Dolichoderus quadripunctatus

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec čtyřskvrnný žije převážně na stromech, takže jej zemní pasti zachycují jen výjimečně. Dělnice chodí po kmenech a větvích za mšicemi a jejich medovicí. I na vhodném místě proto druh snadno unikne pozornosti, dokud se neobjeví jeho stezka v koruně.

Čtyři světlé skvrny na zadečku

Žlutobílé skvrny jsou u evropských mravenců nápadný terénní znak, nejlépe viditelný shora nebo šikmo zezadu. Fotografie by ale měla ukázat i barvu hrudi, jediný článek stopky a celkovou stavbu těla. Ostré slunce dokáže vytvořit falešné skvrny a hluboký stín ty pravé skrýt. Colobopsis truncata může být na stejném stromě podobně dvoubarevný, ale nemá čtyři pravidelné body a jeho obranná kasta má nápadně uťatou hlavu.

Polydomní kolonie

Polydomie znamená, že jedna kolonie obývá několik propojených dutin s různou funkcí. Ve tříletém historickém průzkumu 287 dutinných hnízd obsahovala královnu jen přibližně pětina; v ostatních žily především dělnice. Přehled z roku 2023 uvádí, že plod, z něhož vznikají samci a mladé královny, se vyvíjí v hnízdech bez královny a že obě pohlaví bývají rozdělená do odlišných dutin. Jiná studie přímo sledovala přesuny dělnic i plodu mezi stromy. Jedna nalezená dutina proto nemusí představovat celou kolonii.

Kyjevská síť 134 hnízd

V sadech a parcích u Kyjeva byla popsána výjimečná síť 134 hnízd v ořešácích a jabloních. Autor odhadl počet dělnic na stovky tisíc, možná až na 1–2 miliony, a zaznamenal stezky mezi stromy i přenos plodu. Taková superkolonie vznikla v mimořádně příznivé městské výsadbě a není běžnou podobou druhu. Obvyklejší jsou menší kolonie s jedinou královnou, i ty však mohou být rozdělené mezi několik dutin.

Okřídlená královna přijímající medovici

V polské zahradě byla v červenci u mšic na konci nejméně třináctimetrové dělnické stezky pozorována okřídlená mladá královna. Přijímala medovici a poté se po stezce vydala směrem k hnízdu, výzkumníci však nesledovali celou její cestu. Během tří dnů viděli vždy jednu mladou královnu, ale nemohli určit, zda šlo pokaždé o tutéž samici. Pozorování proto nedokládá běžné chování všech mladých královen.

Hnízdní síť ve starých stromech

Při mapování je důležitá celá síť stezek. Opakovaně obsazené dutiny na několika stromech mohou patřit jediné kolonii, která mezi nimi přesouvá dělnice i plod.

Staré aleje, sady a parkové stromy poskytují v dutinách, pod uvolněnou kůrou a v odumřelých větvích síť hnízdních míst, kterou mladé hladké stromy nenabízejí. „Starý strom“ ale není automaticky obydlený.