Temnothorax nigriceps

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Temnothorax nigriceps je drobný teplomilný mravenec skal a suchých zdí. Tmavá hlava a rezavá hruď jsou nápadné až pod zvětšením; v terénu mohou dělnice i celé malé hnízdo snadno uniknout pozornosti.

Malé kolonie ve skalních dutinách

Kolonie obývá drobnou puklinu ve skále, prostor mezi kameny nebo spáru staré suché zdi. Navenek ji neprozrazuje kupa ani zemní výhoz. V genetické studii 63 hnízd obsahovaly odběry jednu až 209 dělnic. Autoři však upozorňují, že hnízda s méně než deseti dělnicemi mohla být vybrána jen částečně. Po jejich vyřazení vycházel průměr podle lokality přibližně na 119 až 130 dělnic.

V 51 ze 63 hnízd byla nalezena jedna královna, v jednom dvě a v jedenácti žádná. Chybějící královna nemusí znamenat kolonii bez královny, protože z úzké pukliny se často nepodaří odebrat celé hnízdo. Genotypy odpovídaly u 29 z 32 podrobněji zkoumaných kolonií jedné královně spářené s jedním samcem. V jedné kolonii měla královna potomstvo se dvěma samci; ve dvou dalších vysvětloval odchylku jediný dělník patrně odebraný od sousední kolonie.

Proč nestačí libovolná zeď

Skalní puklinu může připomínat kamenná zeď, obrubník nebo hřbitovní zídka. Cílený průzkum v bavorském Kallmünzu proto během let 2022 a 2023 prohledal 54 míst s kamennými prvky ve městě a jeho bezprostředním okolí. T. nigriceps byl potvrzen na jednom přírodním místě a pouze na čtyřech člověkem pozměněných místech. Městské nálezy pocházely převážně ze starších, hrubých a porézních kamenů s přilehlou vegetací.

Výsledek neprokazuje úplnou nepřítomnost druhu ve městě. Malé kolonie se hledají obtížně a průzkum proběhl jen v jednom sídle během tří terénních dnů. Ukazuje však, že hladký nový kámen nebo beton není automaticky náhradním biotopem. Vedle vhodné pukliny mohou rozhodovat také okolní rostliny, dostupnost potravy, vody a teplota povrchu.

Populace v rozdrobené krajině

Studie 70 kolonií z Německa, Rakouska, Francie, Rumunska a Španělska našla rozdíly mezi vzdálenými evropskými oblastmi. Mezi třemi německými lokalitami vzdálenými přes 15 kilometrů však stejná sada jaderných markerů genetické rozdělení neodhalila. To je slučitelné s průběžným promícháváním populací nebo s nedávným společným původem, samo o sobě ale neměří počet ani směr přeletů mezi konkrétními skalami.

Novější městský průzkum nepotvrdil představu, že by propojení zajišťovala hustá síť běžných stavebních puklin. Otevřená proto zůstává jak vzdálenost svatebních letů, tak možnost, že druh využívá jiné dosud přehlížené ostrůvky vhodného prostředí.

Hostitel sociálních parazitů

Do hnízd T. nigriceps mohou pronikat příbuzní sociální paraziti. Revize z roku 2024 našla tento druh jako hostitele ve čtyřech ze 76 zkoumaných vzorků Myrmoxenus ravouxi a v jedenácti z dvaceti vzorků Temnothorax stumperi. Jde o soubory parazitických kolonií z různých zemí, nikoli o podíl napadených hnízd T. nigriceps v přírodě. Z těchto čísel proto nelze odhadnout, jak často se parazit vyskytuje v Česku.

Barva k určení nestačí

T. nigriceps náleží do složitého komplexu T. tuberum. Znaky jednotlivých druhů se překrývají a pravděpodobné křížení může vést k jedincům s přechodným zbarvením. Tmavá hlava s rezavou hrudí je proto jen vodítkem; rozhoduje také plastika, tělesné proporce a srovnání s T. tuberum, T. albipennis a T. unifasciatus.

Výskyt v Česku

V Česku je druh známý z Mohelna a Brna i ze středočeských lokalit ve Větrušické rokli, u Únětického potoka a v okolí Zákolan. Výskyt je ostrůvkovitý a váže se na teplé skalnaté plochy.