Myrmicinae · Temnothorax

Temnothorax nigriceps

(Mayr, 1855)

mravenec temnohlavý

Dvoubarevný obyvatel slunných skal a suchých zdí. Jeho malé kolonie přežívají i v drobných skalních ostrůvcích, běžné městské stavby jim však přírodní pukliny většinou nenahradí.

Určování

Určovací znaky

  • Hlava a zadeček jsou tmavohnědé až černohnědé, zatímco hruď a většina končetin bývají rezavé.
  • Tykadlová palička a často také střední stehna jsou tmavší; intenzita barev je však proměnlivá.
  • Druh patří do komplexu T. tuberum a spolehlivé určení vyžaduje plastiku, proporce i sérii dělnic.
Pozor na záměnu. T. nigriceps může hybridizovat s příbuznými druhy a vznikají přechodní jedinci. Samotná tmavá hlava neoddělí T. tuberum, T. albipennis ani T. unifasciatus.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
skalní stepi · vápencové skály · suché zdi · kamenité stráně · řídké trávníky
Hnízdo
Hnízda jsou ve skalních puklinách, mezi kameny a ve spárách suchých zdí na výslunných místech. V zastavěném prostředí druh využívá hlavně starší hrubé kameny s okolní vegetací, ne hladké nové povrchy.
Potrava
Přímá studie jídelníčku tohoto druhu zatím chybí; z dostupných údajů proto nelze určit jeho typickou kořist ani podíl sladké potravy.
Kolonie
V souboru 63 hnízd bylo napočítáno 1–209 dělnic; velmi malé počty mohly být neúplnými odběry. Většina zkoumaných kolonií odpovídala jedné královně spářené s jedním samcem.
Sociální organizaceJak tyto osy číst →
Počet a přítomnost královen
jedna královna

Svatební lety

Kdy se rojí

Rojení probíhá od poloviny června do srpna; jednotný vrchol pro celé Česko není znám.

Další druhy, které se mohou rojit v červnu →

Výskyt

Rozšíření a výskyt

V Česku je známý z Mohelna, Brna i xerotermních lokalit středních Čech, například z Větrušických roklí, Únětického potoka a okolí Zákolan. Druh je rozšířen v teplejších částech Evropy.

Výskytová data GBIF pro Česko

Temnothorax nigriceps: kde se soustřeďují výskytové záznamy.

Temnothorax nigricepsmravenec temnohlavý

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Temnothorax nigriceps je drobný teplomilný mravenec skal a suchých zdí. Tmavá hlava a rezavá hruď jsou nápadné až pod zvětšením; v terénu mohou dělnice i celé malé hnízdo snadno uniknout pozornosti.

Malé kolonie ve skalních dutinách

Kolonie obývá drobnou puklinu ve skále, prostor mezi kameny nebo spáru staré suché zdi. Navenek ji neprozrazuje kupa ani zemní výhoz. V genetické studii 63 hnízd obsahovaly odběry jednu až 209 dělnic. Autoři však upozorňují, že hnízda s méně než deseti dělnicemi mohla být vybrána jen částečně. Po jejich vyřazení vycházel průměr podle lokality přibližně na 119 až 130 dělnic.

V 51 ze 63 hnízd byla nalezena jedna královna, v jednom dvě a v jedenácti žádná. Chybějící královna nemusí znamenat kolonii bez královny, protože z úzké pukliny se často nepodaří odebrat celé hnízdo. Genotypy odpovídaly u 29 z 32 podrobněji zkoumaných kolonií jedné královně spářené s jedním samcem. V jedné kolonii měla královna potomstvo se dvěma samci; ve dvou dalších vysvětloval odchylku jediný dělník patrně odebraný od sousední kolonie.

Proč nestačí libovolná zeď

Skalní puklinu může připomínat kamenná zeď, obrubník nebo hřbitovní zídka. Cílený průzkum v bavorském Kallmünzu proto během let 2022 a 2023 prohledal 54 míst s kamennými prvky ve městě a jeho bezprostředním okolí. T. nigriceps byl potvrzen na jednom přírodním místě a pouze na čtyřech člověkem pozměněných místech. Městské nálezy pocházely převážně ze starších, hrubých a porézních kamenů s přilehlou vegetací.

Výsledek neprokazuje úplnou nepřítomnost druhu ve městě. Malé kolonie se hledají obtížně a průzkum proběhl jen v jednom sídle během tří terénních dnů. Ukazuje však, že hladký nový kámen nebo beton není automaticky náhradním biotopem. Vedle vhodné pukliny mohou rozhodovat také okolní rostliny, dostupnost potravy, vody a teplota povrchu.

Populace v rozdrobené krajině

Studie 70 kolonií z Německa, Rakouska, Francie, Rumunska a Španělska našla rozdíly mezi vzdálenými evropskými oblastmi. Mezi třemi německými lokalitami vzdálenými přes 15 kilometrů však stejná sada jaderných markerů genetické rozdělení neodhalila. To je slučitelné s průběžným promícháváním populací nebo s nedávným společným původem, samo o sobě ale neměří počet ani směr přeletů mezi konkrétními skalami.

Novější městský průzkum nepotvrdil představu, že by propojení zajišťovala hustá síť běžných stavebních puklin. Otevřená proto zůstává jak vzdálenost svatebních letů, tak možnost, že druh využívá jiné dosud přehlížené ostrůvky vhodného prostředí.

Hostitel sociálních parazitů

Do hnízd T. nigriceps mohou pronikat příbuzní sociální paraziti. Revize z roku 2024 našla tento druh jako hostitele ve čtyřech ze 76 zkoumaných vzorků Myrmoxenus ravouxi a v jedenácti z dvaceti vzorků Temnothorax stumperi. Jde o soubory parazitických kolonií z různých zemí, nikoli o podíl napadených hnízd T. nigriceps v přírodě. Z těchto čísel proto nelze odhadnout, jak často se parazit vyskytuje v Česku.

Barva k určení nestačí

T. nigriceps náleží do složitého komplexu T. tuberum. Znaky jednotlivých druhů se překrývají a pravděpodobné křížení může vést k jedincům s přechodným zbarvením. Tmavá hlava s rezavou hrudí je proto jen vodítkem; rozhoduje také plastika, tělesné proporce a srovnání s T. tuberum, T. albipennis a T. unifasciatus.

Výskyt v Česku

V Česku je druh známý z Mohelna a Brna i ze středočeských lokalit ve Větrušické rokli, u Únětického potoka a v okolí Zákolan. Výskyt je ostrůvkovitý a váže se na teplé skalnaté plochy.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
  3. Cordonnier, Felten, Trindl, Heinze & Bernadou. Absence of genetic isolation across highly fragmented landscape in the ant Temnothorax nigriceps. BMC Ecology and Evolution, 2022.Terénní a populačně genetická studie 70 evropských kolonií. U 63 sčítaných hnízd zjistila 1–209 dělnic, v 51 jednu nalezenou královnu a v jediném dvě; regionálně neprokázala genetickou izolaci mezi fragmenty vzdálenými přes 15 km.
  4. Satizabal-Niemeyer, Bernadou, Wanke, Heinze & Cordonnier. Urban structures are poor stepping stones for crevice-nesting ants in fragmented landscapes. Insectes Sociaux, 2025.Cílený průzkum 54 městských a přírodních stanovišť v bavorském Kallmünzu našel T. nigriceps jen na čtyřech člověkem pozměněných místech. Nálezy se soustředily na starší hrubé kameny s vegetací; studie proto běžné městské konstrukce nepovažuje za rovnocennou náhradu přirozených skalních puklin, zároveň však upozorňuje na obtížnou zjistitelnost malých kolonií.
  5. Salata & Borowiec. Temnothorax albipennis (Curtis, 1854) in Poland and identification of the Temnothorax tuberum species complex. Genus, 2013.Praktická diagnostika druhů komplexu T. tuberum a upozornění na přechodné znaky a hybridizaci.
  6. Báthori et al. Taxonomy of the Palearctic socially parasitic Temnothorax (Myrmoxenus) ants (Hymenoptera: Formicidae). PLOS ONE, 2024.Kvantitativní revize sociálně parazitických druhů: moderní kombinace Temnothorax ravouxi, diagnóza kast, proměnlivost petiolu, areál a vyhodnocení 76 hostitelských vzorků.
  7. Bezděčka & Bezděčková. Mravenci ve sbírkách Muzea Kroměřížska. Acta rerum naturalium, 2010.Revidované sbírkové doklady českých a moravských mravenců včetně vzácných druhů Temnothorax a přesných lokalitních údajů. Katalog dokládá P. melinum z Kroměříže v srpnu 1932 a revidovaný materiál M. deplanata z Mohelna (červenec 1942, 16 dělnic) a Pavlovských kopců (nedatováno, tři dělnice); zároveň odděluje přesně lokalizovaný materiál od exemplářů bez nálezových údajů.
  8. Vohralík, Werner & Amcha. Mravenci (Hymenoptera: Formicidae) Dolního Povltaví. Klapalekiana, 2018.Regionální faunistická studie s biotopy a konkrétními českými doklady několika vzácných druhů včetně okřídlené samice P. testacea nalezené 23. září 2016.