Formicinae · Formica
Formica cinerea
mravenec stříbřitý
Stříbřitě matný mravenec, který v Česku místy osidluje osluněné písky, skály a další málo zarostlé plochy. Sociální uspořádání se mezi populacemi výrazně mění.
Fotografie druhu Formica cinerea
Zvětšit4 fotografieStříbřitě šedá dělnice Formica cinerea nesoucí částici půdy na štěrku
Foto: SamuelJK / Samuel KoivistoLicence: CC BY 4.0Úpravy: Ořez, změna rozměrů a převod do WebP.
ZvětšitDělnice na otevřeném písku rozebírají ulovený hmyz.
Na snímku: dělnice · samice · dospělec · živý jedinec · dělnice u kořisti na otevřeném písku
Foto: Flocci NivisLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, převod barev do sRGB, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitHřbetní pohled na dělnici; úsečka vpravo dole odpovídá jednomu milimetru.
Na snímku: dělnice · samice · dospělec · pohled shora · celkový tvar těla a stupnice 1 mm
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, převod barev do sRGB, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitHlava sbírkové dělnice CASENT0173156 při pohledu zpředu; úsečka odpovídá 0,5 mm.
Na snímku: dělnice · samice · dospělec · hlava · oči, tykadla a ochlupení hlavy
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, převod barev do sRGB, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
Určování
Určovací znaky
- Tmavé tělo kryje husté světlé přitisklé ochlupení, které vytváří matný šedý až stříbřitý vzhled.
- Vzpřímené chlupy jsou četné na zadním okraji a spodní straně hlavy, na hřbetu hrudi a na ohybové straně zadního stehna, tedy na ploše, k níž se při pokrčení přibližuje holeň. Líce a opačná extenzorová neboli natahovací strana zadních nohou jsou téměř holé.
- Některé populace mají světlejší končetiny nebo načervenalou hruď, takže samotný celkový odstín není spolehlivý.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- písčiny · štěrkové náplavy · duny · pískovny a lomy · výsypky a obnažené náspy
- Hnízdo
- Buduje podzemní hnízda v otevřeném, dobře prohřátém písku či štěrku. Jedno hnízdo může mít více vchodů a jedna kolonie může využívat několik propojených hnízd.
- Potrava
- Loví drobné bezobratlé, sbírá mršiny a využívá medovici i jiné sladké zdroje.
- Kolonie
- Sociální uspořádání se mezi populacemi výrazně liší. Doloženy jsou jedno- i vícekrálovné kolonie a také vícehnízdné soustavy. Jejich hranice se určují společně podle pohybu dělnic, výměny potravy, vzájemného chování a genetické příbuznosti.
Svatební lety
Kdy se rojí
Spolehlivý kalendář rojení zatím chybí; jediný předrevizní květnový záznam z Ruska nestačí k vymezení období letu.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
V Česku je lokální až velmi vzácný na osluněných otevřených píscích a skalách. Revize vymezuje nominátní druh zhruba od střední Evropy po západní Sibiř a severozápadní Írán.
Výskytová data GBIF pro Česko
Formica cinerea: kde se soustřeďují výskytové záznamy.
Hustotní mapa se načte až po kliknutí.
Podrobný profil
Biologie, určení a české doklady
Mravenec stříbřitý vyhledává otevřené plochy s řídkou vegetací. Přirozeně je udržují řeky a pohyb písku či půdy; podobné podmínky dočasně vznikají také v pískovnách, lomech, na výsypkách a staveništích. V Česku je lokální až velmi vzácný.
Stříbro tvoří přitisklé chloupky
Dělnice měří přibližně 4,5–6,5 mm. Tmavé tělo pokrývá hustá světlá přitisklá pubescence, která rozptyluje odlesk a vytváří šedý až stříbřitý dojem. Vzpřímené chlupy jsou četné na zadním okraji a spodní straně hlavy, na hřbetu hrudi a na ohybové straně zadního stehna — na ploše, k níž se při pokrčení přibližuje holeň. Líce a opačná extenzorová neboli natahovací strana zadního stehna a holeně jsou téměř holé.
Barva končetin i hrudi se geograficky mění. Některé populace jsou skoro celé tmavé, jiné mají načervenalou hruď nebo světlejší nohy. Podobní mohou být Formica fusca, F. rufibarbis a zejména další členové skupiny F. cinerea, například F. fuscocinerea. Přesné určení atypického kusu vyžaduje víceznakový klíč a ideálně sérii dělnic z jednoho hnízda.
Revize ponechala jeden proměnlivý druh
Rozsáhlá revize z roku 2026 potvrdila u F. cinerea širokou geografickou proměnlivost. Několik dříve pojmenovaných forem ponechala v její synonymii, zatímco jiné druhy skupiny na Balkáně a Kavkaze rozlišila. České historické jméno var. novaki přiřadila k F. cinerea především podle zeměpisného původu.
Revize doložila hybridní zónu s F. balcanina v Rumunsku a vzácné křížence s F. selysi v Alpách. Neobvykle zbarvenou českou dělnici je však nejprve potřeba porovnat s běžnou vnitrodruhovou variabilitou a dalšími podobnými druhy.
Odkrytý povrch a pomalé zarůstání
Typickým prostředím jsou říční písky a štěrky, vnitrozemské duny a jiné plochy, které vegetace ještě zcela nezakryla. Odkrytý povrch se dobře prohřívá a nabízí místa pro zemní hnízdo. Jakmile plocha souvisle zaroste travou, křovinami nebo lesem, mikroklima a podmínky pro lov se změní.
Česká odborná syntéza řadí F. cinerea mezi velmi vzácné obyvatele osluněných písků a skal a upozorňuje, že postindustriální plochy mohou sloužit jako náhradní útočiště.
Hranice kolonie a sociální uspořádání
Podzemní hnízdo může mít více otvorů a jedna kolonie může obývat několik propojených hnízd. Její hranici neurčuje jediný znak: vymezuje se společně podle pohybu dělnic mezi hnízdy, výměny potravy, chování při setkání a genetické příbuznosti.
Počet královen se mezi populacemi výrazně mění. Finská genetická studie zachytila přechod od populací převážně s jednou pářenou královnou k populacím s mnoha královnami. Práce ze severozápadní Itálie spojila jedno- a vícekrálovnou formu s odlišnými variantami sociálního chromozomu; drobné královny se tam objevily jen ve vícekrálovných koloniích. Genetické uspořádání se však může mezi oblastmi lišit.
Potrava a konkurence
Dělnice loví drobné bezobratlé, sbírají mrtvou kořist a využívají medovici i další sladké zdroje. Na písečné duně v jižním Finsku byly jejich povrchové trasy nerovnoměrné: blízkou návnadu většinou objevily, ale někdy masově využily vzdálenější zdroj ležící u zavedené trasy. U návnad často vítězily, přesto mohly ustoupit soupeřům, kteří zdroj obsadili dříve.
Jiný experiment na stejném typu stanoviště porovnal soužití s Lasius psammophilus. Ten byl aktivnější za nižší teploty a vyšší vlhkosti a díky rychlejšímu náboru mohl za vhodných podmínek ovládnout shluk potravy; F. cinerea naopak častěji vyhrávala přímé konflikty o velký zdroj. „Dominantní druh“ tedy není absolutní titul, ale výsledek teploty, času objevu, vzdálenosti a organizace náboru.
Pohyb na horkém písku
Polní pokus u Varšavy sledoval návraty dělnic s kořistí při teplotě povrchu písku od 21 do 53 °C. S rostoucí teplotou se dělnice pohybovaly rychleji a k otvoru mířily přímočařeji. Výsledek popisuje změnu pohybu na horkém povrchu, nikoli teplotní maximum druhu.
Období rojení zatím neznáme
Dříve uváděný interval červenec–srpen nemá v citovaném severském přehledu oporu. Srovnávací práce o letech mravenců uvádí jediný předrevizní ruský záznam z konce května. Spolehlivé obecné období rojení proto zatím neznáme a profil konkrétní měsíce nezobrazuje.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenec stříbřitý — Formica cinerea. Příroda Vysočiny, 2017.Česká regionální karta uvádí taxonomii, zákonnou ochranu a lokální výskyt druhu na Vysočině; neobsahuje morfologický ani stanovištní profil.
- Formica cinerea — karta druhu a mapa výskytu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.Oficiální česká karta taxonu a záznamová mapa; počet polí ani záznamů není měřením početnosti a neumožňuje sám o sobě odvodit populační trend.
- Pech. Mravenci vybraných postindustriálních biotopů. Živa / Academia, 2022.Česká odborně-popularizační syntéza označuje F. cinerea za velmi vzácného obyvatele osluněných písků a skal a ukazuje význam lomů a dalších antropogenních raně sukcesních ploch; přináší také české údaje k ekologii teplomilných mravenců suchého bezlesí.
- Formica cinerea — artsbeskrivelse. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning.Odborný severský popis rozměrů kast, norského rozšíření a písčitých stanovišť. Stránka neuvádí dobu rojení a její zkratku o ochlupení zpřesňuje morfometrická revize z roku 2026.
- Schultz & Seifert. A taxonomic revision of the Palaearctic members of the Formica cinerea, F. subpilosa and F. rufibarbis species groups. Soil Organisms, 2026.Morfometrická revize 5 242 dělnic z 1 486 hnízdních vzorků vymezuje komplexy F. cinerea, F. subpilosa a F. rufibarbis. Ve střední Evropě zpřesňuje rozlišení F. rufibarbis, F. cunicularia a F. lusatica; pravá F. clara zde podle nové koncepce chybí. U F. cunicularia nalezené morfy zatím nepovažuje za samostatné druhy.
- Scarparo et al. Social antagonism facilitates supergene expansion in ants. Current Biology, 2023.Genetická studie 172 kolonií ze severozápadní Itálie spojila odlišné haplotypy sociálního chromozomu s jedno- a vícekrálovností; severoitalský výsledek není důkazem stejné struktury českých populací.
- Markó & Czechowski. Lasius psammophilus and Formica cinerea on sand dunes: conflicts and coexistence. Annales Zoologici, 2004.Jedna finská dunová studie ukázala teplotně a situačně proměnlivou konkurenci: L. psammophilus byl aktivnější za chladu a vyšší vlhkosti a dokázal rychleji nabírat dělnice, zatímco F. cinerea častěji vyhrávala přímé konflikty o velké zdroje. Výsledek jedné lokality není univerzální žebříček dominance.
- Czechowski & Markó. Competition between Formica cinerea Mayr (Hymenoptera: Formicidae) and co-occurring ant species, with special reference to Formica rufa L.: direct and indirect interferences. Polish Journal of Ecology, 2005.Na jedné finské duně agresivní testy odlišily sousední kolonie a doložily dvě vícehnízdné kolonie přibližně o 10 a 7 m² i samostatnou vícevchodovou jednohnízdnou kolonii. Případ přímo ukazuje, že počet vchodů sám neprokazuje polydomii.
- Markó & Czechowski. Space use, foraging success and competitive relationships in Formica cinerea on sand dunes in southern Finland. Ethology Ecology & Evolution, 2012.Terénní experiment na jedné lokalitě v jižním Finsku měřil objevování návnad, nábor a konflikty. Výsledky popisují kontextově proměnlivé hledání potravy, nikoli české populace.
- Ślipiński & Cerdá. Higher soil temperatures cause faster running and more efficient homing in the temperate thermophilous ant Formica cinerea. Myrmecological News, 2022.Polní pokus se čtyřmi koloniemi u Varšavy sledoval 196 návratů s kořistí při 21–53 °C; s vyšší teplotou rostla rychlost a rychlejší dělnice se vracely přímější trasou. Nejde o měření populační teplotní tolerance.
- Stukalyuk, Akhmedov, Stelia, Shymanskyi & Netsvetov. Nuptial flight in ants (Hymenoptera: Formicidae). Serangga, 2022.Syntéza 758 internetových a literárních pozorování z východní Evropy a Asie je regionálně i druhově nerovnoměrná. Pro F. rufibarbis uvádí sedm nových záznamů a srovnává je s 25 údaji Seiferta; pro F. cunicularia 41 nových a 22 srovnávacích záznamů. Výrazně časnější východní mediány nelze bez ověření přepsat do českého kalendáře. U S. fugax navíc medián z 35 záznamů může ovlivňovat regionalita i možné směšování se S. juliae.
- Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; všechny druhy rodu Formica jsou v příloze III zařazeny do kategorie ohrožených.


