Lasius fuliginosus

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Kolonie mravence černolesklého může být v krajině nepřehlédnutelná, i když vlastní komory zůstávají ukryté ve dřevě nebo pod kořeny. Leskle černé dělnice proudí po stálých trasách k producentům medovice a do hnízda se vracejí s nápadně zvětšeným zadečkem. Jedna kolonie může využívat potravu na několika okolních stromech.

Určovací znaky

Dělnice spojuje dva dobře viditelné znaky: téměř zrcadlový černý lesk a širokou hlavu s vykrojeným zadním okrajem. Pod lupou tuto kombinaci doplňuje odsazený bazální zub kusadla. Královna si srdčitý obrys hlavy zachovává a s délkou přibližně 6–6,5 mm jen málo převyšuje největší dělnice. Rozhodující je mohutnější hruď nesoucí před rojením křídla, nikoli samotná velikost. Samec měří přibližně 4,5–5 mm, má malou hlavu a štíhlé tělo.

Založení v kolonii Lasius umbratus

Mladá královna nedokáže první dělnice vychovat bez pomoci cizí kolonie. Nejlépe doloženým přirozeným hostitelem je žlutý podzemní Lasius umbratus. Ten sám zakládá kolonii dočasným sociálním parazitismem u tmavých druhů Lasius, takže vzniká dvoustupňový řetězec závislostí označovaný jako sociální hyperparazitismus.

Dělnice osiřelé kolonie L. umbratus v klasickém experimentu přijaly královny L. fuliginosus, krmily a čistily je a pečovaly o jejich plod. Smíšené terénní kolonie ukazují, že hostitelské dělnice mohou v nově vzniklé kolonii přetrvávat delší dobu. Jak královna L. fuliginosus při přirozeném převzetí odstraní hostitelskou královnu, přímo doloženo není.

Složení kartonového hnízda

Uvnitř dutiny dělnice skládají rozmělněné dřevo a někdy i půdní částice do tenkých kartonových přepážek. Částice spojuje přinesená medovice nebo jiný cukerný roztok, který zároveň živí hnízdní houby. Na stavbě se podílejí dělnice přinášející pevný materiál, tvarující stěny i sběračky cukerného roztoku. Sekret kusadlových žláz v kartonu jako pojivo nalezen nebyl.

Houbové společenstvo v kartonu

Karton nevyztužuje jediný druh houby. Molekulární výzkum rozlišil několik houbových partnerů; dva pomalu rostoucí mutualisté se ve zkoumaných hnízdech objevovali pravidelně, další houby jen příležitostně. Jejich hyfy prorůstají mezi částicemi a zpevňují stěny. Mravenci tyto houby nevyužívají jako potravu.

Mladé královny před odletem nesou výtrusy obou stálých houbových partnerů ve zvláštní kapse ústního aparátu a mohou je tak zanést do nové kolonie. Houbové společenstvo kartonu je stabilnější a druhově chudší než společenstvo okolní půdy. V kultivačních pokusech tlumily tělní extrakty mravenců růst houby napadající hmyz, zatímco stálé hnízdní partnery netlumily a některé naopak podporovaly.

V laboratorních kulturách jeden ze tří hlavních houbových partnerů zpomaloval růst dřevokazné václavky Armillaria mellea, zatímco další dva její plošný růst netlumily. Zda stejný účinek chrání strom nebo hnízdo i v přírodě, zatím ověřeno není.

Stálé stezky a polydomní síť hnízd

Tříleté mapování jedné belgické kolonie rozlišilo čtyři typy tras. Hlavní stezky se každé jaro obnovovaly téměř ve stejné stopě a vedly ke stabilním koloniím mšic; v sezoně po nich za pět minut prošlo přibližně 100–600 dělnic. Vedle nich vznikaly dočasné větve k sezonním zdrojům medovice, lovecké trasy trvající několik týdnů a krátké náborové stezky k velké kořisti. Dělnice je udržují pomocí pachových značek, paměti trasy a věrnosti určitému úseku; důležitá je také stálost zdroje.

Některé kolonie využívají hlavní a pomocná hnízda. V geneticky zkoumané německé populaci však takové propojení zjištěno nebylo a 31 ze 33 kolonií odpovídalo potomstvu jediné matky. Dvě zbývající obsahovaly více mateřských linií. Polydomie i vícekrálovnost se tedy mezi populacemi liší.

Obranný sekret

Kusadlové žlázy produkují dendrolasin spolu s dalšími těkavými látkami. Sekret při střetech odpuzuje a dráždí jiné mravence a pomáhá kolonii hájit rozsáhlé potravní území. Karton však spojuje cukerný roztok a k určení druhu slouží především lesk a tvar hlavy, ne vůně.

Rojení od května do července

Svatební lety probíhají od začátku května do konce července, nejčastěji jsou doloženy v červnu. Okřídlení samci a královny mohou v hnízdě zůstávat až do září, tedy déle než trvá známé období letů. Novější pozorování početných rojů i genetická data ukazují, že páření není omezeno na okolí mateřského hnízda.