Formica exsecta

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec pastvinný staví na osluněných trávnících kupy z jemných stébel a mechu. Nejnápadnějším znakem dělnic je hluboce vykrojená zadní hrana hlavy; latinské exsecta znamená „vyříznutá“. Podle populace může jediná kolonie obývat jednu kupu, nebo celou síť propojených hnízd.

Vykrojená hlava a ochlupení

Při čelním pohledu vytváří zadní okraj hlavy široký zářez, který odděluje podrod Coptoformica od tmavých druhů skupiny F. fusca i od kupovitých lesních mravenců skupiny F. rufa. Samotnou F. exsecta charakterizuje kombinace mikrochloupků na očích, řad delších chlupů na zadních okrajích článků zadečku a odstávajících chlupů na holeních. Oproti F. foreli a F. pressilabris zpravidla působí ochlupeněji.

Ochlupení je proměnlivé a jednotlivé znaky se mezi druhy překrývají; u části dělnic mohou některé očekávané chlupy téměř chybět. Červenohnědá hruď a tmavší hlava se zadečkem pomohou s prvním zařazením, ale druhové určení vyžaduje kombinaci znaků, více pohledů a ideálně několik dělnic.

Travní kupa a mikroklima

Kupa je obvykle menší a jemnější než u lesních mravenců skupiny F. rufa: tvoří ji stébla, mech a drobné rostlinné úlomky z okolí. Nadzemní část zachycuje sluneční teplo, zatímco podzemní chodby poskytují stabilnější vlhkost. Hnízda stojí nejčastěji na osluněných trávnících s různě vysokým porostem, závětřím, blízkými okraji lesa a rozptýlenými dřevinami se savým hmyzem.

Jednokrálovné a vícekrálovné populace

Sociální uspořádání F. exsecta se mezi populacemi výrazně liší. Jednokrálovné kolonie bývají jednodomé, zatímco vícekrálovné mohou využívat síť propojených kup. Genetické srovnání skandinávských populací zjistilo odlišnou prostorovou strukturu obou typů a větší genový tok samců než samic.

Některé místní systémy zahrnují stovky kup propojených stezkami. Sousedství samo ale neprokazuje, že všechny kupy patří jediné kolonii; hranice ukazuje výměna jedinců, reakce při setkání a genetická příbuznost.

Dočasný sociální parazitismus při založení

Nová královna F. exsecta běžně nevychová první dělnickou generaci sama. Vstoupí do hnízda druhu podrodu Serviformica, často F. fusca nebo F. lemani, a dočasně využije jeho dělnice. Dělnice nové královny postupně nahradí původní hostitelské dělnice.

Vícekrálovné populace mohou přijímat mladé královny zpět a šířit se pučením, při němž skupina královen a dělnic obsadí blízké místo. Ve švýcarských pastvinách se úspěšné šíření královen mezi plochami ukázalo jako omezené a genetická struktura vznikala i uvnitř jediné pastviny. Zakládání přes hostitele je naopak formou dočasného sociálního parazitismu.

Dělba reprodukce v kolonii

V jedné silně vícekrálovné švýcarské populaci produkovala většina sledovaných kolonií samce, ale ne mladé královny. V laboratorních koloniích ze stejného sociálního typu se jednotlivé královny často specializovaly buď na samčí, nebo na dělnický plod.

Počet partnerů královny ovlivnil také chování dělnic. V koloniích s jedinou otcovskou linií dělnice odstraňovaly samčí plod a posouvaly investici k mladým královnám; u více otcovských linií se tento zásah neobjevil. Výsledek odpovídá příbuzenskému konfliktu v kolonii a pochází z konkrétní studované populace.

Chemické rozpoznání kolonie

Dělnice rozpoznávají hnízdní družky podle chemického profilu na povrchu těla. Pokusy s deseti jednokrálovnými koloniemi z finského ostrova ukázaly význam koloniálně specifických Z9-alkenů: změna jejich směsi ovlivnila agresi vůči testovaným dělnicím.

Rozpoznávání udržuje hranice kolonie a reguluje pohyb mezi hnízdy. V polydomní síti mohou dělnice z různých kup sdílet podobný pach a vzájemně se přijímat, zatímco jedinci cizí kolonie vyvolají obranu.

Potrava a prostorové nároky

Hlavním snadno obnovitelným zdrojem cukrů je medovice mšic a dalších savých polokřídlých. Dělnice současně loví a sbírají drobné bezobratlé, kteří dodávají živiny pro plod. Rozptýlené dřeviny tak mohou být důležité nejen jako stín nebo orientační body, ale i jako potravní stanice. Příliš husté zarůstání však ochladí povrch a změní travinnou mozaiku.

Rojení od června do srpna

Období okřídlenců se mezi severními populacemi liší. Dlouhodobý finský výzkum klade hlavní výskyt od konce června do začátku července, norský druhový účet od poloviny července do konce srpna. Přímá česká fenologická řada chybí; nejpravděpodobnějším měsícem je červenec. Konkrétní den ovlivňuje teplota, vítr, srážky a stav kolonie.