Mraveniště zevnitř: hnízdo, mikroklima a stěhování

Použité zdroje

1. Caine, Robertson, Treers, Goldman & Goodisman. Architecture of the insect society: comparative analysis of collective construction and social function of nests. Insectes Sociaux, 2026.Srovnávací syntéza hnízd sociálního hmyzu. Propojuje konstrukci s fyzikálním prostředím a sociální funkcí, ale zahrnuje také termity, včely a vosy; jejich mechanismy nelze automaticky připsat mravencům.
2. Debout, Schatz, Elias & McKey. Polydomy in ants: what we know, what we think we know, and what remains to be done. Biological Journal of the Linnean Society, 2007.Kritická syntéza vícehnízdných kolonií: rozlišuje fyzické hnízdní jednotky od sociální kolonie a upozorňuje, že samotná blízkost otvorů či dutin polydomii nedokládá.
3. Tschinkel. Subterranean ant nests: trace fossils past and future?. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 2003.Srovnávací studie odlitků podzemních hnízd ukazuje opakující se šachty a zploštělé komory, zároveň však varuje před představou jediného univerzálního plánu pro mravence.
4. Tschinkel. The nest architecture of the Florida harvester ant, Pogonomyrmex badius. Journal of Insect Science, 2004.Odlitky a demografická data ukazují, že rostoucí hnízdo P. badius není prostá zvětšenina: prohlubuje se, přidává série komor a mění jejich velikost. Metoda zachytí prázdný prostor v jednom okamžiku a hnízdo zničí.
5. Buhl, Gautrais, Deneubourg & Theraulaz. Nest excavation in ants: group size effects on the size and structure of tunneling networks. Naturwissenschaften, 2004.Laboratorní 2D pokusy s Messor sancta ukázaly vliv velikosti skupiny na rychlost, rozsah a rozvětvení vykopané sítě; nejde o přímý obraz přirozeného trojrozměrného hnízda.
6. Toffin, Di Paolo, Campo, Detrain & Deneubourg. Shape transition during nest digging in ants. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2009.Při hloubení Lasius niger v homogenním laboratorním médiu vznikl přechod od rozšiřování kruhového prostoru k větveným galeriím; výsledek podporuje vznik tvaru z místních interakcí bez centrálního plánu.
7. Khuong et al. Stigmergic construction and topochemical information shape ant nest architecture. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2016.Experimenty s Lasius niger ukázaly, jak lokální chemická stopa a pozitivní zpětná vazba na ukládaném materiálu podporují vznik pilířů a krytých struktur. Studie řeší ukládání pelet, ne celý proces hloubení podzemního hnízda.
8. Monaenkova et al. Behavioral and mechanical determinants of collective subsurface nest excavation. Journal of Experimental Biology, 2015.Pokusy se Solenopsis invicta v modelových substrátech propojily chování dělnic s vlhkostí a mechanikou zrn. Určují hranice, v nichž lze stabilní tunel vyhloubit, nikoli univerzální preferenci všech mravenců.
9. Tschinkel. The nest architecture of the ant, Camponotus socius. Journal of Insect Science, 2005.Odlitky půdního Camponotus socius ukázaly růst především rozšiřováním komor a vztah rozměrů hnízda k počtu dělnic. Rod Camponotus proto sám o sobě neznamená hnízdění ve dřevě.
10. Murdock & Tschinkel. The life history and seasonal cycle of the ant, Pheidole morrisi Forel, as revealed by wax casting. Insectes Sociaux, 2015.Terénní rekonstrukce celých hnízd a jejich obsahu v pěti sezonních fázích ukazující, že velikost kolonie, plod, kasty i architektura se během roku mění společně.
11. Leckie, Sinha Andon, Bruce & Stroeymeyt. Architectural immunity: Ants alter their nest networks to prevent epidemics. Science, 2025.Laboratorní skupiny Lasius niger po přidání dělnic vystavených patogenu hloubily odlišnou trojrozměrnou síť: hnízdo rozšiřovaly rychleji, zakládaly vzdálenější vstupy a méně centrální komory; tyto změny v modelech snižovaly přenos. Studie dokládá plastickou stavbu nového hnízda, ne přestavbu každého přírodního mraveniště.
12. Kadochová & Frouz. Thermoregulation strategies in ants in comparison to other social insects, with a focus on red wood ants (Formica rufa group). F1000Research, 2014.Otevřená syntéza pasivních i aktivních složek tepelného režimu kup lesních mravenců: orientace a materiál stavby, sluneční ohřev, metabolické teplo, otevírání povrchu i přesuny plodu mají druhově a sezoně proměnlivý význam.
13. Frouz. The effect of nest moisture on daily temperature regime in the nests of Formica polyctena wood ants. Insectes Sociaux, 2000.Vlhkost materiálu souvisela s odlišným denním teplotním režimem kup Formica polyctena; vlhká hnízda měla vyšší noční ztrátu tepla i mikrobiální respiraci. Studie nedokládá aktivní řízení vlhkosti dělnicemi.
14. Frouz & Finér. Diurnal and seasonal fluctuations in wood ant (Formica polyctena) nest temperature in two geographically distant populations along a south–north gradient. Insectes Sociaux, 2007.Srovnání dvou populací F. polyctena ukázalo rozdílné denní a sezonní teplotní průběhy; jeden údaj o teplotě kupy proto nelze přenášet mezi klimaty ani částmi roku.
15. Tschinkel. Florida Harvester Ant Nest Architecture, Nest Relocation and Soil Carbon Dioxide Gradients. PLOS ONE, 2013.U Pogonomyrmex badius CO₂ s hloubkou rostl, ale odstranění či obrácení gradientu nezměnilo vertikální stavbu ani polohu dělnic a plodu. Korelace s hloubkou tedy nebyla dokladem řídicího signálu.
16. Penick & Tschinkel. Thermoregulatory brood transport in the fire ant, Solenopsis invicta. Insectes Sociaux, 2008.Pokusy s kupami Solenopsis invicta ukázaly, že dělnice přemisťují plod do teplotně příznivých oblastí a při nadměrném ohřevu hlouběji. Naměřené preference nelze vydávat za univerzální teplotu mravenčího plodu.
17. Roces & Núñez. Brood translocation and circadian variation of temperature preference in the ant Camponotus mus. Oecologia, 1989.V laboratorním gradientu Camponotus mus se volba teploty pro plod měnila během dne, s fotoperiodou a potravním stavem; jde o jihoamerický modelový druh, nikoli přímé měření českých Camponotus.
18. Kleineidam & Roces. Carbon dioxide concentrations and nest ventilation in nests of the leaf-cutting ant Atta vollenweideri. Insectes Sociaux, 2000.Měření CO₂ a otvorů velkých hnízd Atta vollenweideri prokázalo prostorově rozlišenou výměnu plynů. Mechanismus tropického střihače listů nelze připsat každému půdnímu hnízdu.
19. Kleineidam, Ernst & Roces. Wind-induced ventilation of the giant nests of the leaf-cutting ant Atta vollenweideri. Naturwissenschaften, 2001.Rozdíly tlaku vyvolané větrem poháněly proudění mezi periferními a centrálními otvory obřích hnízd A. vollenweideri. Doklad je druhově i stavebně specifický.
20. Fernandez-Bou, Dierick & Harmon. Diel pattern driven by free convection controls leaf-cutter ant nest ventilation and greenhouse gas emissions in a Neotropical rain forest. Oecologia, 2020.U pralesního Atta cephalotes se denní rytmus výměny plynů vysvětloval významným příspěvkem volné konvekce. Význam proudění závisí na geometrii a prostředí a z jedné studie nelze odvodit jediný model pro celý rod.
21. Bollazzi & Roces. Leaf-cutting ant workers (Acromyrmex heyeri) trade off nest thermoregulation for humidity control. Journal of Ethology, 2010.U Acromyrmex heyeri vedl suchý vzduch k uzavírání otvorů i za cenu horšího chlazení; práce ukazuje konflikt mezi teplotou a ztrátou vody, ne univerzální prioritu všech druhů.
22. Pielström & Roces. Soil Moisture and Excavation Behaviour in the Chaco Leaf-Cutting Ant (Atta vollenweideri): Digging Performance and Prevention of Water Inflow into the Nest. PLOS ONE, 2014.Laboratorní pokusy spojily půdní vlhkost s ochotou a výkonem hloubit i s reakcí na průsak vody. Výsledek patří druhu z Chaca a modelovému uspořádání.
23. Mallon, Pratt & Franks. Individual and collective decision-making during nest site selection by the ant Leptothorax albipennis. Behavioral Ecology and Sociobiology, 2001.Pokusy s druhem dnes vedeným jako Temnothorax albipennis sledovaly hodnocení kandidátních dutin jednotlivými skautkami a převod jejich voleb do kolektivního rozhodnutí.
24. Franks, Mallon, Bray, Hamilton & Mischler. Strategies for choosing between alternatives with different attributes: exemplified by house-hunting ants. Animal Behaviour, 2003.Temnothorax albipennis v laboratorních dutinách spojoval více vlastností nového domova; váha tmy, výšky a šířky vstupu byla výsledkem konkrétního pokusu, ne žebříčkem pro všechny druhy.
25. Prebus. Insights into the evolution, biogeography and natural history of the acorn ants, genus Temnothorax. BMC Evolutionary Biology, 2017.Fylogenomická studie rodu včetně opakovaného vzniku stromového hnízdění.
26. Mitrus. The cavity-nest ant Temnothorax crassispinus prefers larger nests. Insectes Sociaux, 2015.
27. Segers, Kaltenpoth & Foitzik. Abdominal microbial communities in ants depend on colony membership rather than caste and are linked to colony productivity. Ecology and Evolution, 2019.Studie evropského Temnothorax nylanderi výslovně uvádí hnízdění v předem existujících dutinách ve větvích, šiškách a žaludech, odebrané kolonie však pocházely z větví. Zmínka o šiškách dokládá možný mikroúkryt u sesterského druhu, ne určení českého nálezu ani typické hnízdo T. crassispinus.
28. Mitrus. Nest modifications by the acorn ant Temnothorax crassispinus. Myrmecological News, 2019.
29. Giehr et al. Ant workers produce males in queenless parts of multi-nest colonies. Scientific Reports, 2020.Experiment s královnami neobsazenými částmi sezonálně polydomních kolonií Temnothorax crassispinus ukázal, že dělnice produkovaly samce a jejich larvy přežily opětovné spojení s částí obsahující královnu; studie nedokládá produkci nových dělnic ani náhradu královny.
30. Mitrus. Emigration speed and the production of sexuals in colonies of the ant Temnothorax crassispinus under high and low levels of disturbance. Insectes Sociaux, 2016.Častěji stěhované laboratorní kolonie T. crassispinus zkrátily fázi nalezení a hodnocení nového hnízda, nikoli samotný transport; studie neprokázala rozdíl v celkové investici do pohlavních jedinců.
31. Sankovitz & Purcell. Ant nest architecture is shaped by local adaptation and plastic response to temperature. Scientific Reports, 2021.U experimentálních skupin Formica podzolica ovlivnila teplota hloubku hnízda a interakce původu kolonie s teplotou jeho velikost a členitost. Výsledek dokládá plasticitu a lokální rozdíly u tohoto modelu, ne univerzální reakci všech mravenců.
32. Pinter-Wollman. Nest architecture shapes the collective behaviour of harvester ants. Biology Letters, 2015.Srovnání kolonií Veromessor andrei spojilo konektivitu a redundanci vstupních komor s rychlostí náboru; korelace dokládá vztah prostoru a chování, ne jednosměrnou příčinu ve všech koloniích.
33. Chanas & Frouz. Factors driving occurrence of sunning clusters in nests of red wood ants Formica polyctena. Insectes Sociaux, 2026.Automatické snímkování 19 hnízd od března do června zachytilo slunící shluky na všech kupách, ale s velkou mezihnízdní proměnlivostí; více než 57 000 fotografií podporuje termoregulační význam bez představy každodenního povinného chování.
34. Chanas & Frouz. Sunning clusters of ants contribute significantly, but weakly to spring heating in the nests of the red wood ants, Formica polyctena. European Journal of Environmental Sciences, 2025.Srovnání dnů se slunícími shluky a bez nich ukázalo statisticky průkazný, ale malý příspěvek shluků k jarnímu ohřívání kup F. polyctena. Studie přímo nesledovala návrat jedinců ani přenos tepla jejich těly dovnitř.
35. Brinker et al. Microbial community composition of nest-carton and adjoining soil of the ant Lasius fuliginosus and the role of host secretions in structuring microbial communities. Fungal Ecology / University of Groningen, 2019.Primární studie houbových společenstev, která stabilizují kartonovou stavbu hnízda.
36. Véle & Horák. Space, habitat and isolation are the key determinants of tree colonization by the carpenter ant in plantation forests. Forests, 2019.Primární východočeská studie 130 polomů dokládající vazbu stromových hnízd C. ligniperda na hnědou hnilobu a již narušené dřevo.
37. Meudec. Some aspects of individual behaviour during nest moving in the ant Tapinoma erraticum. Behavioural Processes 7(4): 377–382, 1982.Experimentální vyrušení hnízda ukázalo, že plod přenášela méně než polovina dělnic a jednotlivé transportérky se výrazně lišily rychlostí a účinností; počet běhů mezi hnízdy nebyl totožný s funkčním transportem.