Myrmicinae · Myrmica
Myrmica rugulosa
mravenec zvrásnělý
Drobný mravenec teplých otevřených míst s pískem, štěrkem a holou půdou. Kolonie mívají více královen a mohou obývat několik propojených zemních hnízd.
Fotografie druhu Myrmica rugulosa
Zvětšit7 fotografiíDělnice mravence zvrásnělého Myrmica rugulosa v bočním pohledu
Foto: Arnstein Staverløkk / Norsk institutt for naturforskningLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Změna rozměrů a převod do WebP.
ZvětšitČelní detail ukazuje silně ohnuté báze tykadlových násadců a povrchovou kresbu hlavy.
Na snímku: dělnice · samice · dospělec · hlava · tykadlové násadce a povrchová kresba hlavy
Foto: Gilles San MartinLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, převod do sRGB, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitBoční detail zachycuje propodeální trny, oba články stopky a přední část zadečku.
Na snímku: dělnice · samice · dospělec · detail · propodeální trny a články stopky
Foto: Gilles San MartinLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, převod do sRGB, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitOkřídlená královna při pohledu shora; vidět jsou křídla a mohutnější střední část těla.
Na snímku: královna · samice · dospělec · pohled shora
Foto: Arnstein Staverløkk / Norsk institutt for naturforskningLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Zmenšení, převod barev do sRGB, odstranění metadat a opětovný převod do WebP.
ZvětšitSamec při pohledu shora; dobře jsou vidět křídla a tmavší tělo.
Na snímku: samec · dospělec · pohled shora
Foto: Arnstein Staverløkk / Norsk institutt for naturforskningLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Zmenšení, převod barev do sRGB, odstranění metadat a opětovný převod do WebP.
ZvětšitOdkrytá část zemního hnízda s nahloučeným bílým plodem.
Na snímku: více vývojových stadií · hnízdo · plod v odkryté části zemního hnízda
Foto: Arnstein Staverløkk / Norsk institutt for naturforskningLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Zmenšení, převod barev do sRGB, odstranění metadat a opětovný převod do WebP.
ZvětšitŘídce zarostlý štěrkovitý povrch ukazuje typ otevřeného stanoviště, na němž byl druh v Norsku nalezen.
Na snímku: prostředí
Foto: Frode Ødegaard / Norsk institutt for naturforskningLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Zmenšení, převod barev do sRGB, odstranění metadat a opětovný převod do WebP.
Určování
Určovací znaky
- Dělnice je na rod Myrmica malá, rezavě žlutá až červenohnědá; hlava a zadeček bývají tmavší.
- Tykadlový násadec je u kořene silně a plynule ohnutý, ale nemá ostrou hranu ani vystupující lalok.
- Hlava je zřetelně delší než široká a její povrchová kresba je poměrně slabá. Čelní lišty pokračují dozadu bez oblouku kolem tykadlových jamek.
- První článek stopky má při pohledu z boku téměř rovnou přední i horní hranu. Shora je úzký a jeho boky probíhají téměř rovnoběžně; propodeální trny jsou poměrně dlouhé a míří dozadu.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- štěrkopískové říční terasy · suché písčiny · řídké pastviny · okraje cest · dvory, parky a zahrady s holou půdou
- Hnízdo
- Buduje zemní hnízda v teplé písčité či štěrkovité půdě. Vstupy bývají nenápadné, někdy je však lemuje nízký prstenec vyhrnuté zeminy.
- Potrava
- Především sbírá drobné živočišné zbytky a jinou dostupnou kořist; dělnice příležitostně navštěvují mšice a získávají jejich medovici.
- Kolonie
- Kolonie mívají více královen a mohou být rozdělené mezi několik propojených hnízd. Odhad 1 200 dělnic ze srovnávacího modelu není pozorovaným typickým počtem každé kolonie.
Svatební lety
Kdy se rojí
Český přehled uvádí okřídlené jedince od srpna do října; evropská syntéza zaznamenala přímo rojení od 15. srpna do 16. října, převážně v září. Říjen je doložený okraj, nikoli hlavní vrchol.
Další druhy, které se mohou rojit v září →
Tmavě jsou vyznačené měsíce, kdy rojení obvykle vrcholí.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
V Česku je doložen na vhodných teplých otevřených místech v různých částech země, hlavně od nížin do podhůří. Nenápadná hnízda a obtížné určování mohou skutečný výskyt skrývat. Evropský areál pokračuje přes střední a východní Evropu ke Kavkazu.
Výskytová data GBIF pro Česko
Myrmica rugulosa: kde se soustřeďují výskytové záznamy.
Hustotní mapa se načte až po kliknutí.
Podrobný profil
Biologie, určení a české doklady
Mravenec zvrásnělý potřebuje teplý povrch, ale ne čistou poušť z písku. Nejlépe mu vyhovuje mozaika holé půdy, štěrku či písku a nízké řídké vegetace. Taková místa vznikají na říčních terasách, pastvinách, v pískovnách i kolem cest, na dvorech a v zahradách.
Jak druh poznat
Samotná malá velikost a rezavé zbarvení nestačí. Důležitá je kombinace protáhlé hlavy, silně a plynule ohnutého tykadlového násadce bez ostré hrany, průběhu čelních lišt a tvaru prvního článku stopky. Ten má z boku téměř rovnou přední i horní hranu a shora úzké, téměř rovnoběžné boky.
Nejpodobnější je Myrmica gallienii. Ta bývá spojena s mokřady, zatímco M. rugulosa obvykle žije na sušší půdě. Prostředí je ale jen vodítko; bezpečné určení vyžaduje ostrý pohled na hlavu, tykadlové násadce a stopku pod zvětšením. Zaměnit ji lze také s M. specioides a dalšími drobnými druhy rodu Myrmica.
Hnízda v holé půdě
Vstup do hnízda může vypadat jen jako malý otvor. Někdy jej lemuje nízký prstenec čerstvě vyhrnuté zeminy, jindy na povrchu není téměř nic nápadného. Druh hnízdí hlavně ve volné půdě a travním drnu, často také pod kameny.
Na jedné německé ploše bylo zaznamenáno až 36 hnízd na 100 m². Je to místní maximum, ne běžná hustota všech populací. Kolonie může mít více královen a obývat několik propojených hnízd. Srovnávací model pracuje s odhadem asi 1 200 dělnic, ale nejde o přímé sčítání typické kolonie a jednotlivé části propojeného systému se v terénu obtížně rozlišují.
Potrava
Dělnice sbírají drobnou kořist i mrtvé členovce a navštěvují mšice kvůli medovici. Srovnávací odborný odhad přisuzuje největší význam živočišné potravě, menší význam medovici a jen doplňkovou roli nektaru. Nejde však o přímý rozbor potravy českých hnízd.
Hostitel parazita a modráska
Polská studie doložila M. rugulosa jako hostitele bezdělnicového sociálního parazita Myrmica karavajevi. Samice parazita žije mezi hostitelskými dělnicemi a vlastní dělnickou kastu nevytváří. Tento nález z Polska neříká, jak často se vztah vyskytuje v Česku.
V krakovské oblasti našli výzkumníci housenky modráska Phengaris teleius v 6 ze 40 kontrolovaných hnízd M. rugulosa. Na českých lokalitách stejné studie pocházely nálezy z hnízd M. scabrinodis. Hostitelský druh se tedy mezi místy mění a polský výsledek nelze automaticky přenést na českou populaci motýla.
Rojení vrcholí v září
Český přehled uvádí okřídlené jedince od srpna do října. Evropská revize zaznamenala rojení mezi 15. srpnem a 16. říjnem, většinou v září. Říjen je doložený okraj sezony, nikoli stejně pravděpodobný měsíc jako září.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
- Mravenec zvrásnělý — Myrmica rugulosa. Příroda Vysočiny, 2017.Česká taxonomická karta s regionálním výskytem; určovací znaky, ekologii a fenologii doplňuje komentovaný přehled mravenců Vysočiny.
- Ødegaard, Staverløkk & Gjershaug. Myrmica rugulosa — artsbeskrivelse. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning, 2015.Podrobný popis kast, určovacích znaků, suchých písčitých stanovišť, mnohočetných královen a pozdně letního rojení.
- Radchenko & Elmes. Myrmica ants (Hymenoptera: Formicidae) of the Old World. Natura Optima Dux Foundation, 2010.Monografická revize určovacích znaků, rozšíření a biologie palearktických druhů rodu Myrmica.
- Seifert. A Taxonomic Revision of the Myrmica Species of Europe, Asia Minor, and Caucasia (Hymenoptera, Formicidae). Abhandlungen und Berichte des Naturkundemuseums Görlitz, 1988.Primární morfometrická revize s podrobnou biologií; zdroj přesných hustot, velikostí kolonií a letových intervalů M. specioides a M. rugulosa i diagnózy M. hirsuta. Na jedné malé německé ploše našel autor M. hirsuta v 9 z 18 hnízd hostitele; takto místní podíl nelze zaměňovat za běžnou četnost v krajině. Taxonomické závěry je nutné číst společně s novějšími revizemi.
- Seifert. The ecology of Central European non-arboreal ants — 37 years of a broad-spectrum analysis under permanent taxonomic control. Soil Organisms, 2017.Srovnávací syntéza 37 let terénních dat s hodnotami teploty a vlhkosti z výzkumných ploch. Uváděné velikosti kolonií, podíly hnízdních substrátů a potravní váhy jsou autorskými odhady či modely pro mezidruhové srovnání, nikoli univerzálními sčítáními každého hnízda.
- Witek, Babik, Czechowski & Czechowska. Myrmica karavajevi (Arn.) (Hymenoptera, Formicidae) in Poland: a species not as rare as it is thought to be?. Fragmenta Faunistica, 2013.Polské nálezy bezdělnicového inkvilína v hostitelských hnízdech, podklad pro M. rugulosa jako hostitele a upozornění na pravděpodobné přehlížení druhu. Kontrola opravila konkrétní polský údaj vedený jako M. gallienii na M. rugulosa; nevyvrací tím samostatný švýcarský doklad spojovaný s M. gallienii.
- Witek et al. Host ant specificity of large blue butterflies Phengaris (Maculinea) (Lepidoptera: Lycaenidae) inhabiting humid grasslands in East-central Europe. European Journal of Entomology, 2008.Hnízdní průzkum v Polsku, Česku, na Slovensku a Ukrajině doložil P. teleius u pěti druhů Myrmica; v Česku přímo u M. scabrinodis na lokalitách Přelouč a Poděbrady–Kluk, avšak malé počty nevylučují další hostitele.


