Colobopsis truncata

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec větvičkový žije téměř celý život nad zemí. Využívá úzké chodbičky v suchých větvích, pahýlech a dalších drobných dutinách stromů. Jeho nejnápadnější znak u dělnic pobíhajících mimo hnízdo často neuvidíme: pouze velké dělnice a královny mají přední část hlavy přestavěnou na uťatý štít, který funguje jako živá zátka vchodu.

Malé a velké dělnice

Menší dělnice měří kolem 3–4 mm, mají běžně tvarovanou hlavu a mimo hnízdo je potkáme nejčastěji. Hlava a hruď bývají rezavé až červenohnědé, zadeček tmavý a někdy nese světlejší skvrny. K určení pomáhá metanotální rýha, konkávní profil propodea a tvar šupiny stopky, tyto detaily však vyžadují ostrý boční i čelní pohled.

Velké dělnice mají válcovitou hlavu zakončenou šikmo až téměř kolmo seříznutým diskem. Na kruhovém „víku“ se podílí čelní štítek, líce i horní plochy kusadel. Podobný štít má také královna. Fotografie samotné menší dělnice proto nemůže ukázat typický znak druhu.

Zbarvením a pohybem může menší dělnice připomínat mravence čtyřskvrnného a oba druhy mohou žít na stejném stromě. Rozhoduje stavba těla, ne pouze rezavá hruď a tmavý zadeček.

Fragmóza: uzavření vchodu hlavou

Obrana malého vstupu se nazývá fragmóza. Velká dělnice vloží uťatou přední část hlavy do otvoru a mechanicky jej uzavře. Nepřítel se tak nedostane k vajíčkům, larvám, kuklám, královně ani zásobám, aniž by nejprve překonal dělnici, která otvor uzavírá hlavou. Úzký otvor zároveň zmenšuje plochu, kterou musí kolonie bránit.

Kolonie v hálkách Aphelonyx cerricola

Kolonie osidlují duté a odumřelé větve listnatých stromů, často dubů, ořešáků a ovocných stromů. Jedna kolonie může využívat více oddělených dutin téhož stromu. Malý vstup, který lze uzavřít hlavou velké dělnice, je v takovém prostředí zřejmě cennější než velká otevřená dutina.

Královna s dělnicemi může osídlit také částečně nebo zcela prázdnou duběnku vytvořenou žlabatkou Aphelonyx cerricola. V takových hálkách byly nalezeny malé kolonie se 2–76 dělnicemi. Rozsáhlejší kolonie mohou současně využívat několik dutin ve větvích téhož stromu.

Kolonie rozdělená mezi více dutin

Kolonie je zpravidla jednokrálovná a často rozdělená mezi více hnízdních dutin: dělnice, vajíčka, larvy a kukly mohou obývat několik míst současně. Obvykle zahrnuje desítky až stovky dělnic a jen zřídka překračuje přibližně pět set. Hlavní známou úlohou velkých dělnic je obrana vchodu.

Potrava a aktivita v korunách

Za potravou vyrážejí především menší dělnice. Sbírají medovici a jiné sladké zdroje a přijímají drobnou živočišnou potravu. V korunách se obvykle pohybují jednotlivě ve dne i v noci, nevytvářejí nápadné náborové stezky a na zem sestupují spíše vzácně.

Mimikry a druh Colobopsis imitans

Menší dělnice se podobají Dolichoderus quadripunctatus, který se při vyrušení brání chemicky. Tato podobnost může predátory odradit i od méně nebezpečné C. truncata a představuje pravděpodobný příklad Batesovské mimikry.

V jižní Evropě žije velmi podobná Colobopsis imitans. Její zbarvení se geograficky mění podle místních druhů, které napodobuje, takže barva není spolehlivým rozlišovacím znakem. Část starších středomořských údajů připisovaných C. truncata patří pravděpodobně tomuto dvojníkovi.

Rojení od června do srpna

Rojení probíhá hlavně od června do srpna a obvykle vrcholí v červenci. Ojediněle se mohou okřídlení jedinci objevit ještě na začátku září.

Rozšíření

V Česku je druh teplomilný. Místy je početnější na jižní Moravě, v Čechách je mnohem vzácnější a objevuje se například v severozápadních Čechách a Poohří.

Potvrzený areál zahrnuje střední a jihovýchodní Evropu. Ve Středomoří jej střídá nebo doprovází podobná C. imitans, která byla dříve často vedena pod stejným jménem.