Formicinae · Formica

Formica foreli

Bondroit, 1918

mravenec Forelův

Vzácný obyvatel teplých, živinami chudých trávníků, který z jemného rostlinného materiálu staví nízké kupy a může vytvářet rozsáhlé soustavy hnízd.

Určování

Určovací znaky

  • Zadní okraj hlavy je uprostřed zřetelně vykrojený, jak je typické pro podrod Coptoformica.
  • Dělnice má poměrně dlouhý tykadlový násadec a hustší přitisklou pubescenci na čele a prvním článku zadečku než velmi podobná F. pressilabris.
  • Oči nesou jen mikroskopické chloupky; odstávající štětiny chybějí v okolí oček, na přední straně předních kyčlí i na metapleurách.
  • Řady odstávajících štětin na zadním okraji gastrálních článků začínají obvykle až na čtvrtém tergitu.
Pozor na záměnu. Formica foreli a F. pressilabris jsou si velmi podobné a barva ani velikost je nerozliší. Rozhoduje kombinace délky tykadlového násadce, hustoty pubescence a rozmístění štětin u několika dělnic.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
suché stepní trávníky · extenzivní pastviny · písčité a kamenité stráně · osluněné plochy s nízkou vegetací
Hnízdo
Z jemně rozkouskované trávy staví nízké kupy, obvykle široké několik desítek centimetrů. Výjimečně mohou přesáhnout metr.
Potrava
Cukry získává z medovice, zároveň přímo loví a sbírá mršiny. Ve Štěměchách dělnice přinášely škvoří, ploštice, brouky, housenky do dvou centimetrů i jiné mravence a po nálezu kořisti rychle rekrutovaly pomocnice.
Kolonie
Kolonie bývají vícekrálovné a polydomní a rozsáhlé soustavy mohou zahrnovat stovky až tisíce kupek. Mladá královna využívá dočasný sociální parazitismus u některého druhu Serviformica.
Sociální organizaceJak tyto osy číst →
Počet a přítomnost královen
více královen
Jedno nebo více hnízd
více propojených hnízd
Závislost na hostiteli
hostitel po založení nahrazen

Svatební lety

Kdy se rojí

Okřídlení jedinci se v hnízdech objevují od poloviny června do druhé poloviny srpna; přesný průběh svatebního letu není znám.

Další druhy, které se mohou rojit v červnu →

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Západopalearktický druh teplých otevřených stanovišť, rozšířený od severu Pyrenejského poloostrova po jihovýchodní Kazachstán. V Česku silně ustoupil; novodobě potvrzené populace přežívají na Českomoravské vrchovině, v Moravském krasu a v Dolnomoravském úvalu.

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Formica foreli patří k druhům, u nichž je nápadný obrys hlavy pouze začátkem určování. Vykrojený zadní okraj ukazuje na podrod Coptoformica, ale od blízce příbuzné F. pressilabris ji odděluje až kombinace delšího tykadlového násadce, hustšího jemného přitisklého ochlupení a řad štětin na zadečku začínajících zpravidla později. Zbarvení se mění s velikostí dělnice i populací a samo o sobě není spolehlivé.

Rozlišení od Formica pressilabris

F. foreli má zpravidla delší tykadlový násadec a hustší přitisklé ochlupení na čele a prvním článku zadečku. Řady odstávajících štětin na zadečku začínají obvykle až na čtvrtém tergitu, zatímco u F. pressilabris už na třetím. Jednotlivé znaky se překrývají, proto se hodnotí společně u několika dělnic ze stejného hnízda.

Stanoviště a hnízdní kupy

V širším srovnání není rozhodující samotný vápenec. F. foreli žije i na písku, opuštěných pastvinách a vojenských plochách. Společným jmenovatelem je otevřený, suchý až polosuchý povrch s přímým sluncem. Keře a stromy na okraji mohou nést mšice, samotná kupa však nesmí zmizet v hlubokém stínu. Malí stavitelé travních kupek jsou na vnějším ohřevu závislejší než velké kupové druhy skupiny F. rufa.

Kupy vznikají z jemně rozkouskované trávy a obvykle měří několik desítek centimetrů. Na chudém trávníku mohou ležet blíže u sebe než na úživnějším okraji pole. Výjimečné kupy přesahují metr, většina je však výrazně menší.

Rozsáhlé hnízdní soustavy

Ve Štěměchách na Českomoravské vrchovině vytvářel druh hustou síť stovek kupek rozloženou na přibližně půl hektaru suchého trávníku a okraje pole. Ještě rozsáhlejší soustavy v Německu zahrnovaly tisíce kupek. Jedna kolonie zde není totožná s jednou kupou: více hnízd může patřit k propojené kolonii s několika královnami.

Rozdělení kolonie mezi více hnízd umožňuje využívat zdroje rozptýlené v krajině a přesouvat dělnice i plod mezi sousedními kupami. Hranice kolonií přitom nemusí odpovídat vzdálenosti mezi hnízdy.

Nábor dělnic ke kořisti

Dělnice získávají cukry z medovice a zároveň loví nebo sbírají mrtvé bezobratlé. Ve Štěměchách přinášely škvoří, ploštice, brouky, housenky dlouhé až dva centimetry i jiné mravence. Po objevení větší kořisti dokážou během několika minut přivolat desítky pomocnic.

Nová královna první kolonii nezakládá nezávisle. Jako ostatní Coptoformica dočasně proniká do hnízda některého druhu Serviformica a využije jeho dělnice k odchovu prvního plodu. Konkrétní hostitel F. foreli zatím není jistý a může se regionálně lišit.

Ústup populace ve Štěměchách

Mezi lety 2014 a 2020 klesl počet kupek ve štěměšské soustavě z více než šesti set na méně než sto. Současně se plocha zarůstala třtinou křovištní a působilo na ni hnojení okolních polí i rytí divokých prasat. Druh potřebuje trvale osluněnou mozaiku nízké vegetace a obnaženého povrchu; souvislé zastínění pro něj znamená ztrátu vhodného mikroklimatu.

Pohlavní jedinci a období rojení

Okřídlení jedinci se v hnízdech objevují od poloviny června do druhé poloviny srpna. Ve Štěměchách byli samci i mladé královny přítomni na konci července a v první polovině srpna. Přesný průběh svatebního letu není znám.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Formica foreli — karta druhu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.České jméno, ekologie, novodobé rozšíření v ČR a hlavní ohrožující faktory.
  3. Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
  4. Ødegaard, Staverløkk & Gjershaug. Formica foreli — artsbeskrivelse. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning.Autoritativní severský popis morfologie, rozměrů, ekologie, kolonie a rojení; stránkový text je CC BY 4.0, fotografie mají vlastní licence uvedené u jednotlivých snímků.
  5. Seifert. A taxonomic revision of the ant subgenus Coptoformica Mueller, 1923 (Hymenoptera, Formicidae). Zoosystema, 2000.Primární revize s diagnózou, areály a souhrny biologie, koloniální struktury, potravy a fenologie druhů podrodu Coptoformica, zejména F. bruni, F. foreli a F. pressilabris; část biologických údajů vychází z osobních sdělení či starších lokálních studií.
  6. Seifert & Schultz. A taxonomic revision of the Palaearctic ant subgenus Coptoformica Müller, 1923 (Hymenoptera, Formicidae). Contributions to Entomology, 2021.Moderní palearktická revize s morfometrickou diagnostikou, areály a ověřením kryptických druhů podrodu Coptoformica.
  7. Dolek, Freese-Hager & Geyer. Ecology, colony structure, and conservation biology of Formica (Coptoformica) foreli Bondroit, 1918 in Bavaria, Germany (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News, 2008.Primární popis 94 hnízd na 1 325 m² opuštěného vápencového trávníku a pole; dvě navržená vysvětlení rozdílů ve velikosti hnízd autoři označují za neověřené hypotézy.
  8. Bezděčková & Bezděčka. Největší polykalická kolonie Formica foreli (Hymenoptera: Formicidae) v České republice. Acta Rerum Naturalium, 2009.Terénní studie 605 hnízd na 0,54 ha u Štěměch s rozměry kupek, přímým pozorováním potravy, kolektivních útoků a přítomnosti křídlatců; k vlastnímu odletu pohlavních jedinců nedošlo před pozorovateli.
  9. Bezděčková & Bezděčka. Polydomní kolonie Formica foreli Bondroit, 1918 (Hymenoptera: Formicidae) na lokalitě Štěměchy v roce 2020. Acta Rerum Naturalium, 2020.Opakovaný soupis doložil pokles štěměšské soustavy ze 654 hnízd v roce 2014 na 86 v roce 2020; kombinaci hnojiv, rytí prasat, expanze třtiny a sukcese autoři uvádějí jako pravděpodobné, nikoli experimentálně oddělené příčiny.
  10. Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
  11. Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; všechny druhy rodu Formica jsou v příloze III zařazeny do kategorie ohrožených.