mravenec trávní

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Mravenec trávní je kupovitý lesní mravenec, který často žije mimo souvislý les. Na osluněné louce, na mezi nebo u kraje cesty může jeho nízká široká stavba působit spíše jako hromádka suchých stébel a zeminy. Nejnápadnější zvláštnost však není vidět na kupě: během jediné sezony vytváří dvě oddělené kohorty pohlavních jedinců.

Trávní neznamená jen luční

Ve střední Evropě vyhledává otevřená teplá stanoviště od nížin do středních poloh. Český regionální přehled uvádí pastviny, louky, meze, silniční příkopy, zatravněné sady, městskou zeleň i řídké lesy podél cest. Na suchém místě může nadzemní kupa zůstat téměř plochá; v jehličnatém porostu naopak obsahuje více jehličí. Pod viditelnou částí pokračuje rozsáhlá soustava komor v půdě.

Medovice mšic je hlavním energetickým palivem početné kolonie. Dělnice současně sbírají a loví bezobratlé pro plod a navštěvují květy kvůli nektaru. Kolonie bývají samostatné, ale nejsou omezené na jediný sociální plán: mohou mít jednu či několik královen a lokálně vytvořit i více propojených hnízd.

Černá skvrna pomáhá, ale nerozhoduje

Velká sytě černá skvrna na hřbetě červenohnědé hrudi je dobrým terénním vodítkem. Zadeček i povrch hlavy působí matně a na těle rostou odstávající chlupy. Moderní revize ovšem rozlišuje méně a více ochlupenou morfu, které se mohou objevit dokonce ve stejném hnízdě. Ochlupení tedy nevymezuje dva samostatné druhy a tmavá kresba není absolutní.

Od podobného Formica lugubris pomáhá delší a štíhlejší tykadlový násadec, užší stopková šupina a kombinace mikroskulptury s ochlupením. Revize dokázala oba druhy morfometricky velmi dobře oddělit na souborech hnízd, ale právě to ukazuje, proč nestačí fotografie jediné dělnice. K praktickému určení je vhodná série větších jedinců a současný klíč.

Dvě kohorty odhalují konflikt uvnitř kolonie

První okřídlení jedinci se objevují od konce dubna do první poloviny léta; druhá kohorta může následovat od poloviny srpna do konce září. Helanterä, Kulmuni a Pamilo sledovali 93 kolonií po tři roky. Pozdější kohorta měla konzistentně vyšší podíl mladých královen než časná.

Výsledek odpovídal předpovědi z haplodiploidního systému mravenců. Královna je stejně příbuzná synům i dcerám, zatímco dělnice mohou za určitých podmínek získat více nepřímého genetického prospěchu podporou sester. V časné kohortě mají omezenější možnost měnit poměr pohlaví; později je k dispozici více diploidních vajíček, z nichž lze vychovat dělnici nebo novou královnu. Studie tedy nezjistila pouhé dva termíny rojení, ale sezonní posun výsledku konfliktu zájmů mezi královnou a dělnicemi.

Začátek v cizím hnízdě

Mladá královna nedokáže běžně založit kolonii zcela sama. Vstupuje do hnízda některého druhu skupiny Formica fusca a dočasně využívá jeho dělnice k odchovu prvních vlastních potomků. S postupným vymíráním hostitelských dělnic vznikne čistá kolonie mravence trávního. Je to dočasný sociální parazitismus při založení, nikoli trvalá „otrokářská“ strategie dospělé kolonie.

Finská čísla nejsou české sčítání

Finský projekt občanské vědy určil 2 087 hnízd skupiny F. rufa, z nichž pouze 59, tedy 2,8 %, připadlo na F. pratensis. V tomto souboru měl druh ze všech pěti sledovaných druhů nejsilnější vazbu na lesní okraj a záznamy ležely hlavně na jihu země. Údaj dobře ukazuje ekologické postavení na severním okraji areálu, ale nelze jej převést na početnost v Česku: liší se klima, způsob vyhledávání i dostupnost stanovišť.

Častá seč mění celé mravenčí společenstvo

Na 110 německých travních plochách klesal průměrný počet nalezených druhů mravenců z 7,1 na nekosených plochách na 4,1 při jedné, 2,6 při dvou a 2,7 při třech sečích za rok. Kupovití mravenci včetně F. pratensis patřili k citlivějším skupinám. Studie nesledovala českou populaci a sama nedokazuje, že jedna konkrétní seč zničí kolonii; ukazuje však, že intenzita využívání trávníku je důležitou součástí prostředí, nikoli pouhé pozadí za kupou.

Celkový areál sahá temperátní a teplejší částí Palearktidy od Pyrenejského poloostrova nejméně k Irkutsku; v Alpách je revizí uváděn zhruba do 1 500 metrů. Česká mapa GBIF zobrazuje jen publikované dokladové body, ne všechny známé kupy. Všechny druhy rodu Formica jsou u nás zvláště chráněné, takže kupu, stezky ani její bezprostřední biotop nelze svévolně rozebírat nebo přemisťovat.