mravenec množivý

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Mravenec množivý ukazuje, proč se kolonie nedá vždy ztotožnit s jednou kupou. Vhodná populace může obývat síť hnízd spojených stezkami, po nichž se pohybují dělnice, potrava, plod i královny. Přesto není každá skupina blízkých kup „superkolonie“ a největší známé soustavy nejsou měřítkem běžného hnízda. Biologie druhu se mění s krajinou, historií populace i tím, zda sledujeme jedinou kupu, celou kolonii, nebo síť více kolonií.

Chlupy, série dělnic a hybridní přechody

Na první pohled je F. polyctena typický červenočerný lesní mravenec. Od F. rufa se v průměru liší menším počtem a kratšími vzpřímenými chlupy na spodní straně hlavy a na mesosomatu; na zadním okraji hlavy obvykle vzpřímené chlupy chybějí. Ani jeden z těchto znaků není samostatné kouzelné pravidlo. Moderní revize porovnává více rozměrů a ochlupení u série dělnic, protože hodnoty jednotlivců se překrývají.

Situaci komplikuje skutečná hybridizace s F. rufa. Kombinace morfometrie a mikrosatelitů potvrdila populace s přechodnými znaky i zpětné křížení. Hybridní dělnice, sociální systém i velikost hnízd mohou ležet mezi rodičovskými druhy a tok genů nemusí být symetrický. Celková fotografie kupy, barevnost dělnice ani počet okolních hnízd proto nejsou bezpečným druhovým dokladem. Pozorování lze zaznamenat jako skupinu Formica rufa a odborné určení ponechat na souboru vhodných znaků.

Kupa pracuje jako tepelný stroj

Nadzemní část hnízda vzniká z jehličí, větviček a dalšího dostupného rostlinného materiálu; pod ní pokračuje systém chodeb do půdy. Tvar, objem, oslunění i vlhkost mění rychlost ohřevu a únik tepla. Terénní měření a fyzikální modely ukazují, že větší kupa může lépe tlumit výkyvy, ale termoregulace není pouhou vlastností hromady materiálu. Dělnice otevírají a uzavírají průchody, přesouvají plod mezi teplotními zónami a mění strukturu povrchu.

Brzy na jaře se na osluněném povrchu objevují husté tmavé shluky dělnic. Automatické snímkování 19 hnízd zachytilo takzvané slunění na všech sledovaných kupách, jeho četnost se však mezi nimi výrazně lišila. Předpokládá se, že shlukování usnadňuje ohřev dělnic a ty po návratu část tepla odevzdají uvnitř hnízda. Není to povinný každodenní rituál: záleží na počasí, poloze i konkrétním hnízdě.

Mnoho královen, mnoho hnízd — ne vždy superkolonie

F. polyctena je zpravidla polygynní, tedy s více kladoucími královnami, a často polydomní, kdy jedna kolonie využívá více hnízd. Jedna kupa může mít stovky kladoucích královen a celá polydomní kolonie může ve výjimečných případech zahrnovat až tisíce královen i ohromné množství dělnic. Jde o možné horní hodnoty, ne o popis každého lesa. Královny navíc nemusejí přispívat stejně a jednotlivé kupy mohou mít odlišnou roli i sezonní význam.

Samotná vzdálenost kup nestačí k určení hranic kolonie. O superkolonii má smysl mluvit teprve tehdy, když rozsáhlá síť vykazuje spolupráci, výměnu jedinců či zdrojů a nízkou agresi mezi hnízdy. Dvě sousední kupy mohou patřit jedné kolonii, dvěma příbuzným koloniím i soupeřícím systémům. Bez behaviorálních nebo genetických dat je čára na mapě jen pracovní hypotéza.

Dvě cesty k novému hnízdu

Nejbezpečnější expanze probíhá pučením. Část dělnic, plodu a jedna či více královen obsadí místo poblíž mateřské kupy; spojení může zůstat zachované a dceřiné hnízdo se stane dalším uzlem sítě. Tím se kolonie šíří po zemi bez nejrizikovější osamělé fáze. Mladé královny mohou být přijaty také do vlastní hnízdní soustavy a část z nich shodí křídla bez nápadného dálkového letu.

Druhou možností je dočasný sociální parazitismus. Královna pronikne do hnízda některého druhu podrodu Serviformica; nejčastěji uváděným hostitelem je F. fusca. Jeho dělnice pak využije k odchovu prvních vlastních potomků. Úspěch závisí na sezoně a stavu hostitelské kolonie; osiřelé hnízdo bez funkční královny může být zranitelnější než stabilní vícekrálovná kolonie. Není správné popisovat F. polyctena jako druh běžně zakládaný osamělou královnou klaustrálním způsobem. Širší souvislosti ukazují kapitoly o zakládání a růstu a sociálním parazitismu.

Medovice pohání provoz, kořist dodává dusík

Stálé stezky často směřují ke stromům s mšicemi a dalším producentům medovice. Cukerný roztok pokrývá velkou část okamžité energetické spotřeby dělnic, zatímco ulovení nebo nalezení členovci přinášejí zejména dusík potřebný pro rostoucí plod. V dubovém lese se příjem živočišného dusíku měnil během sezony a byl vyšší na jaře. Ani při místním přemnožení jednoho motýlího škůdce se však kolonie nestala úzkým specialistou pouze na něj.

Označení „užitečný hubitel škůdců“ je proto příliš jednoduché. F. polyctena je početný neselektivní predátor, sběrač a partner savého hmyzu. Může omezovat některé organismy, jiným konkurovat a současně chránit zdroj medovice. Výsledek pro les závisí na měřítku, složení společenstva i konkrétní otázce, kterou měříme.

Ekosystémový inženýr bez jednoduchého znaménka

Kupa koncentruje organický materiál, provzdušňuje půdu a přesouvá živiny mezi korunami, povrchem a podzemím. U šesti kup v českém smrkovém lese se pH a množství organické hmoty měnily ještě několik metrů od hnízda. Jiné jihočeské srovnání našlo v blízkosti kup vyšší pH a koncentrace fosforu, draslíku a dusičnanů. Růst okolních smrků však nebyl prostě rychlejší; nejvyšší hodnoty byly naopak naměřeny daleko od kup a terénní vztah neurčuje jedinou příčinu.

Vliv pokračuje i po zániku kolonie. Na deseti opuštěných kupách v Polsku vyklíčilo dvanáct druhů cévnatých rostlin, takže stará stavba může vytvořit jiné mikrostanoviště než okolní půda. Malý soubor ale není důkaz, že každá opuštěná kupa zvýší rozmanitost lesa. Přesnější je chápat hnízdo jako centrum změn, jejichž směr a síla se liší mezi organismy a etapami života kupy.

Jarní rozmnožování nemusí vypadat jako roj

Pohlavní jedinci se objevují především v květnu a červnu, ale načasování se mění s počasím, osluněním a nadmořskou výškou. Ve studii stovek kup u Freiburgu obsahovala okřídlené jedince jen část hnízd a doba jejich přítomnosti v jedné kupě trvala v průměru několik týdnů. S rostoucí nadmořskou výškou se začátek posouval, proto nelze očekávat jediný „den lesních mravenců“ pro celé Česko.

Navíc není zaručen nápadný hromadný odlet. V polygynních hnízdních soustavách může páření proběhnout uvnitř systému nebo v jeho bezprostřední blízkosti a mladá královna se může vrátit či být přijata bez dálkové disperze. Kalendář rojení proto udává období zvýšené šance na pozorování, nikoli příkaz, že každá kupa musí v daném týdnu vypustit okřídlence.

Chránit kolonii znamená nepoškodit její síť

V Česku patří celý rod Formica mezi zvláště chráněné živočichy v právní kategorii „ohrožený“. Tento právní termín není automaticky hodnocením současného populačního trendu v červeném seznamu. Ochrana se netýká jen viditelných dělnic, ale také vývojových stadií, sídla a biotopu; podrobnosti a případné výjimky stanoví zákon.

Kupa se proto neotevírá kvůli fotografii ani „záchrannému“ určení a bez povolení se nepřemisťuje. Důležité jsou i stezky, satelitní hnízda, zdrojové stromy a osluněný prostor kolem kupy. Bezpečný záznam obsahuje polohu pozorovatele mimo provoz, fotografie dělnic z více úhlů, počet kup, průběh stezek, charakter lesa, datum a počasí. Pokud morfologie nestačí, poctivé určení skupiny F. rufa je hodnotnější než sebejisté jméno z jedné fotografie.