Formicinae · Camponotus
Camponotus ligniperda
mravenec dřevokaz
Velký červenočerný mravenec nížinných a podhorských lesů, který osidluje hlavně již narušené dřevo. Od C. herculeanus se spolehlivě odlišuje až kombinací několika jemných znaků.
Fotografie druhu Camponotus ligniperda
Zvětšit4 fotografieVelká červenočerná dělnice Camponotus ligniperda z bočního pohledu
Foto: Richard Bartz (Makro Freak)Licence: CC BY-SA 2.5Úpravy: Zmenšení při zachování původního poměru stran a převod do WebP.
ZvětšitKrálovna při pohledu shora.
Na snímku: královna · samice · dospělec · pohled shora
Foto: Volker BorovskyLicence: CC BY-SA 3.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitDělnice přenášejí kokon.
Na snímku: dělnice · samice · více vývojových stadií · živý jedinec · přenos kokonu
Foto: Dezinformator15Licence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitDělnice na povrchu starého dubu.
Na snímku: dělnice · samice · dospělec · prostředí · povrch starého dubu
Foto: Bengt ObergerLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
Určování
Určovací znaky
- Dělnice tvoří plynulé velikostní spektrum od drobných minorů po mohutné majory se širokou hlavou; doložený rozsah délky těla je 6–14 mm.
- Hlava a zadní část zadečku jsou hnědočerné až černé, mesosoma, stopka a obvykle velká přední část prvního článku zadečku hnědočervené; rozsah i sytost kresby jsou proměnlivé.
- Ve srovnání s Camponotus herculeanus má na hřbetě prvního tergitu zadečku výrazně kratší a obvykle řidší přitisklé ochlupení, takže zadeček působí leskleji.
- Mezi příčnými mikrovlnkami prvního tergitu chybějí jemná podélná žebírka typická pro C. herculeanus; znak vyžaduje čistý preparát, vhodné boční osvětlení a velké zvětšení.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- světlé listnaté, smíšené i jehličnaté lesy · lesní okraje a kamenité meze · sady, zahrady a aleje · parky a zástavba s vhodným dřevem
- Hnízdo
- Hnízdí ve spodních částech oslabených kmenů, odumřelých kořenech, pařezech, mrtvém i technickém dřevě, ale také čistě v zemi pod kameny a v suti. V české studii polomů byla všechna stromová hnízda v jádrovém dřevě předem změkčeném hnědou hnilobou.
- Potrava
- Hlavním sladkým zdrojem je medovice mšic a dalšího savého hmyzu; dělnice zároveň loví živé členovce a sbírají živočišnou potravu. Dřevo není potravou a experiment nepotvrdil jeho trávení.
- Kolonie
- Kolonie bývá jednokrálovná. Srovnávací ekologická syntéza odhaduje řádově několik tisíc dělnic, nejde však o přímé sčítání typického hnízda. Rozptýlené hnízdo může zasahovat do více stromů. Královna obvykle zakládá sama z vlastních zásob, vzácně může začít společně s dalšími. V jedné zkoumané populaci byly doloženy také kolonie se dvěma až pěti převážně nepříbuznými a vzájemně netolerantními královnami v oddělených částech hnízda; nejde o běžnou polygynii.
Svatební lety
Kdy se rojí
Český přehled uvádí duben až červen. V souboru 26 německých pozorování připadly lety na 3. května až 26. června, průměrně na 5. června; konkrétní termín mění poloha a počasí.
Další druhy, které se mohou rojit v květnu →
Tmavě jsou vyznačené měsíce, kdy rojení obvykle vrcholí.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
V Česku je na vhodných stanovištích běžný po celém území, hlavně v nížinách, pahorkatinách a podhůří; český regionální přehled uvádí obvykle výskyt přibližně do 700 m n. m. Areál zahrnuje velkou část Evropy, Kavkaz a Malou Asii.
Výskytová data GBIF pro Česko
Camponotus ligniperda: kde se soustřeďují výskytové záznamy.
Hustotní mapa se načte až po kliknutí.
Podrobný profil
Biologie, určení a české doklady
Mravenec dřevokaz patří k největším evropským mravencům. Největší dělnice však netvoří samostatnou „vojáckou“ kastu: mezi nejmenšími minory a největšími majory existuje plynulý přechod, takže velikost sama druh neurčuje.
Rozlišení od Camponotus herculeanus
Nejobtížněji se C. ligniperda rozlišuje od C. herculeanus. C. ligniperda bývá světleji červenohnědý a má rozsáhlejší červenou plochu na prvním článku zadečku, zbarvení se však překrývá. Seifertova analýza 140 dělnic ukázala mnohem spolehlivější kombinaci znaků: C. ligniperda má na prvním tergitu kratší a řidší přitisklé chloupky, postrádá jemná podélná žebírka mezi příčnými mikrovlnkami a při stejné velikosti hlavy má relativně delší tykadlový násadec, zadní holeň a mesosomu.
Tyto rozdíly se hodnotí pod zvětšením a po zohlednění velikosti jedince. Fotografie jediného minora shora obvykle nestačí. Přechodné zbarvení samo křížence nedokládá, křížení však bylo ve střední Evropě potvrzeno a jeho četnost odhadnuta na 0,2–1,0 %.
Další velké druhy rodu se odlišují snáze. Camponotus vagus má tělo jednolitě černé a nápadně husté světlé ochlupení, zatímco C. fallax je menší, převážně tmavý stromový druh se světlejšími končetinami. U velkého jedince s nejasným zbarvením však ani tyto rozdíly nestačí bez kontroly dalších znaků.
Dřevní hnízda a potrava
České jméno vystihuje práci se dřevem, nikoli jídelníček. Kontrolovaný experiment nepotvrdil, že by C. ligniperda nebo C. herculeanus využívali dřevo jako potravu. Dělnice získávají energii hlavně z medovice a bílkoviny z kořisti či nalezených členovců.
Nález hnízda je třeba odlišit od příčiny poškození dřeva. Ve východočeské studii 130 větrem zlomených jehličnanů bylo 34 stromů osídleno C. ligniperda a výskyt hnízda silně souvisel s hnědou hnilobou; všechna zjištěná stromová hnízda ležela v takto napadeném dřevě. Mravenci změklé jarní dřevo dále odstraňují a vytvářejí lamelové chodby, ale nález hnízda neprokazuje, že způsobili prvotní hnilobu nebo oslabení stromu.
Ne každá kolonie je přitom ve kmeni. Středoevropská data uvádějí vedle dřevních hnízd také hnízda zemní a pod kameny. Druh je teplomilnější než C. herculeanus a často žije na světlých okrajích lesů, kamenitých mezích, v sadech či zahradách, cílený český průzkum však našel stromová hnízda i uvnitř zapojených nížinných porostů. Nález uvnitř souvislého lesa proto tento druh nevylučuje.
Samostatné založení kolonie
Oplozená královna dokáže založit kolonii nezávisle: uzavře se bez dělnic a první plod živí z tělesných zásob. V laboratorním pokusu se sedmi přeživšími zakládajícími královnami se první vajíčka objevila průměrně po dvou dnech, larvy ve čtvrtém týdnu, kukly v šestém a první dělnice v osmém týdnu. Jde o výsledek konkrétního chovu, nikoli přesnou lhůtu pro terén, kde teplota a termín letu průběh mění.
Zakládat může jedna královna a vzácně i více královen společně. Zralé kolonie jsou převážně jednokrálovné, ale genetická studie jedné populace našla v 8 z 21 zkoumaných kolonií genotypy neslučitelné s jedinou královnou a vyložila je jako oligogynii. Studie odhadla v těchto koloniích dvě až pět převážně nepříbuzných královen. Nesdílely jednu komoru, vzájemně se netolerovaly a obývaly oddělené části rozptýleného hnízda. Tento místní výsledek nelze převést na tvrzení, že je druh běžně polygynní.
Zimní klid řídí i vnitřní rytmus
Diapauzu neřídí pouze okolní teplota. Hölldoblerovy pokusy ukázaly, že kolonie C. ligniperda tvořily zimní shluk a larvy setrvávaly v klidu i při vyšší teplotě. Larvy dostávaly jen málo potravy a larvální stadium bylo odolné vůči chladu. V pozdějším dvouletém laboratorním sledování po přezimování nebyla v koloniích vajíčka ani kukly, ale zůstaly larvy a dělnice. Tvrzení, že stálé teplo vždy „zruší zimování“, proto pro tento druh neplatí.
Rojení od dubna do června
Český přehled udává rojení od dubna do června. Přesnější německý soubor 26 letů ležel mezi 3. květnem a 26. červnem, s průměrem kolem 5. června; jedenáct časovaných letů proběhlo mezi 10:50 a 20:15, v průměru kolem 16:19, při 21–28 °C. Jde o regionální údaje, nikoli o pevné období platné každý rok a na každé lokalitě; konkrétní let mohou posunout nadmořská výška i aktuální počasí.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Camponotus ligniperda — karta druhu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
- Camponotus ligniperda — species account. Nederlands Soortenregister / Naturalis.
- Seifert. Hybridization in the European carpenter ants Camponotus herculeanus and C. ligniperda. Insectes Sociaux, 2019.Morfometrické rozlišení, fenologie a odhad vzácné hybridizace dvojice podobných druhů.
- Seifert. The ecology of Central European non-arboreal ants — 37 years of a broad-spectrum analysis under permanent taxonomic control. Soil Organisms, 2017.Srovnávací syntéza 37 let terénních dat s hodnotami teploty a vlhkosti z výzkumných ploch. Uváděné velikosti kolonií, podíly hnízdních substrátů a potravní váhy jsou autorskými odhady či modely pro mezidruhové srovnání, nikoli univerzálními sčítáními každého hnízda.
- Véle & Horák. Space, habitat and isolation are the key determinants of tree colonization by the carpenter ant in plantation forests. Forests, 2019.Primární východočeská studie 130 polomů dokládající vazbu stromových hnízd C. ligniperda na hnědou hnilobu a již narušené dřevo.
- Graf & Hölldobler. Untersuchungen zur Frage der Holzverwertung als Nahrung bei holzzerstörenden Roßameisen. Zeitschrift für Angewandte Entomologie, 1964.Experimentální práce k otázce, zda Camponotus ligniperda a C. herculeanus tráví dřevo.
- Keller & Passera. Fecundity of ant queens in relation to their age and the mode of colony founding. Insectes Sociaux, 1990.Dvouleté laboratorní sledování samostatného zakládání, prvního plodu, vývoje a přezimování královen C. ligniperda i C. herculeanus; nepopisuje věk první reprodukce zralé přírodní kolonie.
- Hölldobler. Temperaturunabhängige rhythmische Erscheinungen bei Roßameisenkolonien. Insectes Sociaux, 1961.Experimentální doklad zimního shluku a larválního klidu C. ligniperda a C. herculeanus, který přetrvával i při vyšší teplotě.
- Gadau, Gertsch, Heinze, Pamilo & Hölldobler. Oligogyny by unrelated queens in the carpenter ant, Camponotus ligniperdus. Behavioral Ecology and Sociobiology, 1998.Genetická studie oligogynie: v části zkoumaných kolonií odhadla dvě až pět převážně nepříbuzných a vzájemně netolerantních královen.
- Camponotus ligniperda. AntWiki.


