Formicinae · Formica
mravenec lesostepní
Formica gagates Latreille, 1798
Leskle černý teplomilný zemní mravenec světlých lesů a lesostepí, který je v Česku vzácně omezený především na jižní a střední Moravu.

Profil druhu
Jak žije a čím je zajímavý
Jméno gagates odkazuje na gagát, černý a lesklý materiál. U typické dělnice je podobnost trefná: tělo působí jako naleštěné, zatímco končetiny a tykadla bývají o něco světlejší. Tento dojem však nestačí k určení. Spolehlivější je kombinace poměrně husté mikroskopické pubescence na prvním gastrálním tergitu, dlouhého tykadlového násadce a rozmístění odstávajících štětin.
Lesklý dvojník z mokřadu
Nejpodobnější Formica picea je rovněž černá a lesklá, ale na prvním gastrálním tergitu má přitisklé chloupky mnohem řidší. Biotop poskytuje užitečnou nápovědu: F. picea je specialista mokřadů a rašelinišť, kdežto F. gagates vyhledává teplé světlé lesy, lesostepi a osluněné okraje. Tmaví jedinci F. fusca či F. lemani mohou první dojem dále zkomplikovat. Nález z „typického“ místa proto musí potvrdit morfologie, nikoli barva fotografie ani bod v mapě.
Samostatné zakládání na hluboké větvi rodu
Tradičně se druh řadí do podrodu Serviformica, moderní globální fylogeneze však ukazuje, že podobný způsob života nevytváří jednu jednoduchou vývojovou větev. Formica gagates se oddělila velmi časně a stojí blízko severoamerickým skupinám neogagates a pallidefulva. Stejně jako příbuzné „zemní“ formiky může mladá královna založit kolonii samostatně; nepotřebuje převzít cizí dělnice dočasným sociálním parazitismem jako kupoví lesní mravenci či Coptoformica.
Fylogeneze současně rekonstruuje samostatné zakládání, příležitostnou vícekrálovnost i polydomii jako staré vlastnosti předků rodu. Neznamená to, že je každé dnešní hnízdo F. gagates vícekrálovné nebo propojené s dalšími. Sociální uspořádání se mezi populacemi mění a musí se měřit přímo.
Dvě vykopaná hnízda, nikoli univerzální průměr
První cílenou demografickou studii přinesl roku 2022 výzkum v jihovýchodním Štýrsku. Autoři sledovali šest zjevně jednodomých hnízd na čtyřech lokalitách, ale úplně vykopali a spočítali pouze dvě. První obsahovalo 3 664 dělnic a čtyři královny, druhé 3 304 dělnic; v druhém se královnu najít nepodařilo. Z počtů a pozorování zbývajících sídel odhadli průměr 3 179 ± 792 dělnic, s rozsahem odhadů 2 201–4 401.
Je to na evropský druh tradičně řazený do Serviformica vysoká hodnota, má však jasné meze. Šest hnízd z okraje areálu nereprezentuje celou Eurasii, jen dvě byla skutečně vybrána do posledního jedince a nenápadná mladá hnízda mohla při vyhledávání uniknout. Autoři sami upozornili, že tím může být průměr posunutý vzhůru. Navíc jsou z jiných oblastí známy i polydomní kolonie, zatímco štýrský soubor byl jednodomý.
Pod zemí až půl metru
Obě úplně odkrytá sídla ležela v minerální půdě. První zabíralo odhadovaný objem 0,281 m³ a sahalo do hloubky půl metru, druhé mělo asi 0,162 m³ a 45 centimetrů. Malý povrchový vstup tedy může skrývat několik tisíc dělnic. Ve Štýrsku mravenci sídla často stěhovali, zřejmě nejméně jednou ročně v období kolem zimování; pozorovaný otvor proto nemusí být trvalým středem kolonie.
Vykopávky odhalily také nenápadné spolubydlící. V prvním hnízdě žili čtyři suchozemští stejnonožci Platyarthrus hoffmanseggii, ve druhém byl nalezen drabčík Drusilla canaliculata. Jednotlivé nálezy neříkají, jak časté tyto vazby jsou, připomínají však, že mraveniště není jen dutina pro jeden druh, ale mikrohabitat využívaný dalšími bezobratlými.
Teplý okraj lesa, ne uzavřený stín
Štýrské lokality spojovaly teplé jižně orientované listnaté porosty a xerotermní trávníky. Jinde druh hnízdí také pod kameny či dřevem. Dělnice jsou na poměry zemních formik nápadně robustní a při obraně agresivní. Získávají cukry z medovice a dalších rostlinných zdrojů a pro plod loví či sbírají drobné členovce. Evropský parazitický mravenec Polyergus rufescens může F. gagates využít jako hostitele, studie štýrských hnízd ale připomíná, že tento druh patří k jeho méně častým a obtížněji napadnutelným cílům.
Čtyřiadvacet českých záznamů není 24 kolonií
GBIF vedl k 20. červenci 2026 pro F. gagates 2 897 publikovaných záznamů, z toho 24 s údajem o Česku a 23 českých bodů se souřadnicemi. Záznam může být exemplář, pozorování nebo převzatá položka a více řádků může popisovat stejnou lokalitu. Mapa tedy neudává počet kolonií ani úplné rozšíření. Voucherový český checklist a regionální odborné přehledy zůstávají pro potvrzení výskytu důležitější než samotný počet teček.
V českém Červeném seznamu 2017 není F. gagates samostatně hodnocena. To není totéž jako kategorie málo dotčený. Právní ochrana se řídí jiným předpisem a vztahuje se na celý rod Formica, tedy i na nenápadné zemní hnízdo tohoto druhu.
Určování
Na co se dívat
- Dělnice je obvykle jednolitě tmavě hnědá až černá a nápadně lesklá; tykadla, holeně a chodidla mohou být světlejší hnědožluté.
- Hlava je zhruba 1,1–1,2krát delší než široká a dlouhý tykadlový násadec výrazně přesahuje její zadní okraj.
- První gastrální tergit kryje poměrně hustá přitisklá pubescence: mezery mezi chloupky jsou menší než polovina jejich délky.
- Zadní okraj hlavy postrádá odstávající štětiny; šupina stopky je široká, její vrchol je zaoblený a bez štětin.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- světlé listnaté lesy · teplé lesní lemy a lesostepi · křovinaté stráně · suché pastviny s rozptýlenými dřevinami
- Hnízdo
- Hnízdí v zemi, často pod kamenem. V příhodném místě může být podzemní systém rozsáhlý a kolem vstupů se mohou objevit nízké zemní kupky nebo využité mezery v opadu.
- Potrava
- Využívá medovici a další sladké rostlinné zdroje a loví či sbírá drobné členovce; přesný poměr složek potravy v českých populacích není dobře vyčíslen.
- Kolonie
- Štýrská studie šesti jednodomých hnízd odhadla průměr na 3 179 dělnic; ve dvou úplně vykopaných sídlech napočítala 3 664 dělnic a čtyři královny, respektive 3 304 dělnic bez nalezené královny. Malý regionální soubor nelze vydávat za univerzální velikost ani důkaz výhradní jedno- či vícekrálovnosti.
Svatební lety
Kdy se rojí
Český regionální přehled uvádí rojení v červenci a srpnu. Místní začátek a délku letu ovlivňuje počasí a mikroklima lesního lemu.
Jistota kalendáře: vyšší. Tmavé měsíce označují typické vrcholné období. Termín může posunout počasí, poloha i nadmořská výška.
Výskyt
Kde druh potkáte
Teplomilný druh jižní a části střední Evropy, zasahující na východ přes Balkán a černomořskou oblast ke Kavkazu. V Česku je vzácný a regionální přehled jej uvádí pouze z jižní a střední Moravy, kde osídluje hlavně teplé lesostepní lokality.
Ochrana
Zvláště chráněný · právní kategorie ohrožený
Formica gagates není v tabulce hodnocených mravenců českého Červeného seznamu 2017 uveden samostatně, takže mu nelze připsat kategorii LC. Platí pro něj však zákonná ochrana všech druhů rodu Formica.
Zdroje profilu
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
- Formica gagates — karta druhu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.Autoritativní česká karta taxonu a českého jména.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný checklist a katalogy.
- Borowiec & Salata. A monographic review of ants of Greece (Hymenoptera: Formicidae). Vol. 1. Natural History Monographs of the Upper Silesian Museum, 2022.Monografické taxonomické a ekologické zpracování evropských druhů mimo podčeleď Myrmicinae.
- Seifert. The ecology of Central European non-arboreal ants — 37 years of a broad-spectrum analysis under permanent taxonomic control. Soil Organisms, 2017.Srovnávací syntéza 37 let terénních dat s hodnotami teploty a vlhkosti z výzkumných ploch. Uváděné velikosti kolonií, podíly hnízdních substrátů a potravní váhy jsou autorskými odhady či modely pro mezidruhové srovnání, nikoli univerzálními sčítáními každého hnízda.
- Kraker, Wagner & Kunz. Population size of monodomous nests of Formica (Serviformica) gagates (Hymenoptera: Formicidae). Joannea Zoologie, 2022.Primární terénní studie šesti jednodomých hnízd na čtyřech lokalitách v jihovýchodním Štýrsku; jen dvě hnízda byla úplně vykopána a odhad průměrné početnosti může nadhodnocovat populaci přehlédnutím malých zakládajících hnízd.
- Borowiec, Cover & Rabeling. The evolution of social parasitism in Formica ants revealed by a global phylogeny. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2021.Globální fylogeneze rodu Formica rekonstruující přechody od závislého zakládání přes dočasný sociální parazitismus k dulóze a trvalému parazitismu; nejde o univerzální vývojový žebřík pro všechny mravence.
- GBIF Occurrence Search API. Global Biodiversity Information Facility.Dynamické vyhledávání zveřejněných výskytových záznamů. Celkový počet zahrnuje i doklady bez souřadnic; filtr hasCoordinate ukazuje jen záznamy použitelné v mapě. Ani jeden údaj neměří početnost nebo úplnou obsazenost území.
- GBIF Maps API v2 a databáze výskytových záznamů. Global Biodiversity Information Facility.Otevřená mapová vrstva záznamů s geografickými souřadnicemi; není úplnou mapou současného rozšíření ani početnosti.
- Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
- Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Všechny druhy rodu Formica jsou zařazeny mezi zvláště chráněné živočichy v kategorii ohrožených.
- Zákon č. 114/1992 Sb., § 50. e-Sbírka, 1992.Rozsah základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů.


