01 · zdroje energie a živin
Čím se mravenci živí?
Neexistuje jediný mravenčí jídelníček. Podle druhu mohou kolonie využívat sladké tekutiny, živočišnou kořist či mršiny, semena nebo jiné specializované zdroje.
U řady druhů získávají dospělé dělnice velkou část energie ze sladkých tekutin, například z medovice. Živočišná kořist, mršiny nebo semena mohou dodat bílkoviny a další živiny potřebné zejména pro rostoucí larvy. Nejde však o pevné pravidlo pro všechny druhy a každé vývojové stadium.
Kolonie navíc neupravuje jídelníček jen podle nabídky v okolí. V pokusech s mravenci rodu Rhytidoponera změnila přítomnost larev množství i poměr živin, které dělnice sbíraly, a zmírnila úmrtnost dělnic při nadbytku bílkovin. Studie však neurčila, jakým signálem larvy sběr potravy ovlivnily. zdroj zdroj
02 · stavba pod zemí i nad ní
Při hloubení hnízda mravenci přesouvají půdu a vytvářejí síť dutin.
Při hloubení vznikají chodby a dutiny, které mohou měnit provzdušnění a vsakování vody. Přenášená půda, potrava, odpad a stavební materiál současně ovlivňují obsah živin, kyselost a aktivitu mikroorganismů v okolí hnízda. Z pouhé přítomnosti mraveniště nelze určit, jak se půda změní: záleží na druhu, půdě, vegetaci i stáří hnízda. zdroj
Kupy Lasius flavus
Na loukách ve středním Německu měnily kupy zrnitost půdy, organickou hmotu i rozložení minerálních živin. Směr a síla změn závisely na výchozí půdě a vegetaci. zdroj
Kupy skupiny Formica rufa
Jehličí, větvičky, přinesená kořist a neustálé přestavování aktivní kupy vytvářejí teplejší místo odlišné od okolní hrabanky. Po opuštění se podmínky znovu mění. Na deseti opuštěných kupách Formica polyctena v Polsku vyklíčilo 12 druhů cévnatých rostlin. Malý vzorek ukazuje možnou roli při klíčení, nikoli obecný účinek všech opuštěných kup. zdroj zdroj
03 · přenos a sběr semen
Semeno může skončit v hnízdě, v odpadu — nebo jako potrava.
Při myrmekochorii, tedy šíření semen mravenci, láká dělnici dužnatý přívěsek semene zvaný elaiosom, který bývá bohatý na tuky. Mravenec semeno odnese, elaiosom odstraní a zbytek odloží. Přenos může semeno dostat na jiné místo, sám však nezaručuje, že vyklíčí. Jiné druhy, například zrnojedi rodu Messor, sbírají semena především jako potravu. zdroj
Messor barbarus
Sedm let po obnově středomořského trávníku obsahovala půda u hnízd bohatší zásobu životaschopných semen, označovanou jako semenná banka. Na stejných ploškách byla větší rostlinná biomasa a vyšší místní druhová bohatost než na plochách bez hnízd. zdroj
Formica rufa a netýkavka
Úprava půdy a příležitostný přenos semen lesními mravenci mohou přispívat k šíření nepůvodní netýkavky malokvěté Impatiens parviflora. zdroj
04 · kořist, medovice a vlastní predátoři
Mravenec může lovit housenku a současně chránit mšici.
U lesních mravenců ze skupiny Formica rufa se lov bezobratlých kombinuje se sběrem medovice. Dělnice navštěvují mšice či červce a mohou je bránit před některými nepřáteli. zdroj
Formica rufa a střevlíci
V borové plantáži souvisela vysoká hustota lesních mravenců s nižším počtem i druhovou bohatostí střevlíků. Terénní souvislost sama neurčuje jedinou příčinu; výsledek může zahrnovat lov, konkurenci i rozdíly mezi stanovišti. zdroj
Liometopum microcephalum na stromech
Při trofobióze mravenci pravidelně získávají sladkou medovici od mšic či červců a mohou je chránit před některými nepřáteli. U Liometopum microcephalum nesly dělnice sestupující ze stromu více cukrů než ty, které šplhaly vzhůru. Tekutou potravu pak v kolonii sdílejí trofalaxí. zdroj
Ptáci loví mravence i kořist vyplašenou jejich nájezdy
Ve skandinávských studiích patřili mravenci k významné kořisti žluny zelené a datla černého. V tropech někteří ptáci sledují čelo nájezdů kočovných mravenců a sbírají živočichy vyplašené z úkrytů. zdroj zdroj zdroj
05 · život uvnitř cizí kolonie
Mraveniště mohou obývat další mravenci, bezobratlí, houby i mikroorganismy.
Teplé mikroklima, dutiny, kořist a organický materiál poskytují podmínky řadě dalších organismů. Jako myrmekofilové se souhrnně označují organismy úzce vázané na mravence; patří mezi ně neškodní hosté, predátoři i paraziti. Někteří využívají odpad, jiní loví obyvatele hnízda nebo napodobují pach hostitelských mravenců. zdroj
Formicoxenus nitidulus
Drobný mravenec žije přímo v kupách lesních mravenců. Jedno mraveniště tak může současně obývat hostitelský druh i jiný, mnohem menší mravenec. Profil druhu →
Modrásek bahenní
Housenka modráska Phengaris nausithous nejprve žije na krvavci totenu a později dokončuje vývoj v kolonii mravenců rodu Myrmica. zdroj
Použité zdroje
- Frouz & Jílková. The effect of ants on soil properties and processes (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News, 2008.Syntéza fyzikálních, chemických a biologických změn půdy v okolí hnízd; zdůrazňuje, že směr i velikost účinku závisí na druhu a místních podmínkách.
- Ehrle, Potthast, Tischer, Trumbore & Michalzik. Soil properties determine how Lasius flavus impact on topsoil organic matter and nutrient distribution in central Germany. Applied Soil Ecology, 2019.Terénní srovnání čtyř ploch v centrálním Německu: účinek kup L. flavus na zrnitost, organickou hmotu a minerální živiny se lišil podle výchozí půdy a vegetace.
- De Almeida et al. Harvester ants as ecological engineers for Mediterranean grassland restoration: impacts on soil and vegetation. Biological Conservation, 2020.Sedm let po obnově středomořského trávníku měly plošky s hnízdy Messor barbarus odlišnou půdu, bohatší semennou banku, vyšší rostlinnou biomasu a lokální druhovou bohatost než plochy bez hnízd.
- Holec, Holcová & Frouz. Red wood ants (Formica rufa) help propagate invasive small balsam (Impatients parviflora) in accordance with the directed dispersal hypothesis. Applied Soil Ecology, 2023.Případová studie ukazující, že úprava půdy a příležitostný přenos semen mravencem F. rufa mohou usnadnit šíření nepůvodní netýkavky malokvěté; příklad, proč ekologický účinek nelze automaticky označit za prospěšný. Publikovaný anglický název obsahuje překlep „Impatients“, správné rodové jméno je Impatiens.
- Sondej & Domisch. Abandoned wood ant nests as sites for seedling germination. Forests, 2022.Sledování deseti opuštěných kup F. polyctena v Polsku: po opuštění na nich vyklíčilo 12 druhů cévnatých rostlin; omezený vzorek podporuje hypotézu regeneračních mikrostanovišť, nikoli obecný populační efekt.
- Fürjes-Mikó, Csősz, Paulin & Csóka. The role of red wood ants (Formica rufa species group) in Central European forest ecosystems — a literature review. Insects, 2025.Středoevropská syntéza predace, trofobiózy, změn půdy, šíření semen a organismů vázaných na kupy lesních mravenců; upozorňuje na různý směr jednotlivých vazeb.
- Hawes, Stewart & Evans. The impact of wood ants (Formica rufa) on the distribution and abundance of ground beetles (Coleoptera: Carabidae) in a Scots pine plantation. Oecologia, 2002.V borové plantáži souvisela vysoká hustota F. rufa s nižší celkovou početností i druhovou bohatostí střevlíků a vyšší dominancí nejčastějšího druhu; korelační terénní uspořádání neprokazuje samo o sobě jediný mechanismus.
- Schlaghamerský, Kašpar, Petráková & Šustr. Trophobiosis in the arboricolous ant Liometopum microcephalum. European Journal of Entomology, 2013.Cílená studie významu medovice v potravě mravence lužního.
- Parmentier, Dekoninck & Wenseleers. A highly diverse microcosm in a hostile world: a review on the associates of red wood ants (Formica rufa group). Insectes Sociaux, 2014.Přehled organismů žijících v kupách a okolí lesních mravenců, od příležitostných návštěvníků po specializované myrmekofily s odlišnými způsoby soužití.
- Phengaris nausithous — karta druhu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.Zdroj ke vztahu modráska bahenního a jeho hostitelských mravenců.
- Martínez, Pollock, Rodrigues & Touchton. Army-ant following in Neotropical birds: A review and prospectus. Ornithology, 2021.Syntéza ukazuje, že ptáci sledující nájezdy Eciton burchellii a Labidus praedator většinou neloví samotné mravence, ale kořist vyplašenou čelem nájezdu. Rozlišuje příležitostné, pravidelné a obligátní následovníky; tento neotropický systém nelze přenášet na běžné české kolonie.
- Rolstad, Løken & Rolstad. Habitat selection as a hierarchical spatial process: the green woodpecker at the northern edge of its distribution range. Oecologia, 2000.Rádiové sledování devíti žlun zelených ve Skandinávii spojilo letní potravní stanoviště s dostupností mravenců; mezi hlavní kořist patřily tehdejší Serviformica. Jde o severní okraj areálu a konkrétní krajinu, nikoli univerzální evropský jídelníček.
- Mikusiński. Winter foraging of the black woodpecker Dryocopus martius in managed forest in south-central Sweden. Ornis Fennica, 1997.U šesti rádiově sledovaných datlů černých popsala studie 112 zimních krmných míst a analyzovala 83 vzorků trusu. Camponotus herculeanus byl nejdůležitější kořistí a byl ve všech vzorcích; velké pařezy byly významným substrátem v této obhospodařované švédské krajině.
- Hölldobler & Wilson. The Ants. Springer / Harvard University Press, 1990.Souhrnná odborná monografie anatomie, vývoje, sociální organizace, komunikace, ekologie a životního cyklu mravenců.
- Dussutour & Simpson. Communal nutrition in ants. Current Biology, 2009.Experimenty s Rhytidoponera sp. ukázaly, že přítomnost larev měnila množství i poměr sbíraných živin a zmírnila úmrtnost dělnic při nadbytku bílkovin; cesta zpětné vazby nebyla přímo určena.