Lasius flavus

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec žlutý může na staré louce patřit k nejpočetnějším živočichům, a přesto zůstává skoro neviditelný. Dělnice shánějí potravu v půdě, chodby často neústí nápadným otvorem na povrch a nadzemní aktivita je ve srovnání s tmavými druhy rodu Lasius malá. Přítomnost kolonie proto častěji prozradí zemní kupa, rozrušený drn nebo odkrytí kamene než stezka dělnic.

Určení dělnic, královen a samců

Dělnice měří přibližně 1,7–4 mm a výrazně se liší velikostí i odstínem: nejmenší bývají bledě žluté, větší hnědožluté. Netvoří tím oddělenou kastu vojáků. Užitečná je kombinace řídkých dlouhých chlupů na hrudi s absencí odstávajících chlupů na spodní straně hlavy, tykadlových násadcích a vnější straně holení. Oči jsou malé, ale nikoli natolik redukované jako u stejně velké dělnice Lasius myops.

Od nejpodobnějšího Lasius myops se liší počtem ommatidií vztaženým k šířce hlavy. Absolutní počty se překrývají, takže spolehlivé určení stojí na měření více dělnic pod stereomikroskopem, ne na samotné barvě nebo běžné fotografii.

Královna je mnohem větší, hnědá a po založení kolonie má objemný zadeček; nápadná je její hlava užší než hruď. Samec je velikostí blízký dělnici, má úzkou hlavu a za vrcholovým zubem kusadla jediný malý zub.

Podzemní hnízdo v trávníku

Hnízdo tvoří síť chodeb, plodových komor a komůrek vedených kolem kořenů trav a bylin. Zemní kupa vzniká jen na části lokalit. Osmileté sledování v anglickém Silwood Parku spojilo plochá hnízda s dobře odvodněnou osluněnou půdou a vyšší kupy s horším odtokem vody; v trvale zamokřených místech hnízda chyběla.

Na vhodném trávníku mohou být kolonie velmi husté a početné. V Silwood Parku připadalo na jedno hnízdo odhadem 8 000–24 500 dělnic. Velikost se mezi populacemi liší a jedna velká kupa může být jen částí kolonie využívající více hnízd.

Podzemní soužití s kořenovými mšicemi

V komorách kolem kořenů žije několik specializovaných druhů kořenových mšic. Sají rostlinnou mízu a poskytují medovici; dělnice je olizují, čistí a po vyrušení odnášejí do bezpečí. Dělnice přenášely šest testovaných druhů různě rychle a některým dávaly zřetelně přednost.

Mšice kolonii poskytují medovici i živočišnou potravu, protože dělnice požírají část jejich potomstva. Odhad přibližně 3 000 mšic na hnízdo v jednom starém anglickém trávníku nezahrnoval nejmladší instar; dělnice přitom požíraly mnoho prvních instarů i část starších jedinců. Genetický průzkum ukázal, že mšice nejsou rozmístěné náhodně: více než polovina zkoumaných kup hostila jen jeden ze tří sledovaných druhů a jednotlivé komory téměř vždy jedinou klonální linii mšic.

Kolonie přes zimu pečuje také o vajíčka mšice Anoecia zirnitsi. Dělnice je shlukují u vlastního plodu, čistí je a chrání před plísněmi i dravými brouky. Po vylíhnutí se však nymfy v pokusu dokázaly ke kořenům dostat samy; přenášení vajíček je tedy doloženo lépe než jarní roznášení nymf na rostliny.

Počet královen

Nová královna zakládá kolonii nezávisle a klaustrálně: uzavře se v komůrce a první dělnice vychová z tělesných zásob. Začít může sama nebo ve skupině. Společně zakládající samice v laboratorních pokusech lépe přežívaly a rychleji vychovaly první dělnice; jejich spolupráce však může být pouze dočasná.

Zralé kolonie mohou být jedno- i vícekrálovné. V husté populaci z jižního Německa byla přibližně polovina kolonií jednokrálovná; zbývající měly více královen, královnu spářenou s více samci nebo obojí. Většina kup patřila jediné genetické kolonii, několik kolonií ale využívalo dvě či více kup. Dělnice sousedních kolonií se rozpoznávaly, přesto na sebe reagovaly jen málo agresivně.

Vliv kupy na půdu a vegetaci

Dělnice vynášejí minerální půdu z hloubky, udržují dutiny a opakovaně narušují povrch. Aktivní kupy proto vytvářejí půdní ostrůvky s jiným koloběhem živin: ve středoněmecké studii měly méně organického uhlíku, vyšší čistou mineralizaci dusíku a více bazických kationtů než okolní trávník.

Kupy mění také vegetaci. Pětačtyřicetileté sledování více než dvou set kup na vápnitém trávníku ukázalo, že obsazené kupy rostou, zatímco opuštěné se zmenšují a postupně zarůstají druhy okolního trávníku. Rostlinné složení se proto mění se stářím a aktivitou kupy, půdou, expozicí svahu i režimem pastvy.

Rojení od července do září

Svatební lety probíhají převážně od července do září, nejčastěji v srpnu a později během dne. Sousední kolonie se mohou vyrojit současně, takže je jinak skrytý druh na krátkou dobu velmi nápadný. Okřídlení jedinci mohou v hnízdě čekat už od června a zůstávat do října, tedy déle než trvá hlavní období letů.