Myrmicinae · Temnothorax
Temnothorax parvulus
mravenec maličký
Drobný teplomilný mravenec světlých lesů a lesostepí. K určování pomáhá rovnoměrně síťkovaný povrch hlavy, samotný tento znak však nestačí.
Fotografie druhu Temnothorax parvulus
Zvětšit4 fotografiePreparovaná dělnice Temnothorax parvulus z bočního pohledu
Na snímku: dělnice · dospělec · boční pohled
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Změna rozměrů, doplnění neutrálního okraje a převod do WebP.
ZvětšitHlava dokladového exempláře CASENT0173197 při pohledu zepředu.
Na snímku: dělnice · dospělec · hlava
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Zmenšení, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitŽivý jedinec na světlé kůře při pohledu z boku.
Na snímku: živý jedinec · boční pohled na živého jedince
Foto: Elias FreyhofLicence: CC BY 4.0Úpravy: Zmenšení, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitTři standardní pohledy na dělnici vyobrazenou v taxonomické revizi skupiny T. nylanderi.
Na snímku: dělnice · dospělec · jiný záběr · čelní, hřbetní a boční pohled
Foto: Csősz, Heinze & Mikó / PLOS ONELicence: CC0 1.0Úpravy: Zmenšení, odstranění metadat a převod z PNG do WebP.
Určování
Určovací znaky
- Velmi drobná dělnice je žlutohnědá. Tykadla, nohy, stopka a přední část zadečku bývají světlejší než temeno a zadní část zadečku.
- Povrch temene je rovnoměrně síťkovaný a matný, obvykle bez výrazných podélných žeber; ojediněle se objeví jen několik vidličnatých žebírek.
- Při pohledu z boku směřují dva trny na zadním konci střední části těla šikmo vzhůru, přibližně pod úhlem 38–42°. První článek stopky má prohnutou přední hranu a téměř uťatý vrchol.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- světlé doubravy · dubohabřiny · lesní okraje · lesostepi · skalní stepi s duby
- Hnízdo
- Nálezy pocházejí ze svrchní vrstvy půdy, rozpadlého dřeva, prostoru pod kameny, opadu a mechu i z drobných dutin v prázdných hálkách a žaludech. České údaje zmiňují hlavně mrtvé dřevo u pat stromů, kameny a hrabanku.
- Potrava
- V červenci 2012 byly v rumunském listnatém lese dělnice přímo pozorovány na medové i tuňákové návnadě, převážně večer. Jde o reakci na dva typy návnady, nikoli rozbor přirozené potravy.
- Kolonie
- Druh je uváděn jako jednokrálovný. Syntéza shrnuje přibližně 10–100 dělnic, zatímco přímý francouzský experiment zahrnul 12 jednotek T. parvulus s přítomnou královnou a 50–150 dělnicemi; velikost tedy není pevná hranice.
Svatební lety
Kdy se rojí
Český přehled uvádí výskyt okřídlených jedinců v srpnu a září; rumunský článek stejnou dobu páření pouze přebírá z odborné syntézy. Přímá česká řada letů ani podklad pro určení vrcholu nejsou k dispozici.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
Český checklist druh přijímá. Katalog kroměřížské sbírky uvádí jednu samici a čtyři dělnice z Kroměříže-Zámečku z 19. dubna 1936; materiál byl kontrolován ještě před rozdělením komplexu v roce 2015. Další údaje pocházejí z Roztok u Prahy a z jediné dělnice v PR Roztocký háj–Tiché údolí. Moderní revize neměla ve svém datovém souboru český exemplář T. parvulus, takže starší doklady by si zasloužily novou kontrolu.
Výskytová data GBIF pro Česko
Temnothorax parvulus: kde se soustřeďují výskytové záznamy.
Hustotní mapa se načte až po kliknutí.
Podrobný profil
Biologie, určení a české doklady
Mravenec maličký měří přibližně 1,8–2,5 mm. Žije ve světlých lesích a lesostepích a hnízdí v drobných dutinách v půdě, dřevě nebo opadu.
Jak jej odlišit
Dělnice je žlutohnědá, s tmavším temenem a zadní částí zadečku. Povrch hlavy je rovnoměrně síťkovaný a matný, obvykle bez výrazných podélných žeber. Tento znak spolu s velikostí hlavy, tvarem prvního článku stopky a sklonem zadních trnů pomáhá při odlišení od T. crassispinus, který má na temeni nápadnější rovnoběžná žebírka.
Samotná velikost ani zdánlivě krátké trny druh neurčují. T. ariadnae a T. helenae se odlišují až kombinací přesných rozměrů. Jejich příbuzenské vztahy navíc dosavadní molekulární analýza nevyřešila dostatečně jistě. U obtížného nálezu je proto potřeba několik dělnic z jednoho hnízda a snímky hlavy i těla ve standardní poloze.
Kde hnízdí
Druh byl nalezen ve světlých listnatých lesích, na lesních okrajích a na lesostepích. Hnízda využívají velmi malé prostory: svrchní vrstvu půdy, rozpadlé dřevo, místo pod kamenem, mech a opad nebo prázdný žalud či hálku. Z dostupných nálezů nelze určit jediný rozhodující typ úkrytu.
Kolonie bývá jednokrálovná. Souhrnné zdroje uvádějí zpravidla desítky až přibližně sto dělnic. Francouzský pokus však pracoval i s laboratorními jednotkami o 50–150 dělnicích, takže sto dělnic nelze chápat jako pevné maximum přírodní kolonie.
Návnada není úplný jídelníček
V rumunském listnatém lese navštěvovaly dělnice během tří červencových dnů medovou i tuňákovou návnadu, převážně večer. Pozorování ukazuje, že reagují na sladký i živočišný zdroj. Nedokládá ale, jaký podíl přirozené potravy tvoří medovice, ulovení bezobratlí nebo jiné zdroje.
České doklady potřebují novou kontrolu
Český checklist T. parvulus přijímá. Katalog Muzea Kroměřížska uvádí jednu samici a čtyři dělnice z Kroměříže-Zámečku z 19. dubna 1936; materiál byl ale kontrolován v roce 2009, tedy před rozdělením komplexu v moderní revizi. Další údaje pocházejí z Roztok u Prahy a z jediné dělnice v PR Roztocký háj–Tiché údolí.
Datový soubor revize z roku 2015 neobsahoval český exemplář T. parvulus; české kusy zahrnuté do této práce patřily k T. tergestinus. Neznamená to, že druh v Česku nežije, ale starší doklady by bylo vhodné znovu porovnat s nově vymezenými druhy.
Rojení zatím známe jen přibližně
Srpen a září vycházejí z údajů o výskytu okřídlených jedinců, nikoli z české řady pozorovaných letů. Proto profil neuvádí přesný vrchol rojení.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
- Csősz, Heinze & Mikó. Taxonomic Synopsis of the Ponto-Mediterranean Ants of Temnothorax nylanderi Species-Group. PLOS ONE, 2015.
- Tăușan. Temnothorax parvulus (Schenck, 1852) (Hymenoptera: Formicidae) in Romania. Brukenthal. Acta Musei, 2014.Terénní doklad ze světlého listnatého lesa; dělnice reagovaly na medovou i tuňákovou návnadu. Článek shrnuje také hnízdění a fenologii.
- Bezděčka & Bezděčková. Mravenci ve sbírkách Muzea Kroměřížska. Acta rerum naturalium, 2010.Revidované sbírkové doklady českých a moravských mravenců včetně vzácných druhů Temnothorax a přesných lokalitních údajů. Katalog dokládá P. melinum z Kroměříže v srpnu 1932 a revidovaný materiál M. deplanata z Mohelna (červenec 1942, 16 dělnic) a Pavlovských kopců (nedatováno, tři dělnice); zároveň odděluje přesně lokalizovaný materiál od exemplářů bez nálezových údajů.
- Vohralík, Werner & Amcha. Mravenci (Hymenoptera: Formicidae) Dolního Povltaví. Klapalekiana, 2018.Regionální faunistická studie s biotopy a konkrétními českými doklady několika vzácných druhů včetně okřídlené samice P. testacea nalezené 23. září 2016.
- Delattre, Châline, Chameron, Lecoutey & Jaisson. Social parasite pressure affects brood discrimination of host species in Temnothorax ants. Animal Behaviour, 2012.Primární behaviorální studie zahrnula 12 kolonií T. parvulus sebraných u Montpellier na jaře 2009; studovaný soubor tvořily jednotky s královnou a 50–150 dělnicemi. Účelem nebyl populační odhad velikosti kolonií, proto rozsah nelze vydávat za univerzální minimum a maximum.
