Camponotus fallax

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec klamný tráví většinu života nad zemí, a přesto jej lze snadno přehlédnout. Hnízdní dutina může ležet v suché větvi nebo vysoko v koruně a tmavé dělnice se po kmeni často pohybují jednotlivě. Nejčastěji je lze zastihnout večer a v první části noci, takže chybějící rušná stezka za dne neznamená, že ve starém stromě není kolonie.

Určovací znaky

Dělnice měří přibližně 4–9 mm a v jediné kolonii se velikostí výrazně liší. Tělo je tmavě hnědé až černé, tykadla a nohy bývají světlejší. Hlava a hruď působí kvůli jemné povrchové struktuře matněji, kdežto zadeček je hladší a lesklejší. Přední okraj čelního štítku neboli klypeu má uprostřed zářez; u velkých dělnic bývá zřetelnější než u drobných. Pomáhají také široká kusadla s pěti zuby a profil hřbetu hrudi přecházející do propodea.

Podobný Camponotus piceus mívá tmavší přívěsky a odlišný profil propodea, ale velikost ani odstín nejsou samy o sobě rozhodující. Druhy podrodu Myrmentoma jsou morfologicky proměnlivé a napříč areálem se potkává více podobných forem. Pro jisté určení je vhodný klíč, zvětšení a několik ostrých pohledů na hlavu i bok těla; z rozmazaného snímku drobné tmavé dělnice vysoko na kmeni lze bezpečně určit nanejvýš rod Camponotus.

Hnízdění ve stromových dutinách

C. fallax je teplomilný stromový druh světlých listnatých lesů, hájů, alejí, sadů, parků a zahrad. Využívá dutiny a odumřelé části starých dubů, ovocných stromů i dalších listnáčů. Doložený belgický nález pocházel z jediného mrtvého trouchnivějícího kmene staré jabloně s otvory po dřevním hmyzu. Takový případ dobře ilustruje vhodný mikrohabitat, ale neurčuje povinný druh stromu ani vzhled každého hnízda.

Kolonie byly nalezeny také v dutých větvích, sloupech, trámech, ptačích budkách a výjimečně v úlech. Mravenci dřevo nepoužívají jako energetickou potravu; hotovou dutinu nebo měkkou odumřelou část upravují jako prostor pro plod. Ze samotného otvoru a dřevní drti proto nelze určit, kdo vytvořil původní poškození. Pro druh je důležitá dlouhodobá nabídka dutin různých rozměrů, nikoli pouze přítomnost jednoho starého stromu.

Potrava a denní aktivita

Terénní pozorování popisují dělnice hledající potravu jednotlivě. Nevytvářejí tak nápadné proudy jako některé početnější stromové druhy. Pozorování však nevylučují, že se k bohatému zdroji někdy přivolají další dělnice nebo že v jiných oblastech vycházejí i v odlišnou denní dobu.

Při pozorování v Jižním Tyrolsku byly dělnice nalezeny na javoru s mšicemi a měly zadečky naplněné medovicí. Novější lesní studie druh zaznamenala také u mršin. Tyto záznamy dokládají využívání medovice i živočišného materiálu, neumožňují však určit celkové složení potravy, podíl aktivního lovu ani sezonní změny.

Doložená velikost kolonií

Jednotlivé nálezy obsahovaly několik desítek až několik set dělnic. Nejde však o jednotně provedená sčítání, takže z nich nelze určit typickou velikost kolonie.

Spolehlivá druhově specifická data o počtu královen chybějí, takže běžnou monogynii ani četnost vícekrálovných kolonií zatím nelze určit.

Soužití v obalu sršního hnízda

Nejneobvyklejší nález pochází ze středního Španělska. V listopadu 2018 vědci zkontrolovali 246 ptačích budek. Sedmnáct obsahovalo hnízdo sršně obecné z daného roku a ve dvou z těchto sedmnácti našli také C. fallax. V jedné budce bylo sršní hnízdo stále obsazené několika sršni, druhé už bylo opuštěné a poškozené.

Při denní kontrole nebyli mravenci pozorováni v plástvích se sršním plodem. Obsazovali papírový obal mezi horní stěnou budky a prvním plástem. V početnější kolonii vědci odhadli asi 250 dělnic a zaznamenali okřídlené jedince i plod; druhá měla přibližně 25 dělnic a několik larev. Dva případy z jediného průzkumu tedy dokládají, že takové sousedství je možné, nikoli jak často vzniká.

Autoři nepozorovali požírání sršního plodu ani měřitelný přínos mravenců pro sršně. Není proto jasné, zda mravenci pouze využili volný prostor a příznivé mikroklima papírového obalu, nebo také tekuté výměšky sršních larev. Studie nedoložila vzájemně prospěšné soužití, ochranu před predátory ani skryté požírání sršního plodu.

Rojení hlavně v květnu a červnu

České zdroje uvádějí rojení hlavně v květnu a červnu. Malý zahraniční soubor dvanácti pozorování sahal od 26. dubna do 1. června a měl medián 10. května. Konec dubna je proto možný regionální okraj, ne potvrzený český začátek. Počasí, poloha a stav kolonie mohou skutečný termín posunout a nález okřídleného jedince v dutině nemusí znamenat, že let právě probíhá.

Lokální výskyt v Česku

V Česku je C. fallax méně běžný a lokální v nižších a středních polohách; známý je z více oblastí včetně Vysočiny. Nové nálezy v Bělorusku posunuly známou hranici areálu na východ, ale nevypovídají o českém populačním trendu.