mravenec dřevokaz

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Mravenec dřevokaz patří k největším evropským mravencům, ale rekordní jedinec není samostatná „vojácká“ kasta. Doložené délky jsou 6–14 mm u dělnic, 9–12 mm u samců a 16–18 mm u královen. Dělnice tvoří plynulé velikostní spektrum od minorů po majory; velikost sama tedy druh neurčuje.

Jak jej oddělit od mravence obrovského

Camponotus herculeanus je skutečný sesterský a nejproblematičtější podobný druh. C. ligniperda bývá světleji červenohnědý a má rozsáhlejší červenou plochu na prvním článku zadečku, pigmentace se však překrývá. Seifertova analýza 140 dělnic ukázala mnohem spolehlivější kombinaci znaků: C. ligniperda má na prvním tergitu kratší a řidší přitisklé chloupky, postrádá jemná podélná žebírka mezi příčnými mikrovlnkami a při stejné velikosti hlavy má relativně delší tykadlový násadec, zadní holeň a mesosoma.

Tyto rozdíly se hodnotí pod zvětšením a po zohlednění velikosti jedince. Fotografie jediného minora shora obvykle nestačí. Vzácní kříženci jsou navíc skuteční, nikoli jen barevná domněnka: v sympatrické části střední Evropy byla jejich frekvence odhadnuta na 0,2–1,0 %.

Další velké druhy rodu jsou snazší. Camponotus vagus má tělo jednolitě černé a nápadně hustou světlou pubescenci, zatímco C. fallax je menší, převážně tmavý stromový druh se světlejšími končetinami. U barevně nejasného velkého jedince však nelze tyto zkratky používat bez kontroly dalších znaků.

Dřevokaz, který dřevo nejí

České jméno vystihuje práci se dřevem, nikoli jídelníček. Kontrolovaný experiment nepotvrdil, že by C. ligniperda nebo C. herculeanus využívali dřevo jako potravu. Dělnice získávají energii hlavně z medovice a bílkoviny z kořisti či nalezených členovců.

Také původ poškození je důležité číst správně. Ve východočeské studii 130 větrem zlomených jehličnanů bylo 34 stromů osídleno C. ligniperda a výskyt hnízda silně souvisel s hnědou hnilobou; všechna zjištěná stromová hnízda ležela v takto napadeném dřevě. Mravenci změklé jarní dřevo dále odstraňují a vytvářejí lamelové chodby, ale nález hnízda neprokazuje, že způsobili prvotní hnilobu nebo oslabení stromu.

Ne každá kolonie je přitom ve kmeni. Středoevropská data uvádějí vedle dřevních hnízd také hnízda zemní a pod kameny. Druh je teplomilnější než C. herculeanus a často žije na světlých okrajích lesů, kamenitých mezích, v sadech či zahradách, cílený český průzkum však našel stromová hnízda i uvnitř zapojených nížinných porostů. „Lesní okraj“ proto není povinnou určovací podmínkou.

Založení kolonie a pomalý první vývoj

Oplozená královna dokáže založit kolonii nezávisle: uzavře se bez dělnic a první plod živí z tělesných zásob. V laboratorním pokusu se sedmi přeživšími zakládajícími královnami se první vajíčka objevila průměrně po dvou dnech, larvy ve čtvrtém týdnu, kukly v šestém a první dělnice v osmém týdnu. Jde o výsledek konkrétního chovu, nikoli přesnou lhůtu pro terén, kde teplota a termín letu průběh mění.

Zakládat může jedna královna a vzácně i více královen společně. Zralé kolonie jsou převážně jednokrálovné, ale genetická studie jedné populace našla v 8 z 21 zkoumaných kolonií genotypy neslučitelné s jedinou královnou a vyložila je jako oligogynii. Odhadované dvě až pět převážně nepříbuzných královen tehdy nesdílelo jednu komoru: vzájemně se netolerovaly a využívaly oddělená teritoria rozptýleného hnízda. Tento lokální výsledek nelze převést na tvrzení, že je druh běžně polygynní.

Diapauza není pouhé prochladnutí

Sezónní klid má vnitřní složku. Hölldoblerovy pokusy ukázaly, že kolonie C. ligniperda tvořily zimní shluk a larvy setrvávaly v klidu i při vyšší teplotě; dostávaly jen málo potravy a larvální stadium bylo odolné vůči chladu. V pozdějším dvouletém laboratorním sledování po přezimování nebyla v koloniích vajíčka ani kukly, ale zůstaly larvy a dělnice. Tvrzení, že stálé teplo vždy „zruší zimování“, proto pro tento druh neplatí.

Krátké jarní až časně letní rojení

Český přehled udává rojení od dubna do června. Přesnější německý soubor 26 letů ležel mezi 3. květnem a 26. červnem, s průměrem kolem 5. června; jedenáct časovaných letů proběhlo mezi 10:50 a 20:15, v průměru kolem 16:19, při 21–28 °C. Jde o regionální fenologii, ne kalendářní slib: nadmořská výška a aktuální počasí mohou konkrétní let posunout.

Status v Česku

Druh je v Česku potvrzený a na vhodných místech běžný. Vyhláška č. 395/1992 Sb. jej neuvádí mezi zvláště chráněnými živočichy; zákonná ochrana všech druhů rodu Formica se na rod Camponotus nevztahuje. Camponotus ligniperda není ani mezi dvanácti druhy mravenců zařazenými do národního Červeného seznamu 2017. To není totéž jako samostatné vyhodnocení v kategorii LC a na chráněných územích nadále platí jejich vlastní režim.