← zpět do atlasu

Myrmicinae · Myrmica

Myrmica hirsuta

Elmes, 1978

Vzácný sociální parazit mravenců Myrmica sabuleti a M. lonae, jehož drobné královny a samci vynikají hustými dlouhými chlupy a neobvykle širokou stopkou.

Okřídlená královna Myrmica hirsuta CASENT0172757 z profilu
Foto: April Nobile / AntWeb, exemplář CASENT0172757 · CC BY 4.0 · Změna rozměrů, doplnění neutrálních okrajů a převod do WebP.

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Myrmica hirsuta ukazuje, že evoluce sociálního parazitismu nemusí být skokem od běžné kolonie k úplné ztrátě dělnic. Většinu práce v napadeném hnízdě provádí hostitel, ale parazit si zachoval schopnost vytvořit dělnici — jen ji využívá mimořádně zřídka. Přesnější je proto „téměř bezdělnicový obligátní parazit“ než jednoduché tvrzení, že dělnice nemá.

Chlupatá královna mezi hostiteli

Druh popsal Graham Elmes podle malých královen nalezených v koloniích M. sabuleti v jižní Anglii. Zpočátku mohly vypadat jako malé formy hostitelské královny. Soubor proporcí a zejména nadměrně vyvinuté dlouhé ochlupení však ležel mimo proměnlivost hostitele. Podobné rozlišení je potřeba i dnes: bez mikroskopu a srovnávacího materiálu může drobná královna snadno uniknout.

Hostitel musí být skutečně doložen

Společný odběr dvou druhů z jednoho místa ještě nemusí znamenat fungující parazitickou kolonii. V Roudničce byly královny M. hirsuta nalezeny ve vzorcích hnízd M. scabrinodis, ale nebyl přítomen plod parazita a jedna královna byla po zahřátí napadena. Autoři proto mluvili pouze o možném hostiteli. Jistými hostiteli zůstávají především M. sabuleti a v severní Evropě M. lonae.

Tři české příběhy, ne úplná mapa

Horažďovický materiál byl původně chybně uváděn jako M. vandeli a teprve revize odhalila M. hirsuta. U Chotíkova zase zemní pasti poskytly tři královny, ale nikoli jejich konkrétní hostitelské hnízdo. Takové rozdíly ukazují, proč je druh pravděpodobně přehlížený a proč databázovou tečku nelze automaticky číst jako detailně poznanou kolonii.

Určování

Na co se dívat

  • Královna připomíná drobnou mikrogyne hostitelského druhu, má však širší čelo, nápadně příčně rozšířený postpetiolus a mimořádně dlouhé a početné vzpřímené chlupy.
  • Tykadlový násadec je u báze plynule ohnutý bez velkého laloku; husté dlouhé ochlupení odlišuje také samce od podobných hostitelů.
  • Dělnice může výjimečně vzniknout, je však krajně vzácná: první popsaná dánská populace dala ve třech celých koloniích pouze tři dělnice parazita.
Pozor na záměnu. Není správné označovat druh za úplně bezdělnicový. Rozpětí 4,5–5 mm u dělnice je pouze orientační vyjádření rozměrů tří známých jedinců, ne běžná populační variabilita; hodnoty 5,2 mm u královny a 5,3 mm u samce jsou rovněž publikované referenční délky, nikoli pevné meze. Běžný nález tvoří pohlavní jedinci M. hirsuta mezi dělnicemi hostitele.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
suché trávníky a vřesoviště s hostitelskou Myrmica sabuleti · severnější lokality hostitele Myrmica lonae
Hnízdo
Vlastní samostatné hnízdo nezakládá. Královna proniká do kolonie hostitele, kde mohou vedle sebe žít pohlavní jedinci parazita, hostitelské dělnice a někdy i hostitelská královna.
Potrava
Potravu získávají královny, samci, larvy a kukly parazita prostřednictvím hostitelských dělnic. Vlastní dělnická kasta se na zásobování podílí nanejvýš výjimečně.
Kolonie
Jde o obligátního sociálního parazita hlavně M. sabuleti; na severu je potvrzen i hostitel M. lonae. Dvě české královny byly nalezeny ve vzorcích M. scabrinodis, ale bez plodu parazita, a tato hostitelská vazba proto zůstává pouze možná.

Svatební lety

Kdy se rojí

Přímý český doklad pohlavních jedinců pochází z 9. srpna 1981; britské a polské záznamy kladou pohlavní jedince a lety hlavně od poloviny srpna do začátku září.

Jistota kalendáře: střední. Tmavé měsíce označují typické vrcholné období. Termín může posunout počasí, poloha i nadmořská výška.

Výskyt

Kde druh potkáte

Z Česka byly do roku 2014 podrobně publikovány tři oblasti: Horažďovice s pěti samicemi a pěti samci z 9. srpna 1981, Roudnička u Hradce Králové se dvěma odrojenými královnami z 20. a 24. září 2012 a Chotíkov u Plzně se třemi královnami v zemních pastech během léta 2012. Interval expozice pasti není přesným datem letu.

Ochrana

Bez samostatné české kategorie

Český Červený seznam 2017 druh samostatně nehodnotí a vyhláška č. 395/1992 Sb. jej neuvádí mezi zvláště chráněnými živočichy. Staré globální nebo zahraniční kategorie nelze vydávat za hodnocení české populace.

Zdroje profilu

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
  2. Elmes. A morphometric comparison of three closely related species of Myrmica (Formicidae), including a new species from England. Systematic Entomology, 1978.Původní popis M. hirsuta; zdroj autority, typové lokality, odlišení od příbuzných druhů a původních morfometrických dat.
  3. Elmes. A population of the social parasite Myrmica hirsuta Elmes (Hymenoptera, Formicidae) recorded from Jutland, Denmark, with a first description of the worker caste. Insectes Sociaux, 1994.První popis vzácné dělnické kasty; dokládá, že M. hirsuta není zcela bezdělnická, a současně ukazuje mimořádnou vzácnost jejích dělnic.
  4. Radchenko & Elmes. A taxonomic revision of the socially parasitic Myrmica ants (Hymenoptera: Formicidae) of the Palaearctic region. Annales Zoologici, 2003.Taxonomická revize sociálně parazitických druhů Myrmica; určovací znaky, lineární rozměry kast, synonyma, hostitelé a přehled rozšíření.
  5. Werner & Wiezik. Vespoidea: Formicidae (mravencovití). Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, Supplementum 11, 2007.Česká a slovenská faunistická syntéza s revidovanými lokalitními doklady; mimo jiné dokládá první bezpečné české P. testacea a upozorňuje na nejistotu staršího materiálu okruhu H. punctatissima.
  6. Pech & Prusková. Myrmica scabrinodis as a possible host of Myrmica hirsuta (Hymenoptera: Formicidae). Entomologica Fennica, 2013.Přesná data dvou nálezů odrojených královen M. hirsuta ve vzorcích hnízd M. scabrinodis z Roudničky; bez společného plodu dokládají pouze možného, nikoli potvrzeného hostitele.
  7. Těťál. Nový nález vzácného parazitického mravence Myrmica hirsuta v západních Čechách (Hymenoptera, Formicidae). Západočeské entomologické listy, 2014.Lokalita, souřadnice, nadmořská výška, intervaly zemních pastí a uložení tří královen z Chotíkova; interval pasti není přesným datem rojení.
  8. Czechowska & Radchenko. Myrmica hirsuta Elmes, 1978 (Hymenoptera, Formicidae) — a socially parasitic ant species new to Poland. Fragmenta Faunistica, 1997.Polské nálezy pohlavních jedinců v hnízdech M. sabuleti z 21. a 29. srpna 1996; podklad k hostiteli, určování a evropské fenologii, nikoli přímý údaj o rojení v ČR.
  9. Radchenko & Elmes. Myrmica ants (Hymenoptera: Formicidae) of the Old World. Natura Optima Dux Foundation, 2010.Monografická revize určovacích znaků, rozšíření a biologie palearktických druhů rodu Myrmica.
  10. Fisher. AntWeb. California Academy of Sciences, 2026.Průběžně aktualizovaná databáze preparovaných exemplářů a jejich snímků pod CC BY 4.0; každý profil uvádí fotografa, kód exempláře, AntWeb a zpětný odkaz na konkrétní fotografii.
  11. Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
  12. Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; umožňuje ověřit právní status druhů, které v příloze uvedeny nejsou.