Temnothorax interruptus

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

České jméno mravenec skalní vystihuje část jeho prostředí, druh ale nežije jen na skalách. Doložen je také v suchých trávnících, písečných dunách a pevných mechových polštářích.

Tři blízce příbuzné druhy

T. interruptus, T. morea a T. strymonensis jsou samostatné, velmi podobné druhy. Dělnice T. interruptus mívá oranžové až tmavě oranžové tělo, hnědavý zátylek, tmavý pás na prvním článku zadečku, krátký tykadlový násadec a dlouhé propodeální trny zahnuté dolů. Zbarvení pomůže s prvním výběrem kandidátů, samo však druh nepotvrdí.

Revize skupiny porovnala 19 měřených znaků u 165 dělnic a 12 královen ze 66 hnízdních vzorků. Při kontrolním testu modelu rozlišila tři druhy s celkovou úspěšností 99,4 %. Praktické určení proto stojí na kombinaci proporcí a povrchu těla, nikoli na jediné fotografii.

Hnízdo pracuje s teplem

Na dánském ostrově Læsø bývala hnízda nejčastěji v kořenech paličkovce šedavého nebo pod malými plochými kameny, méně často v mechu, pod lišejníkem či u trouchnivějících kořenů vřesu. V trsu trávy vedl malý vchod chodbou dlouhou přibližně 5–10 cm do jediné komůrky široké asi 3–4 cm a vysoké kolem 2 cm. Jde o údaje z jedné lokality, ne o předepsaný tvar všech hnízd.

Za slunečného počasí dělnice přenášely plod těsně pod zahřátý povrch. Při ochlazení nebo dešti jej vracely do hlubší komůrky. Kolonie přezimovaly se zploštělými larvami, jejichž vývoj byl pozastavený.

Co ukázalo dlouhodobé pozorování

Tři odkrytá hnízda na Læsø obsahovala 167, nejméně 208 a 354 dělnic. Ve dvou koloniích sledovaných sedm let v nádržích s místním substrátem kladla vajíčka vždy jediná královna. Jedno hnízdo sice obsahovalo dvě bezkřídlé královny, vajíčka však kladla pouze jedna. Tři hnízda jsou cenný přímý údaj, nikoli univerzální rozsah velikosti kolonie.

V polopřirozeném chovu dělnice sbíraly mrtvý hmyz a aktivně lovily hlavně chvostoskoky. Kořist usmrcovaly žihadlem. Ani v největší kolonii hledalo potravu současně více než osm až deset dělnic. Malý počet mravenců na povrchu proto nemusí znamenat malou kolonii.

Po objevení vydatného zdroje potravy mohla dělnice dovést jednu družku v těsném kontaktu až k cíli. Při stěhování přenášely dělnice plod i jiné dělnice; královna mohla následovat dělnici, která znala cestu.

Sucho a teplo ve střední Evropě

Ve středoevropském souboru 23 obsazených ploch patřil T. interruptus k druhům nejteplejších a nejsušších stanovišť. Průměrná kalibrovaná maximální teplota půdy na těchto plochách činila 28,7 °C. Nejde o fyziologický limit ani o teplotu každého hnízda. Část hnízd se ukrývala v pevných mechových polštářích, kde je lze při běžném průzkumu snadno přehlédnout.

Výskyt v Česku

V Česku je druh uváděn z Vraného nad Vltavou, Mohelna a Minické skály. Novější nálezy pocházejí také z PP Zámky a PR Dřínovská stráň na zachovalých stepních svazích Dolního Povltaví.

Areál sahá od Španělska po Kavkaz a zahrnuje také východní Turecko. Údaje o velikosti hnízd a chování z dánského Læsø proto nemusí přesně popisovat populace v celém tomto prostoru.