Formicinae · Camponotus
Camponotus fallax
mravenec klamný
Skrytě žijící stromový mravenec světlých lesů, parků a sadů, jehož kolonie sídlí v dutinách starých stromů a mrtvém dřevě.
Fotografie druhu Camponotus fallax
Zvětšit4 fotografieČernohnědá dělnice Camponotus fallax s lesklým zadečkem a světlejšíma nohama
Foto: Roman BorovskyLicence: CC BY-SA 3.0Úpravy: Zmenšení při zachování původního poměru stran a převod do WebP.
ZvětšitSnímek zachycuje křídla a celkový tvar těla dospělého samce.
Na snímku: samec · dospělec · živý jedinec · křídla a celkový tvar těla
Foto: AfroBrazilianLicence: CC BY-SA 3.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, převod barev do sRGB, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitBoční snímek zachycuje křídla a proporce hrudi dospělé královny.
Na snímku: královna · samice · dospělec · živý jedinec · křídla a proporce hrudi
Foto: SyrioLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, převod barev do sRGB, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitDetail zachycuje čelní štítek, kusadla a báze tykadel.
Na snímku: samec · dospělec · hlava · čelní štítek, kusadla a báze tykadel
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, převod barev do sRGB, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
Určování
Určovací znaky
- Nestejně velké dělnice jsou tmavě hnědé až černé, zatímco tykadla a nohy bývají nápadně světlejší.
- Hlava a hruď jsou jemně strukturované a méně lesklé, zadeček je proti nim hladký a lesklý.
- Přední okraj čelního štítku má uprostřed zářez, který je zvlášť zřetelný u velkých dělnic.
- Kusadla jsou široká s pěti zuby a hřbet propodea přechází do jeho sklonu plynule zaobleně, bez ostrého úhlu.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- světlé listnaté lesy · aleje · sady · parky · zahrady
- Hnízdo
- Obsazuje dutiny a mrtvé části starých listnatých stromů, zejména dubů a ovocných stromů. Nalezen byl také ve sloupech, trámech, budkách a výjimečně ve včelích úlech.
- Potrava
- Přijímá medovici a živočišnou potravu. Dělnice bývají pozorovány při jednotlivém hledání potravy, často večer a v první části noci; dostupná pozorování však nevylučují příležitostný nábor.
- Kolonie
- Doložené nálezy sahají od několika desítek po nejméně několik set dělnic. Reprezentativní terénní sčítání ani spolehlivá druhově specifická data o počtu královen zatím chybějí.
Svatební lety
Kdy se rojí
České přehledy uvádějí květen a červen. Dvanáct zahraničních pozorování sahalo od 26. dubna do 1. června s mediánem 10. května; duben je tedy pouze možný regionální okraj.
Další druhy, které se mohou rojit v květnu →
Tmavě jsou vyznačené měsíce, kdy rojení obvykle vrcholí.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
V Česku je méně běžný a lokální v teplejších nížinách a pahorkatinách; nálezy existují z více oblastí včetně Vysočiny, ale výskyt není rovnoměrný. Literární areál zahrnuje velkou část Evropy, severozápadní Afriku, Malou Asii, Kavkaz a část Kazachstánu či západní Sibiře.
Výskytová data GBIF pro Česko
Camponotus fallax: kde se soustřeďují výskytové záznamy.
Hustotní mapa se načte až po kliknutí.
Podrobný profil
Biologie, určení a české doklady
Mravenec klamný tráví většinu života nad zemí, a přesto jej lze snadno přehlédnout. Hnízdní dutina může ležet v suché větvi nebo vysoko v koruně a tmavé dělnice se po kmeni často pohybují jednotlivě. Nejčastěji je lze zastihnout večer a v první části noci, takže chybějící rušná stezka za dne neznamená, že ve starém stromě není kolonie.
Určovací znaky
Dělnice měří přibližně 4–9 mm a v jediné kolonii se velikostí výrazně liší. Tělo je tmavě hnědé až černé, tykadla a nohy bývají světlejší. Hlava a hruď působí kvůli jemné povrchové struktuře matněji, kdežto zadeček je hladší a lesklejší. Přední okraj čelního štítku neboli klypeu má uprostřed zářez; u velkých dělnic bývá zřetelnější než u drobných. Pomáhají také široká kusadla s pěti zuby a profil hřbetu hrudi přecházející do propodea.
Podobný Camponotus piceus mívá tmavší přívěsky a odlišný profil propodea, ale velikost ani odstín nejsou samy o sobě rozhodující. Druhy podrodu Myrmentoma jsou morfologicky proměnlivé a napříč areálem se potkává více podobných forem. Pro jisté určení je vhodný klíč, zvětšení a několik ostrých pohledů na hlavu i bok těla; z rozmazaného snímku drobné tmavé dělnice vysoko na kmeni lze bezpečně určit nanejvýš rod Camponotus.
Hnízdění ve stromových dutinách
C. fallax je teplomilný stromový druh světlých listnatých lesů, hájů, alejí, sadů, parků a zahrad. Využívá dutiny a odumřelé části starých dubů, ovocných stromů i dalších listnáčů. Doložený belgický nález pocházel z jediného mrtvého trouchnivějícího kmene staré jabloně s otvory po dřevním hmyzu. Takový případ dobře ilustruje vhodný mikrohabitat, ale neurčuje povinný druh stromu ani vzhled každého hnízda.
Kolonie byly nalezeny také v dutých větvích, sloupech, trámech, ptačích budkách a výjimečně v úlech. Mravenci dřevo nepoužívají jako energetickou potravu; hotovou dutinu nebo měkkou odumřelou část upravují jako prostor pro plod. Ze samotného otvoru a dřevní drti proto nelze určit, kdo vytvořil původní poškození. Pro druh je důležitá dlouhodobá nabídka dutin různých rozměrů, nikoli pouze přítomnost jednoho starého stromu.
Potrava a denní aktivita
Terénní pozorování popisují dělnice hledající potravu jednotlivě. Nevytvářejí tak nápadné proudy jako některé početnější stromové druhy. Pozorování však nevylučují, že se k bohatému zdroji někdy přivolají další dělnice nebo že v jiných oblastech vycházejí i v odlišnou denní dobu.
Při pozorování v Jižním Tyrolsku byly dělnice nalezeny na javoru s mšicemi a měly zadečky naplněné medovicí. Novější lesní studie druh zaznamenala také u mršin. Tyto záznamy dokládají využívání medovice i živočišného materiálu, neumožňují však určit celkové složení potravy, podíl aktivního lovu ani sezonní změny.
Doložená velikost kolonií
Jednotlivé nálezy obsahovaly několik desítek až několik set dělnic. Nejde však o jednotně provedená sčítání, takže z nich nelze určit typickou velikost kolonie.
Spolehlivá druhově specifická data o počtu královen chybějí, takže běžnou monogynii ani četnost vícekrálovných kolonií zatím nelze určit.
Soužití v obalu sršního hnízda
Nejneobvyklejší nález pochází ze středního Španělska. V listopadu 2018 vědci zkontrolovali 246 ptačích budek. Sedmnáct obsahovalo hnízdo sršně obecné z daného roku a ve dvou z těchto sedmnácti našli také C. fallax. V jedné budce bylo sršní hnízdo stále obsazené několika sršni, druhé už bylo opuštěné a poškozené.
Při denní kontrole nebyli mravenci pozorováni v plástvích se sršním plodem. Obsazovali papírový obal mezi horní stěnou budky a prvním plástem. V početnější kolonii vědci odhadli asi 250 dělnic a zaznamenali okřídlené jedince i plod; druhá měla přibližně 25 dělnic a několik larev. Dva případy z jediného průzkumu tedy dokládají, že takové sousedství je možné, nikoli jak často vzniká.
Autoři nepozorovali požírání sršního plodu ani měřitelný přínos mravenců pro sršně. Není proto jasné, zda mravenci pouze využili volný prostor a příznivé mikroklima papírového obalu, nebo také tekuté výměšky sršních larev. Studie nedoložila vzájemně prospěšné soužití, ochranu před predátory ani skryté požírání sršního plodu.
Rojení hlavně v květnu a červnu
České zdroje uvádějí rojení hlavně v květnu a červnu. Malý zahraniční soubor dvanácti pozorování sahal od 26. dubna do 1. června a měl medián 10. května. Konec dubna je proto možný regionální okraj, ne potvrzený český začátek. Počasí, poloha a stav kolonie mohou skutečný termín posunout a nález okřídleného jedince v dutině nemusí znamenat, že let právě probíhá.
Lokální výskyt v Česku
V Česku je C. fallax méně běžný a lokální v nižších a středních polohách; známý je z více oblastí včetně Vysočiny. Nové nálezy v Bělorusku posunuly známou hranici areálu na východ, ale nevypovídají o českém populačním trendu.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
- Vankerkhoven et al. Camponotus fallax, an expected species finally discovered in Belgium. Bulletin de la Société royale belge d’Entomologie, 2018.První belgický faunistický nález s diagnostikou a přehledem stromového hnízdění.
- Radchenko. A review of ants of the subgenus Myrmentoma, genus Camponotus, in the Asian Palaearctic. Entomological Review, 1997.Taxonomická revize určovacích znaků palearktických druhů podrodu Myrmentoma.
- Mora-Rubio, Pérez-Bote & Muriel. Nest association between Camponotus fallax and Vespa crabro in Central Iberian Peninsula. Sociobiology, 2019.Terénní nález stromových kolonií v ptačích budkách a obalu sršního hnízda.
- Hellrigl. Faunistik der Ameisen und Wildbienen Südtirols. Gredleriana, 2003.Faunistická práce obsahuje přímé pozorování C. fallax na javoru s mšicemi a zadečky naplněnými medovicí; jednotlivý záznam neurčuje celkové složení potravy.
- Salido et al. Functional redundancy in carrion decomposition by temperate forest ant communities. Ecological Entomology, 2024.Terénní studie zaznamenala C. fallax mezi druhy navštěvujícími mršiny; samotná návštěva neudává podíl živočišné potravy ani míru aktivního lovu.
- Logachev, Sinchuk & Sinchuk. New Data on the Distribution of Camponotus fallax (Nylander, 1856) in Belarus. Field Biologist Journal, 2021.Nové běloruské nálezy posunuly známý severovýchodní obraz rozšíření; jde o faunistické záznamy a hypotézu areálu, nikoli odhad početnosti nebo českého trendu.
- Stukalyuk, Akhmedov, Stelia, Shymanskyi & Netsvetov. Nuptial flight in ants (Hymenoptera: Formicidae). Serangga, 2022.Syntéza 758 internetových a literárních pozorování z východní Evropy a Asie je regionálně i druhově nerovnoměrná. Pro F. rufibarbis uvádí sedm nových záznamů a srovnává je s 25 údaji Seiferta; pro F. cunicularia 41 nových a 22 srovnávacích záznamů. Výrazně časnější východní mediány nelze bez ověření přepsat do českého kalendáře. U S. fugax navíc medián z 35 záznamů může ovlivňovat regionalita i možné směšování se S. juliae.


