Myrmicinae · Myrmica
Myrmica karavajevi
(Arnol'di, 1930)
Bezdělnicový inkvilín několika druhů Myrmica, který se v hostitelském hnízdě vydává chemickými i vibračními signály za královnu a nechává si vychovávat potomstvo.
Profil druhu
Jak žije a čím je zajímavý
Myrmica karavajevi nemá vlastní pracovní sílu. Její evoluční strategie spočívá v tom, že se královna začlení do hotové společnosti jiného druhu a přesměruje část její péče na své potomstvo. Hostitelské dělnice dál zajišťují potravu, údržbu hnízda i péči o plod, zatímco parazit produkuje pouze nové královny a samce.
Hostitelská královna může zůstat
Na rozdíl od některých dočasných sociálních parazitů nemusí M. karavajevi původní královnu odstranit. V napadeném hnízdě může vznikat plod hostitele i parazita současně. Jde o inkvilinismus: parazit dlouhodobě žije uvnitř fungující společnosti a využívá její sociální systém. Seznam hostitelů není omezen na jediný druh, ale všechny spolehlivé záznamy vyžadují přesné určení hostitelských dělnic.
Chemie a zvuk královny
Experimenty s koloniemi M. scabrinodis ukázaly, že kutikulární uhlovodíkový profil parazita připomíná profil hostitelské královny. Také stridulace — vibrace vytvářené třením částí těla — nese královně podobný signál a vyvolává pozornost dělnic. Při simulovaném ohrožení hostitelské dělnice přednostně zachraňovaly kukly parazita. Studie ale nerozhodla, zda chemický profil vzniká aktivní syntézou, nebo převzetím pachů, a výsledek nelze bez testu zobecnit na všechny hostitele.
Tři rody pro jednoho mravence
Druh byl popsán jako Symbiomyrma karavajevi a český typový materiál dostal jméno Sifolinia pechi. Objevovaly se i další názvy. Současný český checklist, AntCat a GBIF jej vedou v rodu Myrmica, zatímco část autorů nadále zdůrazňuje jeho výjimečnost samostatným rodovým pojetím. Profil zachovává aktuálně přijatou kombinaci a historii vysvětluje, aby starší české doklady nebyly ztraceny.
Určování
Na co se dívat
- Dělnická kasta zcela chybí; všechny dělnice v napadeném hnízdě patří hostitelskému druhu.
- Královna i samec jsou jen asi 3–3,5 mm dlouzí, mají krátké silné propodeální trny, zeslabenou skulpturu a široké ventrální lamely pod oběma články stopky.
- Holenní ostruhy chybějí, tykadlový násadec je plynule ohnutý bez laloku a samec má dvanáct článků tykadla místo obvyklých třinácti u středoevropských Myrmica.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- rašeliniště a slatě · vlhké bezkolencové louky · další otevřená stanoviště hostitelských druhů
- Hnízdo
- Vlastní hnízdo nestaví. Královna se začlení do kolonie hostitele ze skupiny scabrinodis a může žít vedle jeho královny; hostitelské dělnice ošetřují plod obou druhů.
- Potrava
- Bez vlastní dělnické kasty je parazit plně odkázán na potravu předávanou hostitelskými dělnicemi a na jejich péči o larvy, kukly i dospělé pohlavní jedince.
- Kolonie
- Je obligátním inkvilínem. Nejlépe doloženým hostitelem je M. scabrinodis, potvrzeny jsou také M. sabuleti, M. lonae, M. gallienii a M. rugulosa. Tvrzení, že parazit hostitelskou královnu zabíjí, dostupná data nepodporují.
Svatební lety
Kdy se rojí
Evropské zdroje kladou období pohlavních jedinců od konce července do poloviny srpna; český voucher obsahuje okřídlené královny ze 17. července a odrojená typová královna byla nalezena 20. srpna.
Jistota kalendáře: střední. Tmavé měsíce označují typické vrcholné období. Termín může posunout počasí, poloha i nadmořská výška.
Výskyt
Kde druh potkáte
Český typový materiál jména Sifolinia pechi pochází od Janova u Hřenska z 20. srpna 1955. AntWeb navíc uchovává tři okřídlené královny z Mrtvého luhu odebrané 17. července 1982. Konferenční souhrn rozsáhlého průzkumu českých rašelinišť druh rovněž uvádí, ale bez konkrétní lokality a exempláře z něj nelze vytvářet další mapový bod.
Ochrana
Bez samostatné české kategorie
Český Červený seznam 2017 druh samostatně nehodnotí a vyhláška č. 395/1992 Sb. jej neuvádí. Norskou nebo starou globální kategorii nelze přenášet na českou populaci.
Zdroje profilu
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
- Myrmica karavajevi — taxonomický katalog. AntCat.Aktuální platná kombinace M. karavajevi (Arnol'di, 1930), původní kombinace Symbiomyrma karavajevi a seznam mladších synonym.
- Radchenko & Elmes. A taxonomic revision of the socially parasitic Myrmica ants (Hymenoptera: Formicidae) of the Palaearctic region. Annales Zoologici, 2003.Taxonomická revize sociálně parazitických druhů Myrmica; určovací znaky, lineární rozměry kast, synonyma, hostitelé a přehled rozšíření.
- Witek, Babik, Czechowski & Czechowska. Myrmica karavajevi (Arn.) (Hymenoptera, Formicidae) in Poland: a species not as rare as it is thought to be?. Fragmenta Faunistica, 2013.Polské nálezy bezdělnicového inkvilína v hostitelských hnízdech, podklad pro M. rugulosa jako hostitele a upozornění na pravděpodobné přehlížení druhu.
- Casacci, Barbero, Ślipiński & Witek. The Inquiline Ant Myrmica karavajevi Uses Both Chemical and Vibroacoustic Deception Mechanisms to Integrate into Its Host Colonies. Biology, 2021.Experimenty v koloniích M. scabrinodis dokládají podobnost kutikulárních uhlovodíků a stridulace s hostitelskou královnou a přednostní záchranu kukel parazita; mechanismus vzniku chemického profilu ani univerzálnost napříč hostiteli studie neprokazuje.
- Ødegaard, Staverløkk & Gjershaug. Snylteeitermaur — Myrmica karavajevi. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning, 2015.Určovací popis královny a samce, rozměry, absence dělnic a norské období rojení; norskou kategorii VU nelze vydávat za české hodnocení.
- Bezděčková, Bezděčka, Macek & Malenovský. Catalogue of type specimens of ants (Hymenoptera: Formicidae) deposited in Czech museums. Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, 2017.Katalog českého typového materiálu: přepisuje etikety pěti syntypů T. ferox silhavyi z Mohelna, dokladů P. melinum, syntypů M. moravica (= M. deplanata) a holotypu Sifolinia pechi (= M. karavajevi).
- Bezděčka & Bezděčková. Myrmekocenózy slatinných a rašelinných ekosystémů. Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2008.Konferenční abstrakt uvádějící M. karavajevi z rozsáhlého průzkumu českých slatí a rašelinišť; bez přesné lokality a exempláře z něj nelze vytvořit mapový bod.
- Radchenko & Elmes. Myrmica ants (Hymenoptera: Formicidae) of the Old World. Natura Optima Dux Foundation, 2010.Monografická revize určovacích znaků, rozšíření a biologie palearktických druhů rodu Myrmica.
- Fisher. AntWeb. California Academy of Sciences, 2026.Průběžně aktualizovaná databáze preparovaných exemplářů a jejich snímků pod CC BY 4.0; každý profil uvádí fotografa, kód exempláře, AntWeb a zpětný odkaz na konkrétní fotografii.
- Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
- Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; umožňuje ověřit právní status druhů, které v příloze uvedeny nejsou.
