Leptothorax muscorum

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Celá kolonie mravence mechového může žít v úlomku větvičky, pod tenkou vrstvou kůry nebo v malém kousku trouchnivého dřeva. Na otevřeném místě hnízdí pod mechem na písku, štěrku či vyhřáté skále. Ve všech případech využívá drobnou dutinu s chráněným mikroklimatem.

V nížinách se často pojí s borovým i jiným mrtvým dřevem. Na severu a ve vyšších polohách využívá častěji otevřený minerální povrch, který se v krátkém létě rychle prohřeje.

Tykadla a odlišení příbuzných druhů

Jedenáct článků tykadla u dělnic a královen pomáhá oddělit rod Leptothorax od podobných drobných Temnothorax, které jich mají dvanáct. Samci mají článků dvanáct, zatímco samci Temnothorax třináct. Počet článků tedy určuje hlavně rodovou příslušnost.

V rámci rodu je těžší odlišit hlavně L. gredleri. U mravence mechového míří štíhlé propodeální trny téměř rovně dozadu a řapík je nahoře plošší, se zadním okrajem esovitě prohnutým. U L. gredleri jsou trny vztyčenější a profil uzlu špičatější. Od L. acervorum pomáhá menší, světlejší tělo a chybějící odstávající ochlupení nohou. Žádný z těchto znaků nemá být používán osamoceně; bezpečné určení vyžaduje více dělnic a boční pohled pod zvětšením.

Malá kolonie se vejde do větvičky

Kolonie nejčastěji čítá zhruba 50 až 100 dělnic a jednu nebo několik málo královen. Závisí proto na dostupnosti drobných dutin. Odstranění tenkých mrtvých větví může zničit celé hnízdo, i když na lokalitě zůstane stát většina stromů.

Dělnice loví především drobné bezobratlé, jako jsou chvostoskoci a roztoči, a využívají také nektar či jiné sladké tekutiny. Pohybují se jednotlivě a nenápadně, takže absence viditelné stezky o přítomnosti druhu mnoho nevypovídá.

Hostitel po loupeživém nájezdu

Mravenec mechový patří mezi hlavní hostitele sociálního parazita Harpagoxenus sublaevis. Loupeživé dělnice napadnou drobné hnízdo a odnesou plod. Dělnice, které se z ukořistěných kukel vylíhnou, potom v parazitově kolonii pečují o potomstvo, shánějí potravu a udržují hnízdo.

V jedné podrobně sledované německé populaci připadaly podle odhadu na každou kolonii parazita více než tři nájezdy ročně a napadená hostitelská hnízda často zanikala. Další pokusy zjistily rozdíl v reakci na chemický sekret parazita: potřísněný L. muscorum častěji prchal, zatímco L. acervorum mohl obrátit agresi proti vlastní potřísněné družce. Úspěch nájezdu tedy ovlivňuje také chemická manipulace a reakce hostitele.

Palearktický areál

Spolehlivě chápaný areál L. muscorum vede z Evropy přes Kavkaz a jižní Sibiř k pacifickému pobřeží Ruska a do Japonska. Starší severoamerické záznamy stejného jména nelze prostě připojit: fylogenetické revize obnovily druh Leptothorax canadensis a upozornily na další nedořešené linie. Ekologické údaje z Nearktidy proto nelze vztahovat k evropskému L. muscorum.

V Česku je druh rozšířený od nížin po hory. Drobná hnízda v malých dutinách se však snadno přehlédnou, takže jednotlivé lokality nevystihují jeho skutečnou běžnost.

Rojení má podle českého přehledu široké okno od června do září, zatímco severská syntéza uvádí obvykle polovinu července až polovinu srpna. Přesný český vrchol není doložen.