← zpět do atlasu

Myrmicinae · Myrmoxenus

Myrmoxenus ravouxi

(André, 1896)

Drobný aktivní sociální parazit Temnothorax, jehož vlastní dělnice podnikají organizované nájezdy a odnášejí hostitelské larvy a kukly do smíšené kolonie.

Preparovaná dělnice Myrmoxenus ravouxi CASENT0173641 z profilu se stupnicí
Foto: April Nobile / AntWeb, exemplář CASENT0173641 · CC BY 4.0 · Změna rozměrů, doplnění neutrálních okrajů a převod do WebP.

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

V kolonii Myrmoxenus ravouxi pracují vedle sebe jedinci několika původů. Vlastní dělnice parazita vyhledávají okolní hnízda Temnothorax, svolají skupinu k nájezdu, proniknou dovnitř a odnesou larvy a kukly. Dělnice, které se z ukořistěného plodu vylíhnou, přijmou smíšené hnízdo za vlastní a zajišťují většinu běžné práce.

Nájezd není bezhlavý dav

Průzkumnice nejprve nalezne vhodné hnízdo a po návratu rekrutuje další parazitické dělnice. Skupina postupuje v kontaktu s předchozím jedincem a u vchodu krátce obléhá kolonii. Uvnitř vyvolá zmatek a odnese plod, z něhož se později stane nová hostitelská pracovní síla. Experimenty ukazují, že hostitelské populace mohou na parazita reagovat agresivněji, ale důkaz jednoduchého univerzálního „rozpoznávacího pravidla“ studie nenašly.

Síť hostitelů místo jednoho páru

Nová revize nabízí mimořádně konkrétní obraz: ze 76 zkoumaných vzorků obsahovalo 40 hostitele T. unifasciatus, 12 T. affinis, čtyři T. nigriceps a jeden T. lichtensteini; u 19 vzorků hostitel chyběl. Literatura uvádí i další druhy. To neznamená, že jsou všichni hostitelé stejně častí v Česku — jediný zde podrobně publikovaný nález byl spojený s T. unifasciatus.

Královna podobná dělnici

Královna měří jen přibližně 2,5–3,5 mm a velikostí se blíží vlastní dělnici. Po pozdně letním rojení vyhledá hostitelskou kolonii a snaží se nahradit její královnu. Doktorská syntéza popisuje, že parazitická samice může zůstat dlouho zavěšená na hostitelské královně; přesný okamžik dokončení převzetí proto nemusí být snadno pozorovatelný.

Tři rodová jména, jeden taxon

Historie střídala kombinace Formicoxenus, Epimyrma a Myrmoxenus. Fylogenetické práce sociální parazity zanořily do rodu Temnothorax a revize 2024 používá Temnothorax ravouxi. Český checklist zatím zachovává praktické jméno Myrmoxenus ravouxi, proto je hlavním názvem profilu; všechna pojetí jsou uvedena kvůli propojení starších i nových zdrojů.

Určování

Na co se dívat

  • Dělnice je hnědá až světle hnědá, s tmavší hlavou a někdy nevýrazným tmavým pásem na gastru.
  • Čelo je hrubě síťovitě vrásčité na jemnější důlkované mikroskulptuře, zatímco clypeus je lesklý s několika podélnými lištami.
  • Propodeální trny jsou krátké, mírně zašpičatělé a trojúhelníkové; oči jsou v poměru k hlavě poměrně velké.
  • Petiolus a postpetiolus jsou jen lehce síťované, postpetiolus má zespodu mírně zašpičatělý výběžek a gastr je hladký a lesklý s odstálými chlupy.
Pozor na záměnu. Tvar petiolu je podle moderní revize mimořádně proměnlivý a jednotlivé příbuzné druhy se oddělují kombinací morfometrických znaků. Český checklist používá Myrmoxenus ravouxi, nová revize Temnothorax ravouxi a GBIF přijímá kombinaci Epimyrma ravouxi; nejde o tři české druhy.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
suché výslunné stráně · skalní hrany · světlé lesy · listnatá hrabanka s dutými větvičkami
Hnízdo
Smíšené kolonie obývají dutiny mezi kameny nebo mrtvé větvičky vyhloubené jiným hmyzem, často v hrabance či podél skalních hran. Typ dutiny závisí na hostitelském Temnothorax.
Potrava
Potravu a péči zajišťují z velké části zotročené hostitelské dělnice. Vlastní dělnice parazita se specializují hlavně na průzkum a nájezdy, při nichž odnášejí larvy a kukly hostitele.
Kolonie
Druh je monogynní aktivní otrokář. Syntéza uvádí obvykle 100–400 jedinců ve smíšené kolonii, z nichž jen několik desítek bývá vlastních dělnic parazita. Revize 76 vzorků našla nejčastěji hostitele T. unifasciatus, dále T. affinis, T. nigriceps a T. lichtensteini.

Svatební lety

Kdy se rojí

Cílená syntéza klade rojení na konec srpna až začátek září. Dvě české královny z 2. srpna nejsou samy o sobě dokladem letu, proto je nevykládáme jako dřívější český vrchol.

Jistota kalendáře: střední. Tmavé měsíce označují typické vrcholné období. Termín může posunout počasí, poloha i nadmořská výška.

Výskyt

Kde druh potkáte

Konkrétní český sbírkový doklad pochází z Býčí skály v NP Podyjí: dvě královny odebrané 2. srpna 1997 v kolonii T. unifasciatus. Moderní revize potvrzuje široký západopalearktický areál od severní Afriky a západní Evropy přes střední Evropu po Turecko, Kavkaz a Rusko.

Ochrana

Bez samostatné české kategorie

Český Červený seznam 2017 druh samostatně nehodnotí a vyhláška č. 395/1992 Sb. jej neuvádí. Historické mezinárodní nebo zahraniční kategorie nelze převést na stav české populace.

Zdroje profilu

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
  2. Báthori et al. Taxonomy of the Palearctic socially parasitic Temnothorax (Myrmoxenus) ants (Hymenoptera: Formicidae). PLOS ONE, 2024.Kvantitativní revize sociálně parazitických druhů: moderní kombinace Temnothorax ravouxi, diagnóza kast, proměnlivost petiolu, areál a vyhodnocení 76 hostitelských vzorků.
  3. Delattre. Coévolution et reconnaissance sociale chez un parasite social et ses espèces hôtes : étude de la fourmi esclavagiste Myrmoxenus ravouxi et d’espèces sympatriques du genre Temnothorax. Université Paris XIII, doktorská práce, 2012.Syntéza cíleného výzkumu M. ravouxi: rozměry kast, rojení, zakládání kolonie, hnízda, složení smíšených kolonií a průběh letních nájezdů.
  4. Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Českomoravské vrchoviny. Acta Rerum Naturalium 5: 243–252, 2008.Primární regionální soupis a revize sbírek včetně českých dokladů Myrmoxenus ravouxi a Strongylognathus kratochvili; historické formy Bothriomyrmex uvádí v tehdejším, ještě nevyřešeném pojetí.
  5. Fisher. AntWeb. California Academy of Sciences, 2026.Průběžně aktualizovaná databáze preparovaných exemplářů a jejich snímků pod CC BY 4.0; každý profil uvádí fotografa, kód exempláře, AntWeb a zpětný odkaz na konkrétní fotografii.
  6. Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
  7. Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; umožňuje ověřit právní status druhů, které v příloze uvedeny nejsou.