Formicinae · Formica
Formica pressilabris
mravenec pasekový
Drobný stavitel travních kupek otevřených trávníků. Kolonie mohou obývat jediné hnízdo nebo rozsáhlou soustavu s několika královnami; od F. foreli jej spolehlivě odliší až mikroskopické znaky.
Fotografie druhu Formica pressilabris
Zvětšit4 fotografieDělnice mravence pasekového Formica pressilabris při pohledu shora
Foto: Arnstein StaverløkkLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Změna rozměrů a převod do WebP.
ZvětšitJedinec na měřicím podkladu z ověřeného pozorování v Moskevské oblasti.
Na snímku: boční pohled
Foto: Игорь ВасильевLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitJedinec zachycený ve Švýcarsku.
Na snímku: živý jedinec
Foto: Jonghyun ParkLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitJedinec zachycený v Nizozemsku.
Na snímku: živý jedinec
Foto: Daniel OnneweerLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
Určování
Určovací znaky
- Hlava má uprostřed zadního okraje hluboké vykrojení typické pro podrod Coptoformica.
- Dělnice je drobná, s poměrně krátkým tykadlovým násadcem a jen velmi mělkým vykrojením horního okraje šupiny stopky.
- Přitisklá pubescence na čele a zadečku je mimořádně řídká, takže povrch působí leskleji než u podobné F. foreli.
- Odstávající štětiny chybějí u oček, na předních kyčlích a metapleurách; okrajové řady na zadečku začínají zpravidla na třetím tergitu.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- suché stepní trávníky · extenzivní zemědělská krajina · písčité a kamenité pastviny · osluněné plochy s řídkou vegetací
- Hnízdo
- V půdě staví nízkou polokulovitou kupu z jemných travních úlomků, nejčastěji širokou několik desítek centimetrů. Výjimečně může dosáhnout metru.
- Potrava
- Hlavní energetický zdroj tvoří medovice mšic, které dělnice brání a někdy zastřešují rostlinným materiálem. Živočišná kořist má menší podíl a zahrnuje hlavně drobné housenky, žížaly a další malé bezobratlé.
- Kolonie
- Jednodomá hnízda mohou být jednokrálovná, rozsáhlé polydomní soustavy vícekrálovné. Hnízdo mívá řádově tisíce dělnic. Královna zakládá kolonii dočasným sociálním parazitismem u některého druhu Serviformica.
Svatební lety
Kdy se rojí
Pářící let byl pozorován v červenci. Okřídlení jedinci se v hnízdech objevují od konce června do začátku září, nejčastěji kolem přelomu července a srpna.
Další druhy, které se mohou rojit v červenci →
Tmavě jsou vyznačené měsíce, kdy rojení obvykle vrcholí.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
Euroasijský druh temperátního až jižně boreálního pásma, od západních Alp a Nizozemska po západní Sibiř; horské populace vystupují vysoko do Alp. V Česku je mimořádně vzácný a novodobě potvrzený pouze na lokalitě Rohatec-Soboňky na jižní Moravě.
Výskytová data GBIF pro Česko
Formica pressilabris: kde se soustřeďují výskytové záznamy.
Hustotní mapa se načte až po kliknutí.
Podrobný profil
Biologie, určení a české doklady
Červenohnědé a tmavé plochy Formica pressilabris jsou proměnlivé a stejnou kresbu má několik druhů podrodu Coptoformica. Rozhoduje kombinace krátkého tykadlového násadce, řídkého přitisklého ochlupení na čele a zadečku a rozmístění štětin. Typická dělnice působí leskleji než F. foreli, ale samotný lesk k určení nestačí.
Rozlišení od Formica foreli
F. pressilabris má zpravidla kratší tykadlový násadec a řidší přitisklé ochlupení na čele a zadečku než F. foreli. Řady odstávajících štětin na zadečku začínají obvykle už na třetím tergitu. Jednotlivé znaky se překrývají, proto se hodnotí společně u několika dělnic ze stejného hnízda. Na jedné švýcarské lokalitě byli navíc nalezeni pravděpodobní kříženci F. pressilabris a F. bruni.
Výskyt v Česku
Po novém určení starších českých nálezů zůstaly potvrzené pouze moravské výskyty; část záznamů z Čech patřila druhu F. foreli. Jedinou novodobě potvrzenou lokalitou je Rohatec-Soboňky na jižní Moravě.
Rohatecké hnízdo leželo v úzkém pásu suchého krátkostébelného trávníku na písku pod elektrickým vedením. Šlo o malou jednodomou kupu a v bezprostředním okolí žily také F. exsecta a F. foreli.
Polydomie a velikost hnízdních soustav
Jednotlivé hnízdo mívá řádově tisíce dělnic. Běžné kupy jsou široké několik desítek centimetrů, výjimečné mohou dosáhnout metru. Jednodomé populace mohou být jednokrálovné, zatímco rozsáhlé sítě tvořené více než stovkou kupek bývají vícekrálovné.
Finská soustava na opuštěném poli zahrnovala přes tisíc kupek. Dělnice ze sousedních částí se vůči sobě chovaly převážně tolerantně, s rostoucí vzdáleností však agresivita stoupala. Celá plocha tak netvořila jednu jednolitou kolonii, ale mozaiku volně propojených hnízdních skupin.
Medovice a kořenové mšice
Hlavním zdrojem energie je medovice. Dělnice navštěvují mšice na bylinách, brání je před slunéčky a někdy nad jejich skupinou skládají ochrannou stříšku z úlomků rostlin. Živočišná potrava má menší podíl a zahrnuje především malé housenky, žížaly a další drobné bezobratlé.
Možní hostitelé při založení
Mladá královna nedokáže první dělnice vychovat zcela sama. Dočasně proniká do kolonie některého druhu Serviformica, jehož dělnice následně odchovají její plod. V Alpách využívá patrně hlavně F. lemani, v nížinách mohou roli hostitele přebírat jiné druhy.
Pohlavní jedinci a období rojení
Pářící let byl pozorován v červenci. Okřídlení jedinci se v hnízdech objevují od konce června do začátku září, nejčastěji kolem přelomu července a srpna. Přesný den se mění podle počasí a nadmořské výšky.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Formica pressilabris — karta druhu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.České jméno, ekologie, současný výskyt v ČR a hlavní ohrožující faktory.
- Ødegaard, Staverløkk & Gjershaug. Formica pressilabris — artsbeskrivelse. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning.Autoritativní severský popis morfologie, rozměrů, ekologie, kolonie a rojení; stránkový text je CC BY 4.0, fotografie mají vlastní licence uvedené u jednotlivých snímků.
- Seifert. A taxonomic revision of the ant subgenus Coptoformica Mueller, 1923 (Hymenoptera, Formicidae). Zoosystema, 2000.Primární revize s diagnózou, areály a souhrny biologie, koloniální struktury, potravy a fenologie druhů podrodu Coptoformica, zejména F. bruni, F. foreli a F. pressilabris; část biologických údajů vychází z osobních sdělení či starších lokálních studií.
- Seifert & Schultz. A taxonomic revision of the Palaearctic ant subgenus Coptoformica Müller, 1923 (Hymenoptera, Formicidae). Contributions to Entomology, 2021.Moderní palearktická revize s morfometrickou diagnostikou, areály a ověřením kryptických druhů podrodu Coptoformica.
- Czechowski. Bionomics of Formica (Coptoformica) pressilabris Nyl. (Hymenoptera, Formicidae). Annales Zoologici, 1975.Dvouletá terénní studie jednodomých i polydomních populací v polských Bieszczadech s rozměry hnízd, odhady početnosti, potravou a pozorovaným červencovým letem; vznikla před moderním oddělením F. foreli, ale revize Seifert 2000 tyto údaje převzala pod F. pressilabris.
- Hakala, Ittonen, Seppä & Helanterä. Limited dispersal and an unexpected aggression pattern in a native supercolonial ant. Ecology and Evolution, 2020.Genetická a behaviorální studie finské agregace více než 1 300 hnízd F. pressilabris; nízká agrese rostla se vzdáleností, ale nevytvořila ostré hranice, takže označení superkolonie neznamená jednu geneticky či funkčně homogenní jednotku.
- Bezděčková & Bezděčka. Formica pressilabris (Hymenoptera: Formicidae) – confirmed occurrence in the Czech Republic. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, 2010.Revize českých dokladových sbírek a terénní průzkum 320 vhodných míst; potvrdily tři historické moravské lokality, přeurčily tři jiné soubory jako F. foreli a nalezly jedinou recentní malou kupu u Rohatce.
