Myrmicinae · Temnothorax
Temnothorax crassispinus
mravenec dlouhoostný
Drobný lesní mravenec z dutých žaludů a větviček; moderní morfometrie jej odděluje od západního T. nylanderi a východního T. crasecundus.
Fotografie druhu Temnothorax crassispinus
Zvětšit4 fotografiePreparovaná dělnice Temnothorax crassispinus v bočním pohledu
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Ořez, změna rozměrů a převod do WebP.
ZvětšitDokladový exemplář CASENT0173198 při pohledu shora.
Na snímku: pohled shora
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY-SA + GFDL (verze neuvedeny) (licenční údaje ↗)Úpravy: Zmenšení, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitHlava dokladového exempláře CASENT0173198 při pohledu zpředu.
Na snímku: hlava
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY-SA + GFDL (verze neuvedeny) (licenční údaje ↗)Úpravy: Zmenšení, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitTerénní snímek z okolí Znojma.
Na snímku: živý jedinec · živí jedinci na lišejníku
Foto: Philipp HoenleLicence: CC0 1.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, převod barev do sRGB, omezení delší strany na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
Určování
Určovací znaky
- Dělnice je žlutohnědá až hnědá; hruď, tykadla, nohy, stopka a přední část prvního tergitu jsou světlejší než hlava a zadní část zadečku.
- Temeno nese rovnoběžná žebírka nad jemně síťkovaným podkladem; právě tato skulptura hlavy jej odlišuje od rovnoměrně síťkované, matné hlavy T. parvulus.
- Propodeální trny jsou dlouhé a v bočním pohledu svírají s podélnou osou hrudi 32–42°; čelo petiolárního uzlu přechází do uťatého vrcholu pod úhlem 100–115°.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- doubravy · dubohabřiny · borové lesy · mezofilní listnaté lesy
- Hnízdo
- Využívá hlavně dutiny vyhloubené jiným hmyzem v ležících větvičkách a žaludech, také bukvice, šišky, mrtvou kůru a mělké půdní dutiny. V létě může jedna kolonie obývat více hnízdních jednotek.
- Potrava
- Přímé terénní a mezokosmové pokusy doložily přenášení semen s elaiosomy až na 162 cm a krmení larev částmi elaiosomů. To dokládá myrmekochorii, nikoli úplné procentuální složení přirozené potravy.
- Kolonie
- Druh je převážně jednokrálovný. Jednotlivé hnízdní jednotky mívají desítky až zhruba dvě stě dělnic; literatura uvádí celé kolonie až o přibližně 300 jedincích. Jednotky bez královny mohou představovat satelitní části kolonie, která v létě využívá více dutin.
Svatební lety
Kdy se rojí
Český přehled uvádí výskyt okřídlených samců a samic od července do září. V laboratorní studii byli první pohlavní jedinci v hnízdech 14. července a někteří ještě 6. srpna; studie však nesledovala vlastní lety. Bez přímé české časové řady proto není označen vrchol.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
V Česku je na vhodných lesních lokalitách nížin a pahorkatin hojný, na Vysočině lokální. Revize z roku 2015 vymezila areál od Balkánu po střední Evropu, mezi západním T. nylanderi a východním T. crasecundus; starší údaje sahající k Uralu a Kavkazu mohou odrážet širší historické pojetí druhu.
Výskytová data GBIF pro Česko
Temnothorax crassispinus: kde se soustřeďují výskytové záznamy.
Hustotní mapa se načte až po kliknutí.
Podrobný profil
Biologie, určení a české doklady
Mravenec dlouhoostný obývá drobné dutiny v odumřelém rostlinném materiálu. V létě může jedna kolonie využívat několik úkrytů, takže žalud bez královny nemusí být osiřelé hnízdo, ale satelitní část větší kolonie.
Jak jej odlišit
Dělnice je žlutohnědá až hnědá, s tmavší hlavou a zadní částí zadečku. Na temeni probíhají rovnoběžná žebírka přes jemně síťkovaný podklad. Právě tato skulptura pomáhá druh odlišit od T. parvulus, jehož hlava bývá rovnoměrně síťkovaná a matná. T. crassispinus má také dlouhé propodeální trny a nápadně tvarovaný petiolární uzel.
Nejpodobnější jsou západní T. nylanderi a východní T. crasecundus. Znaky T. crassispinus a T. crasecundus se v délce trnů překrývají a spolehlivě je nerozliší ani samotný mitochondriální čárový kód. Na okrajích areálu proto vyžaduje jisté určení více rozměrů několika dělnic z jednoho hnízda.
Kolonie v proměnlivých dutinách
Jednotlivá hnízdní jednotka mívá desítky až zhruba dvě stě dělnic; literatura uvádí celé kolonie až o přibližně 300 jedincích. Druh je převážně jednokrálovný. Větší dutiny bývají obsazovány častěji a kolonie v nich mohou mít více dělnic i pohlavních jedinců.
Dělnice zmenšují příliš široký vchod směsí písku a půdy. Při ztrátě dutiny dokážou přenést královnu, plod i ostatní dělnice do nového úkrytu; po opakovaném vyrušení začínaly sledované kolonie vybírat náhradní místo rychleji. V pokusu dělnice v částech bez královny produkovaly samce a jejich larvy přežily po opětovném spojení s částí obsahující královnu.
Potrava a šíření semen
Dělnice sbírají drobnou živočišnou potravu a také semena s dužnatým přívěskem zvaným elaiosom. Semena vlaštovičníku a ladoňky přenášely do hnízda a elaiosomy podávaly larvám. Druh se tak přímo podílí na šíření některých rostlin, i když semena tvoří jen část jeho potravy.
Výskyt
V Česku je na vhodných lesních lokalitách nížin a pahorkatin hojný, na Vysočině spíše lokální. Neomezuje se na doubravy; využívá také dubohabřiny, borové a další světlé lesy s dostatkem drobných dutin. Současné pojetí klade areál od Balkánu po střední Evropu, mezi západní T. nylanderi a východní T. crasecundus.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
- Temnothorax crassispinus — karta druhu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
- Csősz, Heinze & Mikó. Taxonomic Synopsis of the Ponto-Mediterranean Ants of Temnothorax nylanderi Species-Group. PLOS ONE, 2015.
- Vohralík, Werner & Amcha. Mravenci (Hymenoptera: Formicidae) Dolního Povltaví. Klapalekiana, 2018.Regionální faunistická studie s biotopy a konkrétními českými doklady několika vzácných druhů včetně okřídlené samice P. testacea nalezené 23. září 2016.
- Mitrus. The cavity-nest ant Temnothorax crassispinus prefers larger nests. Insectes Sociaux, 2015.
- Białas, Granieczny, Pędzisz & Mitrus. Colony size, density and type of nesting sites of the ant Temnothorax crassispinus (Hymenoptera: Formicidae). Opole Scientific Society Nature Journal 44: 185–191, 2011.Primární terénní studie v bukovo-borovém lese u Opole: 61 hnízdních jednotek v červnu a 26 v srpnu, sezónní změna hustoty, podílu bezkrálovných jednotek, velikosti a typů dutin; autoři polydomii uvádějí jako možné, nikoli geneticky ověřené vysvětlení.
- Giehr et al. Ant workers produce males in queenless parts of multi-nest colonies. Scientific Reports, 2020.Experiment s královnami neobsazenými částmi sezonálně polydomních kolonií Temnothorax crassispinus ukázal, že dělnice produkovaly samce a jejich larvy přežily opětovné spojení s částí obsahující královnu; studie nedokládá produkci nových dělnic ani náhradu královny.
- Mitrus. Nest modifications by the acorn ant Temnothorax crassispinus. Myrmecological News, 2019.
- Mitrus. Emigration speed and the production of sexuals in colonies of the ant Temnothorax crassispinus under high and low levels of disturbance. Insectes Sociaux, 2016.Častěji stěhované laboratorní kolonie T. crassispinus zkrátily fázi nalezení a hodnocení nového hnízda, nikoli samotný transport; studie neprokázala rozdíl v celkové investici do pohlavních jedinců.
- Fokuhl, Heinze & Poschlod. Myrmecochory by small ants – Beneficial effects through elaiosome nutrition and seed dispersal. Acta Oecologica, 2012.Primární terénní, mezokosmové a krmné pokusy s T. crassispinus: odnos semen s elaiosomy až 162 cm, přenos semen do hnízda a podávání částí elaiosomů larvám; studie dokládá myrmekochorii a nutriční přínos, nikoli úplné složení jídelníčku.
