Formicinae · Camponotus

Camponotus piceus

(Leach, 1825)

mravenec smolný

Drobný leskle černý zástupce rodu Camponotus z horkých stepí, skalnatých svahů a světlých lesních okrajů, který hnízdí převážně v zemi.

Určování

Určovací znaky

  • Nestejně velké dělnice jsou obvykle celé leskle černé až černohnědé, pouze tykadla a končetiny mohou být o něco světlejší.
  • Mezi mesonotem a propodeem je hluboká příčná prohlubeň.
  • Hřbetní plocha propodea je hranatě ohraničená, shora obdélníková až lichoběžníková a dozadu přechází do strmé stěny.
  • Zadeček je lesklý, jemně příčně mikrorýhovaný a nese krátké řídké přitisklé ochlupení.
Pozor na záměnu. Patří do obtížné skupiny Camponotus lateralis. Moderní revize jej od C. atricolor a C. candiotes odděluje kombinací viditelných znaků a několika tělesných poměrů; jediný jedinec nebo fotografie nemusí stačit. C. fallax je převážně stromový a má odlišný čelní štítek a propodeum.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
teplé suché stepi · skalnaté a suťové svahy · lesostepi · výslunné okraje doubrav · teplé vápencové trávníky
Hnízdo
Zakládá nenápadná zemní hnízda bez kupy, zpravidla s jedním či několika vstupy. Na jižních svazích často hnízdí pod kamenem nebo v suti.
Potrava
Přijímá medovici a loví či sbírá drobné bezobratlé. U druhu bylo doloženo získávání medovice od několika druhů mšic.
Kolonie
Spolehlivé údaje o obvyklém počtu královen a dělnic u tohoto druhu chybějí. Terénní práce popisují hlavně jednotlivá nenápadná zemní hnízda.

Svatební lety

Kdy se rojí

Český přehled uvádí květen až červenec. Přesnější dlouhodobá česká data o obvyklém vrcholu letu zatím nejsou k dispozici.

Další druhy, které se mohou rojit v květnu →

Výskyt

Rozšíření a výskyt

V Česku je velmi vzácný a silně lokální, soustředěný na nejteplejší stanoviště Moravy a přilehlé Vysočiny. Potvrzený západní areál sahá od Pyrenejského poloostrova přes jižní a střední Evropu na Balkán.

Výskytová data GBIF pro Česko

Camponotus piceus: kde se soustřeďují výskytové záznamy.

Camponotus piceusmravenec smolný

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec smolný žije na horkých trávnících, kamenitých svazích a světlých lesních okrajích. Hnízdo ukrývá v půdě, takže jej na rozdíl od velkých dřevních druhů rodu Camponotus často prozradí jen dělnice hledající potravu.

Jak jej odlišit

Dělnice jsou obvykle leskle černé až černohnědé a v jedné kolonii se výrazně liší velikostí. Drobní minoři a velcí majoři mají také odlišné tělesné proporce. V bočním pohledu pomáhá hluboká příčná prohlubeň mezi střední a zadní částí hrudi, hranatě ohraničené propodeum se strmou zadní stěnou a lesklý, jemně příčně rýhovaný zadeček.

Černá barva sama nestačí. Nejpodobnější C. atricolor se odlišuje až kombinací několika znaků a měření. C. fallax bývá převážně stromový a liší se tvarem čelního štítku a propodea. I C. piceus může mít načervenalé odchylky, proto barvu nelze používat jako jediný druhový znak.

Půdní hnízdo a potrava

Kolonie buduje nenápadné komory přímo v zemi, pod kamenem nebo v suti. Vstup zpravidla nemá nápadnou kupu.

Starší balkánská pozorování potvrzují převahu zemních hnízd, část tehdy studovaného materiálu však byla později oddělena jako jiný druh. Bezpečné je proto mluvit o převládajícím způsobu hnízdění, nikoli o přesném podílu hnízd pod kamenem.

Dělnice loví nebo sbírají drobné bezobratlé a navštěvují mšice kvůli medovici. Spolehlivý rozsah početnosti kolonie ani obvyklý počet královen zatím pro tento druh chybí.

Rozšíření a rojení

Potvrzený areál sahá od Pyrenejského poloostrova přes jižní a střední Evropu po Balkán. Část starších východních údajů patří podobným druhům ze skupiny Camponotus lateralis. V Česku je C. piceus velmi vzácný a soustředěný na nejteplejší lokality Moravy a přilehlé Vysočiny.

Pohlavní jedinci se v českých přehledech uvádějí od května do července. Přesnější vrchol zatím není doložený.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
  3. Mravenec smolný — Camponotus piceus. Příroda Vysočiny.Taxonomická karta s regionálním výskytem, ochranářskými a ekologickými klasifikačními údaji; rok autority je ověřen podle revize a AntCat.
  4. Seifert. A taxonomic revision of the members of the Camponotus lateralis species group (Hymenoptera: Formicidae) from Europe, Asia Minor and Caucasia. Soil Organisms, 2019.Moderní NUMOBAT revize obtížné skupiny. U C. atricolor analyzuje 36 hnízdních vzorků se 77 dělnicemi, podává diagnózu, revidovaný areál, kódy fotografovaných voucherů a kvantitativní podporu druhového statusu; současně zpřesňuje C. piceus a příbuzné taxony.
  5. Vesnić et al. Diversity and Nesting Preferences of Camponotus lateralis Group Species on Western Balkan Peninsula (Hymenoptera: Formicidae). Journal of the Entomological Research Society, 2017.Terénní údaje k zemním hnízdům a xerotermním stanovištím druhu.
  6. Camponotus piceus — taxonomický katalog. AntCat.Aktuální nomenklatura a správný rok původního popisu 1825.
  7. Özdemir et al. Investigations of the associated between aphids and ants on wild plants in Ankara Province (Turkey). Munis Entomology & Zoology, 2008.Primární terénní doklad vztahů Camponotus piceus s několika druhy mšic a využívání medovice.