Lasius citrinus

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Lasius citrinus je žlutohnědý sociální parazit teplých listnatých lesů. Hnízdí v půdě a trouchnivých částech stromů a jeho dělnice se na povrchu objevují zřídka.

V některých zemích proto většinu dokladů netvoří nalezené kolonie, ale jednotlivé okřídlené královny z pastí. Malý počet pozorování nemusí přímo odpovídat početnosti druhu.

Starší jméno Lasius affinis

Revize z roku 1988 pojednává druh jako Lasius affinis. Toto jméno však nebylo použitelné kvůli starší homonymii a dnešní literatura používá L. citrinus. Historické údaje lze proto najít pod oběma jmény. Označení Chthonolasius se ve starších klíčích objevuje jako podrod žlutých dočasných sociálních parazitů; současná klasifikace druh ponechává v rodu Lasius.

Určovací znaky

Dělnice je světle hnědožlutá, královna tmavší. U obou samičích kast má petiolární šupina hluboké vykrojení, které je u vstupu obvykle širší než u oblého dna. Na lících, tykadlových násadcích a zadních holeních téměř chybějí dlouhé odstávající chlupy. Na plochách zadečkových článků jsou naopak odstávající chlupy rozložené poměrně rovnoměrně.

Nejpodobnější Lasius bicornis má zpravidla menší tělo, užší petiolus s jinak utvářeným zářezem a dlouhé chlupy na zadečku soustředěné hlavně k zadním okrajům článků. K rozlišení je potřeba čelní pohled na petiolus, boční i horní pohled na ochlupení a ideálně více dělnic z jedné kolonie.

Samci nemají stejně diagnostický tvar petiolu a od blízkých druhů se určují obtížně. Samotný okřídlený samec proto druh obvykle nepotvrdí.

Morfologie a DNA čárový kód

Evropská revize měla pro srovnání všech kast jen omezený materiál. Neobvyklý exemplář mimo běžnou kombinaci znaků je proto rozumné ponechat v okruhu L. citrinus/bicornis a porovnat s referenčním materiálem.

Ani mitochondriální čárový kód COI není sám rozhodující: v norském souboru nerozlišil L. citrinus, L. umbratus a L. sabularum. Určení proto stojí na kombinaci morfologie, kasty a srovnávacího materiálu.

Stanoviště a hnízdění

Většina nálezů pochází z teplých listnatých lesů, jejich slunných okrajů, okolí starých stromů a rozkládajícího se dřeva či kořenů v půdě. Druh byl nalezen také mezi trávou a vřesem. Norský nález několika desítek dělnic pocházel zpod malého kamene, vlastní hnízdo však nalezeno nebylo.

Potrava L. citrinus zatím nebyla přímo popsána, takže nelze určit ani význam medovice podzemního savého hmyzu.

Dočasný sociální parazitismus

Královna patří k dočasným sociálním parazitům. Po spáření musí získat přístup do již fungující kolonie příbuzného Lasius a její první plod vychovávají hostitelské dělnice. Ty postupně stárnou a jsou nahrazovány dělnicemi parazita, takže zralá kolonie už nemusí smíšený začátek prozrazovat.

Za nejpravděpodobnějšího známého hostitele je považován Lasius brunneus, druh vázaný na stromy a lesní prostředí. Přímý průběh převzetí ani další hostitelé však zatím popsáni nejsou.

Nález na severním okraji areálu

První norské nálezy ležely více než 800 kilometrů od nejbližších tehdy známých evropských výskytů. Zahrnovaly sedm okřídlených královen z Malaiseho pastí a skupinu několika desítek dělnic. Takový odstup může znamenat izolovanou populaci i velkou mezeru v poznání nenápadného podzemního druhu.

Většina norských královen připadla do intervalů pastí v květnu a červnu, jeden záznam zasahoval od konce července do srpna. Okřídlené královny však mohou přezimovat, takže jarní nález nemusí označovat jarní let. Kalendář proto nevyznačuje pevný vrchol.

Málo známé české rozšíření

V českém soupisu je druh potvrzený a spolehlivě revidovaný materiál je znám ze Starého Hrozenkova na jižní Moravě. U části dřívějších údajů z Čech chyběl dohledatelný nebo nově ověřený exemplář. Obtížné určování a malý počet ověřených dokladů proto nedovolují přesně popsat současné české rozšíření.