráně
Hnízdo
V Dolním Povltaví byly tři kolonie nalezeny na skalních stepích: dvě mezi kameny a jedna pod mechem na skále. Na třech německých lesních lokalitách byly kolonie doloženy také v dutinách starých dubů.
Potrava
Druhově specifický jídelníček není znám.
Kolonie
Počet dělnic ani obvyklý počet královen v českých koloniích není znám.

Svatební lety

Kdy se rojí

Použité primární zdroje neposkytují přímou řadu pozorovaných letů, ze které by šlo bezpečně určit měsíce nebo vrchol rojení.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

České nálezy pocházejí ze skalních stepí Prahy a Dolního Povltaví, například z Baby, Podhoří, Bohnického údolí, Zámků, Únětického potoka a Větrušických roklí. Populace dříve označované T. saxonicus řadí revize z roku 2026 k T. sordidulus.

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Jméno Temnothorax saxonicus používá český checklist z roku 2018 a starší české práce. Revize z roku 2026 je však řadí mezi synonyma Temnothorax sordidulus. Stejně naložila se jmény T. tergestinus, T. carinthiacus a T. mulleri.

Co revize skutečně ukázala

Morfometrická část revize porovnala 305 dělnic ze 129 hnízdních vzorků. Genetická část pracovala s 2 218 úseky DNA a s 1 591 proměnlivými místy u 17 vzorků. Sousední populace se v tělesných znacích i genetických datech měnily postupně, a autoři proto navrhli model řetězce populací kolem Dinárských Alp.

Nejde však o definitivně prokázaný uzavřený kruh. Genetické vzorkování nepokrylo celý areál a autoři nevylučují, že české, slovenské nebo jiné geografické populace mohou být v budoucnu popsány jako poddruhy. Současné nejstarší platné jméno pro celý soubor je T. sordidulus.

Určovací znaky je třeba hodnotit společně. Dělnice má protáhlou hlavu, matný povrch s jemnou síťovitou kresbou, mělkou příčnou prohlubeň za střední částí těla a pár trnů na jejím zadním konci. Zbarvení ani jediný rozměr nestačí, protože se populace napříč areálem mění a překrývají s podobnými druhy.

České skály a Dolní Povltaví

České populace jsou známé z teplých skalních stanovišť Prahy a Dolního Povltaví, mimo jiné z Baby, Podhoří, Bohnického údolí, Zámků, Únětického potoka a Větrušických roklí. Regionální studie našla tři kolonie na skalních stepích: dvě mezi kameny a jednu pod mechem na skále. Na dalších místech zachytila jen jednotlivé dělnice na skalních výchozech.

Na třech německých lesních lokalitách byly kolonie nalezeny také v dutinách starých dubů a dělnice až ve výšce 19,4 metru. Povrch půdy byl na těchto třech místech chladnější než na pěti srovnávaných lokalitách se zemními hnízdy. Autoři rozdíl vyložili jako přesun do teplejšího prostředí korun; šlo o srovnání lokalit, nikoli o pokus se stěhováním kolonií.

Jméno druhu

Přijaté jméno je Temnothorax sordidulus.

Český soupis používá jméno Temnothorax saxonicus (Seifert, 1995); novější revize je považuje za synonymum přijatého jména. Obě označení zde vedou ke stejnému druhu.

Přijatý taxon v externím katalogu Zdroj taxonomického zařazení

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
  3. Csősz, Heinze & Mikó. Taxonomic Synopsis of the Ponto-Mediterranean Ants of Temnothorax nylanderi Species-Group. PLOS ONE, 2015.
  4. Csősz, Seifert, Bračko, Herczeg & Prebus. Reconstructed phylogeny and morphometry suggest the European rock ant Temnothorax sordidulus (Müller, 1923) forms a ring species around the Dinaric Alps (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News, 2026.Integrativní revize (sv. 36, s. 215–229) založená na ultrakonzervovaných elementech a morfometrii; řadí T. mulleri, T. carinthiacus, T. tergestinus i T. saxonicus mezi mladší synonyma T. sordidulus. Autoři navrhují pravděpodobný řetězec populací kolem Dinárských Alp, ale upozorňují na neúplné genetické vzorkování a nevylučují budoucí rozlišení poddruhů.
  5. Seifert, Fiedler & Schultz. Escape to the high canopy—thermal deficiency causes niche expansion in a forest-floor ant. Insect Science, 2017.Studie tehdejšího T. saxonicus: na třech stanovištích doložila hnízdění ve starých dubech tam, kde byla svrchní půda chladnější než u pěti zemních populací; měří teploty půdy i korun a dokládá tepelně podmíněné rozšíření niky.
  6. Vohralík, Werner & Amcha. Mravenci (Hymenoptera: Formicidae) Dolního Povltaví. Klapalekiana, 2018.Regionální faunistická studie s biotopy a konkrétními českými doklady několika vzácných druhů včetně okřídlené samice P. testacea nalezené 23. září 2016.