Myrmicinae · Temnothorax
Temnothorax tuberum
mravenec hrbolkatý
Teplomilný mravenec kamenitých stepí od nížin po horské svahy, patřící do morfologicky obtížného komplexu s popsanými přechodnými jedinci.
Fotografie druhu Temnothorax tuberum
Zvětšit4 fotografiePreparovaná dělnice Temnothorax tuberum z bočního pohledu
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Změna rozměrů, doplnění neutrálního okraje a převod do WebP.
ZvětšitDokladový exemplář CASENT0008636 při pohledu shora.
Na snímku: pohled shora
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY-SA + GFDL (verze neuvedeny) (licenční údaje ↗)Úpravy: Zmenšení, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitHlava dokladového exempláře CASENT0008636 při pohledu zepředu.
Na snímku: hlava
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY-SA + GFDL (verze neuvedeny) (licenční údaje ↗)Úpravy: Zmenšení, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitŽivý jedinec při pohledu z boku; v popředí leží část světlého plodu.
Na snímku: živý jedinec · živý jedinec vedle plodu
Foto: Philipp HoenleLicence: CC0 1.0Úpravy: Zmenšení, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
Určování
Určovací znaky
- U typické dělnice zabírá tmavá kresba více než dvě třetiny prvního tergitu zadečku a světlá zůstává hlavně báze.
- Hruď je poměrně silně skulpturovaná a podélně rýhovaná, tělo je žlutohnědé až hnědé.
- Znaky je potřeba hodnotit na sérii dělnic, protože barevná kresba i plastika se překrývají s příbuznými druhy.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- suché stepi · lesostepi · teplé sutě · skalní trávníky · světlé lesní okraje
- Hnízdo
- Hnízdí pod kameny a mechem, mezi sutí a u kořenů na teplých suchých místech s mozaikou otevřeného povrchu a řídké vegetace.
- Potrava
- Expertní syntéza předpokládá převahu živočišné potravy, s menší rolí nektaru, rostlinných šťáv a trofobiózy. Konkrétní kořist ani podíl jednotlivých zdrojů nebyly přímo měřeny.
- Kolonie
- Středoevropská syntéza používá průměrnou hnízdní populaci 150 dělnic. Moderní data o počtu královen a rozptylu velikostí českých kolonií však chybějí.
Svatební lety
Kdy se rojí
Český regionální přehled uvádí červenec a srpen, ale bez pevného vrcholu. Historická návštěva lokality ani datum sběru dělnice samy o sobě rojení nedokládají.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
České doklady zahrnují Novou Říši u Telče, historické Bohnice a novější nález z NPR Větrušické rokle. Celkový obraz rozšíření komplikuje záměna s dalšími členy komplexu.
Výskytová data GBIF pro Česko
Temnothorax tuberum: kde se soustřeďují výskytové záznamy.
Hustotní mapa se načte až po kliknutí.
Podrobný profil
Biologie, určení a české doklady
Temnothorax tuberum je drobný teplomilný mravenec kamenitých stepí a lesostepí. Hnízdí pod kameny, v suti a u kořenů; dělnice bývá žlutohnědá se širokou tmavou kresbou na prvním článku zadečku.
Jak jej poznat
U typické dělnice zabírá tmavá kresba více než dvě třetiny prvního tergitu a světlá zůstává hlavně báze. Hlava je po stranách síťovaná a uprostřed podélně rýhovaná, hruď má výraznou podélnou plastiku. Barva i skulptura se však překrývají s T. nigriceps a T. unifasciatus, proto je vhodné porovnat více dělnic ze stejného hnízda.
Pravděpodobná hybridizace v jedné polské populaci
V jedné polské populaci byly nalezeny dělnice s přechodnými znaky směrem k T. albipennis, interpretované jako pravděpodobní kříženci. Neznamená to, že každý neobvyklý jedinec je kříženec ani že je křížení běžné v Česku.
Teplé mikrostanoviště pod kamenem
Druh obývá otevřené suché trávníky od nížin po horské svahy. Ve vyšších polohách se drží na jižně orientovaných místech pod kameny, které přes den akumulují teplo. Široký výškový rozsah proto neznamená nezávislost na teplotě; rozhoduje mikroklima přímo u hnízda.
Velikost kolonie a potrava
Středoevropské údaje pracují s přibližně 150 dělnicemi na kolonii. Jde o orientační řád, nikoli horní limit; počet královen a rozptyl velikostí českých kolonií nejsou dobře popsány. Potravu pravděpodobně tvoří hlavně drobní bezobratlí doplnění sladkými rostlinnými zdroji, přímý druhový rozbor však chybí.
Výskyt v Česku
Doklady pocházejí například z Nové Říše u Telče, pražských Bohnic a Větrušické rokle. Starší britské údaje pod jménem T. tuberum patřily převážně druhu T. albipennis a na středoevropské populace je nelze přenášet.
T. tuberum je doloženým hostitelem sociálního parazita Myrmoxenus ravouxi, nikoli však zatím konkrétně v českých hnízdech.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenec hrbolkatý — Temnothorax tuberum v Kraji Vysočina. Příroda Vysočiny, 2017.Regionální odborná karta hodnotí T. tuberum na vhodných biotopech Vysočiny jako běžný; nejde o celostátní odhad četnosti.
- Salata & Borowiec. Temnothorax albipennis (Curtis, 1854) in Poland and identification of the Temnothorax tuberum species complex. Genus, 2013.Praktická diagnostika druhů komplexu T. tuberum a upozornění na přechodné znaky a hybridizaci.
- Orledge. The identity of Leptothorax albipennis (Curtis) (Hymenoptera: Formicidae) and its presence in Great Britain. Systematic Entomology, 1998.Taxonomická revize ukázala, že britské populace dříve vedené jako Leptothorax tuberum patří druhu dnes označovanému Temnothorax albipennis; starší britské behaviorální výsledky proto nelze automaticky připsat T. tuberum.
- Salata & Borowiec. Preliminary division of not socially parasitic Greek Temnothorax Mayr, 1861 (Hymenoptera, Formicidae) with a description of three new species. ZooKeys, 2019.Morfologické vymezení druhových skupin Temnothorax a diskuse nejisté příbuznosti okruhu T. tuberum.
- Seifert. The ecology of Central European non-arboreal ants — 37 years of a broad-spectrum analysis under permanent taxonomic control. Soil Organisms, 2017.Srovnávací syntéza 37 let terénních dat s hodnotami teploty a vlhkosti z výzkumných ploch. Uváděné velikosti kolonií, podíly hnízdních substrátů a potravní váhy jsou autorskými odhady či modely pro mezidruhové srovnání, nikoli univerzálními sčítáními každého hnízda.
- Báthori, Heinze, Trindl, Seifert, Herczeg & Csősz. Host-switching events are not always the driver of speciation in social parasites: a case study in Temnothorax (Myrmoxenus) ants (Hymenoptera, Formicidae). Journal of Zoology, 2024.Morfologická a mitochondriální studie otrokářských mravenců okruhu Myrmoxenus; dokládá hostitelské vazby T. ravouxi mimo jiné na T. affinis a T. tuberum a odděluje je od otázky vlastní speciace parazita.
- Bezděčka & Bezděčková. Mravenci ve sbírkách Muzea Kroměřížska. Acta rerum naturalium, 2010.Revidované sbírkové doklady českých a moravských mravenců včetně vzácných druhů Temnothorax a přesných lokalitních údajů. Katalog dokládá P. melinum z Kroměříže v srpnu 1932 a revidovaný materiál M. deplanata z Mohelna (červenec 1942, 16 dělnic) a Pavlovských kopců (nedatováno, tři dělnice); zároveň odděluje přesně lokalizovaný materiál od exemplářů bez nálezových údajů.
- Vohralík, Werner & Amcha. Mravenci (Hymenoptera: Formicidae) Dolního Povltaví. Klapalekiana, 2018.Regionální faunistická studie s biotopy a konkrétními českými doklady několika vzácných druhů včetně okřídlené samice P. testacea nalezené 23. září 2016.
