mravenec klamný

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Mravenec klamný tráví většinu života nad zemí, a přesto jej lze snadno přehlédnout. Hnízdní dutina může ležet v suché větvi nebo vysoko v koruně a tmavé dělnice se po kmeni často pohybují jednotlivě. Aktivní bývají zejména večer a v první části noci. Chybějící rušná stezka za dne proto neznamená, že starý strom kolonii nehostí.

Kombinace znaků je důležitější než barva

Dělnice měří přibližně 4–9 mm a v jediné kolonii se velikostí výrazně liší. Tělo je tmavě hnědé až černé, tykadla a nohy bývají světlejší. Hlava a hruď působí kvůli jemné povrchové struktuře matněji, kdežto zadeček je hladší a lesklejší. Přední okraj čelního štítku neboli klypeu má uprostřed zářez; u velké dělnice bývá čitelnější než u minora. Pomáhají také široká kusadla s pěti zuby a profil hřbetu hrudi přecházející do propodea.

Podobný Camponotus piceus mívá tmavší přívěsky a odlišný profil propodea, ale velikost ani odstín nejsou samy o sobě rozhodující. Druhy podrodu Myrmentoma jsou morfologicky proměnlivé a napříč areálem se potkává více podobných forem. Pro jisté určení je vhodný klíč, zvětšení a několik ostrých pohledů na hlavu i bok těla; snímek tmavého minora vysoko na kmeni může bezpečně skončit jen jako Camponotus sp.

Starý strom je soustava mikrohabitatů

C. fallax je teplomilný stromový druh světlých listnatých lesů, hájů, alejí, sadů, parků a zahrad. Využívá dutiny a odumřelé části starých dubů, ovocných stromů i dalších listnáčů. Doložený belgický nález pocházel z jediného mrtvého trouchnivějícího kmene staré jabloně s otvory po dřevním hmyzu. Takový případ dobře ilustruje vhodný mikrohabitat, ale neurčuje povinný druh stromu ani vzhled každého hnízda.

Kolonie byly nalezeny také v dutých větvích, sloupech, trámech, ptačích budkách a výjimečně v úlech. Mravenci dřevo nepoužívají jako energetickou potravu; hotovou dutinu nebo měkkou odumřelou část upravují jako prostor pro plod. Ze samotného otvoru a dřevní drti proto nelze určit, kdo vytvořil původní poškození. Pro druh je důležitá dlouhodobá nabídka dutin různých rozměrů, nikoli pouze přítomnost jednoho „veteránského“ stromu.

Za potravou jednotlivě a často za šera

Přírodovědná pozorování popisují dělnice hledající potravu jednotlivě, zejména večer a během první části noci. Nevytvářejí tak nápadné proudy jako některé početnější stromové druhy. Nejde však o experimentální důkaz, že C. fallax nikdy nikoho nenabírá nebo že všechny populace dodržují stejnou denní dobu. Vhodné je mluvit o obvyklém pozorovaném způsobu, ne o absolutním pravidle.

Přímý záznam z Jižního Tyrolska popsal dělnice na javoru s mšicemi a zadečky naplněnými medovicí. Novější lesní studie druh zaznamenala také u mršin. Společně podporují všežravý jídelníček se sladkou i živočišnou složkou, nikoli přesné procentní zastoupení. Není známo, jak velkou část kořisti aktivně uloví, kolik nalezne mrtvé ani jak se poměr mění během vývoje plodu.

Kolonie: víme rozsah nálezů, ne český průměr

Starší pozorování uváděla malé společnosti kolem několika desítek jedinců. V jednom podrobně popsaném hnízdě bylo odhadnuto přibližně 250 dělnic spolu s okřídlenými jedinci a plodem. Doložený rozsah tedy sahá od desítek alespoň po několik set dělnic, ale tyto jednotlivé údaje nejsou standardizovaným sčítáním a hodnota 250 není „typická velikost druhu“.

Podobně nejistý je počet královen. Spolehlivá druhově specifická data, z nichž by šla určit běžná monogynie či četnost vícekrálovných kolonií, chybějí. Profil proto raději nechává tuto kolonku otevřenou, než aby sociální strukturu přenesl z příbuzného druhu.

Mravenci uvnitř obalu sršního hnízda

Nejneobvyklejší nález pochází ze středního Španělska. V listopadu 2018 vědci zkontrolovali 246 ptačích budek. Sedmnáct obsahovalo hnízdo sršně obecné z daného roku a ve dvou z těchto sedmnácti našli také C. fallax. V jedné budce bylo sršní hnízdo stále obsazené několika sršni, druhé už bylo opuštěné a poškozené.

Při denní kontrole nebyli mravenci pozorováni v plástvích se sršním plodem. Obsazovali papírový obal mezi horní stěnou budky a prvním plástem. V početnější společnosti vědci odhadli asi 250 dělnic a zaznamenali okřídlené jedince i plod; druhá měla přibližně 25 dělnic a několik larev. Dva případy z jediného průzkumu tedy dokládají, že takové sousedství je možné, nikoli jak často vzniká.

Autoři nepozorovali požírání sršního plodu ani měřitelný přínos mravenců pro sršně. Komensalismus, plesiobióza, příznivé mikroklima papírového obalu nebo využívání tekutých výměšků sršních larev zůstávají hypotézami. Označit vztah za symbiózu, ochranu před predátory nebo skrytou predaci by překročilo skutečný výsledek studie.

Rojení hlavně v květnu a červnu

České zdroje uvádějí hlavní letové okno v květnu a červnu. Malý zahraniční soubor dvanácti pozorování sahal od 26. dubna do 1. června a měl medián 10. května. Konec dubna je proto možný regionální okraj, ne potvrzený český začátek. Počasí, poloha a stav kolonie mohou skutečný termín posunout a nález okřídleného jedince v dutině nemusí znamenat, že let právě probíhá.

Pro užitečný záznam je vhodné odlišit okřídlené jedince uvnitř hnízda, shluk u vchodu a skutečný vzlet. Datum doplněné místem, časem, teplotou a fotografií pomůže fenologii zpřesnit mnohem víc než samotná poznámka „rojení v květnu“.

Lokální druh neznamená druh bez hodnoty

V Česku je C. fallax méně běžný a lokální v nižších a středních polohách. Záznamy pocházejí z více oblastí včetně Vysočiny, ale databázové body nejsou úplný průzkum a nelze z nich vyvozovat rovnoměrný výskyt ani početnost. Nové nálezy v Bělorusku také ukazují, že známá hranice areálu se může měnit s intenzitou průzkumu; neříkají nic o českém populačním trendu.

Druh není mezi dvanácti mravenci hodnocenými v českém Červeném seznamu 2017 a není uveden mezi zvláště chráněnými živočichy. Absence kategorie není totéž co klasifikace „málo dotčený“. Praktická ochrana spočívá v zachování bezpečných dutinových stromů, suchých větví, mrtvého dřeva a kontinuity starých sadů či alejí. Rizikové větve je samozřejmě nutné řešit s ohledem na bezpečnost; často lze ponechat zkrácený kmen, pahýl nebo část dřeva jinde na lokalitě.