Leptothorax gredleri

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec Gredlerův využívá suché větve a odlupující se kůru ve starých alejích, oborách, parcích a druhově pestrých lesích. Celá kolonie se může vejít do větvičky o průměru přibližně jednoho centimetru. Hnízdní dutina bývá teplá a může ležet na osluněném kameni či v suti, druh však není typickým obyvatelem otevřené vyprahlé stepi.

Odlišení od Leptothorax muscorum

Nejtěžší je odlišit Leptothorax gredleri od světlejšího L. muscorum. U Gredlerova mravence míří propodeální trny šikměji vzhůru a řapík má při pohledu z boku špičatější, téměř trojúhelníkový profil. U L. muscorum jsou trny položenější a zadní okraj ploššího uzlu esovitě prohnutý. Pomáhá také hladký střed klypeu a skulptura hlavy.

Jednotlivé znaky se ale překrývají. Barva, délka trnů i profil řapíku jsou proměnlivé a bezpečný závěr vyžaduje několik dělnic, správný boční pohled a moderní klíč. Jedenáct článků tykadla samic potvrzuje rod Leptothorax, nikoli tento konkrétní druh.

Několik královen, ale zpravidla jedna hlavní

V hnízdě může žít několik oplozených královen, které si kousáním a údery tykadel vytvářejí hierarchii. Většinu potomstva obvykle plodí dominantní samice; tento stav se označuje jako funkční monogynie. Podřízená královna může odejít nebo později převzít její postavení. Novější data navíc dokládají časté výměny a přechodná období, kdy plodí více samic.

V jihoněmeckém souboru 50 kolonií byly čtyři bez královny, třináct s jednou a třiatřicet se dvěma až patnácti královnami; medián vícekrálovných hnízd byl čtyři. Při jarním odběru měla ve 12 z těchto 33 kolonií vyvinuté vaječníky jediná samice, ve 14 koloniích dvě až jedenáct samic a v sedmi žádná. Vyvinutý vaječník sám nedokazuje, kolik potomstva samice skutečně vytvořila, proto výsledek neruší starší pozorování dominance. Dokládá ale časté výměny, přechodné souběhy a občasnou přítomnost nepříbuzných vetřelkyň.

Když královna zmizí, soutěží dělnice

V pěti laboratorně sledovaných bezkrálovných koloniích vznikly hierarchie také mezi dělnicemi. Agresivní doteky a kousání zesílily po zimování, při líhnutí nových dělnic a po experimentálním odebrání královny. Výše postavené dělnice byly aktivnější a měly vyvinutější vaječníky.

Tělesná velikost souvisela s pořadím ve čtyřech z pěti kolonií, věk ani drobné odchylky od souměrnosti těla však postavení nevysvětlily. Hierarchii tedy ovlivňuje více vlastností a aktuální stav kolonie.

Mladá královna volí mezi návratem a novým začátkem

Pohlavní aktivita připadá na červenec a srpen. Mladá samice může po páření založit vlastní hnízdo, vrátit se domů nebo hledat přijetí jinde. Laboratorní volby ukázaly, že nespářené i čerstvě spářené královny dávaly přednost podkladu označenému vlastní kolonií a rozeznaly rodné hnízdo. Mladé královny byly zpočátku přijímány snadno, některé však dělnice napadly až s odstupem. Okamžité přijetí proto ještě není doživotní členství.

Tato možnost návratu pomáhá vysvětlit, proč se v drobné dutině setkává několik příbuzných královen a proč se dominantní samice může opakovaně měnit. Výsledkem může být buď pokojné přijetí dcery, nebo vnitrodruhový sociální parazitismus cizí královny.

Český výskyt

České prameny druh uvádějí z nížin a pahorkatin napříč územím, přesto je méně často nalézán než L. acervorum a L. muscorum. Skrytá dutina bez výrazné stezky se snadno mine.

Norská kategorie ohrožení NT nepopisuje stav české populace. Druh využívá suché větve, starou borku, mrtvé dřevo a teplá mikrostanoviště ve starších lesích, alejích a parcích.