Podmínky výskytu
Nejvíc napoví mikroklima a místo pro hnízdo.
Vlhkost a teplota půdy výrazně ovlivňují, které druhy spolu na jednom místě žijí. Hnízdní podmínky dále utvářejí kameny, opad, mrtvé dřevo, vegetace a změny prostředí v čase. Tyto vazby potvrdilo také srovnání 232 středoevropských ploch. zdroj
Osm skupin prostředí
Od lesního opadu po spáru v chodníku.
Skupiny se přirozeně překrývají. Druh z osluněného lesního okraje tak může žít také v trávníku nebo na skále, pokud tam najde podobné teplo, vlhkost a hnízdní prostor.
les a lesní okraj
Les není jednotně chladný stín. Pro mravence bývá zásadní rozdíl mezi uzavřeným porostem, prosvětlenou doubravou, cestou a osluněným okrajem.
Koruny a bylinné patro mění teplotu i vlhkost půdy; další mikrostanoviště vytvářejí opad, kořeny, pařezy, dutiny a stojící i ležící mrtvé dřevo. středoevropská studie
- půda u kořenů a pařezů
- dutiny ve dřevě a pod odchlíplou kůrou
- žaludy, větvičky a opad
- osluněné okraje, průseky a cesty
louka, pastvina nebo step
Tato kategorie zahrnuje velmi různorodá otevřená travnatá stanoviště. Pro složení společenstva jsou důležité výška a hustota porostu, vlhkost, podloží, expozice i způsob obhospodařování.
Krátký řídký trávník se přes den zahřívá jinak než vysoká zapojená louka. Seč, pastva i zarůstání tak mohou měnit mikroklima u povrchu, aniž se změní běžné označení místa. středoevropská studiepostindustriální lokality
- zemní hnízda a nenápadné vchody
- hlinité kupky mezi stébly
- prostor pod kameny
- kořeny rostlin a travní trsy
písek, štěrk nebo holá půda
Řídký povrch bez souvislého drnu se rychle ohřívá a vysychá. Jeho podoba se navíc rychle mění působením větru, vody, vegetace a narušování. Některé druhy tuto nestálost využívají, jiné se drží stabilnějších okrajů.
Zrnitost, vlhkost pod povrchem, zarůstání a opakované narušování vytvářejí mozaiku od pohyblivé duny po zpevněný štěrkový násep. středoevropská studiepostindustriální lokality
- holé plošky mezi trsy
- štěrkové břehy a náplavy
- pískovny, lomy a výsypky
- krajnice, kolejiště a náspy
skály, zdi nebo sutě
Osluněná skála nebo zeď může nabízet teplý povrch, chladnější spáry a pevný strop nad hnízdem. Expozice ke slunci bývá stejně důležitá jako samotný kámen.
Jižní stěna, zastíněná suť a vlhký kámen u potoka jsou tři různá mikroklimata. Pukliny navíc propojují povrch s hlubšími, stabilnějšími prostory. středoevropská studiečeský regionální přehled
- skalní pukliny a terásky
- volná suť a prostor pod kameny
- suché zídky a spáry
- tenká půda, mech a kořeny na skále
mokřad, rašeliniště nebo vlhký břeh
Mokřadní druhy obvykle hnízdí v sušších místech nad hladinou, například ve vyvýšeném trsu, mechovém bultu, kusu dřeva nebo na sušším okraji.
Rozhoduje spojení půdní vlhkosti, oslunění, výšky nad hladinou a struktury vegetace. Otevřené rašeliniště může být u povrchu slunné a teplé, přestože je trvale mokré. středoevropská studiečeský regionální přehled
- travní trsy a ostřicové bulty
- rašeliník, ploník a mechové polštáře
- naplavené či mrtvé dřevo
- břehové hrany a sušší ostrůvky
park, sad nebo zahrada
Parky a zahrady nabízejí na malé ploše několik prostředí vedle sebe: trávník, starý strom, záhon, zídku, kompost i dlážděnou cestu.
Zálivka, seč, odvoz dřeva, stáří stromů a podíl nepropustných povrchů ovlivňují, zda místo nabízí stabilní dutiny i potravu, nebo jen krátkodobý průchod. český regionální přehledsrovnávací atlas
- staré stromy, dutiny a kořenové náběhy
- trávníky a okraje záhonů
- kompost, dřevo a zahradní materiál
- obrubníky, zídky a dlažba
sídlo, stavba nebo ruderální plocha
Město nabízí teplé spáry, zdi, ruderální vegetaci i postindustriální plochy. Nejde však o jedno prostředí a výskyt ve městě automaticky neznamená škůdce ani zavlečený druh.
Městský tepelný ostrov může místně zvyšovat teplotu, zatímco nepropustný povrch omezuje hnízdní prostor. Reakce mravenců se liší podle druhu i konkrétního místa; důležité jsou okraje, praskliny a ostrůvky půdy či vegetace. postindustriální lokalitysrovnávací atlas
- spáry dlažby, obrubníky a základy
- ruderální pásy a brownfieldy
- železniční a silniční náspy
- dřevo a dutiny ve stavbách
hory a chladné polohy
S nadmořskou výškou se zpravidla zkracuje teplá část roku, ale osluněná skála, horská louka, rašeliniště a smrčina vytvářejí rozdílné podmínky i ve stejné výšce.
Teplotu u hnízda mění expozice, zápoj, vítr, sněhová pokrývka a vlastnosti povrchu. Výšková hranice druhu proto není jedna pevná čára. středoevropská studiečeský regionální přehled
- horské louky a vřesoviště
- okraje cest, paseky a světlé lesy
- rašeliniště a břehy potoků
- kameny, sutě a mrtvé dřevo
Související biologické a určovací stránky
Prostředí pomůže zúžit výběr. O druhu rozhodují znaky těla.
Půda, semena a potrava
Hnízda mění půdu, dělnice přenášejí semena, loví kořist a získávají medovici.
Otevřít biologické vztahy →Nálezy v blízkosti člověka
Jednotlivý návštěvník, pravidelná stezka, hnízdo ve stavbě a aktivita na rostlině představují odlišné situace.
Mravenci kolem člověka →5 druhů doložených z interiérů
Český soupis uvádí tyto zavlečené druhy z vytápěných budov a skleníků odděleně; každý má samostatný profil s dokladem.
Otevřít český interiérový soupis →Od prostředí ke druhu
Biotop zúží výběr, rozhodují však znaky těla a u obtížných skupin také kvalitní doklad.
Jak určovat mravence →Použité zdroje
- Seifert. The ecology of Central European non-arboreal ants — 37 years of a broad-spectrum analysis under permanent taxonomic control. Soil Organisms, 2017.Srovnávací syntéza 37 let terénních dat s hodnotami teploty a vlhkosti z výzkumných ploch. Uváděné velikosti kolonií, podíly hnízdních substrátů a potravní váhy jsou autorskými odhady či modely pro mezidruhové srovnání, nikoli univerzálními sčítáními každého hnízda.
- Pech. Mravenci vybraných postindustriálních biotopů. Živa / Academia, 2022.Česká odborně-popularizační syntéza označuje F. cinerea za velmi vzácného obyvatele osluněných písků a skal a ukazuje význam lomů a dalších antropogenních raně sukcesních ploch; přináší také české údaje k ekologii teplomilných mravenců suchého bezlesí.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
- Boer, Noordijk & van Loon. Ecologische atlas van Nederlandse mieren (Hymenoptera: Formicidae). EIS Kenniscentrum Insecten en andere ongewervelden, 2018.Odborná syntéza hnízdění, potravy, organizace kolonií, sociálního parazitismu, biotopů a fenologie nizozemských mravenců.