Formicinae · Formica
Formica lusatica
V Česku velmi lokální teplomilný mravenec otevřených stanovišť, jehož nálezy nová taxonomická revize znovu oddělila od jižnější Formica clara.
Fotografie druhu Formica lusatica
Zvětšit4 fotografieDělnice Formica lusatica z Halbendorfu v bočním pohledu se stupnicí jeden milimetr
Foto: Roland Schultz & Bernhard SeifertLicence: CC BY 4.0Úpravy: Výřez panelu 27 z obr. 26–28, změna rozměrů a převod do WebP.
ZvětšitHlava exempláře CASENT0173858 při pohledu zpředu.
Na snímku: hlava
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitExemplář CASENT0173858 při pohledu shora.
Na snímku: pohled shora
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitExemplář CASENT0173858 při pohledu z boku.
Na snímku: boční pohled
Foto: April Nobile / AntWeb.orgLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
Určování
Určovací znaky
- Dělnice je nápadně dvoubarevná: hruď, přední část hlavy a končetiny bývají červenohnědé až oranžově rezavé, zatímco zadeček a zadní část hlavy jsou tmavé.
- Oproti Formica rufibarbis nese výrazně méně vzpřímených chlupů na pronotu, mesonotu, petiolární šupině a spodní straně zadních stehen.
- Od obvykle tmavší F. cunicularia se v populačním průměru liší světlejší mesosomou, menším barevným kontrastem lící, větším počtem chlupů na hřbetě hrudi a relativně menšíma očima.
- Čerstvá revize používá soubor 24 morfometrických znaků a průměry několika dělnic z jednoho hnízda; jednotlivý barevný snímek k bezpečnému určení nestačí.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- suché teplé trávníky · písčiny a vápencové stráně · ruderální plochy · otevřené důlní výsypky
- Hnízdo
- Hnízdí v minerální půdě nebo pod kameny na nezastíněných místech. Nad vstupy může navršit velmi plochou kupku; u velkých kolonií dosahuje celá hnízdní plocha přibližně 80 cm v průměru.
- Potrava
- Dělnice loví a sbírají drobné živočichy, přijímají nektar a odebírají medovici od rostlinných savců. Zaznamenána byla také konzumace pylu borovic.
- Kolonie
- Kolonie mohou mít jednu až několik královen a ve vhodném prostředí být početné. Na 16 obsazených středoevropských plochách vyšel průměr 1,4 a maximum 3,7 hnízda na 100 m²; jde o hustotu hnízd, nikoli počet dělnic. Velká hnízda hájí své okolí agresivně.
Svatební lety
Kdy se rojí
Jedenáct středoevropských nálezů klade přítomnost pohlavních jedinců do období od 22. června do 20. července, s průměrem kolem 5. července; přímé rojení zde bylo pozorováno jen jednou. V severním Finsku se termín za chladného jara posunul až do srpna.
Další druhy, které se mohou rojit v červenci →
Tmavě jsou vyznačené měsíce, kdy rojení obvykle vrcholí.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
První doklad z Česka tvoří čtyři dělnice nalezené 6. května 2007 na nerekultivované hnědouhelné výsypce u Horního Jiřetína. Revize 124 hnízdních vzorků vymezuje areál dlouhý přes 7 200 km od jižní Francie po oblast Bajkalu, převážně v temperátním a mediteránním pásmu; F. clara leží v západní části areálu jižněji a výše.
Výskytová data GBIF pro Česko
Formica lusatica: kde se soustřeďují výskytové záznamy.
Hustotní mapa se načte až po kliknutí.
Podrobný profil
Biologie, určení a české doklady
Formica lusatica je velmi lokální obyvatel teplých, otevřených míst s řídkou vegetací. V Česku byla poprvé doložena na nerekultivované hnědouhelné výsypce u Horního Jiřetína, kde osluněný minerální povrch připomínal stepní stanoviště.
Jak ji odlišit
Rezavá hruď a tmavý zadeček ji řadí do skupiny Formica rufibarbis, samotné zbarvení však nestačí. Proti F. rufibarbis mívá méně vzpřímených chlupů na hřbetě hrudi, petiolární šupině a spodní straně zadních stehen. Od F. cunicularia se v průměru liší světlejší hrudí, menšíma očima a větším počtem chlupů na hrudi. Rozsahy se překrývají, proto je nejspolehlivější porovnat několik dělnic z jednoho hnízda podle současného klíče.
Pravá F. clara je velmi podobná, ale revize z roku 2026 ji ve střední Evropě nepotvrdila. České nálezy dříve vedené pod tímto jménem patří obnovené F. lusatica.
Hnízdo, kolonie a potrava
Druh vyhledává suché trávníky, písčiny, vápencové stráně, ruderální plochy a výsypky. Hnízdí v minerální půdě nebo pod kamenem; nad vstupy může vytvořit velmi plochou kupku. Kolonie bývají jednokrálovné až slabě vícekrálovné a velká hnízda brání okolí vstupů.
Dělnice loví a sbírají drobné živočichy, odebírají medovici, navštěvují květy a mohou přijímat i pyl borovic. Otevřený povrch umožňuje prohřívání hnízda, zatímco úplné zarůstání stanoviště podmínky zhoršuje.
Na finských dunách žila hnízda v sousedství otrokářského F. sanguinea. Pozorované kolonie se dokázaly útoku bránit a po těžkém nájezdu se část dělnic přesunula do nového hnízda. Jde o doloženou schopnost obrany a přestěhování, nikoli o úplnou odolnost vůči nájezdům.
Rozšíření a rojení
Areál sahá od Francie přes střední a severní Evropu, Balkán a Anatolii až do vnitrozemí Eurasie. Ve střední Evropě patří k nejteplomilnějším a nejvzácnějším druhům skupiny; český výskyt je proto omezen na několik vhodných lokalit.
Pohlavní jedinci se ve střední Evropě objevují hlavně od konce června do července. V severních populacích může chladné jaro posunout rozmnožování až do srpna, takže termín se mezi oblastmi a roky mění.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Pech & Werner. Faunistic records from the Czech Republic - 250. Hymenoptera: Formicidae. Klapalekiana, 2008.Primární zpráva o prvním českém nálezu Formica lusatica z nerekultivované důlní výsypky u Horního Jiřetína.
- Schultz & Seifert. A taxonomic revision of the Palaearctic members of the Formica cinerea, F. subpilosa and F. rufibarbis species groups. Soil Organisms, 2026.Morfometrická revize 5 242 dělnic z 1 486 hnízdních vzorků vymezuje komplexy F. cinerea, F. subpilosa a F. rufibarbis. Ve střední Evropě zpřesňuje rozlišení F. rufibarbis, F. cunicularia a F. lusatica; pravá F. clara zde podle nové koncepce chybí. U F. cunicularia nalezené morfy zatím nepovažuje za samostatné druhy.
- Czechowski & Radchenko. Formica lusatica Seifert, 1997, an ant species new to Finland, with notes on its biology and the description of males. Myrmecological News, 2006.Biologická studie F. lusatica s údaji o hnízdění, početnosti, potravě, chování a morfologii samců.
- Seifert. The ecology of Central European non-arboreal ants — 37 years of a broad-spectrum analysis under permanent taxonomic control. Soil Organisms, 2017.Srovnávací syntéza 37 let terénních dat s hodnotami teploty a vlhkosti z výzkumných ploch. Uváděné velikosti kolonií, podíly hnízdních substrátů a potravní váhy jsou autorskými odhady či modely pro mezidruhové srovnání, nikoli univerzálními sčítáními každého hnízda.
- Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; všechny druhy rodu Formica jsou v příloze III zařazeny do kategorie ohrožených.
