Formica foreli

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Formica foreli patří k druhům, u nichž je nápadný obrys hlavy pouze začátkem určování. Vykrojený zadní okraj ukazuje na podrod Coptoformica, ale od blízce příbuzné F. pressilabris ji odděluje až kombinace delšího tykadlového násadce, hustšího jemného přitisklého ochlupení a řad štětin na zadečku začínajících zpravidla později. Zbarvení se mění s velikostí dělnice i populací a samo o sobě není spolehlivé.

Rozlišení od Formica pressilabris

F. foreli má zpravidla delší tykadlový násadec a hustší přitisklé ochlupení na čele a prvním článku zadečku. Řady odstávajících štětin na zadečku začínají obvykle až na čtvrtém tergitu, zatímco u F. pressilabris už na třetím. Jednotlivé znaky se překrývají, proto se hodnotí společně u několika dělnic ze stejného hnízda.

Stanoviště a hnízdní kupy

V širším srovnání není rozhodující samotný vápenec. F. foreli žije i na písku, opuštěných pastvinách a vojenských plochách. Společným jmenovatelem je otevřený, suchý až polosuchý povrch s přímým sluncem. Keře a stromy na okraji mohou nést mšice, samotná kupa však nesmí zmizet v hlubokém stínu. Malí stavitelé travních kupek jsou na vnějším ohřevu závislejší než velké kupové druhy skupiny F. rufa.

Kupy vznikají z jemně rozkouskované trávy a obvykle měří několik desítek centimetrů. Na chudém trávníku mohou ležet blíže u sebe než na úživnějším okraji pole. Výjimečné kupy přesahují metr, většina je však výrazně menší.

Rozsáhlé hnízdní soustavy

Ve Štěměchách na Českomoravské vrchovině vytvářel druh hustou síť stovek kupek rozloženou na přibližně půl hektaru suchého trávníku a okraje pole. Ještě rozsáhlejší soustavy v Německu zahrnovaly tisíce kupek. Jedna kolonie zde není totožná s jednou kupou: více hnízd může patřit k propojené kolonii s několika královnami.

Rozdělení kolonie mezi více hnízd umožňuje využívat zdroje rozptýlené v krajině a přesouvat dělnice i plod mezi sousedními kupami. Hranice kolonií přitom nemusí odpovídat vzdálenosti mezi hnízdy.

Nábor dělnic ke kořisti

Dělnice získávají cukry z medovice a zároveň loví nebo sbírají mrtvé bezobratlé. Ve Štěměchách přinášely škvoří, ploštice, brouky, housenky dlouhé až dva centimetry i jiné mravence. Po objevení větší kořisti dokážou během několika minut přivolat desítky pomocnic.

Nová královna první kolonii nezakládá nezávisle. Jako ostatní Coptoformica dočasně proniká do hnízda některého druhu Serviformica a využije jeho dělnice k odchovu prvního plodu. Konkrétní hostitel F. foreli zatím není jistý a může se regionálně lišit.

Ústup populace ve Štěměchách

Mezi lety 2014 a 2020 klesl počet kupek ve štěměšské soustavě z více než šesti set na méně než sto. Současně se plocha zarůstala třtinou křovištní a působilo na ni hnojení okolních polí i rytí divokých prasat. Druh potřebuje trvale osluněnou mozaiku nízké vegetace a obnaženého povrchu; souvislé zastínění pro něj znamená ztrátu vhodného mikroklimatu.

Pohlavní jedinci a období rojení

Okřídlení jedinci se v hnízdech objevují od poloviny června do druhé poloviny srpna. Ve Štěměchách byli samci i mladé královny přítomni na konci července a v první polovině srpna. Přesný průběh svatebního letu není znám.