Formicinae · Formica
Formica lemani
mravenec Lémanův
Matně tmavý a chladnomilný zemní mravenec hor a inverzních poloh, který se od podobné Formica fusca liší především hustším odstávajícím ochlupením.
Fotografie druhu Formica lemani
Zvětšit4 fotografieTmavá dělnice mravence Lémanova Formica lemani shora na světlém podkladu
Foto: Arnstein Staverløkk / Norsk institutt for naturforskningLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Změna rozměrů a převod do WebP.
ZvětšitJedinec zachycený ve Walesu.
Na snímku: živý jedinec
Foto: Rupert LeesLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitJedinec zachycený ve Skotsku.
Na snímku: živý jedinec
Foto: Sandy RaeLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitSkupina jedinců zachycená ve Švýcarsku.
Na snímku: kolonie
Foto: Jonghyun ParkLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
Určování
Určovací znaky
- Dělnice je jednolitě hnědočerná s matným šedavým až slabě bronzovým nádechem; tykadla a nohy bývají světleji hnědé až červenohnědé.
- Přitisklá pubescence je poměrně hustá a hřbet hrudi bývá výrazně chlupatější než u typické Formica fusca; severský klíč orientačně používá nejméně pět odstávajících chlupů.
- Na spodní straně středního stehna bývají odstávající chlupy častější než u Formica fusca, jednotlivé hodnoty obou druhů se však překrývají a rozhoduje hnízdní série.
- Šupina stopky zpravidla nemá na horním okraji výrazný zářez, tento znak je však proměnlivý a nesmí se používat samostatně.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- horské louky a pastviny · okraje horských lesů · vřesoviště a nevyprahlé paseky · inverzní údolí
- Hnízdo
- Zakládá zemní hnízda pod kameny a v mechu nebo využívá trouchnivé dřevo a prostor pod odumřelou kůrou. Vstupy bývají nenápadné a bez velké kupy.
- Potrava
- Loví hlavně menší bezobratlé, odebírá medovici od mšic a navštěvuje květy kvůli nektaru a pylu. Dokáže tak využívat různorodou potravu.
- Kolonie
- Kolonie bývají poměrně malé, zpravidla nejvýše kolem tisíce dělnic, a mohou mít jednu nebo více královen. Mikrosatelitová studie 91 britských a irských hnízd ukázala výrazné místní rozdíly v příbuznosti i odhadovaném počtu matek, proto nelze jeden sociální model vydávat za pravidlo celého areálu.
Svatební lety
Kdy se rojí
Český komentovaný přehled uvádí výskyt okřídlených samců a samic v červenci a srpnu; přesný den letu závisí na nadmořské výšce a průběhu léta.
Další druhy, které se mohou rojit v červenci →
Tmavě jsou vyznačené měsíce, kdy rojení obvykle vrcholí.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
V Česku je na vhodných stanovištích v podhůří a horách běžný napříč územím. Hlavní výskyt leží zpravidla nad 700 m, v chladných polohách s teplotní inverzí však sestupuje níže; na hřebenech pohraničních hor může být dominantním druhem. Areál pokračuje přes horské oblasti a severní Eurasii až na Dálný východ.
Výskytová data GBIF pro Česko
Formica lemani: kde se soustřeďují výskytové záznamy.
Hustotní mapa se načte až po kliknutí.
Podrobný profil
Biologie, určení a české doklady
Mravenec Lémanův je tmavý a rychlý obyvatel chladných luk, vřesovišť a lesních okrajů. V českých horách může být běžnější než podobný Formica fusca, od kterého se liší především hustším ochlupením.
Jak jej odlišit
Dělnice je hnědočerná, matně šedavá až slabě bronzová, se světlejšími tykadly a nohami. Na hřbetu hrudi a spodní straně středních stehen mívá více odstávajících chlupů než F. fusca, která bývá také lesklejší. Jednotlivé hodnoty se však překrývají a starší odřené dělnice mohou část ochlupení ztratit.
Podobné jsou také F. picea a F. cinerea; šupina stopky je navíc proměnlivá. Spolehlivější než jeden kus je proto několik dělnic ze stejného hnízda prohlédnutých pod lupou. Horské prostředí je užitečné vodítko, nikoli určovací znak.
Chladné polohy, hnízdo a potrava
V Česku obývá zejména podhůří a hory. Hlavní výskyt leží přibližně nad 700 metry, v chladných údolích s teplotní inverzí však sestupuje níže. Najdeme jej na horských loukách a pastvinách, pasekách, okrajích lesů, vřesovištích i na narušených plochách, pokud nejsou příliš suché.
Hnízdo zakládá v zemi pod kamenem či mechem, v trouchnivém dřevě nebo pod odumřelou kůrou. Nevytváří velkou jehličnatou kupu. Dělnice loví drobné bezobratlé, odebírají medovici od mšic a navštěvují květy kvůli nektaru a pylu.
Kolonie mívají nejvýše kolem tisíce dělnic a mohou obsahovat jednu nebo více královen. Sociální uspořádání se mezi oblastmi výrazně liší. V jedné studované populaci měly kolonie napadené pestřenkou více rozmnožujících se královen a nižší příbuznost dělnic. Tato souvislost však nedokazuje, že napadení přímo způsobuje vyšší počet královen.
Hostitelé a paraziti v hnízdě
F. lemani může sloužit jako dočasný hostitel kupovitým druhům Formica. Cizí královna se snaží využít jeho dělnice k odchovu prvního vlastního potomstva. Dělnice F. lemani dokážou rozlišit vlastní vajíčka od vajíček parazitické F. truncorum a cizí častěji odstraňují, část jich však přijmou. Když domácí královna chybí, mohou dělnice samy klást neoplozená vajíčka, z nichž se vyvíjejí samci.
Jiným parazitem je pestřenka Microdon mutabilis. Její larvy mohou v mravenčím hnízdě žít až dva roky a živit se plodem. Vajíčka pestřenky přežívala u mateřského hostitelského hnízda a jeho blízkých sousedů mnohem lépe než u vzdálených hnízd stejného druhu. Výsledek odpovídá dočasnému pachovému maskování sladěnému s místní populací hostitele, nikoli automaticky se všemi koloniemi F. lemani.
Rojení a rozšíření
Okřídlení samci a samice se v Česku objevují v červenci a srpnu; termín se mění s nadmořskou výškou a průběhem léta. Areál pokračuje přes horské oblasti a severní Eurasii až na Dálný východ.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
- Ødegaard, Staverløkk & Gjershaug. Formica lemani — artsbeskrivelse. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning, 2015.Autoritativní severský popis morfologie, hnízdění, velikosti kolonie a potravy.
- Ødegaard, Staverløkk & Gjershaug. Formica aquilonia — artsbeskrivelse. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning, 2015.Autoritativní severský popis morfologie, vícekrálovných a vícepobočkových kolonií, potravy a rojení.
- Seifert. The ecology of Central European non-arboreal ants — 37 years of a broad-spectrum analysis under permanent taxonomic control. Soil Organisms, 2017.Srovnávací syntéza 37 let terénních dat s hodnotami teploty a vlhkosti z výzkumných ploch. Uváděné velikosti kolonií, podíly hnízdních substrátů a potravní váhy jsou autorskými odhady či modely pro mezidruhové srovnání, nikoli univerzálními sčítáními každého hnízda.
- Seppä, Helanterä, Trontti, Punttila, Chernenko, Martin & Sundström. The many ways to delimit species: hairs, genes and surface chemistry. Myrmecological News, 2011.Integrativní srovnání F. fusca a F. lemani ve finském materiálu ukázalo překryv znaků jednotlivých dělnic a vyšší spolehlivost při hodnocení série z jednoho hnízda; konkrétní prahy nelze bez ověření přenášet do celého areálu.
- Chernenko, Helanterä & Sundström. Egg recognition and social parasitism in Formica ants. Ethology 117(12): 1081–1092, 2011.Behaviorální pokusy s F. lemani a F. fusca jako hostiteli sociálně parazitické F. truncorum; dělnice rozlišovaly vlastní a parazitická vajíčka, část cizích vajíček však přežila desetidenní experiment.
- Elmes, Barr, Thomas & Clarke. Extreme host specificity by Microdon mutabilis (Diptera: Syrphiae), a social parasite of ants. Proceedings of the Royal Society B 266(1418): 447–453, 1999.Pokusy s vajíčky pestřenky M. mutabilis v hnízdech F. lemani ukázaly velmi jemnou místní adaptaci: vysoké přežití u mateřského a blízkých hnízd, ale rychlé zabíjení vajíček ve vzdálenějších populacích hostitele.
- Gardner, Schönrogge, Elmes & Thomas. Increased genetic diversity as a defence against parasites is undermined by social parasites: Microdon mutabilis hoverflies infesting Formica lemani ant colonies. Proceedings of the Royal Society B 274: 103–110, 2007.Mikrosatelitová studie 91 kolonií F. lemani: na hlavní lokalitě měly napadené kolonie v průměru nižší příbuznost dělnic a vyšší odhadovaný počet královen. Výsledek je korelační a regionální, ne obecný důkaz příčiny ani typické sociální struktury druhu.
- Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; všechny druhy rodu Formica jsou v příloze III zařazeny do kategorie ohrožených.
