Myrmica gallienii

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec Gallienův je nápadný schopností přežít zatopení hnízda. Není však omezen na jediný typ mokřadu: české doklady pocházejí z otevřených stanovišť od zaplavovaných břehů po pískovny, lomy a podmáčená pole.

Jak druh poznat

Spolehlivé určení nestavte na jediné dělnici ani jediném znaku. Typická je kombinace plynule zahnutého tykadlového násadce bez hrany či laloku, hlavy téměř stejně dlouhé jako široké, jemné síťovité skulptury, poměrně dlouhých rovných propodeálních trnů a širokých článků stopky. Od M. rugulosa se liší také tvarem a skulpturou prvního článku stopky; od M. rubra, M. ruginodis a M. sulcinodis je nutné porovnat další znaky pod zvětšením.

Kde jej hledat v Česku

Publikovaná série dvanácti lokalit z let 2010–2016 sahá od 170 do 630 m n. m. Zahrnuje Čechy i Moravu a velmi rozdílná otevřená stanoviště: mokré louky, zaplavované okraje rybníků, pískovny, lomy, pastviny a podmáčená pole. Druh je nalézán řídce a může unikat pozornosti, ale samotný malý počet nálezů nedokazuje, že je všude stejně vzácný.

Středoevropská ekologická syntéza porovnávala dvanáct obsazených ploch. U druhu uvádí standardizovaný teplotní údaj 18,9 °C a srovnávací ukazatel vlhkosti F = 6,99. Jde o jednu z vyšších hodnot mezi zahrnutými druhy rodu Myrmica, nikoli o nejvyšší hodnotu celé tabulky ani o přímé měření každého hnízda. Čísla slouží k mezidruhovému srovnání a sama neurčují, zda je konkrétní místo vhodné.

Hnízdo a reakce na záplavu

Při stoupající vodě dělnice vynášejí královny a plod do vyšší vegetace. Když voda stoupne dál, mravenci se navzájem zachytí a vytvoří plovoucí shluk, který se může přidržovat okolních rostlin. Zdroje tím dokládají konkrétní chování při zatopení; neudávají univerzální dobu, po kterou každá kolonie přežije podmínky každé záplavy.

Hnízda leží v zemi, travních trsech a vyvýšených trsech rašeliníku. Středoevropská syntéza uvádí podíly hnízdních substrátů jako odborný model pro srovnání druhů, ne jako přímý součet všech evropských hnízd. Český údaj až 40 hnízd na 100 m² je místní maximum na vhodné ploše, nikoli běžná hustota každého mokřadu.

Velikost kolonie a počet královen

Čísla nelze slít do jediného evropského průměru. Norský přehled popisuje obvykle několik tisíc dělnic. Šestiletá polská studie zjistila průměr přibližně 640 dělnic a počet královen se mezi roky měnil zhruba od dvou do více než pěti na hnízdo. Seifertových 836 dělnic je srovnávací modelový údaj, ne přímé sčítání stejného souboru.

Populačně-genetická práce z roku 1996 zjistila v jedné studované populaci téměř nulovou příbuznost společně žijících královen. To ukazuje, že se tam nesdružovaly jen blízké dcery původní královny. Výsledek však nelze převést na pevný počet ani původ královen ve všech evropských populacích.

Potrava a aktivita

Dělnice loví nebo sbírají drobnou živočišnou potravu, vystupují do vegetace za medovicí mšic a navštěvují květy kvůli nektaru. Srovnávací ekologická studie jednotlivým zdrojům přiřadila odhadované váhy, nešlo však o přímý rozbor potravy v konkrétních českých hnízdech. Přesné podíly proto neuvádíme.

Vztah k modrásku očkovanému

Studie doložila M. gallienii jako hostitele housenek modráska očkovaného (Phengaris teleius) v Polsku a na Ukrajině. Na dvou českých lokalitách našla housenky či kukly jen v hnízdech M. scabrinodis. Vztah doložený v jiných zemích proto nelze automaticky vydávat za potvrzený také u českých populací M. gallienii.

Rojení

Severský odborný profil uvádí rojení od konce července do poloviny srpna. Český zdroj zaznamenal okřídlené jedince v hnízdech až do začátku října, což dokládá jejich přítomnost, nikoli dobu samotného letu. Proto atlas uvádí červenec a srpen bez předstírání přesného vrcholu pro české populace.