mravenci.info

Myrmicinae · Myrmica

Myrmica lonae

Finzi, 1926

Obtížně určitelný mravenec otevřených lesů, rašelinišť a trávníků. Od M. sabuleti se odlišuje kombinací měřených znaků; jeho druhové postavení zatím není definitivně vyřešené.

Světlá červenohnědá dělnice Myrmica lonae z profiluZvětšit4 fotografie
Živá dělnice Myrmica lonae mezi nízkou vegetací v NěmeckuZvětšit
Preparovaná královna Myrmica lonae při pohledu shoraZvětšit
Preparovaný okřídlený samec Myrmica lonae při pohledu shoraZvětšit

Foto: Licence:

Úpravy:

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice bývá světle oranžová až červenohnědá, barva však k bezpečnému určení nestačí.
  • Báze prvního dlouhého článku tykadla je rozšířená do širokého laloku, často s mělkou prohlubní; tvar i velikost laloku se mezi jedinci mění.
  • Plochy kolem bází tykadel mají v průměru menší největší rozestup než u podobné Myrmica sabuleti. Rozdíl se hodnotí měřením, ne pouhým pohledem.
  • Na hrudi a prvním článku stopky bývají výrazné rýhy, ale tyto doplňkové znaky se s M. sabuleti překrývají.
Pozor na záměnu. Největší záměna hrozí s Myrmica sabuleti. Původní morfometrická revize nenašla mezi oběma druhy spolehlivý rozdíl v délce trnů na zadním konci hrudi, proto dlouhé trny nejsou samostatným určovacím znakem. Určovat je třeba několik dělnic z jednoho hnízda a kombinovat přesná měření. Samce obou forem nelze bezpečně odlišit a dosavadní genetické studie jejich hranici nevyřešily.
Kde přesně hledat anatomické znaky Projít určovací klíč pro dělnice

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
světlé suché lesy · rašeliniště · suché trávníky · otevřená místa s mechem a kameny
Hnízdo
Hnízdí v zemi, v mechu nebo pod kameny. Ve světlém lese využívá osluněná místa na povrchu; na rašeliništích se drží mimo nejmokřejší plochy.
Potrava
Dělnice loví a sbírají drobné bezobratlé a využívají také medovici. Podrobný, měřený jídelníček druhu zatím použitá literatura nenabízí.
Kolonie
V hnízdě může být jedna nebo více královen. Velikost kolonií se liší; jeden publikovaný nález měl téměř 1 600 dělnic, takže často uváděná hodnota kolem tisíce není pevný horní limit.
Sociální organizaceJak tyto osy číst →

Svatební lety

Kdy se rojí

Norský odborný profil uvádí okřídlené jedince od začátku srpna do konce září. Pro české populace není v použitých zdrojích srovnatelně přesná časová řada.

Další druhy, které se mohou rojit v srpnu →

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Bezpečně publikovaný český materiál zahrnuje dělnici z Milešovky z 14. srpna 1937 a pět dělnic z lokality Nová Role–Staré Hamry z 31. srpna 1978. Novější český soupis zmiňuje i další nálezy z Čech a Moravy bez jejich výčtu; kvůli záměnám s M. sabuleti zůstává skutečné rozšíření nejasné.

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Myrmica lonae je v současných katalozích vedena jako samostatný druh, její hranice vůči M. sabuleti však zůstává sporná. To je důležité jak při určování jednotlivých nálezů, tak při výkladu starších údajů o rozšíření a hostitelských vztazích.

Rozhoduje kombinace měření

Nejnápadnější je široký lalok u báze prvního dlouhého článku tykadla. Často připomíná mělkou misku, ale jeho tvar se mezi dělnicemi mění. Druhým důležitým znakem je menší největší rozestup ploch kolem bází tykadel. Ten se musí měřit; není totožný s nejužší mezerou mezi čelními lištami.

Původní revize porovnávala 929 dělnic ve 284 hnízdních vzorcích a 111 královen v 80 vzorcích ze 183 lokalit. Ani v tomto rozsáhlém souboru se nepotvrdil rozdíl v délce trnů na zadním konci hrudi. Dlouhé trny proto nejsou bezpečnou zkratkou. Smysl má až soubor několika dělnic z jednoho hnízda a společné vyhodnocení více rozměrů.

Proč zůstává druhové postavení otevřené

Morfometrická revize z roku 2000 oddělila M. lonae od M. sabuleti podle samičích kast, stanovišť a rozšíření. Pozdější mitochondriální studie ale zahrnula jen čtyři jedince určené jako M. lonae a nenašla pro ně samostatnou genetickou linii. Genomická práce z roku 2025 měla dokonce jediný takto určený exemplář; geneticky připadl k M. sabuleti.

Tyto výsledky jsou důvodem k pochybnostem, nikoli hotovou synonymizací. Jeden genomický jedinec ani čtyři mitochondriální vzorky nemohou popsat proměnlivost v celém areálu. AntCat i GBIF proto zatím jméno vedou jako platné, zatímco další výzkum musí ověřit, zda se obě formy skutečně reprodukčně oddělují.

Stanoviště, hnízdo a kolonie

Ve střední Evropě se druh nachází ve světlých lesích s osluněnou půdou, na otevřených rašeliništích a místy i na suchých trávnících. Na rašeliništích se drží mimo nejmokřejší plochy. S M. sabuleti se může vyskytovat na stejné lokalitě, takže samotné prostředí druh neurčí.

Hnízda bývají v zemi, mechu nebo pod kamenem. V kolonii může být jedna či více královen. Jeden popsaný nález měl téměř 1 600 dělnic; často opakovaná hodnota „až tisíc“ je tedy jen orientační, nikoli biologická hranice. Dělnice loví a sbírají drobné bezobratlé a navštěvují hmyz produkující medovici.

Hostitelé sociálních parazitů

V Itálii a Polsku bylo v každé zemi nalezeno jedno hnízdo M. lonae s vývojovým stadiem modráska černoskvrnného Phengaris arion. V estonské studii byly všechny přímo ověřené případy hostitelství tohoto motýla spojeny právě s M. lonae. Výsledek ukazuje silnou místní vazbu, ale neznamená, že je tento mravenec hlavním hostitelem všude v Evropě nebo v Česku.

V severní Evropě je M. lonae doložena také jako hostitel sociálně parazitického mravence M. hirsuta. Odborná literatura ji uvádí i mezi možnými hostiteli M. karavajevi. Všechny tyto vazby je nutné číst spolu s nejistou hranicí vůči M. sabuleti.

České doklady a rojení

Faunistická syntéza uvádí bezpečně určenou dělnici z Milešovky z 14. srpna 1937 a pět dělnic z lokality Nová Role–Staré Hamry z 31. srpna 1978. Český soupis z roku 2018 zmiňuje další nálezy z Čech i Moravy, ale bez jejich výčtu. Přesnější mapa proto zatím není poctivě podložená; prázdná mapa na profilu neznamená, že druh v Česku chybí.

Norský odborný profil uvádí okřídlené jedince od začátku srpna do konce září. Pro české populace nemáme stejně podrobnou časovou řadu, takže atlas nezobrazuje užší vrchol rojení.

Další čtení

Související témata

Život kolonieKolik královen, kolik hnízd? Sociální organizace českých mravencůPorovnávejte české druhy podle doloženého počtu královen, jednoho či více hnízd, samostatného zakládání, pučení a závislosti na hostitelské kolonii.Život kolonieJak mravenec vnímá svět: smysly, mozek, učení a odpočinekCo mravenci vidí a cítí tykadly, jak vnímají vibrace, učí se trasu, ukládají paměť a střídají aktivitu s klidem.UrčováníJak určovat mravencePraktický postup od fotografie a kasty přes anatomické znaky až k určovacímu klíči a míře jistoty.
Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Werner & Wiezik. Vespoidea: Formicidae (mravencovití). Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, Supplementum 11, 2007.Česká a slovenská faunistická syntéza s revidovanými lokalitními doklady; mimo jiné dokládá první bezpečné české P. testacea a upozorňuje na nejistotu staršího materiálu okruhu H. punctatissima.
  3. Seifert. Myrmica lonae Finzi, 1926 — a species separate from Myrmica sabuleti Meinert, 1861 (Hymenoptera: Formicidae). Abhandlungen und Berichte des Naturkundemuseums Görlitz, 2000.Primární morfometrická a ekologická revize oddělující M. lonae od M. sabuleti; obsahuje diagnózu samičích kast, diskriminační funkce, typový materiál a stanovištní data.
  4. Radchenko & Elmes. Myrmica ants (Hymenoptera: Formicidae) of the Old World. Natura Optima Dux Foundation, 2010.Monografická revize určovacích znaků, rozšíření a biologie palearktických druhů rodu Myrmica.
  5. Ødegaard, Staverløkk & Gjershaug. Skåleitermaur — Myrmica lonae. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning, 2015.Odborný profil s rozměry všech kast, určovacími znaky, hnízděním, potravou, velikostí kolonie, rojením a upozorněním na nerozlišitelné samce a DNA čárové kódy.
  6. Myrmica lonae — taxonomický katalog. AntCat.Průběžně aktualizovaný taxonomický katalog vede M. lonae jako platný druh. Katalogové přijetí jména samo neřeší geneticky a morfologicky sporné oddělení od M. sabuleti.
  7. Ebsen, Boomsma & Nash. Phylogeography and cryptic speciation in the Myrmica scabrinodis Nylander, 1846 species complex (Hymenoptera: Formicidae), and their conservation implications. Insect Conservation and Diversity, 2019.Primární studie mtDNA odhalila dvě hluboké linie v komplexu M. scabrinodis a současně nepodpořila genetické oddělení M. lonae od M. sabuleti. Samotná mitochondriální linie ještě neprokazuje reprodukčně izolovaný druh.
  8. Lavanchy, Galkowski, Jecha, Freitag, Avril, Dépraz & Schwander. Do morphologically defined groups correspond to reproductively isolated species? A case study in Myrmica ants from Switzerland. Insect Systematics and Diversity, 2025.Integrativní švýcarská studie začala 918 morfologicky určenými vzorky a pro genetické analýzy vybrala 765; finální SNP soubor obsahoval 666 jedinců a u 632 z nich (94,9 %) se shodovalo morfologické a integrativní určení. Jediný morfologický vzorek M. lonae geneticky připadl k M. sabuleti, takže autoři žádají další materiál před případnou synonymizací.
  9. Sielezniew, Patricelli, Dziekańska, Barbero, Bonelli, Casacci, Witek & Balletto. The First Record of Myrmica lonae (Hymenoptera: Formicidae) as a Host of the Socially Parasitic Large Blue Butterfly Phengaris (Maculinea) arion (Lepidoptera: Lycaenidae). Sociobiology 56(2): 465–475, 2010.Terénní průzkum našel po jednom hnízdě M. lonae s vývojovým stadiem P. arion v Itálii a Polsku. Jde o přímý doklad hostitelství, ale malý počet nálezů neurčuje četnost ani význam druhu v celé Evropě.
  10. Vilbas, Teder, Tiitsaar, Kaasik & Esperk. Habitat use of the endangered parasitic butterfly Phengaris arion close to its northern distribution limit. Insect Conservation and Diversity 8: 252–260, 2015.Estonská studie nalezla všechny přímo ověřené případy hostitelství P. arion u M. lonae. Výsledek dokládá místní hlavní hostitelský druh, nelze jej bez dalšího přenášet do Česka nebo celé Evropy.
  11. Tartally et al. Patterns of host use by brood parasitic Maculinea butterflies across Europe. Philosophical Transactions of the Royal Society B, 2019.Evropská syntéza zahrnula 419 lokalit, z toho 214 s přímými údaji o hostiteli. Ukazuje široký hostitelský rozsah P. teleius a geografickou mozaiku hostitelů P. arion; místní asociaci nelze automaticky přenášet do celé Evropy ani do Česka.
  12. Radchenko & Elmes. A taxonomic revision of the socially parasitic Myrmica ants (Hymenoptera: Formicidae) of the Palaearctic region. Annales Zoologici, 2003.Taxonomická revize sociálně parazitických druhů Myrmica; určovací znaky, lineární rozměry kast, synonyma, hostitelé a přehled rozšíření.

Možné záměny

Podobné druhy v atlasu

Myrmicinae · dělnice 4–5 mm

Myrmica sabuleti

mravenec laločnatý

Teplomilný mravenec polosuchých trávníků a světlých okrajů lesa. Je důležitým hostitelem modráska černoskvrnného i vzácného sociálně parazitického mravence M. hirsuta.

Rojení

Myrmicinae

Myrmica hirsuta

Vzácný sociální parazit především mravence Myrmica sabuleti; v severní Evropě byl doložen také v koloniích určených jako M. lonae. Drobné královny a samci mají nápadně dlouhé husté chlupy.

Rojení

Myrmicinae · bez dělnické kasty

Myrmica karavajevi

Drobný sociální parazit bez vlastní dělnické kasty. Celý život závisí na hostitelské kolonii, jejíž dělnice krmí parazita a pečují o jeho plod.

Rojení