Myrmicinae · Myrmica
mravenec Vandelův
Myrmica vandeli Bondroit, 1920
Vzácný mravenec osluněných rašelinišť, slatí a mokrých luk, který je velmi podobný M. scabrinodis a v Česku má jen několik rozptýlených lokalit.
Profil druhu
Jak žije a čím je zajímavý
Mravenec Vandelův spojuje dva zdánlivé protiklady: vyžaduje mokré stanoviště, ale současně dostatek slunce a tepla. Nachází se proto v osluněných rašeliništích, slatích a mechových loukách, nikoli automaticky v každém mokřadu. Hnízdo ukryté v mechu nebo travním trsu může doplnit drobnou nadzemní stavbou z rostlinného materiálu, která funguje jako sluneční kolektor.
Vzácnější soused drsného mravence
Na stejných lokalitách často žije mnohem běžnější Myrmica scabrinodis. Oba druhy jsou si velmi podobné a společný výskyt komplikuje sběr i interpretaci. Pechova česká studie zjistila u M. vandeli několikanásobně nižší hustotu hnízd. I na známé lokalitě proto může jediný rychlý průzkum druh minout.
Parazit, nebo sousední hnízdo?
Z Evropy existuje hypotéza, že M. vandeli může na okraji areálu dočasně sociálně parazitovat na M. scabrinodis. Český vzorek z Mečichova obsahoval tři dělnice M. vandeli a pět M. scabrinodis, ale autor výslovně nevyloučil smíchání materiálu ze dvou těsně sousedících hnízd. Středoevropské kolonie jsou jinak dobře doložené jako volně žijící. Profil proto možnost uvádí, ale netvrdí, že český sociální parazitismus byl prokázán.
Jeden překlep mění mapu
Podrobný záznam z roku 2005 uvádí Polánku a přírodní rezervaci Polánecký mokřad. Český souhrn téhož článku však lokalitu omylem nazývá Loužná. Při převodu starších údajů do map je takový rozdíl zásadní. Atlas dává přednost detailnímu lokalitnímu záznamu a na rozpor upozorňuje místo toho, aby vytvořil dvě zdánlivě různé populace.
Určování
Na co se dívat
- Dělnice je rezavě červená až hnědočervená se světlejšími tykadly a nohama a celkově silně připomíná Myrmica scabrinodis.
- Řapík nese více než deset, často přes dvacet vzpřímených chlupů; důležité jsou také rovnější jemné podélné rýhy na hrudi a slabší skulptura stopky.
- Přední okraj clypea má mělký středový zářez a holenní ostruhy jsou redukované, zpravidla bez hřebínku.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- osluněná rašeliniště · slatě · mokré mechové louky · horské a podhorské mokřady
- Hnízdo
- Hnízdí v bultech rašeliníku a ploníku nebo v trsech trav. Nad hnízdem může vytvořit malý sluneční kolektor z rozžvýkaného rostlinného materiálu, který zlepšuje ohřev ve vlhkém prostředí.
- Potrava
- Použité české studie se soustředí na výskyt, hnízda a vztah k M. scabrinodis, nikoli na přesný jídelníček. Atlas proto bez přímého podkladu nepřebírá obecná potravní tvrzení od jiných druhů Myrmica.
- Kolonie
- Ve sledovaných českých mokřadech byla hustota hnízd přibližně pětkrát až patnáctkrát nižší než u M. scabrinodis. Smíšené odběry připouštějí fakultativní dočasný sociální parazitismus, ale mohou být i důsledkem odběru sousedních hnízd; pro české populace není vztah prokázán.
Svatební lety
Kdy se rojí
Pohlavní jedinci jsou uváděni od července do poloviny září; česká hnízda obsahovala samce 20. července a 11. srpna. Čtyři samci nalezení v hnízdě 22. října nejsou důkazem říjnového letu.
Jistota kalendáře: střední. Vrcholné období není z dostupných dat dostatečně podložené. Uvedený interval je orientační a může jej posunout počasí, poloha i nadmořská výška.
Výskyt
Kde druh potkáte
Pech v roce 2012 shrnul jedenáct lokalit, převážně v jižních a západních Čechách: mimo jiné Boletice, Soumarský Most, Trojmezí, Dolejší Padrťský rybník, Mečichov, Ohrazení, Polánku a Spálený Luh. V letech 2013–2014 přibyla lokalita V Hati u Branišova na Vysočině. V jednom souhrnném odstavci je Polánka chybně uvedena jako Loužná; podrobná data a souřadnice potvrzují Polánku.
Ochrana
Bez samostatné české kategorie
Červený seznam 2017 druh samostatně nehodnotí a vyhláška č. 395/1992 Sb. jej neuvádí. Vazba na mokřady činí odvodnění a zarůstání rozumnými hrozbami, nejde však o náhradu formální české kategorie.
Zdroje profilu
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný checklist a katalogy.
- Pech. A contribution to the distribution and biology of Myrmica vandeli (Hymenoptera, Formicidae) in the Czech Republic. Silva Gabreta 18(2): 95–99, 2012.Syntéza jedenácti tehdy známých českých lokalit s přesnými údaji o šesti nových nálezech, stanovišti, hnízdních hustotách a opatrným rozborem možného vztahu k M. scabrinodis.
- Bezděčková & Bezděčka. Nález mravence Myrmica vandeli (Hymenoptera: Formicidae) na Českomoravské vrchovině. Acta Rerum Naturalium 18: 31–32, 2015.První nález na Českomoravské vrchovině: lokalita V Hati u Branišova a osmnáct dělnic z let 2013–2014; dvanáctá tehdy publikovaná česká lokalita.
- Bezděčka & Bezděčková. Myrmica vandeli (Hymenoptera: Formicidae) ve středních Čechách. Západočeské entomologické listy 3: 30–31, 2012.Záznam hnízda u Dolejšího Padrťského rybníka z 20. července 2010 označeného jako smíšené M. vandeli a M. scabrinodis; bez zveřejněného počtu jedinců je nutné sociální parazitismus vykládat opatrně.
- Bezděčka & Bezděčková. Faunistické zprávy ze západních Čech — 1. Západočeské entomologické listy 1: 22, 2010.Nálezy M. vandeli ze Smrčin–Hranic a Trojmezí z července 2008 v ostřicových trsech; dokládá samce, dělnice a fotografii určené dělnice o délce 4,1 mm.
- Radchenko, Elmes, Czechowska, Stankiewicz, Czechowski & Sielezniew. First records of Myrmica vandeli Bondroit and M. tulinae Elmes, Radchenko et Aktaç (Hymenoptera: Formicidae) for Poland, with a key for the scabrinodis- and sabuleti-complexes. Fragmenta Faunistica 46(1): 47–57, 2003.Určovací klíč a diagnóza dělnic, královen i samců M. vandeli včetně rozdílů od M. scabrinodis.
- Elmes, Radchenko & Thomas. First records of Myrmica vandeli Bondroit (Hymenoptera, Formicidae) for Britain. British Journal of Entomology and Natural History 16(3): 145–152, 2003.Britské nálezy a podklad hypotézy, že M. vandeli může na okraji areálu fakultativně dočasně využívat M. scabrinodis; závěr nelze mechanicky přenést na české populace.
- Radchenko & Elmes. Myrmica ants (Hymenoptera: Formicidae) of the Old World. Natura Optima Dux Foundation, 2010.Monografická revize určovacích znaků, rozšíření a biologie palearktických druhů rodu Myrmica.
- Fisher. AntWeb. California Academy of Sciences, 2026.Průběžně aktualizovaná databáze preparovaných exemplářů a jejich snímků pod CC BY 4.0; každý profil uvádí fotografa, kód exempláře, AntWeb a zpětný odkaz na konkrétní fotografii.
- Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
- Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; umožňuje ověřit právní status druhů, které v příloze uvedeny nejsou.
