Myrmica sulcinodis

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Jméno mravenec rýhovaný vystihuje jeho nejlepší terénní vodítko. Hřbet hrudi nepokrývá nepravidelná síť, ale nápadná soustava hrubých podélných žeber téměř bez příčných spojení. Stejný směr skulptury pokračuje také na řapíku. K bezpečnému určení je přesto potřeba zvětšení a ostrý pohled shora i z profilu.

Rýhy, které musí být vidět shora

Dělnice je na druhy rodu Myrmica poměrně robustní a tmavá. Vedle hrubé podélné skulptury pomáhá prudce ohnutá báze tykadlového násadce, esovitě prohnuté čelní lišty a dlouhé propodeální trny. Žádný z těchto znaků by se neměl používat izolovaně. M. rugulosa bývá menší a jemněji, nepravidelněji skulpturovaná; M. gallienii se liší kombinací skulptury a proporcí. Barva ani horský původ vzorku diagnózu nenahrazují.

Severní druh v českých horách

Těžiště areálu leží v chladnější severní Eurasii. Ve střední a jižní Evropě se proto mravenec rýhovaný objevuje hlavně ve vyšších polohách. V Česku jej lze hledat na osluněných horských loukách, vřesovištích, podél cest a potoků nebo ve světlých okrajích lesa. Samotná nadmořská výška však nestačí: důležité je spojení světla, otevřeného povrchu a vhodné půdy či štěrku pro hnízdo.

Hnízdo leží v zemi, pod kamenem nebo ve štěrku a na povrchu nemusí vytvářet nápadnou stavbu. V severní části areálu druh využívá i okraje rašelinišť. Dělnice loví a sbírají drobnou živočišnou potravu v nízké vegetaci a na půdě; z dostupných zdrojů však nelze určit podíl jednotlivých složek potravy.

Velikost skotských kolonií

Elmes na Tulloch Mooru v severním Skotsku odebral čtyřicet celých hnízd a spočítal jejich obyvatele. Průměr připadal na 440 dělnic a královna byla nalezena v polovině kolonií. Malá hnízda nevytvářela pohlavní jedince; samci se objevovali hlavně ve velkých hnízdech bez královny a nové královny ve velkých hnízdech s královnou. Autor tuto konkrétní populaci vyložil jako efektivně jednokrálovnou. Průměr 440 dělnic platí pro tuto lokalitu, ne pro každé české hnízdo.

Vícekrálovné kolonie na ostrově Samsø

Dánská studie na ostrově Samsø ukázala opačný extrém uvnitř jediné rozsáhlé populace. Ve starém, hustém vřesovišti s porostem šichy byla vhodná holá hnízdní místa téměř zaplněná. Ve třech sériích tam výzkumníci vykopali 20, 19 a 23 celých hnízd; v jednom našli až 41 královen. Sousední plocha, kterou deset let před studií otevřel požár a kde převládl vřes, nabízela více volných míst a maximum bylo sedm královen v hnízdě.

Geneticky odvozený efektivní počet reprodukujících matek vyšel přibližně 22 ve starém nasyceném prostředí a 4,6 v otevřenější ploše — téměř pětinásobný rozdíl. Jde o populační odhad založený na příbuznosti, ne prostý průměr napočítaných královen. Výsledek podporuje myšlenku, že nedostatek míst pro založení nového hnízda může podporovat přijímání dalších královen.

Proměnlivá sociální struktura

Sociální struktura M. sulcinodis se mezi populacemi výrazně liší: jedna funguje převážně s jedinou reprodukční královnou, jiná je silně vícekrálovná a počet matek se mění i mezi sousedními typy stanoviště. Pro české horské populace chybějí srovnatelně podrobné údaje o složení hnízd.

Rojení od července do září

Český přehled uvádí pohlavní jedince od července do poloviny září, severský zdroj od začátku srpna do konce září. Srpen se objevuje v obou intervalech, bez údajů o počtu pozorování jej však nelze označit za vrchol. Okrajové termíny se mohou měnit s nadmořskou výškou, zeměpisnou šířkou a průběhem počasí; přítomnost pohlavních jedinců v hnízdě navíc není automaticky datem jejich letu.