Myrmica vandeli

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec Vandelův potřebuje současně vlhko, teplo a dostatek světla. Ve střední Evropě se proto objevuje hlavně na otevřených rašeliništích, slatích a mokrých mechových loukách. Není však horským druhem v úzkém smyslu: mimo Česko je doložen také z níže položených teplých mokřadů.

Určení stojí na několika znacích

Nejpodobnější je Myrmica scabrinodis, která může na stejné lokalitě výrazně převažovat. U M. vandeli nese první článek stopky více než deset, často přes dvacet vzpřímených chlupů. Na hrudi probíhají jemnější a téměř rovné podélné rýhy a povrch obou článků stopky bývá slaběji členěný.

Pomáhá také mělký zářez uprostřed předního okraje štítku nad kusadly a slabé ostruhy na prostředních a zadních holeních, většinou bez řady hřebenových zoubků. Všechny znaky je třeba posoudit společně pod mikroskopem. Dělnice dlouhá 4,1 milimetru je doložená přímo z českého materiálu, takže orientační velikostní rozmezí nesmí sloužit jako vylučovací test.

Hnízdo na vlhkém, osluněném místě

Hnízda leží v bultech rašeliníku či ploníku nebo v trsech trav. Nad některými vzniká nízká vrstva rostlinných a humusových částic. Literatura pro ni používá výraz „solárium“ a předpokládá, že pomáhá zachytit teplo. Citované české práce však teplotu takové vrstvy neměřily, proto tento účinek nelze vydávat za přímo ověřený mechanismus.

Stanoviště ohrožují oba opačné zásahy: odvodnění omezuje vlhká místa a zarůstání vysokou vegetací či dřevinami ubírá světlo a teplo. Samotná přítomnost rašeliníku ale druh nedokládá; na stejných plochách bývá mnohem častější M. scabrinodis.

Co ukázalo mapování českých hnízd

Na čtyřech plochách o rozloze 60 až 225 m² na třech českých lokalitách dosahovala hustota hnízd M. vandeli 0,011 až 0,027 hnízda na m². U M. scabrinodis to na stejných plochách bylo 0,409 až 1,550 hnízda na m². Čísla popisují právě tyto mapované plochy, nikoli běžnou hustotu druhu v celém areálu. Autoři navíc odebírali jen části kolonií a upozornili, že mimo vymezené plochy mohly být hustoty jiné.

Důkazy pro dočasný sociální parazitismus

V německé studii se dělnice M. scabrinodis objevily v 16,9 % z 225 vzorků hnízd M. vandeli. Autoři tento opakovaný výskyt spolu s dalšími znaky vyložili jako podporu fakultativního dočasného sociálního parazitismu: mladá královna by při založení kolonie dočasně využila dělnice hostitele. Studie však samotný vstup královny do hostitelského hnízda experimentálně nesledovala.

České údaje jsou slabší. Jeden vzorek z Mečichova obsahoval dělnice obou druhů, mohl však spojit materiál ze dvou těsně sousedících hnízd. Další publikované „smíšené hnízdo“ neuvádí počty jedinců. Tyto nálezy jsou s hypotézou slučitelné, samy ji ale pro české populace neprokazují.

České lokality a mezery v mapových datech

Pech v roce 2012 shrnul jedenáct tehdy známých českých lokalit, především v jižních a západních Čechách. Osmnáct dělnic zachycených v letech 2013 a 2014 na lokalitě V Hati u Branišova přidalo při publikaci dvanáctou známou lokalitu a doložilo druh na Vysočině. Jde o historický stav poznání, ne o dnešní konečný počet lokalit.

GBIF zobrazuje jen malou část těchto českých dokladů a většina jeho tuzemských záznamů nemá souřadnice. Automatická bodová mapa by proto vytvářela zavádějící dojem, že je výskyt omezený na jedinou oblast. Profil ji nezobrazuje, dokud nebude k dispozici reprezentativnější soubor dat.

Pohlavní jedinci a rojení

Evropské přehledy uvádějí pohlavní jedince od července do poloviny září. V českých hnízdech byli samci nalezeni 12. a 20. července a 11. srpna. Nález čtyř samců uvnitř hnízda 22. října dokládá pouze jejich tehdejší přítomnost, nikoli říjnový svatební let. Atlas proto ukazuje červenec až září s nízkou jistotou a bez určeného vrcholu.