mravenec hnědý

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Mravenec hnědý je specialista na svět listnatého stromu, ale většinu života ukrývá před očima. Dělnice běhají rýhami kůry, chodby mohou pokračovat mrtvou částí kmene a zdroj medovice leží často hluboko ve štěrbině. Kolonie tak může být rozsáhlá, aniž by na povrchu vytvořila nápadnou kupu nebo stálou širokou stezku.

Dvoubarevnost pomůže, sama nestačí

Typická dělnice má světlejší žlutohnědou hruď a končetiny, bronzově hnědou hlavu a tmavý zadeček. U prvních drobných dělnic mladé kolonie však může být kontrast slabý a starší jedinci se také liší. Důležitější je kombinace široké hlavy a krátkých tykadlových násadců, téměř chybějících vzpřímených chlupů na jejich horní straně a na vnější ploše zadních holení a tvaru tenké řapíkové šupiny. Tyto detaily běžný snímek shora často neukáže.

Praktickou záměnou je Lasius emarginatus, který mívá delší hlavu a násadce a na tykadlech i holeních více odstávajících chlupů. Barva se ale překrývá, zvlášť u tmavých nebo velmi malých jedinců. Lasius niger bývá jednolitěji tmavý, ani to není definitivní rozdíl. Bez série dělnic, stereomikroskopu a moderního klíče je rozumné skončit u rodu Lasius.

Strom musí nabízet dutiny, ne být mrtvý celý

Druh obývá listnaté lesy, parky, aleje, sady, solitérní stromy a staré živé ploty. Hnízdo bývá v odumřelé nebo poškozené tkáni živého stromu, pod kůrou, v pařezu či mrtvém dřevě. Může zasahovat od kořenových částí vysoko do kmene a větví. To neznamená, že dělnice dřevo jedí. Využívají a rozšiřují měkké prostory, zatímco jejich potrava přichází od rostlin sajícího hmyzu a z živočišných zdrojů.

Starší biologická revize popisuje části s plodem i několik metrů od stromu pod kameny nebo listím. Mohou být sezónními satelity hlavního hnízda, přímé prokázání trvalé vícehnízdnosti je však obtížné: bylo by nutné ověřit výměnu dělnic a společnou reprodukční jednotku, nikoli jen najít dva vstupy. Proto profil neudává sebejistý počet hnízd, dělnic ani královen.

Medovice teče uvnitř prasklin

Významnou potravou je medovice stromových mšic. Zvláštní soužití vzniká s velkými mšicemi rodu Stomaphis, které sají na kmeni a kořenech a mohou zůstávat skryté pod kůrou. Dělnice je navštěvují a odebírají sladké výměšky. Terénní práce spojuje Stomaphis s několika druhy rodu Lasius, takže nejde o výhradního partnera mravence hnědého ani o povinnou součást každé jeho kolonie.

Kolonie doplňuje sacharidy drobnou živočišnou potravou. Přesný poměr jídelníčku se mění s místem a sezonou. Studie na korkových dubech v severovýchodním Španělsku například zachytila aktivitu po velkou část roku a zimní útlum, ale tento středomořský kalendář nelze převést na českou zimu. Hodnota lokální studie je v popisu mechanismu soužití, ne v univerzálním měsíčním rozvrhu.

Tekutá potrava se po návratu šíří mezi dělnicemi trofalaxí. Proto může být dění v koruně nebo pod kůrou pro kolonii důležitější než několik jedinců viditelných u paty stromu. Pozorovateli pomůže sledovat, zda se vracející dělnice zastavují u vstupu a předávají potravu, aniž by odlupoval kůru nebo otevíral dutinu.

Skrytý pohyb je součást strategie

Dělnice se drží rýh, prasklin a zakrytých cest a při vyrušení rychle mizí. I velké množství jedinců proto může působit nenápadně. Není bezpečné z krátké povrchové návštěvy odhadovat velikost kolonie. Podobně opatrně je třeba mluvit o její sociální struktuře: dostupné evropské účty nepřinášejí široký přímý soubor vykopaných hnízd, z něhož by šlo pro celý druh stanovit běžný počet královen.

Neobvyklý moldavský případ ukázal, jak složitý může být obsah jediného stromu. V jedné smíšené kolonii žily dělnice L. brunneus spolu s Lasius umbratus, jehož královna zakládá kolonii dočasným sociálním parazitismem u příbuzného hostitele. Autoři z opakovaného nálezu jediné kolonie a matematického modelu navrhli scénář několikaletého soužití; samotný začátek převzetí přímo nesledovali. Případ proto není typickým stavem hnízd mravence hnědého ani podkladem pro obecný odhad jejich velikosti. Více vysvětluje kapitola sociální parazitismus.

Dům je náhradní dutý strom

Stejná schopnost využít úzké dutiny může přivést druh do staršího zdiva nebo dřevěné konstrukce. Přítomnost mravenců ale sama nedokazuje napadení zdravého suchého trámu. Často obsadí materiál změklý vlhkostí, hnilobou nebo starším poškozením a vstupují existujícími spárami. Průzkum bruselských chodníků našel L. brunneus mezi několika druhy pod dlažbou; ani tento regionální nález z něj nedělá typického škůdce každého domu.

Rozumný postup je nejprve sledovat stezku, najít místo vnikání a prověřit vlhkost. Utěsnění spáry bez řešení zatékání může skrýt příznak, nikoli příčinu. Kácení stromu nebo chemický zásah není vhodný jen proto, že se na kmeni objevil přirozený stromový mravenec.

Rojí se dříve než mravenec obecný

Středoevropská série čtrnácti záznamů položila okřídlené jedince mezi 10. červen a 19. červenec se středem kolem 25. června. Malý vzorek a širší evropské údaje odůvodňují vrchol v červnu, nikoli slib konkrétního dne nebo denní hodiny. Oproti hlavním červencovým a srpnovým letům L. niger je tedy rojení obvykle časnější. Nejcennější pozorování spojuje datum a počasí s fotografií dělnic u stejného hnízda; samotná okřídlená samice může patřit několika podobným druhům. Záznam lze porovnat s kalendářem rojení, ale určení má vždy přednost před barvou puntíku v kalendáři.