Formicinae · Formica

Formica rufa

Linnaeus, 1761

mravenec lesní

Nápadný červenočerný lesní mravenec, který staví kupovitá hnízda, využívá medovici a loví bezobratlé.

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice jsou nápadně dvoubarevné: střed těla a část hlavy jsou červenohnědé, zadeček a temeno tmavé.
  • Kolonie vytváří kupu z jehličí, větviček a dalšího rostlinného materiálu, často na osluněném okraji lesa.
  • Při vyrušení mohou dělnice zvednout zadeček a vystříknout obranný sekret s kyselinou mravenčí.
Pozor na záměnu. Formica rufa patří do obtížné skupiny lesních mravenců. Od F. polyctena a příbuzných se odlišuje mimo jiné ochlupením, ale spolehlivé určení často vyžaduje více dělnic a odborný klíč; existují i hybridní populace.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
lesní okraje · světliny · jehličnaté lesy · smíšené lesy
Hnízdo
Nadzemní kupa z jehličí, větviček a dalšího materiálu pokračuje pod zemí soustavou komor a chodeb. Umístění obvykle využívá sluneční záření.
Potrava
Kolonie spotřebuje velké množství medovice a zároveň loví hmyz a další bezobratlé, které přináší jako zdroj bílkovin.
Kolonie
Kolonie může mít jednu nebo více královen a obývat jediné hnízdo nebo soustavu propojených hnízd. Nové hnízdo vzniká pučením kolonie nebo po dočasném sociálním parazitismu.

Svatební lety

Kdy se rojí

Nejčastěji jsou pohlavní jedinci uváděni v květnu a červnu. Dubnové lety se mohou objevit v teplých oblastech a příznivých letech.

Další druhy, které se mohou rojit v květnu →

Tmavě jsou vyznačené měsíce, kdy rojení obvykle vrcholí.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Druh je doložený z Česka a rozšířený ve velké části Evropy. Vyhledává vhodnou kombinaci lesa, oslunění a zdrojů potravy.

Výskytová data GBIF pro Česko

Formica rufa: kde se soustřeďují výskytové záznamy.

Formica rufamravenec lesní

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Nadzemní kupa z jehličí a větviček pokračuje pod povrchem soustavou komor v půdě. Dělnice ji propojují stezkami se stromy, koloniemi mšic a místy, kde loví kořist.

Určení ve skupině lesních mravenců

Červenohnědá hruď, tmavý zadeček a velká kupa ukazují na skupinu Formica rufa, nikoli automaticky na tento druh. Nejbližší F. polyctena se překrývá zbarvením, velikostí i způsobem hnízdění. Rozhoduje zejména počet a rozmístění odstávajících chlupů na hlavě a hrudi spolu s tělesnými proporcemi. Nejjistější je porovnat několik dělnic z jednoho hnízda.

Oba druhy se navíc místy kříží a vznikají i zpětní kříženci. Přechodný vzhled jedné dělnice proto není důkazem hybrida; v dotčených oblastech je potřeba vyhodnotit více jedinců a případně genetická data.

Kupa reguluje podmínky pro plod

Kupa není jen obal hnízda. Slunce ohřívá její povrch a její velikost ovlivňuje, jak rychle hnízdo přijímá a ztrácí teplo. Větší kupy proto mohou na jaře udržovat stabilnější vnitřní teplotu; výsledek ale závisí na místě, počasí a stavbě hnízda.

Jedno hnízdo nebo celá soustava

Sociální uspořádání není všude stejné. Kolonie může mít jednu či více královen a obývat jediné hnízdo nebo několik kup propojených stezkami. Propojená hnízda si vyměňují dělnice a potravu, zatímco sousední samostatné kolonie mohou mít zřetelné hranice.

Nové hnízdo může vzniknout dočasným sociálním parazitismem: mladá královna pronikne do hnízda některého druhu ze skupiny Formica fusca a tamní dělnice pečují o její první potomstvo. Druhou možností je pučení, při němž královna odejde s částí dělnic z mateřské kolonie. Tento způsob podporuje vznik vícehnízdních soustav.

Orientace a potrava

V laboratorním bludišti se dělnice naučily několik zrakových orientačních bodů a podle bodu, který právě viděly, volily správný směr dalšího úseku. Pokus dokládá použití několika vizuálních vzpomínek, nikoli úplnou prostorovou mapu lesa.

Medovice poskytuje rychle dostupné cukry pro aktivní dělnice. Ulovení nebo nalezení bezobratlí jsou zdrojem bílkovin hlavně pro larvy. Význam obou složek se mění během roku podle počasí, nabídky mšic a vývoje plodu.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Formica rufa — karta druhu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
  3. Formica rufa. AntWiki.
  4. Southern wood ant — Formica rufa. Wood Ants UK.
  5. Seifert. A taxonomic revision of the Palaearctic members of the Formica rufa group — the famous mound-building red wood ants. Myrmecological News, 2021.NUMOBAT revize 1 200 hnízdních vzorků, 5 500 dělnic a 410 samic rozlišuje 13 palearktických druhů ve čtyřech komplexech, dokumentuje častou hybridizaci a poskytuje srovnávací tabulky i klíč. Kritické určení má vycházet z více dělnic, protože vnitrohnízdní i regionální proměnlivost je značná.
  6. Dekoninck, Maebe, Breyne & Hendrickx. Polygyny and strong genetic structuring within an isolated population of the wood ant Formica rufa. Journal of Hymenoptera Research, 2014.Mikrosatelitní studie izolované belgické populace dokládající vícekrálovnost a kolonie tvořené jedním až jedenácti hnízdy, mezi nimiž zůstala genetická struktura výrazná.
  7. Stukalyuk, Radchenko, Netsvetov & Gilev. Effect of mound size on intranest thermoregulation in the red wood ants Formica rufa and F. polyctena. Turkish Journal of Zoology, 2020.Terénní měření a fyzikální model jarního ohřevu kup ukazující vztah mezi velikostí hnízda, slunečním přísunem, tepelnými ztrátami a schopností stabilizovat vnitřní teplotu.
  8. Harris, Graham & Collett. Visual Cues for the Retrieval of Landmark Memories by Navigating Wood Ants. Current Biology, 2007.Laboratorní trasa Formica rufa ukázala více vizuálních vzpomínek vybavovaných podle vzhledu orientačního bodu. Neprokazuje lidské rozpoznávání objektů ani úplnou prostorovou mapu.
  9. Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; všechny druhy rodu Formica jsou v příloze III zařazeny do kategorie ohrožených.