Camponotus ligniperda

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec dřevokaz patří k největším evropským mravencům. Největší dělnice však netvoří samostatnou „vojáckou“ kastu: mezi nejmenšími minory a největšími majory existuje plynulý přechod, takže velikost sama druh neurčuje.

Rozlišení od Camponotus herculeanus

Nejobtížněji se C. ligniperda rozlišuje od C. herculeanus. C. ligniperda bývá světleji červenohnědý a má rozsáhlejší červenou plochu na prvním článku zadečku, zbarvení se však překrývá. Seifertova analýza 140 dělnic ukázala mnohem spolehlivější kombinaci znaků: C. ligniperda má na prvním tergitu kratší a řidší přitisklé chloupky, postrádá jemná podélná žebírka mezi příčnými mikrovlnkami a při stejné velikosti hlavy má relativně delší tykadlový násadec, zadní holeň a mesosomu.

Tyto rozdíly se hodnotí pod zvětšením a po zohlednění velikosti jedince. Fotografie jediného minora shora obvykle nestačí. Přechodné zbarvení samo křížence nedokládá, křížení však bylo ve střední Evropě potvrzeno a jeho četnost odhadnuta na 0,2–1,0 %.

Další velké druhy rodu se odlišují snáze. Camponotus vagus má tělo jednolitě černé a nápadně husté světlé ochlupení, zatímco C. fallax je menší, převážně tmavý stromový druh se světlejšími končetinami. U velkého jedince s nejasným zbarvením však ani tyto rozdíly nestačí bez kontroly dalších znaků.

Dřevní hnízda a potrava

České jméno vystihuje práci se dřevem, nikoli jídelníček. Kontrolovaný experiment nepotvrdil, že by C. ligniperda nebo C. herculeanus využívali dřevo jako potravu. Dělnice získávají energii hlavně z medovice a bílkoviny z kořisti či nalezených členovců.

Nález hnízda je třeba odlišit od příčiny poškození dřeva. Ve východočeské studii 130 větrem zlomených jehličnanů bylo 34 stromů osídleno C. ligniperda a výskyt hnízda silně souvisel s hnědou hnilobou; všechna zjištěná stromová hnízda ležela v takto napadeném dřevě. Mravenci změklé jarní dřevo dále odstraňují a vytvářejí lamelové chodby, ale nález hnízda neprokazuje, že způsobili prvotní hnilobu nebo oslabení stromu.

Ne každá kolonie je přitom ve kmeni. Středoevropská data uvádějí vedle dřevních hnízd také hnízda zemní a pod kameny. Druh je teplomilnější než C. herculeanus a často žije na světlých okrajích lesů, kamenitých mezích, v sadech či zahradách, cílený český průzkum však našel stromová hnízda i uvnitř zapojených nížinných porostů. Nález uvnitř souvislého lesa proto tento druh nevylučuje.

Samostatné založení kolonie

Oplozená královna dokáže založit kolonii nezávisle: uzavře se bez dělnic a první plod živí z tělesných zásob. V laboratorním pokusu se sedmi přeživšími zakládajícími královnami se první vajíčka objevila průměrně po dvou dnech, larvy ve čtvrtém týdnu, kukly v šestém a první dělnice v osmém týdnu. Jde o výsledek konkrétního chovu, nikoli přesnou lhůtu pro terén, kde teplota a termín letu průběh mění.

Zakládat může jedna královna a vzácně i více královen společně. Zralé kolonie jsou převážně jednokrálovné, ale genetická studie jedné populace našla v 8 z 21 zkoumaných kolonií genotypy neslučitelné s jedinou královnou a vyložila je jako oligogynii. Studie odhadla v těchto koloniích dvě až pět převážně nepříbuzných královen. Nesdílely jednu komoru, vzájemně se netolerovaly a obývaly oddělené části rozptýleného hnízda. Tento místní výsledek nelze převést na tvrzení, že je druh běžně polygynní.

Zimní klid řídí i vnitřní rytmus

Diapauzu neřídí pouze okolní teplota. Hölldoblerovy pokusy ukázaly, že kolonie C. ligniperda tvořily zimní shluk a larvy setrvávaly v klidu i při vyšší teplotě. Larvy dostávaly jen málo potravy a larvální stadium bylo odolné vůči chladu. V pozdějším dvouletém laboratorním sledování po přezimování nebyla v koloniích vajíčka ani kukly, ale zůstaly larvy a dělnice. Tvrzení, že stálé teplo vždy „zruší zimování“, proto pro tento druh neplatí.

Rojení od dubna do června

Český přehled udává rojení od dubna do června. Přesnější německý soubor 26 letů ležel mezi 3. květnem a 26. červnem, s průměrem kolem 5. června; jedenáct časovaných letů proběhlo mezi 10:50 a 20:15, v průměru kolem 16:19, při 21–28 °C. Jde o regionální údaje, nikoli o pevné období platné každý rok a na každé lokalitě; konkrétní let mohou posunout nadmořská výška i aktuální počasí.