Liometopum microcephalum

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Na kmeni starého dubu může mravenec lužní vytvářet široké a nápadné proudy dělnic. Stovky jedinců se pohybují mezi hnízdní dutinou, korunami okolních stromů a koloniemi mšic.

Jak jej poznat

Dělnice měří přibližně 3–7 mm. Hlava a zadeček jsou tmavohnědé, hruď světlejší, žlutočervená až rezavá. Husté jemné ochlupení dává zadečku stříbřitý až modrošedý sametový lesk. Hřbet hrudi je v bočním pohledu pravidelně klenutý a tykadlové násadce nepřesahují zadní okraj hlavy.

Podobně dvoubarevný Lasius emarginatus má v profilu hrudi výraznější prohlubeň. Druhy rodu Formica se mimo jiné liší acidoporou s věnečkem chloupků na konci zadečku.

Velikost dělnic tvoří plynulé spektrum od drobných po mohutné jedince. Nejde o dvě ostře oddělené kasty minorů a majorů a druh nemá pravidelnou kastu vojáků. Jarní dělnice bývají v průměru větší než letní.

Hnízdo ve starém živém stromě

Kolonie sídlí především v dutinách starých, ale stále živých listnáčů. Na jižní Moravě výrazně převažují duby. Mravenci využívají přirozené dutiny, poškození kmene a chodby po dřevokazném hmyzu; uvnitř stavějí hnědé kartonové příčky z rozmělněného rostlinného materiálu.

Jedna kolonie může udržovat stálé trasy na řadu okolních stromů. Ty slouží jako zdroje potravy a nemusí obsahovat další hnízda. Kolonie brání hnízdní kmen, hlavní stezky a cenné potravní stromy také proti Lasius fuliginosus a Formica rufa. Sousední kolonie mravence lužního se navzájem rozpoznávají a mohou být silně agresivní, takže hustá síť stezek sama neznamená jedinou superkolonii. Počet funkčních královen ani obvyklá velikost celé kolonie zatím nejsou spolehlivě známé.

Medovice, kořist a stromy

Hlavní proudy dělnic často vedou k mšicím. Chemická analýza při jednom sledování u Valtic ukázala, že dělnice sestupující z potravních dubů nesly více redukujících cukrů než ty, které stoupaly vzhůru. Výsledek dobře dokládá přenos tekuté cukerné potravy k hnízdu. Vedle ní loví hmyz a pavouky, sbírají mršiny a příležitostně odnášejí semena.

Četné a agresivní dělnice mohou ovlivňovat ostatní bezobratlé na stromě, nevytvářejí však neprostupnou ochranu. Dřevokazný hmyz může využívat i stromy obsazené mravenci. Kolonie tedy závisí nejen na vhodné hnízdní dutině, ale také na dostupnosti okolních potravních stromů.

Rozšíření a rojení

V Česku žije pouze na jižní Moravě, zejména v nivách dolní Dyje a Moravy, na Lednicku, Břeclavsku a Soutoku. Zde leží severozápadní okraj nesouvislého areálu, který přes Panonii a Balkán pokračuje k Anatolii, Kavkazu, Íránu a Levantě. Jižněji druh obývá také teplé doubravy, parky a sady mimo říční nivy.

Na jižní Moravě bylo páření pozorováno od května do července v odpoledních hodinách. Spolehlivý vrchol letů ani způsob založení nové kolonie ve volné přírodě zatím neznáme.