Formicinae · Lasius
Lasius fuliginosus
mravenec černolesklý
Lesklý černý stromový mravenec se srdčitě vykrojenou hlavou, jehož kolonie začíná v hnízdě jiného druhu a později buduje houbami vyztužený karton.
Fotografie druhu Lasius fuliginosus
Zvětšit4 fotografieLesklá černá dělnice Lasius fuliginosus na kůře stromu
Foto: Philipp HoenleLicence: CC0 1.0Úpravy: Ořez, zmenšení a převod do WebP.
ZvětšitKrálovna CASENT0172764 při pohledu shora.
Na snímku: královna · samice · dospělec · pohled shora
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitDělnice u vstupu do dutiny ve stromě.
Na snímku: dělnice · samice · dospělec · hnízdo · vstup do hnízdní dutiny ve dřevě
Foto: Lukas LargeLicence: CC BY-SA 2.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitDělnice sbírají medovici u mšic na dubu.
Na snímku: dělnice · samice · dospělec · živý jedinec · sběr medovice u mšic na dubu
Foto: Line SabroeLicence: CC BY 2.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
Určování
Určovací znaky
- Dělnice má sytě černou, nápadně hladkou a zrcadlově lesklou kutikulu; tykadla a nohy jsou obvykle hnědavé až žlutohnědé.
- Hlava je při pohledu zpředu široká, za očima zaoblená a uprostřed zadního okraje vykrojená, takže působí slabě až výrazně srdčitě.
- Kusadlo nese u báze nápadně odsazený zub. Je to dobrý mikroskopický znak skupiny fuliginosus, na běžné terénní fotografii však zpravidla vidět není.
- Královna je leskle černá a jen o málo delší než velká dělnice, ale pozná se podle mohutnější hrudi pro křídelní svaly a po odletu podle jizev po křídlech; samec je štíhlejší, s malou hlavou, dlouhými tykadly a křídly.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- listnaté a smíšené lesy · parky, aleje a staré sady · stromořadí a solitérní dřeviny · urbánní zeleň
- Hnízdo
- Nejčastěji sídlí v dutinách kmenů, pařezů a kořenů, někdy také v dutinách staveb a vzácně v zemi bez přímého kontaktu se dřevem. Ve dřevě rozděluje prostor tenkými kartonovými stěnami z rozmělněných dřevních a minerálních částic, slepených cukerným roztokem a prorostlých houbovými hyfami.
- Potrava
- Hlavním zdrojem sacharidů je medovice mšic a červců na dřevinách. Dělnice zároveň loví nebo sbírají drobné bezobratlé; po nalezení větší kořisti svolávají další dělnice a kořist mohou rozebrat na místě.
- Kolonie
- Je obligátním dočasným sociálním parazitem; nejlépe doloženým přirozeným hostitelem je Lasius umbratus. Dospělé kolonie jsou velmi početné a některé využívají hlavní a pomocná hnízda. V jedné německé populaci odpovídalo 31 z 33 kolonií potomstvu jediné matky, dvě obsahovaly více mateřských linií.
Svatební lety
Kdy se rojí
Doložené evropské lety spadají od začátku května do konce července a tři přímo datovaná lotyšská pozorování připadla na 3.–7. června. Okřídlení jedinci mohou v hnízdě zůstávat až do září, což samo o sobě nedokládá pozdní let; samostatná česká časová řada chybí.
Další druhy, které se mohou rojit v červnu →
Tmavě jsou vyznačené měsíce, kdy rojení obvykle vrcholí.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
V Česku je potvrzený na vhodných stromových stanovištích od nížin do podhůří po celém území a místy může být hojný. Není omezený na přirozené staré lesy: osidluje také parky, aleje, sady a městskou zeleň. Celkově jde o široce palearktický druh.
Výskytová data GBIF pro Česko
Lasius fuliginosus: kde se soustřeďují výskytové záznamy.
Hustotní mapa se načte až po kliknutí.
Podrobný profil
Biologie, určení a české doklady
Kolonie mravence černolesklého může být v krajině nepřehlédnutelná, i když vlastní komory zůstávají ukryté ve dřevě nebo pod kořeny. Leskle černé dělnice proudí po stálých trasách k producentům medovice a do hnízda se vracejí s nápadně zvětšeným zadečkem. Jedna kolonie může využívat potravu na několika okolních stromech.
Určovací znaky
Dělnice spojuje dva dobře viditelné znaky: téměř zrcadlový černý lesk a širokou hlavu s vykrojeným zadním okrajem. Pod lupou tuto kombinaci doplňuje odsazený bazální zub kusadla. Královna si srdčitý obrys hlavy zachovává a s délkou přibližně 6–6,5 mm jen málo převyšuje největší dělnice. Rozhodující je mohutnější hruď nesoucí před rojením křídla, nikoli samotná velikost. Samec měří přibližně 4,5–5 mm, má malou hlavu a štíhlé tělo.
Založení v kolonii Lasius umbratus
Mladá královna nedokáže první dělnice vychovat bez pomoci cizí kolonie. Nejlépe doloženým přirozeným hostitelem je žlutý podzemní Lasius umbratus. Ten sám zakládá kolonii dočasným sociálním parazitismem u tmavých druhů Lasius, takže vzniká dvoustupňový řetězec závislostí označovaný jako sociální hyperparazitismus.
Dělnice osiřelé kolonie L. umbratus v klasickém experimentu přijaly královny L. fuliginosus, krmily a čistily je a pečovaly o jejich plod. Smíšené terénní kolonie ukazují, že hostitelské dělnice mohou v nově vzniklé kolonii přetrvávat delší dobu. Jak královna L. fuliginosus při přirozeném převzetí odstraní hostitelskou královnu, přímo doloženo není.
Složení kartonového hnízda
Uvnitř dutiny dělnice skládají rozmělněné dřevo a někdy i půdní částice do tenkých kartonových přepážek. Částice spojuje přinesená medovice nebo jiný cukerný roztok, který zároveň živí hnízdní houby. Na stavbě se podílejí dělnice přinášející pevný materiál, tvarující stěny i sběračky cukerného roztoku. Sekret kusadlových žláz v kartonu jako pojivo nalezen nebyl.
Houbové společenstvo v kartonu
Karton nevyztužuje jediný druh houby. Molekulární výzkum rozlišil několik houbových partnerů; dva pomalu rostoucí mutualisté se ve zkoumaných hnízdech objevovali pravidelně, další houby jen příležitostně. Jejich hyfy prorůstají mezi částicemi a zpevňují stěny. Mravenci tyto houby nevyužívají jako potravu.
Mladé královny před odletem nesou výtrusy obou stálých houbových partnerů ve zvláštní kapse ústního aparátu a mohou je tak zanést do nové kolonie. Houbové společenstvo kartonu je stabilnější a druhově chudší než společenstvo okolní půdy. V kultivačních pokusech tlumily tělní extrakty mravenců růst houby napadající hmyz, zatímco stálé hnízdní partnery netlumily a některé naopak podporovaly.
V laboratorních kulturách jeden ze tří hlavních houbových partnerů zpomaloval růst dřevokazné václavky Armillaria mellea, zatímco další dva její plošný růst netlumily. Zda stejný účinek chrání strom nebo hnízdo i v přírodě, zatím ověřeno není.
Stálé stezky a polydomní síť hnízd
Tříleté mapování jedné belgické kolonie rozlišilo čtyři typy tras. Hlavní stezky se každé jaro obnovovaly téměř ve stejné stopě a vedly ke stabilním koloniím mšic; v sezoně po nich za pět minut prošlo přibližně 100–600 dělnic. Vedle nich vznikaly dočasné větve k sezonním zdrojům medovice, lovecké trasy trvající několik týdnů a krátké náborové stezky k velké kořisti. Dělnice je udržují pomocí pachových značek, paměti trasy a věrnosti určitému úseku; důležitá je také stálost zdroje.
Některé kolonie využívají hlavní a pomocná hnízda. V geneticky zkoumané německé populaci však takové propojení zjištěno nebylo a 31 ze 33 kolonií odpovídalo potomstvu jediné matky. Dvě zbývající obsahovaly více mateřských linií. Polydomie i vícekrálovnost se tedy mezi populacemi liší.
Obranný sekret
Kusadlové žlázy produkují dendrolasin spolu s dalšími těkavými látkami. Sekret při střetech odpuzuje a dráždí jiné mravence a pomáhá kolonii hájit rozsáhlé potravní území. Karton však spojuje cukerný roztok a k určení druhu slouží především lesk a tvar hlavy, ne vůně.
Rojení od května do července
Svatební lety probíhají od začátku května do konce července, nejčastěji jsou doloženy v červnu. Okřídlení samci a královny mohou v hnízdě zůstávat až do září, tedy déle než trvá známé období letů. Novější pozorování početných rojů i genetická data ukazují, že páření není omezeno na okolí mateřského hnízda.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
- Lasius fuliginosus — karta druhu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
- Lasius fuliginosus. AntWiki.
- Brinker et al. Microbial community composition of nest-carton and adjoining soil of the ant Lasius fuliginosus and the role of host secretions in structuring microbial communities. Fungal Ecology / University of Groningen, 2019.Primární studie houbových společenstev, která stabilizují kartonovou stavbu hnízda.
- Donisthorpe & Crawley. Experiments on the formation of colonies by Lasius fuliginosus queens. Transactions of the Entomological Society of London, 1912.Historické experimenty s přijetím mladé královny a založením smíšené kolonie u hostitelských dělnic Lasius umbratus.
- Maschwitz & Hölldobler. Der Kartonnestbau bei Lasius fuliginosus. Zeitschrift für vergleichende Physiologie, 1970.Tracerové a chromatografické pokusy dokládající, že dělnice spojují částice dřeva či půdy medovicí, která současně živí zpevňující houbové podhoubí.
- Schlick-Steiner et al. Specificity and transmission mosaic of ant nest-wall fungi. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2008.Molekulární studie více specializovaných houbových partnerů kartonových hnízd a jejich přenosu mezi generacemi kolonií.
- Quinet & Pasteels. Spatiotemporal evolution of the trail network in Lasius fuliginosus. Belgian Journal of Zoology, 1991.Tříleté terénní sledování stálých stezek k dlouhodobým zdrojům medovice a krátkodobých větví k novým mšicím, loveckým plochám či velké kořisti.
- Ślipiński, Markó, Rzeszowski, Babik & Czechowski. Lasius fuliginosus shapes local ant assemblages. North-Western Journal of Zoology, 2014.Srovnání polské a finské kolonie dokládající teritorialitu a nižší druhovou bohatost i hustotu hnízd podřízených mravenců uvnitř jejich území.
- Bernardi, Cardani, Ghiringhelli, Selva, Baggini & Pavan. On the components of secretion of mandibular glands of the ant Lasius (Dendrolasius) fuliginosus. Tetrahedron Letters, 1967.Primární chemická analýza složek sekretu kusadlových žláz L. fuliginosus, včetně dendrolasinu; nedokládá jeho použití jako lepidla kartonu ani jako stopovacího feromonu.
- Wilson. A monographic revision of the ant genus Lasius. Bulletin of the Museum of Comparative Zoology, 1955.Klasická taxonomická revize rodu s redeskripcemi a morfologií dělnic, královen i samců; starší systematické pojetí je nutné číst spolu s modernějšími revizemi.
- Kalniņš & Dreimanis. Protected insects of Latvia — Lasius fuliginosus (Latreille, 1798) (Hymenoptera: Formicidae). Latvijas Entomologs, 2007.Lotyšský přehled rozšíření, biologie a fenologie založený na literatuře i přímo datovaných nálezech, včetně tří červnových pozorování rojení.
- Vaessen, Russ, Kirchmair, Neuhauser, Schlick-Steiner & Steiner. How carton-nest fungi of the ant Lasius fuliginosus interact with each other and with the root-rot fungus Armillaria mellea. Mycologia, 2025.Experimentální studie vzájemných interakcí kartonových hub a jejich působení proti dřevokazné václavce obecné.
- Boer, Noordijk & van Loon. Ecologische atlas van Nederlandse mieren (Hymenoptera: Formicidae). EIS Kenniscentrum Insecten en andere ongewervelden, 2018.Odborná syntéza hnízdění, potravy, organizace kolonií, sociálního parazitismu, biotopů a fenologie nizozemských mravenců.
- Dekoninck, Ignace, Vankerkhoven & Wegnez. Verspreidingsatlas van de mieren van België — Atlas des fourmis de Belgique. Bulletin de la Société royale belge d’Entomologie, 2012.Odborný atlas s druhovými kartami biotopu, kolonie, hostitelů, letových měsíců a požadavků na bezpečné určení.
- Seifert. The Ants of Central and North Europe. Lutra Verlags- und Vertriebsgesellschaft, 2018.Komplexní středoevropská příručka s ilustrovanými určovacími klíči a biologickými údaji pro české rody a druhy.
- Boudinot, Borowiec & Prebus. Phylogeny, evolution, and classification of the ant genus Lasius, the tribe Lasiini, and the subfamily Formicinae (Hymenoptera: Formicidae). Systematic Entomology, 2022.Fylogenomická revize klasifikace rodu Lasius; mimo jiné synonymizuje dříve užívané podrody včetně Chthonolasius pod Lasius. Tradiční názvy skupin zůstávají užitečné neformálně, nikoli jako současné formální podrody.

