Camponotus aethiops

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec osmahlý patří k největším druhům, které lze potkat na českých teplých a suchých stanovištích. Jeho dělnice tvoří plynulou velikostní řadu od drobných po mohutné jedince s širší hlavou. Kolonie přitom žije převážně v půdě, nikoli ve dřevě, jak by spojení rodu Camponotus s „dřevokaznými mravenci“ mohlo naznačovat.

Určovací znaky

Dělnice bývají hnědočerné až černé a jejich zadeček zůstává tmavý i u světlejších forem. U velkých jedinců jsou hlava a hřbet hrudi kvůli husté mikroskulptuře spíše matné než zrcadlově lesklé. Lícní partie, zadní okraj i spodina hlavy nesou dlouhé odstávající chlupy a hřbet hrudi tvoří při pohledu z boku plynulý oblouk bez hluboké příčné rýhy.

Od C. vagus pomáhá většinou menší velikost, chybějící nápadný stříbřitý povlak a půdní hnízdění. C. piceus je menší a má hlubokou prohlubeň mezi střední a zadní částí hrudi. Ani biotop, ani černá barva ale neurčují druh samy; ve východním Středomoří byly rozpoznány další blízké linie a staré fotografie nebo okrajové záznamy mohou používat širší pojetí C. aethiops.

Zemní hnízda pod kameny

Hnízdní soustava leží hluboko v půdě, často pod velkým kamenem. Povrch se přes den rychle ohřívá, zatímco spodní komory tlumí výkyvy teploty a vysychání. Někdy nad hnízdem vznikne nízká plochá vrstva zpevněné minerální zeminy s bočními vstupy, jindy kolonii prozradí jen dělnice pohybující se v trávě.

Česká stanoviště tvoří ostrůvky nejteplejší krajiny: krátkostébelné stepi, kamenité stráně, lesostepi a slunné lemy, často na vápenci. Pod kameny však hnízdí více druhů, takže biotop nenahrazuje morfologické určení.

Potrava a různě velké dělnice

Dělnice loví a sbírají drobné bezobratlé a využívají sladké zdroje. Terénní studie v Turecku je přímo zaznamenala u několika druhů mšic, takže medovice není pouhé zobecnění z rodu. Práce však neurčila podíl jednotlivých zdrojů v potravě českých kolonií a jejich nabídka se může mezi oblastmi lišit.

Kolonie vytváří malé, střední i velké dělnice. Z dostupných studií však nelze určit, jak přesně se úkoly rozdělují podle jejich velikosti. Neznáme ani obvyklý počet dělnic a královen v českých koloniích; údaje z prodejních chovů nebo jiných druhů Camponotus tyto mezery nenahrazují.

Chování dělnic po houbové infekci

Laboratorní experiment využil C. aethiops k testu, jak společenský hmyz reaguje na infekci. Dělnice vystavené houbě Metarhizium brunneum postupně omezily kontakty, přestaly se dotýkat plodu a od třetího dne až do smrti trávily většinu času mimo hnízdo. Zároveň byly agresivnější k cizím dělnicím a jejich povrchový chemický profil se nezměnil tak, aby jednoduše signalizoval nemoc ostatním.

Omezení kontaktů mohlo snížit riziko přenosu v kolonii. Pokus však neprokázal vědomé „odcházení zemřít“ a pracoval jen s jedním houbovým patogenem v laboratorních podmínkách.

Rozšíření a rojení

Druh zasahuje ze střední a jižní Evropy do Malé Asie a ke Kavkazu. V Česku je potvrzený, ale lokální v nejteplejších nížinách a pahorkatinách Čech i Moravy. U starších východních údajů je nutné ověřit materiál, protože novější práce oddělily blízké druhy a kryptické linie, které dřívější literatura mohla spojovat.

České podklady uvádějí rojení od června do srpna. Jde o období, ve kterém byli pohlavní jedinci pozorováni, nikoli o souvislý let po celé tři měsíce; konkrétní událost závisí na vývoji kolonie a počasí.