← zpět do atlasu

Formicinae · Formica

mravenec podhorní

Formica lugubris Zetterstedt, 1838

Hustě ochlupený horský lesní mravenec, který v jehličnatých lesích staví vysoké kupy z hrubého rostlinného materiálu a zaschlé pryskyřice.

Hustě ochlupená dělnice mravence podhorního Formica lugubris z profilu
Foto: April Nobile / AntWeb.org · CC BY 4.0 · Změna rozměrů a převod do WebP.

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Mravenec podhorní patří k nejchlupatějším evropským kupovitým lesním mravencům. Typická dělnice nese dlouhé odstávající chlupy na zadním okraji hlavy, hrudi i dalších částech těla, ale „chlupatost“ není jednoduché číslo. Revize z roku 2021 našla extrémní rozdíly mezi oblastmi i morfami a pracovala s 224 hnízdními vzorky, 1 108 dělnicemi a 109 samicemi, včetně čtyř českých vzorků.

Počet chlupů není univerzální čárový kód

Severské a některé starší klíče používají orientační počty chlupů na hlavě či pronotu. Napříč areálem se však délka i počet překrývají s Formica aquilonia, F. rufa a F. pratensis. Moderní určení kombinuje tvar hlavy, délku a robustnost tykadlového násadce, šířku stopky, mikroskulpturu a rozmístění chlupů na více dělnicích.

Od F. pratensis často pomůže kratší a silnější násadec, širší stopková šupina a méně matný zadeček. Tmavá skvrna na hrudi mívá u F. lugubris rozpitý okraj, ale kresba sama nerozhoduje. Revize navíc dokládá hybridizaci s F. aquilonia, F. pratensis i F. rufa; neznamená to ovšem, že každý atypický jedinec je hybrid.

Vysoká kupa v horském lese

V českých podmínkách vyhledává hlavně smrkové a jiné jehličnaté porosty středních a vyšších poloh, často nad 500 metrů. V hustším lese umisťuje kupy do světlejších linií podél cest, průseků a potoků. Kónická až homolovitá stavba z hrubého jehličí a větviček běžně přesahuje metr.

V materiálu bývá nápadně mnoho kousků zaschlé pryskyřice. Přímý pokus s její ochrannou funkcí byl proveden u příbuzného Formica paralugubris, nikoli u F. lugubris: v laboratorních hnízdech pryskyřice zvýšila přežívání dospělců i larev po expozici bakterii Pseudomonas fluorescens a larev po expozici houbě Metarhizium anisopliae. U mravence podhorního je proto rozumné mluvit o pravděpodobné analogii, ne o druhově ověřeném experimentu.

Síť kup přerozděluje zdroje

Některé populace jsou převážně jednokupové, jiné vytvářejí desítky až stovky propojených hnízd. V terénní studii vícedomých kolonií F. lugubris souvisela poloha kupy v síti a modelovaný potenciální tok zdrojů s její budoucností. Hnízda s vyšším modelovaným tokem častěji přežívala a s vyšší pravděpodobností založila novou pobočku.

Síť tedy není jen mapa vyšlapaných cest. Propojuje kupy s rozdílným přístupem ke stromům s mšicemi a umožňuje přenos potravy mezi částmi kolonie. Výsledek ale pochází z konkrétních vícedomých populací a nelze jím automaticky popsat každé české hnízdo.

Medovice pohání provoz, kořist živí plod

Dlouhé forážní stezky vedou především ke stromovým producentům medovice. Sladký roztok pokrývá energetické nároky velkého množství dělnic; lovení a sběr jiných bezobratlých dodává bílkoviny rostoucím larvám. Velká kolonie tím propojuje koruny stromů, povrch půdy i hnízdní materiál a patří k ekologicky dominantním živočichům horského lesa.

Finská populace ukazuje jinou sociální tvář

Finský projekt občanské vědy určil 277 hnízd F. lugubris, tedy 13,3 % z 2 087 hnízd skupiny F. rufa. Druh byl nalezen po celé zemi a oproti ostatním převážně jednokupovým druhům finského souboru se častěji objevoval u rašelinišť. Tamní populace byly popisovány hlavně jako jednokupové a jedno- až málokrálovné, ačkoli jinde v Evropě jsou dobře doloženy rozsáhlé vícedomé sítě. To je názorný příklad, proč sociální organizaci nelze odvozovat pouze ze jména druhu.

Horský druh s rozsáhlým boreálním areálem

Areál sahá od Britských ostrovů přes Fennoskandinávii až na Kamčatku. Ve střední a jižní Evropě je vázaný hlavně na pohoří; v Alpách je revizí doložen přibližně od 550 do 2 510 metrů. V Česku je lokální mimo jiné ve Slavkovském a Českém lese, na Šumavě, v Blanském lese, Novohradských horách, Brdech, na Českomoravské vrchovině, Drahanské vrchovině a v Jeseníkách. Body GBIF jsou jen publikované doklady, nikoli úplné rozšíření.

Okřídlení samci a samice se u nás objevují od konce května do července; přesnější vrchol není z dostupných českých dat podložený. Stejně jako celý rod Formica je druh právně chráněný v kategorii ohrožený; český Červený seznam mu však nepřiděluje samostatnou kategorii. Absence kategorie neznamená automatické hodnocení LC.

Určování

Na co se dívat

  • Dělnice je červenočerný lesní mravenec s mimořádně početnými dlouhými odstávajícími chlupy na hlavě i hrudi.
  • Na zadním okraji hlavy i pronotu bývá mnoho odstávajících chlupů; jejich počet a délka se ale výrazně mění mezi regiony, hnízdy i velikostmi dělnic.
  • Tmavá skvrna na hřbetě hrudi přechází do rezavě červeného okolí většinou difuzně a bez ostré hranice.
  • První články zadečku jsou jemně mikrotečkované a mikrochagrinované, takže zadeček působí méně leskle než u některých příbuzných druhů.
Pozor na záměnu. Slaběji ochlupené dělnice se mohou překrývat se silně ochlupenými Formica aquilonia nebo F. rufa. Formica pratensis je rovněž chlupatá, obvykle však má ostřeji ohraničenou tmavou skvrnu na hrudi a delší tykadlové násadce. Určení skupiny F. rufa z jediné fotografie není bezpečné; vhodná je série dělnic a moderní klíč.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
horské smrčiny · jehličnaté lesy středních poloh · lesní cesty a průseky · okraje horských potoků
Hnízdo
Buduje kuželovité až homolovité kupy z hrubého jehličí, větviček a nápadného podílu zaschlé pryskyřice. Hnízda často tvoří polykalické komplexy propojené stezkami.
Potrava
Převážnou část energie získává z medovice mšic na stromech. Dělnice zároveň loví a sbírají jiné bezobratlé, kteří tvoří důležitý bílkovinný zdroj pro plod.
Kolonie
Kolonie může mít jednu i více královen a být tvořena jedinou kupou nebo soustavou hnízd. Velké kolonie podle severských údajů dosahují řádově desítek tisíc až přibližně sta tisíc dělnic.

Svatební lety

Kdy se rojí

Český přehled uvádí rojení od konce května do července a severský odborný profil od poloviny května do poloviny července.

Jistota kalendáře: vyšší. Vrcholné období není z dostupných dat dostatečně podložené. Uvedený interval je orientační a může jej posunout počasí, poloha i nadmořská výška.

Výskyt

Kde druh potkáte

V Česku je lokální v jehličnatých lesích středních a vyšších poloh, zpravidla nad 500 m. Doložený je mimo jiné ze Slavkovského a Českého lesa, Šumavy, Blanského lesa, Novohradských hor, Brd, Českomoravské vrchoviny, Drahanské vrchoviny a Jeseníků. Mimo severní Evropu má převážně horské rozšíření.

Ochrana

Zvláště chráněný · právní kategorie ohrožený

Jako každý druh rodu Formica je v Česku zvláště chráněný v právní kategorii ohrožený. Český Červený seznam 2017 mu nepřiděluje samostatnou kategorii; právní označení není kategorií EN podle IUCN.

Zdroje profilu

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
  2. Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný checklist a katalogy.
  3. Ødegaard, Staverløkk & Gjershaug. Formica lugubris — artsbeskrivelse. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning, 2015.Autoritativní severský popis morfologie, kolonie, potravy a rojení.
  4. Seifert. A taxonomic revision of the Palaearctic members of the Formica rufa group — the famous mound-building red wood ants. Myrmecological News, 2021.NUMOBAT revize 1 200 hnízdních vzorků, 5 500 dělnic a 410 samic rozlišuje 13 palearktických druhů ve čtyřech komplexech, dokumentuje častou hybridizaci a poskytuje srovnávací tabulky i klíč. Kritické určení má vycházet z více dělnic, protože vnitrohnízdní i regionální proměnlivost je značná.
  5. Sorvari. Biogeography and habitat preferences of red wood ants of the Formica rufa group in Finland, based on citizen science data. European Journal of Entomology, 2022.Finská občanská věda určila 2 087 hnízd skupiny F. rufa: 1 212 F. aquilonia, 277 F. lugubris a 59 F. pratensis. Data dobře popisují severojižní a habitatové rozdíly ve Finsku, ale výběr míst i kategorie prostředí nedovolují čísla přenášet na české populace.
  6. Ellis, Franks & Robinson. Ecological consequences of colony structure in dynamic ant nest networks. Ecology and Evolution, 2017.Dlouhodobá terénní analýza vícedomých kolonií F. lugubris ukázala, že poloha kupy v síti a modelovaný potenciální tok zdrojů souvisejí s její pravděpodobností přežít i založit novou pobočku; výsledek neznamená, že každá populace druhu je vícedomá.
  7. Chapuisat, Oppliger, Magliano & Christe. Wood ants use resin to protect themselves against pathogens. Proceedings of the Royal Society B, 2007.U příbuzného F. paralugubris zvýšila jehličnatá pryskyřice přežívání dospělců i larev po expozici bakterii Pseudomonas fluorescens a larev po expozici houbě Metarhizium anisopliae. Nejde o přímý experiment s F. lugubris.
  8. Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Všechny druhy rodu Formica jsou zařazeny mezi zvláště chráněné živočichy v kategorii ohrožených.
  9. Zákon č. 114/1992 Sb., § 50. e-Sbírka, 1992.Rozsah základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů.
  10. Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.