Formicinae · Formica
Formica aquilonia
mravenec boreální
Lesní mravenec chladných severských a horských oblastí, který staví mohutné kupy a v jižních Čechách vytváří mimořádně rozsáhlé hnízdní komplexy.
Fotografie druhu Formica aquilonia
Zvětšit4 fotografieDvoubarevná dělnice mravence boreálního Formica aquilonia z profilu se stupnicí
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Změna rozměrů a převod do WebP.
ZvětšitHlava exempláře CASENT0172763 při pohledu zepředu.
Na snímku: hlava · hlava exempláře CASENT0172763
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Převod barev do sRGB, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitCelé tělo exempláře CASENT0172763 při pohledu shora.
Na snímku: pohled shora · exemplář CASENT0172763 při pohledu shora
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Převod barev do sRGB, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitSkupina jedinců mezi částicemi půdy a rostlinným materiálem.
Na snímku: kolonie · skupina jedinců na povrchu
Foto: Tero LinjamaLicence: CC0 1.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, převod barev do sRGB, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
Určování
Určovací znaky
- Dělnice je typickým dvoubarevným lesním mravencem: zadeček a horní část hlavy jsou tmavé, spodní část hlavy a hruď převážně rezavě červené.
- Na zadním okraji hlavy bývá několik odstávajících chlupů, zatímco hřbet přední části hrudi je ochlupený podstatně řidčeji než u Formica lugubris.
- První článek zadečku je velmi hustě mikrotečkovaný a mikrochagrinovaný, takže působí výrazně matně.
- Tykadlový násadec je vzhledem ke své šířce o něco kratší a robustnější než u Formica polyctena a F. rufa.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- horské jehličnaté lesy · smrčiny a smíšené horské lesy · lesní lemy a světliny · okraje horských mokřadů
- Hnízdo
- Staví velké kupovité hnízdo z jehličí, větviček a dalšího hrubšího rostlinného materiálu. Jednotlivé kupy bývají propojené stezkami do rozsáhlých hnízdních soustav.
- Potrava
- Hlavním energetickým zdrojem je medovice savého hmyzu na stromech. Dělnice současně loví a sbírají jiné bezobratlé a dopravují je do hnízda jako zdroj bílkovin.
- Kolonie
- Kolonie obvykle mají mnoho královen a obývají několik propojených kup. V severní části areálu byly popsány soustavy se stovkami královen a více než milionem dělnic; jihočeská populace zahrnovala tisíce mapovaných kup, jejich příslušnost k jediné kolonii však nebyla doložena.
Svatební lety
Kdy se rojí
Severský odborný profil klade rojení od začátku června do poloviny července. Samostatný dlouhodobý český fenologický soubor pro tento velmi lokální druh není k dispozici.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
V Česku je mimořádně lokální a nejlépe doložený z jihočeských horských lesů, zejména z Blanského lesa a Novohradských hor. Areál pokračuje přes severní Evropu a horské oblasti střední Evropy daleko na východ Sibiří.
Podrobný profil
Biologie, určení a české doklady
Mravenec boreální obývá chladné jehličnaté a smíšené lesy. Na severu Eurasie je široce rozšířený, ve střední Evropě se vyskytuje především v horských oblastech. V Česku je mimořádně lokální, ale v jižních Čechách vytváří rozsáhlé hnízdní komplexy.
Jak jej odlišit
Dělnice má tmavý zadeček a temeno, rezavě červenou hruď a několik odstávajících chlupů na zadním okraji hlavy. První článek zadečku je hustě mikroskulpturovaný, a proto výrazně matný. Oproti typickému Formica lugubris bývá ochlupení hrudi mnohem řidší; od F. polyctena a F. rufa pomáhá také robustnější tykadlový násadec.
Druhy skupiny Formica rufa jsou proměnlivé a místy se kříží. U F. aquilonia je doloženo i křížení s F. polyctena, takže přechodně ochlupené dělnice nelze určit podle jediného znaku. K určení je potřeba série dělnic a moderní klíč; fotografie kupy sama nestačí.
Kupa jako součást hnízdní sítě
Hnízdo tvoří velká kupa z jehličí, větviček a dalšího rostlinného materiálu. Kolonie bývá vícekrálovná a často polydomní: obývá několik kup propojených stezkami, po nichž dělnice přenášejí potravu i plod. Nová hnízda mohou vznikat pučením poblíž mateřské kupy. Taková síť využívá více stromů s producenty medovice i několik různě teplých míst v lese.
Ne každá skupina kup však automaticky představuje jedinou kolonii. V Blanském lese bylo na 370 hektarech zmapováno 3 500 hnízd, což patří k největším známým výskytům druhu v Evropě. Bez dokladu propojení ale nelze tvrdit, že všechny stavby patřily jedné superkolonii. Další významná česká populace žije v Novohradských horách.
Hlavním energetickým zdrojem je medovice savého hmyzu na stromech. Dělnice zároveň loví a sbírají jiné bezobratlé, které přinášejí plodu jako zdroj bílkovin. Protože hnízdní síť závisí na lesním mikroklimatu i cestách ke stromům, odlesnění může zasáhnout několik jejích částí najednou. V severských populacích po odstranění lesa hnízda častěji zanikala než v zachovaném porostu; stejný rozsah účinku však nebyl měřen v Česku.
Genetické pozadí vícekrálovnosti
Severské kolonie mohou spojovat stovky královen a více než milion dělnic. U některých příbuzných lesních mravenců souvisí vícekrálovnost s rozsáhlou variantou takzvaného sociálního supergenu. U F. aquilonia tato úplná varianta nalezena nebyla, zůstaly však některé její zdvojené geny. Podobná sociální organizace tedy nemusí mít u všech druhů stejný genetický základ; přesný mechanismus u F. aquilonia zůstává otevřený.
Rojení a rozšíření
Pohlavní jedinci se rojí především od začátku června do poloviny července. Samostatná dlouhodobá česká řada chybí. Areál pokračuje ze severní Evropy přes horské oblasti střední Evropy až na východní Sibiř.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Formica aquilonia — karta druhu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
- Burianová, Flašar, Lepší & Rejnková. Chráněná krajinná oblast Blanský les – čerstvá dvacítka. Ochrana přírody / Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010.Článek uvádí 3 500 zmapovaných hnízd Formica aquilonia na 370 ha a řadí místní kolonii mezi největší v Evropě.
- Ødegaard, Staverløkk & Gjershaug. Formica aquilonia — artsbeskrivelse. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning, 2015.Autoritativní severský popis morfologie, vícekrálovných a vícepobočkových kolonií, potravy a rojení.
- Seifert. A taxonomic revision of the Palaearctic members of the Formica rufa group — the famous mound-building red wood ants. Myrmecological News, 2021.NUMOBAT revize 1 200 hnízdních vzorků, 5 500 dělnic a 410 samic rozlišuje 13 palearktických druhů ve čtyřech komplexech, dokumentuje častou hybridizaci a poskytuje srovnávací tabulky i klíč. Kritické určení má vycházet z více dělnic, protože vnitrohnízdní i regionální proměnlivost je značná.
- Sorvari. Biogeography and habitat preferences of red wood ants of the Formica rufa group in Finland, based on citizen science data. European Journal of Entomology, 2022.Finská občanská věda určila 2 087 hnízd skupiny F. rufa: 1 212 F. aquilonia, 277 F. lugubris a 59 F. pratensis. Data dobře popisují severojižní a habitatové rozdíly ve Finsku, ale výběr míst i kategorie prostředí nedovolují čísla přenášet na české populace.
- Sorvari & Hakkarainen. Wood ants are wood ants: deforestation causes population declines in the polydomous wood ant Formica aquilonia. Ecological Entomology, 2007.Finské srovnání čtyři až pět let po těžbě zjistilo na pasekách 39 % opuštěných původních a 73 % nových odštěpených hnízd oproti méně než 2 % v lesním nitru; velikost populací na pasekách klesla přibližně o 30 %. Výsledek je regionální, nikoli český zásahový experiment.
- Sigeman et al. The loss of a supergene in obligately polygynous Formica wood ant species. Molecular Biology and Evolution, 2025.Srovnávací genomika 264 jedinců všech sedmi evropských lesních druhů zjistila klasický haplotyp P jen u jednoho ze tří obligátně vícekrálovných druhů. U F. aquilonia a F. paralugubris chyběl kromě duplikovaných kopií dvou genů; autoři mechanismus a jeho vliv na královny formulují jako hypotézu.
- Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; všechny druhy rodu Formica jsou v příloze III zařazeny do kategorie ohrožených.
- Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
